Medicínská revoluce, nebo miliardový podvod? Začíná soud se zakladatelkou Theranosu Elizabeth Holmes

Zakladatelka amerického startupu Theranos Elizabeth Holmes

Foto: Fortune Global Forum/Flickr

Kolem poloviny minulé dekády si Silicon Valley podrobil snad jeden z nejambicióznějších zdravotních startupů všech dob. Theranos přišel s revoluční technologií, která měla umožnit jednoduše a rychle provádět celou plejádu testů z pár kapek krve. V horizontu několika měsíců ale jeho hodnota spadla z téměř deseti miliard dolarů na nulu. Vše byl totiž podvod. Dnes začíná soud s jeho zakladatelkou Elizabeth Holmes.

Jedna z nejznámějších osobností Silicon Valley poslední dekády (byť nechvalně) čelí obvinění ze dvou případů spiknutí za účelem podvodu a deseti případů bankovních podvodů. Před soudem příští rok stane také šéf operací Theranosu Ramesh Balwani, bývalý přítel Holmes. Dvojice ve vedení podvodného startupu měla svou činností podvést investory, doktory i pacienty a na základě lží od nich vylákat stovky milionů dolarů.

V roce 2015, chvíli před pádem Theranosu, magazín Forbes označil jeho zakladatelku za nejmladší americkou miliardářku. Tehdy jí díky polovičnímu podílu ve startupu mělo papírově náležet jmění v hodnotě až 4,5 miliardy dolarů (přes 114 miliard korun). Aktualizaci Forbes vydal v červnu následujícího roku – nový odhad byl nula.

Holmes svůj zdravotnický startup založila už v roce 2003, kdy v devatenácti studovala chemické inženýrství na Stanfordu. Chtěla „demokratizovat zdravotnictví“ pomocí konceptu zařízení, které dokázalo získat velká kvanta dat z jen minimálního objemu krve ze špičky prstu. Ačkoliv jí několik odborníků řeklo, že něco takového není možné, nakonec přesvědčila děkana fakulty inženýrství Stanfordu Channinga Robertsona, aby ji podpořil.

Nuclear nonproliferation discussion

Soud s Elizabeth Holmes má trvat až čtyři měsíce

Foto: Glenn Fawcett/Wikimedia

Ještě v témže roce vznikl finální název startupu Theranos a Channing Robertson, jeho první člen představenstva, zakladatelku představil investorům. Do konce roku se podařilo získat financování do výše šesti milionů dolarů a 92 milionů dolarů do konce roku 2010. Celou dobu, až do podzimu roku 2013, Theranos operoval ve skrytém módu, kdy nevydával žádné tiskové zprávy a nikomu z vnějšku neumožňoval nahlédnout, co přesně dělá ve snaze chránit svůj nápad.

Čím dál tím vyšší investice se dařilo získávat hlavně přesvědčivou silou Holmes spolu s revolučně působícím, ale ve skutečnosti nejspíš magickým konceptem. Spolu s tím se rozrůstalo představenstvo startupu, kam se přidal například bývalý americký státní tajemník George Shultz, bývalý ministr obrany William Perry, další bývalý státní tajemník Henry Kissinger nebo bývalý ředitel banky Wells Fargo Richard Kovacevich.

Technologický zázrak, který neexistoval

Technologický zázrak Theranosu představovalo malé zařízení Edison, černý kvádr připomínající větší tiskárnu s velkým displejem a jediným slotem pro vkládání vzorků. Edison měl být neustále připojený k internetu, odkud získával instrukce pro provádění testů i kontrolní data pro vyhodnocení výsledků. Časem se objevila schémata popisující jednotlivé prvky uvnitř zařízení, na první pohled legitimní. Hvězdou byl tzv. nanotainer, maličká ampulka pro vzorky asi deseti kapek krve.

Díky tomu (a například ohlášené spolupráci s obchodním řetězcem Walmart) Theranos z mnoha různých stran získal investice v celkové výši přesahující 700 milionů dolarů a valuaci přes devět miliard. Startup měl být schopný konkurovat zavedeným firmám ve svém oboru, i když mu chyběly smlouvy s odpovídajícími institucemi (ty, které měl, se později ukázaly jako falešné). Navíc měl dokázat nabídnout levnější krevní testy a zároveň vyšší marže, aby dosáhl na slibovaný zisk 100 milionů dolarů ročně.

Edison měl být schopný pomocí několika kapek krve provést 240 testů na sexuálně přenositelné choroby, rakovinu a mnoho dalších. Koncem roku 2015 ale přes studie a média jako The Wall Street Journal začaly na veřejnost pronikat informace, že buď neexistují žádné důkazy schopností zařízení, nebo jsou výsledky testů nepřesné. Některým pacientům falešně diagnostikovaly nemoc HIV nebo hrozbu rakoviny, jiným zase důležitou diagnózu neposkytly.

Theranos proto značnou část z milionů provedených testů místo vlastní technologie dělal na komerčně dostupných zařízeních konkurence. Jelikož se mezi firmou a médii či vědci jednalo v zásadě o tvrzení proti tvrzení, Holmes slíbila zveřejnit obsah interní databáze Theranosu, kde měly být všechny provedené testy zaznamenány. V roce 2018 zaměstnanci firmy před jejím zavřením znehodnotili servery, na kterých byla databáze uložena.

Jak vysvětluje The Wall Street Journal, nedlouho poté vyšetřovatelé zjistili, že kopie dat ze serverů, které obdrželi, neměla šifrovací kód nutný pro její přečtení. Všichni ztratili přístup k datům a jsou tedy k ničemu. Obžaloba kvůli tomu bude muset svůj případ postavit na anekdotálních důkazech pacientů, které firma měla podvést. Obhájci Elizabeth Holmes naproti tomu mohou argumentovat, že si nefunkčnosti technologie firmy nebyla vědoma a nemohla tak provést záměrné podvody.

Zvrácená interpretace Steva Jobse

Elizabeth Holmes chtěla být jako Steve Jobs, možná až příliš. Chtěla být slavná, přivést na trh revoluční technologie, dokonce napodobovala jeho styl oblečení, pózy a manýry. Ironií naší společnosti ale je, že velký podvod nebo neúspěch je stejně zajímavý jako úspěch, takže se Holmes s Jobsem skutečně neustále srovnává a minimálně v ohledu viditelnosti získala skoro podobný status.

O jejím zvráceném charismatu, schopnosti zmanipulovat prestižní důvěryhodná média a bohaté, vzdělané a údajně chytré investory vzniklo už bezpočet článků, několik dokumentů a točí se i film s Jennifer Lawrence. Ani v tomto ohledu se od Jobse vlastně příliš neliší. Stačí si vzpomenout na slavnou biografii Waltera Isaacsona a nespočet zmínek o tom, jaký vliv mělo pole zkreslení reality (reality distortion field) přesvědčující Jobse i okolí o dosažitelnosti nemožných cílů.

Stejně jako Jobs je Holmes také velice chytrá a podnikavá. Už na střední škole začala čínským univerzitám prodávat nástroje pro počítačové programování a naučila se čínsky. Na Stanfordu byla nejlepší ze třídy a získala stipendium pro vlastní výzkumný projekt. Schopná a inteligentní osobnost ale může svět změnit k lepšímu stejně tak jako k horšímu.

Případ Holmes je fascinující nejen kvůli její osobě, ale také proto, co vypovídá minimálně o tehdejším stavu Silicon Valley. Mekka technologického a byznysového rozvoje se ve svém nadšení pro cokoliv zdánlivě revolučního nechala v ohromující míře obalamutit sliby, které neprověřila. Na jednu stranu Holmes ukázala, jak daleko může chytrá podnikavost dospět. Snad nikdy jindy ale nebylo zřejmější, že aura Silicon Valley jako elity progresu v minulé dekádě stála na nejistých základech.

„Ve chvíli, kdy máte záložní plán, připouštíte, že neuspějete.“

Totéž platí o investorech, které Holmes podvedla. Mezi nimi byli Waltonovi, jedna z nejbohatších amerických rodin, k níž patří zakladatelé obchodního řetězce Walmart. Přes 100 milionů dolarů do Theranosu investoval i mediální magnát Rupert Murdoch, majitel například americké televize Fox, který je považovaný za jednoho z nejvlivnějších lidí na světě. Přesvědčit se nechala také bývalá americká ministryně školství Betsy DeVos nebo další miliardáři.

Například deník The Washington Post tak o soudu s Holmes říká, že před soudem spolu s ní stane celá kultura Silicon Valley vystižená ve frázi „předstírej, dokud to nedokážeš“. Je to místo plné géniů, co vědí víc než všichni ostatní. Vlastními slovy snad až mesiášskou nezodpovědnost vyžadující úspěch za každou cenu v minulosti vyjádřila sama údajná podvodnice, když řekla: „Ve chvíli, kdy máte záložní plán, připouštíte, že neuspějete.“

elizabeth-holmes-theranos-trial-2

Elizabeth Holmes, zakladatelka nechvalně proslulého startupu Theranos

Reprofoto: CNBC/YouTube

Teď se ale zdá, že nějaký záložní plán přece jen měla. Její obhajoba se možná bude točit kolem údajného emočního zneužívání ze strany zmíněného přítele a ředitele Theranosu Rameshe Balwaniho. Podle soudních dokumentů měl Balwani ovládat každý krok zakladatelky – od toho, co jedla, přes to, kdy spala, až po způsob oblékání. Měl jí tím způsobit trauma, kvůli němuž nebyla schopná činit správná racionální rozhodnutí. Na veřejnosti přitom vystupovala jako sebevědomá žena, která přesně ví, co chce a jak toho docílit.

Obhajoba Elizabeth Holmes by také mohla využít zmíněný fenomén Silicon Valley o předstírání. Sice se mezi zmíněnými jedná asi o nejsložitější obhajobu, lze ale říci, že Theranos v zásadě nedělal nic jiného než bezpočet jiných technologických startupů. Nakonec není tajemstvím, že mnoho jich dlouhou dobu žije z pokrytí v médiích, vybudovaných očekávání a základních prototypech či konceptech, které mají ke skutečně profitabilnímu fungování daleko.

Soud má trvat čtyři měsíce a obžaloba se bude snažit porotu přesvědčit, že Holmes investory a pacienty záměrně podvedla. V případě odsouzení dnes sedmatřicetileté zakladatelce Theranosu hrozí až dvacet let vězení a pokuta v řádu jednotek milionů dolarů. V soudních dokumentech jsou stovky stran důkazů komunikace Holmes s investory na jedné a s Balwanim na druhé straně.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.

CC25

CzechCrunch News

Nenechte si utéct zásadní zprávy

Přihlaste se k pravidelnému odběru novinek ze světa byznysu a startupů.