Jména architekta Ladislava Machoně a generála Kamila Holého už dnes kromě odborníků a milovníků historie řeknou něco jen málokomu. Ve své době, tedy především za první republiky, to ovšem byly vážené a slavné osobnosti. Jejich osudy se protnuly v ulici Ke Klimentce na pražském Smíchově, kde je výsledek jejich společné práce, funkcionalistická vila, nyní k mání za 55 milionů korun.

Smíchovské svahy se pyšní bohatou historií i architektonickými skvosty. Důkazem toho jsou zbytky rozsáhlých vinic kolem dnes už zaniklé usedlosti Klimentka nebo památkově chráněné pozůstatky dělnické kolonie Budáňka, kterou před 200 lety postavili dělníci z kamenů z přilehlého pískovcového lomu. Vedle rozpadlých kusů historie se ale tyčí i prémiová vilová čtvrť včetně ve své době hodně kontroverzní Belladovy vily, v níž dnes sídlí indonéská ambasáda.

Machoňova vila kontroverzní nikdy nebyla, ale je ukázkovým příkladem funkcionalismu s prvky art deco. Fasáda třípatrového domu z roku 1929 kombinuje cihlový obklad spolu s béžovou omítkou. Nabízí velká okna a širokou střešní terasu. Celkovou vnitřní užitnou plochu 343 metrů čtverečních doplňuje 1 100 metrů čtverečních terasovité zahrady. Prodává se za 55 milionů korun, což je za podobnou stavbu v této atraktivní lokalitě běžná cena.

Co už není běžné, jsou osudy obou mužů, kteří se o dům, jenž si mimochodem říká o rekonstrukci, zasadili. Architekta Ladislava Machoně dnes příliš lidí nezná, ale v jeho časech tomu tak nebylo. Hned po studiu architektury několik let cestoval po Evropě, aby načerpal nápady a inspiraci, jíž by si přenesl do českých zemí.

A když zrovna nebyl na cestách, pracoval v ateliéru svého mistra, věhlasného Jana Kotěry. Jeho slávy sice nikdy nedosáhl, stopu ale zanechal výraznou: pracoval například na kolonii rodinných domů na Vinohradech včetně ikonické dvouvily bratrů Karla a Josefa Čapkových z poloviny 20. let minulého století.

Foto: Nestera

Funkcionalistická vila na Smíchově

Pak už přicházely spíš větší zakázky, dokončil třeba budovu Právnické fakulty podle návrhů Jana Kotěry, interiéry už ale byly čistě Machoňovy. Ve 20. letech se také věnoval přestavbě pražského Klementina, a dokonce se vypravil i za oceán, kde navrhl československý pavilon na světové výstavě ve Filadelfii. Zahraničních prací měl nakonec víc, je mimo jiné autorem památníku Jana Amose Komenského v Naardenu nebo pro dnešní ropný gigant ExxonMobil navrhl už zbouranou benzinovou stanici na Zličíně.

Postupně se tak vyprofiloval v architekta velkých celků. A když si ho koncem 20. let najímal majitel prodávané funkcionalistické vily na Smíchově, už byl významným představitelem české architektury. No a kdo si vilu u něj objednal?

Byl to vojenský hrdina Kamil Holý. Ten v první světové válce bojoval na srbské, ruské a italské frontě, kde se stal zástupcem náčelníka štábu, tehdy ještě jako rakousko-uherský plukovník. Za první republiky byl pobočníkem hlavního velitele Československé legie, kde ho povýšili na generála. V armádě strávil svůj celý profesní život a následoval tak tradici své rodiny. Vedle toho napsal i několik divadelních her a básní. Na knihách byste ale jeho jméno nenašli, protože se podepisoval pseudonymem Hild Clarus. Roku 1930 odešel do penze a poslední roky svého života strávil právě ve vile na Smíchově.

Ta dnes leží v klidné čtvrti, kde se naskytnou výhledy na další prémiové vily, ale také na přilehlou zeleň. Nad domem se rozkládá přírodní vyhlídka Skalka s bukovými lesy a několika skalními útvary. V dochozí vzdálenosti se také rozprostírá park Klamovka a na protějším kopci koupil miliardář a bývalý generální ředitel Avastu Ondřej Vlček usedlost Cibulka, ze které spolu s manželkou buduje dětský hospic.