Moje spanilá jízda s Žufánkem: na ruce G-Shock, před sebou Beskydy. Už jsem fit, srdce mi nezlobí, říká

Martin Žufánek má rád auta i technologie, tak jsme ho posadili do hybridního Mercedesu E. A pobavili se o byznysu, zdraví, investicích i životě.

Luboš KrečLuboš Kreč

navrh-bez-nazvu-25Story

Foto: Luboš Kreč/CzechCrunch

Martin Žufánek před Mercedesem E 400 e

0Zobrazit komentáře

Bitcoin kupoval, když stál tisíc dolarů. Akcie Nvidie za třicet dolarů. Každý podzim musí mít nejnovější model iPhonu. Martin Žufánek, hlavní tvář průkopnického a stejnojmenného rodinného lihovaru, je technologický nadšenec. To platí i o autech, i když… Za volantem hybridního Mercedesu E 400 e jsme společně prosvištěli beskydské kopce a hlavní zpráva? „Já se snažím zvolnit. Vlastně jsem zvolnil hodně.“

Před rodinnými domy, které si s bratry postavili hned naproti svému podniku v Boršicích u Blatnice, stojí samé audiny. A jedno starší SUV od Mercedesu: „To dostala dcera k osmnáctinám. Co bych já za to v jejím věku dal. Já měl felicii a byl jsem rád.“

Značka s trojcípou hvězdou ve znaku tedy není u Žufánků extra známá? „Naopak, celkem dlouho jsme s nimi jezdili, pak jsme je vyměnili, ale teď zase zvažuju, že se k nim vrátím. Rozhoduju se mezi BMW 7 a eskem od Mercedesu,“ obchází si Žufánek nejnovější, o třídu nižší model, než se vydáme na cestu.

A hned po usednutí je zřejmé, proč mu je bližší S než E (tedy kromě toho, že si jej může klidně dovolit – esko začíná na třech milionech) – jelikož měří dva metry, je na něj v českém autě roku 2024 prostě málo místa. Že je duší geek, ale nezapře, ihned začne nastavovat 3D zobrazování displeje, testuje jas a pochvaluje si, že poslední éčko, které je na trhu jen pár měsíců, má propracovanější infotainment než prémiový koráb.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Pojedeme zaflexit k Čubovi?“ zavelí Martin Žufánek, když se usadí a všechno našteluje. Interiérem se rozléhá výrazná vůně parfému, což je další z jeho vášní. Ostatně nedávno s kamarádem vyrazil na otočku do Londýna jen kvůli tomu, aby vyzkoušeli nejnovější voňavky: „Čich je strašně důležitý a podceňovaný smysl. Bez něj bychom si nevychutnali jídlo ani pití.“

Z Boršic u Blatnice, kde Žufánek pracuje i bydlí, to do Slušovic, místa domnělého technologického zázraku z dob komunismu, který řídil pozdější senátor František Čuba, je asi 50 kilometrů. „A zpátky to vezmeme serpentýnami u Vsetína…“

Jenže když projíždíme Vizovicemi a míjíme velkopalírnu Rudolf Jelínek, se kterou Žufánek podle svých slov vždy měl a má korektní vztahy, měníme plány – místo Slušovic pokračujeme do kopců směr Rožnov pod Radhoštěm. A podobně jako náš šoférský itinerář prochází změnou i Žufánkův život.

Rodinný lihovar, který je pověstný svými pálenkami, ginem nebo renesancí absintu, měl za loňský rok obrat zhruba 100 milionů korun. Podobná čísla bude mít snad i letos, protože Žufánkovi už dávno netlačí na růst, jejich produkce je dlouhodobě stabilní a upravují se jen ceny, ne tolik výrobní kapacita: „V podstatě u nás ve firmě pracuje jen rodina a tři další holky. Kdybychom chtěli růst, znamenalo by to překopat celý koncept a zbavit se i toho zbytku volného času, co teď máme. A to nám za to nestojí. Jsme spokojení.“

Skladba sortimentu lihovaru Žufánek je už několik let stabilní: nejlépe se prodává slivovice a hruškovice, následuje gin. Martin Žufánek by sice rád slivovici zdražil, protože je výrobně mnohem náročnější než jalovcová pochutina, ale to by mu klienti neodpustili: „Hlavně pro mladé není problém dát tisícovku za gin, ale ne za slivovici. Tak to prostě je.“

Jak jde ale dohromady image, kterou Žufánek v Praze má, tedy bonvivána, požitkáře a investora do luxusního alkoholu, s realitou spíše usedlého, nikam se nederoucího jihomoravského farmáře? Jasně, neustále objevuje nové bylinky a zkouší nové chutě pro destiláty, ale stejně. „Všichni jsou posedlí růstem. Nechápu to. A já? Nejspokojenější jsem teď tu,“ krčí rameny.

mercedes

Přečtěte si takéKupé, které si nabijete ze zásuvky, a přesto ujede až tisíc kilometrůKupé, které si nabijete ze zásuvky, a přesto ujede až tisíc kilometrů? Hybrid od Mercedesu to dokáže

Velkou roli v Martinu Žufánkovi 2.0 hraje zdraví. S tím si on i jeho blízcí v posledních letech užili víc než dost. Uvědomění si, že spěchat za byznysem a zapomínat na sebe a na rodinu nedává smysl, je tak celkem pochopitelné.

Nejprve na konci roku 2018 zkolaboval jeho otec a nedlouho po něm i mladší bratr Jan, který kvůli stresu a přepracování dokonce na několik měsíců přišel o zrak. Martinova následná výzva, aby lidé zpomalili a tolik se nehnali vpřed, vzbudila velkou odezvu. Jenže předloni postihly vážné srdeční komplikace i jeho samotného. Skončil na operačním stole v IKEM, kde mu museli přes tepnu v tříslech dělat ablaci srdce, tedy vypálení poškozené tkáně. „Byl to pro mě totální wake-up call,“ říká.

A zatímco srdce mu lékaři dokázali zachránit – jak rád říká s pomocí Apple Watch, které jej upozornily, že podle tepu něco není v pořádku –, zdravotní nepohoda nezmizela: „Nastoupily vleklé problémy se spánkem, několik měsíců jsem dokázal spát tak hodinu dvě denně, víc ne.“

mer-b

Foto: Ondřej Holas / Mercedes-Benz ČR

Nový Mercedes E ve verzi plug-in

Když o tom hovoří, rázně projíždí zatáčkami pod vrchem Dušná mezi Vsetínem a Valašskou Bystřicí. Dvoulitrový Mercedes E 400 e s plug-in hybridem má základní výkon 185 kW, a i když nabízí dynamickou jízdu, Žufánek by chtěl víc: „Ne abych někde závodil, ale je to bezpečnější, když máte v autě opravdový odpich.“ Pravdou je, že vůz s váhou 2,3 tuny trhačem asfaltu není. Zvlášť v čistě elektrickém režimu, který se automaticky aktivuje po startu, nabízí spíš rozvážnou jízdu. Agresivita jeho e-sourozence EQE tady není tak patrná.

Jaké auto tedy byznysmen preferuje? Momentálně se rozhoduje mezi sedmičkovým BMW nebo eskovým Mercedesem. Nejspíš sáhne po plug-in hybridu, i když ví, že i elektrika by mu stačila, protože naprostá většina jeho výjezdů je do 100 kilometrů: „Jenže já nějak chci mít ten pocit, že s autem dojedu dál než 400 kilometrů.“

Všichni jsou posedlí růstem. Nechápu to.

I kdyby se rozhodl pro elektromobil, byl by to nějaký Evropan. Tesla jej, překvapivě, vůbec neláká: „Nelíbí se mi ten fanatismus kolem. Lidé, co s ní jezdí, jsou ochotni tolerovat strašlivé nedostatky jen proto, že to je Tesla. Já nechci auto za miliony, kde nelícují dveře, vrže obložení interiéru a vše se ovládá přes jednu obrazovku.“

Není to ale podobné i s Applem, jehož zarytým fanouškem je? Nejsou i jeho produkty předražené a technologicky přinejlepším standardní? „Nesouhlasím. Apple má všechno dotažené do posledního detailu. Možná nemá úplně všechny top technologie, ale nezradí vás. To se o vozech od Tesly pořád říct nedá,“ má jasno za volantem zeleného vozu od Mercedesu.

Technologie jsou i velké investiční téma posledních měsíců a také v tomto směru má Žufánek pár postřehů. Bitcoin, hit posledních týdnů, když jeho cena vystoupala až nad 73 tisíc dolarů (před rokem byl k mání za 20 tisíc dolarů), Žufánek poprvé nakoupil před… opravdu mnoha lety. „Já už ani nevím, kdy to bylo. Ale kupoval jsem ho, když stál 1 200 dolarů. Upozornil mě na něj tehdy František Fuka,“ vzpomíná.

bez-nazvu-1920-x-1280-px

Foto: Luboš Kreč/CzechCrunch

Martin Žufánek za volantem Mercedesu E

Na jeho prodeji po mánii v době covidu solidně vydělal, ale kdyby si jej nechal dodnes, měl by zisk ještě vyšší. Prodat ale prý musel. A totéž platí o další jeho dávné investiční sázce, kterou již také ve svém portfoliu nemá: „Hlavně dřív jsem si rád hrál s akciemi, tradoval jsem s nimi. A měl jsem Nvidii, koupil jsem ji, když byla za třicet dolarů. Dneska je za devět set.“

Ani krypto, ani akcie už ale Žufánka netěší, jeho investiční srdce dnes naplňuje umění – kupuje díla od Krištofa Kintery, Pasta Onera, Milana Housera nebo Jana Kalába. A hodinky. Když to říká, zrovna natočí volant ke spolujezdci, takže z masivních bronzovo-černých hodinek na jeho zápěstí na mě zasvítí logo G-Shock.

Vybaví se mi písnička Bena Cristovaa Asio: „Asi jo, ty vole, asi jo, na ruce G-Shock, bílý Casio, v tý ruce RedBull, na sobě svůj merch, za sebou svůj tým, před sebou svůj terč, boom…“ V hiphopové odrhovačce fajn, ale na ruce muže, který si jinak kupuje kousky od Audemars Piguet, Patek Philippe nebo Rolex? „Bacha, G-Shock jsou jediné, které akceptovala i sběratelská komunita takzvané vyšší hodinařiny. Dlouho jsem je nevytáhl a tahle vyjížďka mi přišla jako dobrá příležitost,“ směje se a já si to neberu osobně.

marpo-e

Přečtěte si takéNa zádech má Arnieho i Ramba, řídí zásadně BMW. Marpo testuje i7Na zádech má vytetovaného Arnieho i Ramba, řídí zásadně BMW. Vracím se na vrchol, říká rapper Marpo

Ovšem ani hodinky, ani drahý alkohol, kterého má doma požehnaně a který je také investičního rázu, prý nepřekonají investici, jež je podle něj nejlepší – do firmy. „Postupně si to uvědomuju víc a víc. Tam se nám to vrátí a mám z toho největší radost.“

Vlastně to chvíli vypadalo, že řekne, že nejlepší investice je do sebe. A do svého zdraví. Leč to je tak nějak samo sebou, Martin Žufánek totiž zmiňuje, jak začal držet přerušovaný půst a jak jí nejpozději v šest večer, díky čemuž se poslední dobou cítí nejlépe za několik let.

Také připomíná, že ho hodně zajímá fenomén longevity a sleduje experimenty Bryana Johnsona, který se pokouší zpomalit stárnutí… „Nechal jsem si také udělat rozbor DNA a pokouším se držet fit a v kondici, jím hodně doplňků stravy, které mi s tím pomáhají,“ přiznává, že patří do rostoucí skupiny byznysmenů, která se s trochou nadsázky snaží oddálit stárnutí.

mer-a

Foto: Ondřej Holas / Mercedes-Benz ČR

Nový Mercedes E 400 e

To už ale zajíždíme po dvou hodinách zpět do dvora Žufánkovic hájemství. Při rozpravě o investicích nezmínil auta, což je pochopitelně, ale jaký k nim má tedy vlastně vztah? „Dřív jsem jezdil strašně moc, teď už naštěstí nemusím. Do Prahy jedu maximálně jednou za dva týdny. Navíc silnice v Česku jsou strašné. Než jet do Plzně a zpátky, to raději s rodinou do Itálie. Časově je to nastejno.“

Když vystupuje z mercedesu, jehož tržní cena je 2,7 milionu korun, ještě si ho znovu projde kolem dokola. Líbí se mu šedo-zelená metalíza či ladné tvary a je nadšený z infotainmentu, i když se během jízdy samovolně spínala hlasová asistentka a třeba zničehonic prohlásila: „To jste řekl moc pěkně!“

Jestli nakonec koupí Mercedes S, nebo BMW 7 (oboje jsou k dispozici jak se spalovacím motorem, tak ve verzi plug-in hybrid, BMW navíc i jako elektroauto, u Mercedesu je v elektrice model EQS), prý zatím není jasné. A co jasné je? Rozesměje se: „Že s ním budu do Prahy jezdit míň a míň.“

Mercedes-Benz E 400 e 4Matic:

  • objem motoru je 1 999 cm3, systémový výkon je 280 kW (185 kW standardní motor + 95 kW výkon elektromotoru),
  • baterie má využitelnou kapacitu necelých 20 kWh, v čistě elektrickém režimu se s ní dá bez problémů ujet kolem 70 kilometrů,
  • vůz má devítistupňovou automatickou převodovku, stovku zvládne za 5,3 vteřiny, na dálnici si auto vezme kolem sedmi litrů benzinu na 100 kilometrů,
  • úložný prostor v zavazadelníku je i vlivem baterie snížený na pouhých 370 litrů, obecně vnitřní prostor vozu je s ohledem na jeho bezmála pětimetrovou délku pouze průměrný,
  • cena testovaného Mercedesu je 2,7 milionu, základní verze éčka bez příplatků vyjde na 1,5 milionu, základní podoba modelu 400 e 4Matic, tedy plug-in hybridu s pohonem všech kol a celkovým výkonem 280 kW, je za rovné dva miliony.

Bez dostatku vlastních kvalitních dat se umělá inteligence dělat nedá, říká David Kaláb z Adastry

Expert na práci s firemními daty nabízí pět rad pro práci s umělou inteligencí, aby vám v byznysu v příštích třech letech neujel vlak.

kalab-adastra

Foto: Adastra

David Kaláb, viceprezident datového managementu společnosti Adastra

V oblasti umělé inteligence už nás pravděpodobně nečeká nic objevného. Naopak se firmy musí připravit na vystřízlivění, které se dostaví v horizontu dvou či tří let. Zjistí totiž, že umělá inteligence (AI) je limitovaná kvalitou dat a bez dostatku vlastních relevantních dat se dělat nedá, nedostaví se totiž požadovaný byznysový přínos, píše v článku pro CzechCrunch David Kaláb, viceprezident pro Data Management ve společnosti Adastra, a nabízí pět rad pro práci s daty, aby vám v byznysu v příštích třech letech neujel vlak.

Úspěch s umělou inteligencí není jen o adopci nové technologie, ale i o strategickém přístupu k datům a jejich správě. Je nejvyšší čas investovat do správy dat, zabezpečení a cloudových technologií, aby byly firmy na inovace připravené. Jak na AI a data nahlížet a jak je využívat pro zajištění budoucí prosperity firmy?

1. Dejte přednost vlastním datům

Pro skutečný úspěch v oblasti AI je nezbytné mít přístup k unikátním, vlastním datům. Poskytují hlubší vhledy a umožňují najít řešení přímo pro vaši firmu, což je něco, co obecně dostupná data z trhu nebo od konkurence nabídnout nemohou. Investice do sběru a analýzy vlastních dat se stane vaší konkurenční výhodou.

2. Bez data governance to nepůjde

Dobrá data governance zajistí, že pracujete s kvalitními bezpečnými daty a v souladu s právními normami. Efektivní správa dat je základem pro spolehlivé a etické využití umělé inteligence.

3. Bezpečnost dat především

Bezpečnost dat musí být klíčovou součástí vaší strategie pro AI. Jakmile data opustí bezpečný perimetr vaší organizace, mohou být vystavena rizikům. Zabezpečení dat chrání nejen vaše informace, ale i vaši reputaci a důvěru zákazníků.

4. Přechod na cloud je nutností

Cloudové řešení poskytuje potřebnou agilitu, škálovatelnost a inovační potenciál, které jsou nezbytné pro efektivní využívání umělé inteligence. Přechod na cloud je důležitým krokem k zajištění, že vaše firma zůstane v čele inovací a neztratí konkurenceschopnost.

aidata

Foto: Vygenerováno Dall-E / OpenAI

Umělá inteligence potřebuje kvalitní data

5. Připravte se na fázi deziluze

Expertní analýzy, včetně těch od Gartneru, předpovídají, že nadšení z umělé inteligence bude následováno obdobím zklamání, kdy firmy pochopí, že úspěch s AI vyžaduje více než jen technologické adopce. Je důležité mít realistická očekávání a dlouhodobou strategii pro integraci AI do vašeho podnikání.

Bez dat to prostě nejde

Řada firem zatím nepochopila, že bez dat jim umělá inteligence byznys dopředu neposune. Data jsou jako podvozek u auta. Firmy potřebují dostatek kvalitních dat, nad tím dobrou data governance a to vše mít zabezpečené. A bez slušného podvozku žádné auto dobře nepojede.

Jeden příklad za všechny. Představte si velkou pojišťovnu, která se rozhodne efektivně řídit spotřebu své budovy. Potřebuje sledovat, kolik lidí a kde se nejvíce pohybuje, a podle toho upravit například vnitřní teplotu, topení, ventilaci a podobně. Nainstaluje do budovy senzory a sbírá data.

Jak s nimi pracovat? Jak je interpretovat a podle jakého algoritmu vyhodnocovat? A jak je čistit? Bez kvalitní data governance to zkrátka už nepůjde.

Až se umělá inteligence stane zákazníkem

Všechny technologie procházejí podobným životním cyklem. Na začátku prudce stoupá křivka nadšení z novinky, ale postupně firmy zjišťují, že to není tak jednoduché, jak se zprvu zdálo. Trh vystřízliví a teprve potom se začnou objevovat řešení a best practices, které jsou funkční. Tak to bylo v případě cloudu, IoT a nyní i v oblasti umělé inteligence.

V horizontu tří až pěti let bude nové produkty vyvíjet umělá inteligence, a to nejen v oblasti automotive (kde už to nyní pozorujeme), ale také běžně v lékařství či vzdělávání.

Řada řešení bude sice ekologických, ale rozhodně ne ekonomických.

Ultimátním úspěchem bude, až se umělá inteligence sama stane zákazníkem. Dokážete si představit svět, kde se věci chovají jako zákazníci? Auto si samo objedná vodu do ostřikovače, když mu bude docházet. V případě poruchy si najde volný termín v servisu a objedná se tam. Stejně tak myčky či pračky. Budou si samy hlídat spotřebu prostředků a jakmile jim začnu docházet prášky či tablety na mytí, objednají si nové.

V tu chvíli AI začne fungovat jako zákazník a trh se promění. Ale i tady to má svá úskalí. Nastavit na takové chování „nových zákazníků“ flexibilní supply chain management bude netriviální úlohou.

Na trhu chybí digitální investice i best practices

Ze zkušeností z trhu ale rychlý nástup tohoto trendu neočekávám. Znamenalo by to obrovské digitální investice, navíc nám chybí best practices, ze kterých můžeme vyjít. Řadu případů jsme schopni pomocí AI procesů optimalizovat, ale ekonomicky to ve výsledku nevychází.

Příklad z praxe: Když si objednáte nákup na Rohlíku nebo na Košíku, řidič vám ho zpravidla dodá v mnoha papírových taškách. Je tomu tak proto, že nákup dává dohromady několik pickerů, z nichž každý má svou část skladu. Proto se běžně stává, že koupíte osm produktů a dostanete je v několika papírových taškách. Je to méně ekologické, ale pro prodejce efektivní. Kdybychom chtěli vychystávání zboží ve skladu optimalizovat a dodat nákup například ve dvou taškách, celý proces se výrazně zpomalí, což ve výsledku znamená ekonomické ztráty pro prodejce.

Firmy navíc budou bojovat také s udržitelností. Řada řešení bude sice ekologických, ale rozhodně ne ekonomických. Z hlediska udržitelnosti se bavíme například o využití obrazové AI. Kdybych byl třeba banka a chtěl na pobočkách instalovat kamery a využívat nad tím umělou inteligenci pro zlepšení zákaznické zkušenosti, bude to extrémně drahé. Budu potřebovat obrovský výpočetní výkon a také obrovské úložiště, kde budu schopný obrazový materiál zpracovat. A to vůbec nemluvím o datovém odpadu, který bych v souvislosti s tím musel vyřešit.

CC Native

Partnerem článku je Adastra