McDonald’s i Primark bojují za lepší Václavák. Revitalizace žene ceny nájmů nahoru a láká nové návštěvníky

Revitalizace spodní části Václavského náměstí ukázala, že lokalita přitahuje víc lidí, rostou obraty a zvyšují se nájmy. To by se mělo stát i nahoře.

Eliška NováEliška Nová

vaclavak2-min

Foto: Jakub Cigler Architekti

Pohled z Národního muzea na Václavské náměstí s tramvajemi

0Zobrazit komentáře

Schází se první středu v měsíci už devatenáct let. Místa mění, naposledy byli třeba na snídani v McDonald’s, protože i ten je členem jejich „klubu“. Podnikatelé, kteří mají sídlo v Praze na Novém Městě, na poradách řeší, jak lokalitu v okolí svého byznysu udělat lepší. Teď svoje úsilí směřují na horní část Václavského náměstí.

Pokud to vezmeme v číslech, Sdružení Nového Města pražského vzniklo v roce 2005. Dohromady má 64 členů, převážně podnikatelských osob, které zaměstnávají na čtyři tisícovky lidí a vlastní nemovitosti o rozloze 140 tisíc metrů čtverečních. To je dvojnásobná rozloha Pražského hradu. Dva roky má sdružení smlouvu s Prahou 1, a to právě na údržbu Václavského náměstí a jeho okolí. Patří sem Hotel Jalta, PSN, Generali Real Estate, obchody s oblečením New Yorker, Van Graaf a Primark, Palác Rokoko, Lagardere nebo již zmíněný McDonald’s.

„Firmám tu nebylo dobře. Nevypadalo to tady hezky ani tu nebylo bezpečno. Řádil tady gang kapsářů, stala se vražda, všude byly nevěstince a doma tu byly i drogové gangy. Všechno vedlo místní podnikatele k tomu, aby se spojili a bojovali za to, aby to místo bylo lepší,“ říká bývalý předseda Sdružení Nového Města pražského Jan Adámek. Majitel realitní kanceláře Jan, která sídlí přímo na Václavském náměstí, byl také několik let ředitelem Hotelu Jalta.

Za oněch devatenáct let řešil spolek různé věci. Nové lavičky, nejdřív povolení a pak omezení buskingu či odstranění stánků na Václavském náměstí. Pravidelně také na nejznámějším pražském náměstí pořádá velikonoční a vánoční trhy, kde podporuje místní neziskové organizace a chráněné dílny.

A soustředí se také na Václavák. Členové totiž představují tři čtvrtiny majitelů zdejších nemovitostí. Sdružení Nového Města pražského se proto snažilo zúčastnit se už revitalizace dolní části, která byla slavnostně ukončena loni. „Iniciovali jsme například prosazení pěší zóny, která je běžná na významných místech v zahraničí, a snažili jsme se také o to, aby jednotlivé práce co nejkratší dobu zatěžovaly jednotlivé provozovatele,“ líčí současný předseda sdružení Jan Kotrbáček, ředitel realitní agentury Cushman & Wakefield.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podobně se nyní chtějí zaměřit i na horní část, kde by se letos měla také začít stavět tramvajová trať. Podnikatelé brojí především za to, aby rekonstrukce proběhla co nejrychleji a byla s místními dobře koordinována. „Je ale jasné, že některé věci neurychlíte. Když ve spodní části sundali dlažbu, zjistilo se, že uprostřed byly železobetonové desky ze stavby metra,“ vzpomíná Kotrbáček.

Kromě toho rekonstrukce odhalila také to, že místo dlažby byly na náměstí položeny rozřezané židovské náhrobky. Lidé tu chodily po desítkách kamenů se zbytky textů a stovkách kamenů z leštěného mramoru. Ty byly nakonec předány Židovské obci v Praze.

Výsledek revitalizace spodní části podle podnikatelů ukázal na několik faktorů. Jednak vypadá Václavské náměstí zase jako náměstí. A jednak se změnila skladba lidí, kteří sem chodí – ti lokalitu cíleně vyhledávají k nakupování, což má vliv i na ceny nemovitostí. „Díky vyšší návštěvnosti lidí rostou obchodníkům obraty, což má samozřejmě potenciální dopad na růst hodnoty nemovitostí a nájmů. Václavské náměstí se tak začíná hodnotou nájmů srovnávat s ulicí Na Příkopě,“ líčí Kotrbáček.

na-porici-3

Přečtěte si takéPražská ulice Na Poříčí se promění, rozšíří se i chodníkyMístní podnikatelé brojí za novou ulici Na Poříčí. Na slavné pražské třídě se rozšíří chodníky i zeleň

Zatímco v ulici, která se každoročně řadí mezi ty nejdražší na světě, se nájem pohybuje okolo 220 eur za metr čtvereční na měsíc, což je okolo pěti a půl tisíce korun, Václavské náměstí bylo vždy o deset až dvacet procent levnější. Ve spodní části se ale nyní začínají ceny nájmů na ty Na Příkopě dotahovat. „Věříme, že se nájemné začne po revitalizaci zvyšovat i v horní části,“ dodává Kotrbáček.

A jak to, že se změnila struktura lidí, kteří náměstí navštěvují? Podle spolku to souvisí i se změnou složení nájemců. Ukázalo se, že díky Primarku ho hojně navštěvují dívky mezi patnácti a dvaceti lety, a to nejen z Prahy. Relativně nový tu ale není jen Primark. Je to také prodejna Halfprice, fastfood Popeyes, Under Armour, dvě prodejny Rossmannu, Tezenis, Pokémon Store či Bageterie Boulevard.

„Naším největším záměrem je dostat na Václavák Čechy,“ říká Adámek. Turisté samozřejmě budou tvořit velkou základnu, on ale říká, že třeba na pařížském Montmartru místní vyjdou ven v županu jen tak na kafe nebo nakoupit si. A přitom i oni žijí na jednom z nejvyhledávanějších míst své metropole.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox

Domek se zahradou pro každého. Nový projekt spoluzakladatelky Slevomatu sází na fenomén mini staveb

Romana Voříšková s Jitkou Plevovou si daly za cíl vytvořit tržiště, na kterém se budou potkávat zájemci o bydlení v tiny housech s těmi, co je nabízí.

maly-otv

Foto: Kodu

Zakladatelky Kodu Romana Voříšková (vpravo) a Jitka Plevová

0Zobrazit komentáře

Vlastní dům se zahradou, houpačkou a skleníkem je snová představa řady rodin i jednotlivců. Vzhledem k současným cenám stavebních pozemků, nákladům spojeným s výstavbou domů a úrokovým sazbám je ale pro mnohé z nich v podstatě nemožné tento sen proměnit v realitu. Problém nedostupnosti vlastního bydlení chce pomoci řešit nový projekt Kodu, který vidí cestu v malých domech, takzvaných tiny housech.

Drobné domky obklopené přírodou se v posledních letech staly hitem. Většina z nich však slouží především pro rekreaci, a to buď přímo svých majitelů, případě lidí, jimž jsou pronajímány v rámci glampingových pobytů. Chytře navržený tiny house však může být obýván celoročně, a tím pádem se stát odpovědí na současný nedostatek vlastního bydlení, který řadu lidí tíží.

S touto myšlenkou pracuje i projekt Kodu, který se ve jménu dostupného a udržitelného bydlení pro každého chce stát místem, na němž se budou potkávat zájemci o domeček, jejich stavitelé i vlastníci vhodných pozemků. A to tak, aby na konci byl domek, kde bydlí spokojení majitelé nezatížení většími dluhy.

Celé se to může na první dobrou zdát jako velmi odvážná myšlenka, nicméně zakladatelka projektu Romana Voříšková moc dobře ví, jak funguje velký byznys. Nejdříve pronikla do světa realit díky společnosti Bezrealitky, kde se Jakubu Havrlantovi starala o PR a marketing, a poté s Tomášem Čuprem spoluzaložila a rozjížděla Slevomat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nyní k sobě přibrala Jitku Plevovou,​​ spoluzakladatelku značky Pikle.cz. „Několik let jsme sledovaly, jak takové bydlení funguje v zahraničí, a původně jsme chtěly malé domy samy vyrábět. Jenže bez pozemků bychom se brzy dostaly do situace, ve které jsou dnes i další výrobci, kterých je v Česku asi stovka,“ vysvětluje Voříšková.

Rozhodla se proto rozjet projekt, který celou původní myšlenku otočil a chce se stát místem, kde se budou vzájemně potkávat zájemci o bydlení v malých domech spolu s jejich výrobci a také s lidmi, kteří mají k dispozici vhodný pozemek pro umístění tohoto typu domu. „Zkrátka stát se trychtýřem pro lidi, kteří se hledají. A díky kterému bude pořízení tiny housů podobně jednoduché, jako když si chcete pronajmout byt v Praze,“ upřesňuje Voříšková.

Kodu tak v podstatě míří na dva koncové zákazníky. První skupinou jsou lidé, kteří chtějí v malém domku bydlet. A pokud jej nemají kde postavit, přichází ke slovu další cílová skupina, a to lidé, kteří pozemky vlastní a skrze Kodu je mohou nabídnout k pronájmu, třeba rovnou i s postaveným tiny housem. Kodu by tak mělo v podstatě fungovat jako velké tržiště, na němž si bude možné vybrat dům, pozemek, a ještě si k tomu zařídit i financování, případně najít nájemníky.

clanek-1

Foto: Egoé

Tiny house od Egoé typ Ulita

Důvod, proč se Voříšková zaměřila právě na segment tiny housů, je jednoduchý: „Je v dnešní době cenově dostupný a víc připomíná nájemní bydlení než obývání klasického domu. Nemusíte dva roky vyřizovat povolení, další dva roky stavět a doufat, že se nerozvedete. Stačí jen vybrat pozemek, případně rovnou už stojící tiny house v naší nabídce. Vše vás vyjde levněji než pronájem 2+kk v Praze.“

Za další výhody Voříšková označuje praktičnost, jednodušší legislativní procesy a v neposlední řadě také větší sepětí s přírodou, udržitelnost a minimalismus. „Tiny housy určitě nejsou bydlením pro všechny a napořád, ale dneska je množství cílových skupin, pro které modulární bydlení dává v určité životní etapě smysl,“ říká.

Může se podle ní stát startovacím bydlením po škole, volbou pro mladé rodiny i alternativou pro rodiče samoživitele po rozpadu manželství. Možností je také využít jej coby součást komunitního bydlení s přáteli či pro víkendovou rekreaci, kdy může představovat dostupný doplněk k bytu ve městě. Nákup, rekonstrukce a péče o chalupu totiž není pro každého.

koma_modular_fashion_line_1

Foto: Kodu

Modulární tiny house od Koma Modular

Samostatnou kategorií je pak využívání tiny housů coby domů pro seniory. „Je to téma, které nás hodně zajímá. S jedním výrobcem už máme domluvenou výrobu domů určených na míru pro tyto potřeby. S nimi pak mohou municipality řešit potřebu vytváření nových míst pro ubytovávání seniorů. Druhou možností je, že takový domek pro babičku postaví u sebe na zahradě přímo děti,“ naznačuje Voříšková s tím, že se tak mohou prarodiče aktivněji zapojit třeba do výchovy vnoučat.

Scénář ale může vypadat i opačně. „K babičce, která má dům s velkou zahradou, lze pořídit tiny house, do kterého se může nastěhovat třeba mladá rodina. Seniorce může pomoci finančně, ale třeba i s péčí o pozemek či rovnou o její dům,“ dodává podnikatelka, jíž byly v tomto inspirací některé mikrotrendy, které aktuálně fungují v zahraničí. Jak ovšem sama říká, něco jako Kodu zatím nikde jinde nespustili.

Mikrotrendů se dá podle Voříškové ve světě vypozorovat řada. Jsou to například majitelé velkých farem, kteří investují do výstavby tiny housů na svých pozemcích, jež následně pronajímají. A to podle ní dává smysl i u nás. Jak sama říká, pozemků je dnes v prodeji minimum, a pokud se prodávají, jejich cena většinou nedává pro potřeby výstavby malého domku smysl. „Základní výměrou je 300 až 500 metrů čtverečních, kde už můžete mít dva vyvýšené záhony, terasu, houpačky a třeba i malý skleník,“ vysvětluje.

tiny-company-nahled

Přečtěte si takéDomek jako harmonika či příbytek na baterku. Česká Tiny Company posouvá chataření do 21. stoletíDomek jako harmonika či příbytek na baterku. Česká Tiny Company posouvá chataření do 21. století

Proto Kodu hledá vhodné pozemky, oslovuje majitele, kteří je nechtějí prodat, ale mohou je skrze portál pronajmout. „My je pak propojíme s těmi, kteří chtějí bydlet flexibilně, pár let v tiny housu setrvají a pak se třeba posunou dál. A pozemek si po nich může pronajmout někdo další,“ dodává Voříšková. A očekává, že největší zájem bude o lokality v okolí Prahy, respektive ve středních Čechách s dojezdovou vzdáleností do Prahy do 90 minut. A pak také v okolí dalších větších měst s dojezdem do 45 minut. Samozřejmě spolu s místy, jako jsou Krkonoše, Šumava nebo Jizerské hory.

Majitel pozemku se pak může rozhodnout, zda pronajme jen parcelu a nechá nájemníka, aby si na ní postavil vlastní tiny house, případně sám investuje i do výstavby a pronajímá pak vše komplet i s domky. Podle příkladu, který Voříšková předkládá, se tak může rozhodnout, zda parcelu o výměře 1 500 metrů čtverečních rozdělí na tři části a bude každou z nich pronajímat za čtyři až pět tisíc korun za jedno místo, nebo sám postaví tři tiny housy a bude si účtovat 15 tisíc korun měsíčně za pronájem každého z nich.

Z hlediska legislativy se jedná o relativně jednoduchý projekt. Malý dům lze na území, které je v územním plánu vedeno jako zastavitelné, postavit bez stavebního povolení jako stavbu vedlejší, pokud se zastavěná plocha vejde do 25 metrů čtverečních. Ty by měly navíc od léta povyrůst na 40 metrů čtverečních. Každé místo je však vždy potřeba ověřit u místních úřadů a v územním plánu.

senior-house-v-zahrade

Foto: Kodu

Prototyp malého domku stavěného pro potřeby seniorů

Do celkových propočtů je samozřejmě nutné zahrnout i pořizovací ceny tiny housů. Ty se různí, podle Romany Voříškové se však dá za částku jeden až 1,5 milionu korun pořídit kvalitní nízkoenergetická a udržitelná dřevostavba, která poslouží svému účelu desítky let. Navíc nemusí nutně vypadat jak z katalogu, protože Kodu chce nabízet i možnosti personalizace takového domku.

„Chci do toho přenést dost principů ze Slevomatu. Kodu by mělo být moderovaný marketplace, kde bude vybudovaná síť partnerů, celý projekt bude maximálně škálovatelný a digitalizovaný. V případě výrobců na sebe chceme vzít to, co jim často není vlastní , tedy zákaznickou podporu, prodej, marketing a další. A naopak zákazníkům, kteří o to budou mít zájem, pomůžeme dům maximálně personalizovat,“ vysvětluje Voříšková.

Přímo Kodu by pak mělo mít zisky především z provizí. „Od výrobců domů, případně provize ve výši jednoho nájmu ze zajištěného pozemku a také provize z domluveného financování,“ vysvětluje Voříšková s tím, že právě ve financování dříme další velký potenciál. „My bankám můžeme nabídnout zelené projekty, což je něco, co po nich chce Evropská unie a vedení, a díky tomu jsme u nich schopni vyjednat lepší financování. Tím, že je hodnota takového domu podobná hodnotě vozu střední třídy, bychom navíc časem chtěli nabídnout na malé domy i ,operáky‘,“ nastiňuje budoucnost s operativním leasingem Voříšková.

romana_a_jitka_4-min

Foto: Kodu

Romana Voříšková a Jitka Plevová, spoluzakladatelky Kodu

kasarna-karlin

Přečtěte si takéDo Kasáren Karlín se od příštího roku nastěhuje UMPRUMOd příštího ledna dostanou Kasárna Karlín nového nájemce. Nastěhuje se sem UMPRUM

Plánů je však mnohem víc. Je mezi nimi vytváření placených profilů servírujících nové nabídky domů a pozemků s předstihem a dle preferencí, větší spolupráce s developery, nájemní bydlení postavené na tiny housech a podobně. A nemalé jsou i vize týkající se samotné výkonnosti Kodu: „Za pět let bych byla ráda, aby firma měla nějakou větší valuaci. Vnímám, že potenciál je skutečně velký pro celou řadu cílových skupin. První dva roky budou o spoustě náročné práce, ale věřím, že jsme schopni to rychle rozpohybovat a v roce 2026 se dostat na desítky milionů korun ročního zisku.

Podle ní mohou tiny housy svou cenou vrátit realitní trh svým způsobem o 15 let zpět na ceny z roku 2008. „Naší vizí je udělat vlastní bydlení opět dostupné pro skutečně velkou masu lidí. A nemusí to být jen v Česku a na Slovensku, ale i v dalších zemích Evropy a dál,“ uzavírá Voříšková.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox