Minimální daň pro nadnárodní firmy bude 15 procent, dohodl se svět. Změny pocítí i technologičtí obři

Ústředí Googlu

Foto: Ik T/Flickr

Už roky se představitelé nejvyspělejších zemí světa snaží o zlepšení výběru daní od nadnárodních korporací a velkých technologických firem, s čímž se spojuje i ustanovení vyšší minimální sazby pro takzvanou podnikovou daň. Nyní došlo k zásadnímu rozhodnutí – mezinárodní komunita po dlouhých letech vyjednávání dosáhla shody, která zajistí, že do roku 2023 se minimální sazba zvýší na 15 procent.

S tímto rozhodnutím přišla v pátek Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) s tím, že sjednané změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, které vytvářejí přes 90 procent globálního hrubého domácího produktu. V praxi to má znamenat jak férovější systém pro zdaňování nadnárodních společností, tak nové příjmy do státních kas.

„Náš mezinárodní daňový systém bude díky této dohodě spravedlivější a funkčnější,“ říká generální tajemník OECD Mathias Cormann a dodává, že cílem bude zajistit odvody spravedlivých částí daní všude, kde firmy podnikají a tvoří zisky. „Je to dalekosáhlá dohoda, která zajišťuje, že náš mezinárodní daňový systém bude dobře plnit svůj účel v digitalizované a globalizované světové ekonomice,“ doplňuje.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj předpokládá, že státy díky rozhodnutí o novém daňovém systému získají jako celek dodatečné daňové příjmy okolo 150 miliard dolarů, respektive zhruba 3,3 bilionu korun. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky, píše agentura Reuters.

Na dohodu pozitivně reaguje i Joe Biden, prezident Spojených států amerických, ze kterých pochází velká část technologických gigantů. V souvislosti s daňovými výhodami se spojují zpravidla Google, Facebook či Apple, které v „evropských daňových rájích“ zakládají lokální sídla, aby se vyhnuly velkým odvodům. Typickým příkladem je Irsko, které mělo dosud jednu z nejnižších firemních daní na starém kontinentu – 12,5 procenta.

Právě Irsko bylo dlouhodobě odmítačem těchto změn, nakonec však novou dohodu také podepsalo. Jedním z dalších evropských daňových rájů je Maďarsko s devítiprocentní sazbou – i to ale dohodu podepsalo, byť dodalo, že si nynější sazbu zvládne udržet díky speciálně vytvořenému mechanismu pro výběr globální daně, jak informuje Reuters. S novinkami souhlasí i Estonsko.

Ke států, které dohodu zatím nepodepsaly, patří momentálně Keňa, Nigérie, Pákistán a Srí Lanka. Menší pochybnosti projevilo Švýcarsko, jehož ministerstvo financí považuje rok 2023 po stránce zavedení systému za nereálný. Pochyby vyjádřila i organizace Oxfam, podle níž daňové ráje nezmizí. „Co se týče daní, ďábel se skrývá v detailech, například v husté síti výjimek,“ uvádí Susana Ruizová, která se v organizaci zaměřuje na daňovou problematiku.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj uvedla, že dohoda bude následně předložena 13. října ve Washingtonu ministrům financí zemí skupiny G20 – poté by ji měli koncem měsíce v Římě schválit lídři zemí G20. Otazník podle Reuters visí nad postojem Spojených států, který částečně závisí na vyjednávání v Kongresu o domácí daňové reformě.

S přispěním ČTK.

Od roku 2016 píše pro CzechCrunch o technologiích, zábavním průmyslu, byznysu i designu. Spolupodílí se na řízení redakce a stará se o sociální sítě.

CC25

CzechCrunch News

Nenechte si utéct zásadní zprávy

Přihlaste se k pravidelnému odběru novinek ze světa byznysu a startupů.