Místo expanze se Zonky spojilo s Air Bank. Spolu teď dál učí Čechy investovat a chtějí i více půjčovat
Z námluv s Monetou sešlo, ale ještě předtím se Air Bank propojila se Zonky a úspěšně teď rozvíjí investiční nástroje pro milion klientů.
Jiří Humhal, obchodní ředitel Air Bank a šéf Zonky
S misí ukázat Čechům nové investiční příležitosti, a to formou tehdy poměrně neotřelého modelu, kdy lidé půjčují peníze jiným lidem, přišlo Zonky už v roce 2014. Na míru si ho tehdy nechala vyvinout úvěrová společnost Home Credit, a byť to nakonec nedopadlo úspěšnou ztečí evropského trhu, Jiří Humhal vývoj projektu rozhodně nehodnotí negativně. Dnes se Zonky rozvíjí pod hlavičkou Air Bank a plány má pořád velké. Pro investory chce být vstupní branou do světa investic a budoucnost vidí také v půjčkách.
„Když se podíváme, kolik lidí si v Česku každý měsíc bere novou půjčku, pouze čtyři až šest procent tak činí přes Zonky. Proč to není třeba třicet procent, když dokážeme mnohdy nabídnout lepší podmínky než jiné služby?“ pokládá ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch řečnickou otázku Jiří Humhal, který v posledních letech vedl Zonky v roli CEO a po spojení s Air Bank působí jako obchodní ředitel této banky.
Jeho slova dokazují, že rozvoj Zonky se ani po propojení s Air Bank, které proběhlo pod dohledem mateřské finanční skupiny PPF, nezastavil. Spojení se silným bankovním hráčem dávalo smysl jak z pohledu budoucnosti a udržitelnosti byznysu Zonky, tak i z pohledu Air Bank, která svým uživatelům nabízí stále více investičních produktů, po nichž začala být v posledních letech poptávka. Rostoucí inflace a neutěšená ekonomická situace ji ještě umocnila.
„Lidé už v investování nevidí jen to, že mohou získat něco navíc, ale že díky němu neztratí to, co už mají,“ dodává Vladimír Komjati, šéf komunikace Air Bank, který dohlíží i právě na integraci Zonky. V aplikaci Air Bank už dnes mají zákazníci k dispozici možnost snadného investování také přes další službu Portu a představitelé banky nevylučují, že přibudou další. I o tom mluví v rozhovoru pro CzechCrunch Jiří Humhal s Vladimírem Komjatim.
Sedíme v sídle PPF, respektive Air Bank. Dnes už tu sedí i celý původní tým Zonky. Znamená to, že je z Air Bank a Zonky definitivně jedna firma?
Jiří Humhal: Jsme jedna firma. K právnímu splynutí došlo k 1. prosinci 2021. Celý proces vzájemného sbližování a fungování jsme začali už na podzim 2020. Dál držíme i navenek jednotlivé značky, tedy Air Bank a Zonky.
Pamatujete si, kdy padlo rozhodnutí, že se Zonky spojí s Air Bank a nebude dál pokračovat samostatně?
Jiří Humhal: Zonky původně vznikalo jako startupový projekt pod hlavičkou Home Creditu, který jich měl několik. Zonky byl jeden z mála, který se dostal do takové velikosti, že si PPF řekla, že do něj chce dál investovat. K rozhodnutí, že budeme více spolupracovat, došlo v létě 2020, kdy jsme začali s akcionáři řešit, jak by se mohly tyto dvě firmy vzájemně více doplňovat. Český trh není úplně velký, abychom si museli konkurovat, a na podzim roku 2020 jsme do toho šlápli.
Váš předchůdce Pavel Novák v roce 2019 hovořil o velkých plánech a expanzi. Tu tehdy mateřský Home Credit nakonec zastavil. Vy jste už v té době ve firmě nějakou dobu působil na nejvyšších pozicích. Jak jste to rozhodnutí vnímali?
Jiří Humhal: Rozhodující byl výrazně zmenšený prostor pro zahraniční expanzi. Nejistá makroekonomická situace ještě předtím, než přišla pandemie, změnila myšlení skupiny, do jakých zahraničních expanzí jít. A když se zastavila expanze Zonky, nedávalo nám smysl mít tak velký tým, a proto jsme hledali způsob, jak naše služby co nejefektivněji rozvinout právě na českém trhu.
Vladimír Komjati: Dnes náš tým dohromady čítá asi tisíc zaměstnanců, a to dohromady Air Bank a Zonky. Původně je to zhruba 850 lidí z Air Bank a 150 lidí ze Zonky.
Jaká je dnes pozice Zonky na trhu, co se týče investičních platforem a obecně služeb, které umožňují lidem spořit peníze?
Jiří Humhal: Investiční část zvaná Zonky Rentiér je někde mezi klasickým spořícím přístupem a více rizikovým investováním. Je to služba, která investorům oproti klasickému spořicímu účtu nabízí stabilnější úrok bez velkých výkyvů. Úrokové sazby na spořicích účtech jsou totiž daleko více citlivé na sazby České národní banky. Například v covidovém období jsme tak mohli pozorovat propad úrokových sazeb na spořicích účtech téměř k nule, naopak v posledních měsících zase po čase tyto sazby rostou. Není ale jisté, jak dlouho toto období potrvá. Úroky na Rentiérovi jsou více předvídatelné. Zároveň to ale není služba pro zákazníky, kteří si chtějí hrát a dosahovat výnosů v desítkách procent. Zonky Rentiér je pro ty, kteří si chtějí investování vyzkoušet, ale bojí se experimentovat a nechtějí jít do rizika.
Vladimír Komjati: Je to ideální startovací produkt pro začínající investory. Původní produkt Zonky, kdy lidé investovali tím, že půjčovali konkrétním lidem na jejich plány, vznikal hlavně proto, aby se vůbec téma investování dostalo do povědomí. Znalost a ochota Čechů investovat jinak než do spořících účtů byla a stále je na rozdíl od západních států velmi nízká. Jedním z poslání Zonky bylo popularizovat investice a otevřít je každému a zároveň druhé straně přinést nejvýhodnější a nejférovější půjčky.
Postupně jste ale původní model opustili a dnes nabízíte pouze službu Zonky Rentiér, kde se investuje automaticky a uživatel si už nevybírá, komu konkrétně přispěje. Proč?
Jiří Humhal: V původní podobě naší služby byl investor limitovaný tím, kolik času po něm investování přes Zonky vyžadovalo. Měli jsme stále více lidí, kteří už nechtěli dál někam klikat a něco vyplňovat. Na začátku to všechny bavilo, ale byla stále větší poptávka, aby lidé mohli jen pravidelně posílat peníze a ty se automaticky investovaly, a tak jsme zavedli automatizované investování pomocí robotů. Rychle se ukázalo, že je to správná cesta. Rentiér za poslední rok i díky spolupráci s Air Bank vyrostl dvojnásobně. Kdybychom Zonky stavěli dnes, šli bychom pravděpodobně touto velmi jednoduchou cestou rovnou.
Vladimír Komjati: Původní služba byla předurčená k tomu, že narazí na strop při zhruba 30 až 40 tisících uživatelů, kam jsme se za těch pět let víceméně dostali, dál už by nerostla. Služba Rentiér je postavená klidně pro 60 až 70 procent české populace, a to díky relativně nízké vstupní částce, maximální jednoduchosti a automatizaci investic. Za posledních dvanáct měsíců jsme na Rentiérovi vyrostli zhruba o dalších devět tisíc uživatelů a celkově máme zainvestovanou více než miliardu korun. Rentiér má skutečně našlápnuto za pět let překonat původní službu pětinásobně.