Když se řekne fotovoltaika, většina lidí si představí panely na střeše a úspory za elektřinu. Energetici ale zpozorní – vidí nestabilní zdroj, který vyrábí, jen když svítí, a jehož výkyvy ohrožují celou přenosovou soustavu. „Dříve byl systém jednoduchý – byl tu Temelín, síť a odběratelé. Vše bylo v rovnováze. Dnes jsme na fyzikálních i finančních limitech, systém se fragmentuje na miliony malých zdrojů. A do tohoto rozložení se my snažíme vrátit řád,“ vysvětluje Petr Možný, šéf obchodu a marketingu brněnské společnosti Mycroft Mind.

Ta vznikla původně jako spin-off Masarykovy univerzity a dnes zaměstnává devadesát lidí, z nichž většinu tvoří matematici, datoví vědci a vývojáři. Samotný název Mycroft Mind přitom není náhodný. „Spoluzakladatel Filip Procházka je fanouškem Arthura Conana Doyla. Málokdo si vzpomene, že Sherlock měl bratra Mycrofta, který měl být údajně ještě chytřejší a pracovat s daty na úrovni, kterou nezvládal ani proslulý detektiv. Odtud náš název – má podtrhnout chytrost, kterou do energetiky vnášíme,“ usmívá se Možný.

Mycroft Mind dnes funguje jako technologická dcera silné české skupiny TTC, která do firmy majetkově vstoupila v roce 2023. Nejde přitom o klasický startup hledající investory, ale o stabilního partnera pro energetické giganty, který kombinuje deep-tech vývoj se zázemím velké skupiny. „V podstatě jsme softwarový dům, který má ale jednu obrovskou výhodu. A tou je vedle hluboké znalosti energetiky i matematiky také práce s big daty. Naše řešení stojí na čtyřech pilířích – detekci, lokalizaci, predikci a optimalizaci,“ vyjmenovává Možný s tím, že firma dnes zpracovává obrovské objemy dat. Jen v rámci projektu detekce stavu sítě s ČEZem jde o jeden a půl miliardy měření denně.

Kamera, která se dívá do budoucnosti

Jednou z inovací, kterou Mycroft Mind v nedávné době představil, je chytré zařízení s názvem SkyEye. Běžné předpovědi výroby fotovoltaických elektráren spoléhají na různé meteorologické modely, ty však nebývají podle Možného spolehlivější než „předpověď zítřejšího počasí v televizi“. Přesností jde SkyEye o krok dál a umí předvídat výrobu solární energie přímo u zdroje. Toto zařízení se doslova dívá z okna.

Základem SkyEye je kamera s širokoúhlým objektivem, který snímá celou oblohu nad elektrárnou. „Reagujeme na potřebu producentů elektřiny obchodovat na vnitrodenním (intraday) trhu a na trzích služeb výkonové rovnováhy (SVR). Tam potřebujete vědět, co se stane za patnáct minut, ne zítra,“ vysvětluje Možný. Zařízení kamerou sleduje pohyb mraků a pomocí speciálně natrénované neuronové sítě predikuje intenzitu záření dopadajícího na panely v řádu desítek minut dopředu.

Foto: Mycroft Mind

SkyEye snímá oblohu nad solární elektrárnou v rozlišení 4K

Unikátnost řešení je v edge computingu, tedy v provádění výpočtů ne ve velkém datacentru cloudového poskytovatele, ale přímo na místě. „Snímáme oblohu ve 4K rozlišení. Kdybychom taková data posílali každou vteřinu na cloud, stálo by to neuvěřitelné peníze. Proto má naše kamera integrovanou výpočetní jednotku. Umělá inteligence přímo v krabičce na sloupu u elektrárny vše vyhodnocuje, ven posílá už jen očištěná data o budoucí výrobě,“ vysvětluje Možný inovativní přístup, kterým jejich řešení nejen zrychluje reakci producentů elektrické energie, ale i zásadně šetří náklady za přenos dat.

Přesnost je v dnešní energetice měnou. Podle posledních měření je úspěšnost predikcí SkyEye na dalších 120 minut kolem 96 procent, což je pro obchodníky s energií zásadní výhoda. Zejména potom oproti všem alternativním způsobům, které se na rozdíl od kamer umístěných na zemi nedívají na oblohu ze spodu, ale počasí sledují skrze satelity shora – podle Možného unikátní řešení jeho týmu nesnese srovnání.

Od „hračkářství“ k byznysu za miliony

Technologie vznikla v hlavě spoluzakladatele Filipa Procházky. „Kolegové s nadsázkou říkají, že Filip a jeho tým tu má hračkářství. Ještě před rokem měl rozpracovaných asi čtyřicet nových produktů. Museli jsme to osekat na čtyři až pět klíčových, kterým teď dáváme co největší prostor,“ popisuje Možný transformaci z výzkumného projektu na škálovatelný produkt.

Zajímavostí například je, že umělá inteligence v kameře SkyEye není v žádném zařízení stejná. „Každá lokalita je jiná. SkyEye zhruba tři měsíce po instalaci sbírá data, učí se specifika lokálního počasí a sleduje chování elektrárny. Teprve potom z ní začnou padat relevantní data,“ vysvětluje Možný.

Firma momentálně vyrobila prvních 55 kusů v rámci malosériové výroby, ale poptávka už kapacity převyšuje. „Proto teď připravujeme výrobu v tisících kusech. Primárně cílíme na Evropu, ale díky spolupráci s výrobcem čipů NXP se nám otevírají dveře i do Asie,“ naznačuje Možný plány na expanzi.

Pro Mycroft Mind je prodej SkyEye jen okrajovou záležitostí, srdce firmy tvoří datová platforma, kterou klientům firma nabízí jako SaaS (software-as-a-service). Klient hradí měsíční poplatek za využívání platformy Energy Intelligence Center, kde se data potkávají s realitou trhu, a k tomu si může pořídit i SkyEye pro zpřesnění predikcí výkonu solární elektrárny. Datová platforma možností nabízí ale celou řadu.

Typickým zákazníkem nejsou nadšenci do udržitelnosti, ale především velcí hráči. „Máme tři typy klientů. Distributory jako ČEZ, kteří potřebují vidět do sítě. Obchodníky a agregátory, kteří potřebují přesně nakoupit energii, aby ji mohli prodat. A pak velké průmyslové komplexy s vlastní výrobou,“ vypočítává Možný.

Právě u průmyslových areálů – například mrazíren nebo skladů – dává technologie okamžitý smysl. „Mrazírně je jedno, jestli kompresor běží v devět ráno nebo v jedenáct večer. My jim umíme celou spotřebu optimalizovat tak, aby odběr probíhal v momentě, kdy soláry vyrábí naplno. Vytváříme stabilní rovnováhu, čímž klientům šetříme obrovské peníze za nákup energie ze sítě,“ dodává Možný.

Schopnost lokalizace se pak ukazuje jako klíčová pro distributory, kteří často nemají přesný přehled o tom, co se v jejich síti děje. „Distributor často netuší, na které větvi je menší fotovoltaika připojená. Když jich bylo málo, řešilo se to pravděpodobností. Dnes, kdy se připojuje každá střecha, to ale způsobuje problémy s asymetrií sítě,“ popisuje Možný další využití jejich algoritmů. Mycroft Mind dokáže z dat elektroměrů zpětně „nakreslit“ skutečnou topologii sítě, která se často liší od té v papírových plánech.

Kromě výroby kamer SkyEye se Mycroft Mind vrhá i do vylepšování elektroměrů. Ve spolupráci s globálními výrobci chtějí dostat své algoritmy přímo do čipů u odběratelů. „Chytrý elektroměr sice nepozná, jestli jste zapnuli varnou konvici nebo bojler, ale dokáže vysledovat určité vzorce na základě opakovaného chování. To umožní distributorům ještě přesněji řídit síť,“ uzavírá Možný s tím, že cílem by pro celou společnost neměla být jen výroba zelené energie, ale především její efektivní spotřeba.