Chytré brýle Vision Pro měly definovat novou éru technologií. Apple tehdy poprvé od roku 2015, kdy představil své chytré hodinky, vydal zcela nový produkt a vstoupil na trh, který do té doby ovládala podstatně levnější zařízení od Mety či HTC. Ta však nedokázala pro své brýle najít jiné uplatnění než herní sektor. Apple proto sliboval víc: zařízení, které se stane přirozenou součástí vašeho života i práce. Cíl se ale nenaplnil. A teď, o zhruba dva roky později, vyplouvají na povrch informace, které dokreslují proč.

Brýle ovládané jemnými pohyby prstů, pohledem i hlasem měly být důvodem, proč lidstvo zatratí běžné monitory a televize. Jenže už na začátku zákazníky fascinovala astronomická cena. Ta se v USA pohybovala kolem 3 500 dolarů a v Česku v době uvedení startovala na sumě kolem 70 tisíc korun. Když se k tomu připočetlo nutné příslušenství jako třeba dioptrické vložky pro ty, kdo potřebují nosit brýle, cena se lehce přehoupla přes 4 tisíce dolarů.

Brýlí se tak podle zjištění časopisu Wired prodalo v roce 2024 méně než půl milionu kusů. Pro srovnání: Apple Watch mělo v prvním roce na zápěstí skoro 10 milionů lidí a iPhonů prodá značka každoročně přes dvě stě milionů. Technologická revoluce se tak nekonala. Důvodů ale bylo víc než jen cena.

Firma měla do velkolepého vstupu novinky na trh investovat nemalé částky a samotné zaškolování personálu připomínalo skoro tajnou operaci. Počátkem roku 2024 Apple svolal stovky zaměstnanců přímo do kampusu v kalifornském Cupertinu, kde je nechal bez prodlení podepsat dohody o mlčenlivosti.

Podle Wiredu museli zaměstnanci během tréninku ukládat svoje mobily do speciálních pouzder blokujících GPS signál a nikomu nesměli prozradit ani slovo. Oficiálně proto, aby veřejnost nepřipravili o kouzlo prvního dojmu. „Bylo to doslova to nejskvělejší, co jsem v životě viděla,“ vzpomíná na své první pocity Megen Leightová, dlouholetá zaměstnankyně Apple Storu v Ohiu.

Na papíře působil plán bezchybně. Proškolení zaměstnanci měli ve svých domovských prodejnách vést čtyřhodinové workshopy pro ostatní kolegy, kteří by pak dostali hodinu času na to, aby se s produktem sami seznámili. V praxi to ale vypadalo jinak. „Dvacet minut mi produkt ukazovali, dali mi možná půl hodiny na prostudování dokumentů, jednou jsem si to vyzkoušel na kolegovi a tím moje příprava na prodej této novinky skončila,“ tvrdí Sam Hernandez, který už dlouhá léta pracuje v obchodě Applu v Chicagu.

Technické mouchy a ohyzdní avataři

Prodejní manuál čítal přes tucet stran hutného textu. Než si zákazník mohl brýle vůbec nasadit, čekalo ho povinné skenování obličeje a výběr z pětadvaceti velikostí těsnicích nástavců. Stačilo milimetrové zaváhání a celý zážitek byl pryč, obraz se rozmazal. Samotné ovládání pouhým pohledem navíc pro nováčky zůstávalo neintuitivní.

Hardware však pokulhával i v dalších směrech. Na krky a čela zákazníků čekalo skoro sedm set gramů zátěže a nabídka aplikací byla užší, než byli u Applu zvyklí. Největší rozpaky pak budilo řešení videohovorů. Apple pro ně vyvinul software, který z obličeje uživatele vygeneroval digitálního avatara, a ten se pak v hovoru zobrazoval ostatním. Výsledek byl ale podle uživatelů i tehdejších článků novinářů vyloženě děsivý. Podobizny s rozmazanou kůží a matnými vlasy připomínaly spíše strašidelné masky.

Ukazuje se však, že jablečná firma chce z neúspěchu Vision Pro zřejmě vyvodit závěry a chystá se na trh chytrých brýlí vrátit s výrazně odlišným přístupem. Podle obvykle dobře informovaného reportéra agentury Bloomberg Marka Gurmana Apple aktuálně pracuje na modelu s kódovým označením N50. Tentokrát by mělo jít o výrazně jednodušší brýle bez displeje, které se inspirují úspěchem konkurenčního spojení Mety a značky Ray-Ban.

Nové zařízení se má soustředit na praktické funkce: pořizování fotografií a videí, přehrávání hudby nebo vyřizování hovorů. Klíčovým prvkem bude prý výrazně vylepšená Siri, která dorazí spolu s iOS 27 a díky pokročilé AI má fungovat jako skutečně inteligentní asistent. Apple podle reportéra cílí s uvedením gadgetu na konec roku 2026, případně na začátek 2027.

Na rozdíl od Vision Pro, kde Apple vsadil na technologický průlom za vysokou cenu, má hrát u modelu N50 hlavní roli design a napojení na ekosystém iPhonu. Gurman uvádí, že tým designérů připravil nejméně čtyři různé styly obrouček, od masivních hranatých tvarů připomínajících klasické „Wayfarery“ až po jemné oválné varianty, které nosí sám šéf Applu Tim Cook. Kamery v oválném rámečku pak mají produkt na první pohled odlišit od kulatých čoček Mety. Skutečné brýle s rozšířenou realitou a špičkovým AR displejem naopak Apple podle interních zdrojů odsunul na vedlejší kolej a uživatelé se jich nedočkají dříve než koncem desetiletí.

Magazín Wired pak závěrem zmiňuje ještě jednu věc, která se podle něj podepsala na neúspěchu brýlí Vision Pro, a sice celková proměna Apple Storů. Když Steve Jobs otevíral první ikonickou prodejnu, měl jasnou vizi: obchod neměl být jen místem prodeje, ale „chrámem“, kde se z návštěvníků stanou přesvědčení zákazníci. Jobs prý dbal na to, aby úroveň personálu byla špičková a současně dostávala za dobře odvedenou práci slušný plat. Důraz kladl i na školitele prodejců.

Jeho nástupce Tim Cook přinesl do firmy i jejích obchodů odlišnou filozofii. Jako zkušený průmyslový inženýr se soustředil především na efektivitu, snižování nákladů a ziskovost. Pod jeho vedením začal Apple obsazovat prodejny menším počtem zaměstnanců a ve velké míře využíval brigádníky. Živé instruktory zase nahradily počítače.

U Vision Pro se tato strategie podle Wiredu vymstila. Týden po startu manažeři v mnoha prodejnách vzdali snahu, aby prodejci uměli scénář zpaměti. Výsledkem byli mnohdy zákazníci sedící naproti prodavači, který odříkával text z iPadu. „Dnes prodáme tak jeden kus Vision Pro za týden,“ uzavírá Chaya Barrettová, která pracuje v Apple Storu v marylandském městě Towson. „Spíš žádný,“ opravuje ji obratem kolega. „A když nám zákazník zařízení vrátí, jsme v tomhle ohledu obvykle rovnou v minusu.“