Mrzení bývalých přátel pokračuje. Chtěl jsi z nás mít odnož Tesly, odpovídá OpenAI na žalobu Muska

Musk startup minulý týden obvinil, že přišel o samostatnost a je pouhou součástí Microsoftu. Miliardář byl u zrodu firmy, ale kvůli neshodám odešel.

Jiří BlatnýJiří Blatný

smutnymusk

Foto: CzechCrunch / Midjourney

Spory mezi Elonem Muskem a OpenAI pokračují (ilustrováno umělou inteligencí)

0Zobrazit komentáře

Když se z pouhého popichování stane právní bitva, ve které létá elektronická komunikace z dávných dob, jde do tuhého. Miliardář Elon Musk minulý týden zažaloval firmu OpenAI a jejího ředitele Sama Altmana za to, že prý neplní původní neziskovou misi a že z nich je už jen oddělení Microsoftu, hlavního investora projektu. Dokazovat to mají e-maily z doby, kdy Musk v OpenAI působil. Startup stojící za populárním textovým generátorem ChatGPT se nyní vytasil s vlastní várkou starých zpráv, které mají dokazovat, že to byl naopak Musk, komu šlo jen o peníze. Podle firmy chtěl z projektu udělat odnož své vlastní Tesly.

V roce 2015 Sam Altman, Elon Musk a spol. zakládali OpenAI. Vznikla tak nezisková laboratoř, která si kladla za cíl vyvinout takzvanou obecnou umělou inteligenci (AGI), která bude prospěšná lidstvu, bez ohledu na finanční zisky. AGI je forma umělé inteligence, která dokáže plnit úkoly na stejné nebo vyšší úrovni jako člověk. K práci na této technologii je ale potřeba velký počítačový výkon, který něco stojí.

Brzy tak v OpenAI došli k závěru, že musí sehnat hodně peněz. Konkrétně „miliardy dolarů ročně, což bylo mnohem víc, než si kdokoli z nás, zejména Elon, myslel, že se nám jako neziskové organizaci podaří získat,“ píší na blogu vedoucí představitelé OpenAI. Podle Muskovy žaloby on sám mezi rokem 2016 a zářím 2020 poslal firmě přes 44 milionů dolarů (asi jednu miliardu korun) a v prvních letech její existence byl jejím největším mecenášem. OpenAI mu titul ve svém příspěvku odpírá, prý od ostatních dárců dostala víc, přes 90 milionů dolarů. Všechna obvinění hodlá vyvrátit u soudu.

V roce 2017 každopádně kvůli potřebě vybrat více peněz začalo vznikat ziskové křídlo organizace a Musk měl údajně několik podmínek: „Chtěl, abychom se buď spojili s Teslou, nebo chtěl mít plnou kontrolu,“ uvádí spoluzakladatel OpenAI Greg Brockman s Altmanem a dalšími, kteří prý svého kolegu odmítli s tím, že by absolutní kontrola jedince popírala hlavní misi společnosti.

A připojili e-mail, ve kterém Musk na začátku roku 2018 navrhoval, aby se OpenAI „připojila k Tesle jako ke své dojné krávě“. Tesla měla podle něj být jedinou cestou, jak by se OpenAI mohla vyrovnat Googlu, který tou dobou hrál v oblasti umělé inteligence prim.

Musk i Altman se shodovali, že jestli má někdo pracovat na vývoji tak mocné technologie, jako je umělá inteligence, neměla by to být jen obří korporace. Mrzení ale vyvrcholilo ten samý rok odchodem Muska z OpenAI. Projektu tehdy dával podle zveřejněného e-mailu nulovou šanci na úspěch a konkurenci Googlu měl v plánu budovat ve své Tesle.

Trh s umělou inteligencí, hlavně tou generativní, ale od té doby zažil velký otřes a do hry vstoupili další technologičtí velikáni. Microsoft do OpenAI investoval v roce 2019, minulý rok pouto firem prohloubil dalšími deseti miliardami dolarů (243,3 miliardy korun). I to hodnotu startupu vyhnalo na 80 miliard dolarů. OpenAI v současnosti shání další investici, která by jeho valuaci přenesla přes sto miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Když v listopadu 2022 boom kolem umělé inteligence propukl naplno, hnaný zejména textovým generátorem ChatGPT od OpenAI, Musk firmu kritizoval nejen kvůli změně filozofie. Jejímu programu vyčítá, že lže, a kvůli odlišným představám o tom, jak by podobný systém měl fungovat, loni založil startup xAI, se kterým představil konkurenčního chatbota Grok. Dvaapadesátiletý miliardář také minulý rok podepsal otevřený dopis, v němž byznysmeni a odborníci na umělou inteligenci volali po dočasném zastavení vývoje výkonných systémů generativní AI.