Nejde o vlnu, umělá inteligence zásadně mění to, jak firmy fungují. Síla Česka je v rychlé adaptaci

Korporace mají obrovské zdroje, těžkopádné procesy je ale často brzdí. České firmy mohou získat konkurenční výhodu, říká Jiří Třečák ze Supernovy.

jiri-trecak-x2Komentář
Foto: Supernova / CzechCrunch
Jiří Třečák, zakladatel startupu Supernova
0Zobrazit komentáře

Vývoj produktů se rapidně mění. Umělá inteligence a takzvaný vibe coding – kdy tvořit kód dokáže i nevývojář – boří zavedenou hierarchii, nejklíčovější dovedností lidí se stává komunikace. Otočit Titanic je přitom pomalejší než manévrovat s malým člunem, naopak menší a střední firmy dokážou díky své flexibilitě rychle nasadit AI a získat tak konkurenční výhodu. A v tom spočívá síla Česka, popisuje v komentáři pro CzechCrunch Jiří Třečák, zakladatel startupu Supernova, který pomáhá propojovat design s kódem a nedávno nabral investici téměř 200 milionů.

Když jsme s týmem začínali v Ostravě a později se dostali do Y Combinatoru, museli jsme obhájit vizi Supernovy před těmi nejlepšími investory na světě. Tehdy jsem si uvědomil, že skutečná síla není jen v technologii, ale v tom, jak přesně dokážeme formulovat své myšlenky. A právě tato schopnost – jasně komunikovat a zadávat podklady umělé inteligenci – se dnes stává dovedností číslo jedna v produktových organizacích. V následujících letech půjde o jednu z nejžádanějších dovedností na trhu.

AI boří zavedenou hierarchii

Produktové organizace se dlouhá léta měnily jen kosmeticky. Přibyly nové nástroje, workflow se mírně zefektivnilo, ale základní role zůstávaly stejné. Designér kreslil, vývojář psal kód a produktový manažer měl za úkol vše propojit a komunikovat směrem ke stakeholderům. S příchodem umělé inteligence se ale toto rozdělení začíná stírat.

Dnes už jeden produktový manažer dokáže vygenerovat prototyp aplikace, který by dříve vyžadoval práci celého týmu. AI umí plánovat, hlídat konzistenci specifikací a hlavně hlásit změny napříč celým projektem, takže se okamžitě dostanou ke každému v týmu. Zároveň dává lidem možnost přeskočit ze své role do jiné. Produktový manažer si tak může během chvíle vytvořit prototyp, aniž by musel čekat na designéra nebo vývojáře. Výsledkem je rychlejší vývoj a snížení závislosti na dlouhém předávání úkolů.

supernova-vaclav-lustek-oskar-koristka-jiri-trecak-artem-ufimtcev
Foto: Supernova
Václav Luštěk, Oskar Kořistka, Jiří Třečák a Artem Ufimtcev ze Supernovy

Jedním z nejzajímavějších přístupů, které se díky AI objevují, je takzvaný vibe coding. Jeho princip je jednoduchý: místo detailních specifikací, které pak designéři a vývojáři převádějí do funkční a použitelné podoby, týmy nyní mohou jednoduše popsat svůj problém i záměr, jak jej řešit. Během chvilky pak AI tento záměr převede do funkčního kódu, uživatelského rozhraní a podkladů, se kterými lze okamžitě pracovat a dále je rozvíjet.

Díky tomu je možné dramaticky zkrátit čas, který uplyne mezi prvotním nápadem a prototypem. Zároveň se zmenšuje riziko drahých chyb, protože vše je průběžně synchronizováno a aktualizováno napříč celým procesem. To firmám dává strategickou flexibilitu – mohou rychle experimentovat, zkoušet různé přístupy a hledat nejlepší cestu, aniž riskují měsíce práce navíc.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Role v produktových organizacích se sbližují a technologie na sebe bere velkou část práce. O to víc vystupuje do popředí něco, co se dlouho považovalo za samozřejmost – schopnost dobře komunikovat. Nejlepší produktoví manažeři už dnes fungují jako mediátoři mezi designéry, vývojáři a stakeholdery. V éře AI se z nich ale stávají dirigenti celého systému. Jejich úkolem je formulovat zadání naprosto přesně – čím jasněji dokážou popsat, co chtějí, tím kvalitnější výsledky od AI dostanou.

Komunikace tak není jen „měkká“ dovednost, ale zcela zásadní faktor, který rozhoduje o úspěchu nebo selhání projektu. Dá se očekávat, že právě tato schopnost se stane jedním z nejžádanějších kritérií při náboru. Firmy budou hledat lidi, kteří umějí efektivně strukturovat informace, předávat je dál a vést dialog nejen s týmem, ale i s technologiemi. Kdo tuto schopnost podcení, zjistí, že i se špičkovými nástroji zůstává pozadu.

jan-castek-cleevio

Přečtěte si takéKončí jedna éra, kód přestává mít hodnotu. IT čeká pořádný otřesKončí jedna éra, kód přestává mít hodnotu. IT čeká největší otřes za patnáct let, říká zakladatel Cleevia

Často si kladu otázku: kde končí automatizace a začíná kreativita? Jediná správná odpověď asi neexistuje. Kreativita je do velké míry schopnost pracovat s inspirací, vzory a daty – tedy přesně s tím, co zvládá i umělá inteligence. Rozdíl je v tom, že člověk dokáže výsledku dát osobní perspektivu, „něco navíc“, co stroj zatím neumí.

Představte si tým designérů, kteří používají AI k generování stovek variant loga na základě zadání. AI rychle vyplivne profesionální návrhy, které jsou konzistentní, trendy a efektivní. Ale pak přijde ten moment, kdy lidský designér vybere jednu variantu, upraví ji o malý detail – třeba změnu v proporci, která odráží značkový příběh klienta – a najednou to není jen dobrý návrh, ale ten pravý, který zapadne do kampaně.

AI je zde kreativní parťák, který urychlí proces a rozšíří možnosti, ale člověk dodá finální šmrnc, jenž dělá rozdíl mezi standardním a nezapomenutelným. V praxi to znamená, že kombinace obou vede k rychlejším a lepším výsledkům, kde automatizace bere rutinu na sebe a kreativita se soustředí na inovace.

Nemusíme čekat, až přijde inspirace z USA, naopak jsme často u toho, když se rodí nové trendy.

Česká republika má v této transformaci unikátní pozici. Díky husté síti vývojových center globálních firem a silné startupové scéně tu vzniká prostředí, kde se nové přístupy rychle testují a zavádějí. Firmy jako Productboard, Better Stack nebo Mews dnes dokazují, že nemusíme čekat, až přijde inspirace z USA, naopak jsme často u toho, když se rodí nové trendy.

Velké korporace mají sice obrovské zdroje, ale jejich těžkopádné procesy je často brzdí – otočit Titanic je prostě pomalejší než manévrovat s malým člunem. Naopak menší a střední firmy dokážou díky své flexibilitě rychle nasadit AI a získat tak konkurenční výhodu. Tato kombinace české inovativnosti a technologické agility nám dává šanci nejen reagovat na globální změny, ale aktivně je utvářet. Právě v tom spočívá síla českého ekosystému – schopnost rychle se adaptovat a přinášet řešení, která mají globální dopad.

To, co dnes sledujeme, není jen další vlna digitalizace. Je to zásadní změna v tom, jak fungují produktové organizace. Přechod na workflow založené na umělé inteligenci se stává realitou a právě tempo, s jakým firmy tuto změnu přijmou, určí, kdo bude v příštích letech udávat směr a kdo se bude snažit jen držet krok.

Úspěch produktových týmů už nebude stát jen na technických dovednostech, ale hlavně na schopnosti jasně komunikovat, rychle zkoušet nové nápady a zapojit AI jako partnera do každodenní práce. Ti, kdo na tuto realitu zareagují včas, získají náskok a mohou se stát lídry nové éry.