V českém mediálním a byznysovém prostoru mnoho vlivnějších lidí není – Daniel Grunt už více než rok a půl stojí v čele televize Nova. Předtím byl architektem restartu a úspěchu streamovací platformy Voyo, a právě proto jej majitel Novy, investiční skupina PPF, udělal generálním ředitelem. Úkol je jasný: udělat z komerční televizní jedničky multimediální mašinu schopnou konkurovat Netflixu a spol. V obsáhlém rozhovoru pro CzechCrunch osmačtyřicetiletý manažer popisuje, jak se jeho mise vyvíjí, a například to, že Voyo do dvou let podle něj překoná hranici milionu českých předplatitelů.

Adrian Sarbu, legendární (ovšem také poněkud despotický a za některé své kroky kritizovaný) šéf Novy i mateřské skupiny CME z let 2006 až 2013, úřadoval v nejvyšším patře sídla televize na Barrandově z rozlehlé, několikasetmetrové kanceláře s vysokými stropy, prosklenými stěnami a privátní terasovou zahradou. To, jak moc se firma posunula od těchto bohatýrských časů, dokládá její nynější ředitel Daniel Grunt – ten se totiž, s nadsázkou řečeno, krčí v prvním patře, na podlaze má běžný zátěžový koberec a tím nejzajímavějším v jeho místnosti 5×5 metrů jsou postavičky komiksových superhrdinů, které sbírá.

Nova se přitom na ziscích skupiny CME podílí více než 40 procenty. „Mně je tady líp. A na terasu můžu taky, jen teda musím vyjít z kanceláře, jít na chodbu a pak po schůdcích ven. Stejně jako další kolegové, co jsou se mnou na patře,“ směje se muž, který na Nově vedl její internetové projekty už v letech 2008 až 2010, pak ji na 11 let opustil a působil mimo jiné u konkurence na Primě, aby se na jaře 2021 vrátil s jasným úkolem od nového vlastníka z PPF: pomoct celé CME, jež působí i v Rumunsku, Chorvatsku či na Slovensku, ustát nástup streamovacích platforem.

Gruntův tým se rozhodl, že místo toho, aby vyvíjeli novou službu, zkusí oprášit produkt, který už na Nově měli – aplikaci Voyo, která sice existovala jako placená videotéka už od roku 2011, ale skomírala a nikdo jí moc nevěnoval pozornost. Restart se ale povedl a před týdny skupina oznámila, že jen v Česku a na Slovensku má Voyo přes 850 tisíc platících zákazníků, a je tak spolu s Neftlixem jasným lídrem zdejšího trhu. O pořadech, které na něm lze sledovat s předstihem, nebo dokonce výlučně jen tam, se navíc čile diskutuje – ať už je to Survivor, či vydařená krimi série typu Metoda Markovič: Hojer.

Zároveň se daří i celé Nově, která za rok 2023 vykázala tržby téměř 8 miliard korun a čistý zisk na úrovni 1,15 miliardy korun. Daniel Grunt v rozhovoru pro CzechCrunch popisuje, jak vlastně byznys skupiny funguje, jaké jsou vyhlídky televizní inzerce a lineárního vysílání, jak se bude dál rozvíjet Voyo, kdy na něm bude k vidění sport či reklamy, a také vysvětluje, jak velký byznys Voyo za pár let bude.

V čele Novy stojíte rok a půl. Jde zatím všechno tak, jak jste si plánoval?
Jde to v podstatě podle plánu, v něčem jsme rychlejší, v něčem pomalejší. V hlavě jsem si to nakreslil velkolepě a chtěl jsem dělat současně moc věcí. Byznysově to ale jede velmi hezky, loni jsme přeplnili plán i rozpočet po všech stránkách, takže vyšší byly jak příjmy z televizní inzerce, tak počty předplatitelů Voyo. Letos to opět vypadá lépe, než jsme plánovali. Celkem se nám tedy daří transformovat firmu digitálním směrem a hlavní výzvou nyní je, jak z Novy, která byla vždycky primárně lineární televize, udělat multimediální, široce rozkročený dům. Výsledkem má být maximální zásah populace naším obsahem, ať už jej budou lidé konzumovat v televizi, nebo na Voyo. Potřebujeme, abychom rostli, když tyto kategorie dáme dohromady.

Televize jde zkrátka dolů a vy potřebujete, aby úbytek diváků před obrazovkami vykrýval nárůst předplatitelů Voyo. Takže šance, že by se množství lidí, kteří sledující televizi, zvětšilo, už není?
Tenhle koláč, když se na něj podíváme z pohledu diváků a nakoukaného času, postupně eroduje. Je to zhruba tři až pět procent ročně dolů. Alespoň my s takovým tempem počítáme ve výhledu do roku 2030 a nejspíš s tím nic neuděláme. Ovšem byznys, tedy televizní inzerce, naproti tomu poroste, protože půjdou nahoru ceny. O televizní reklamu je a nějakou dobu ještě bude enormní zájem.

Ale její podíl na příjmech Novy klesá, ne?
Zrovna nedávno jsem se na to koukal a ještě v roce 2020 byl podíl televizní inzerce na příjmech Novy téměř 90 procent, v loňském roce už to bylo přes 70 procent. Čistě nominálně ale příjmy z této kapitoly rostly.

Pokud podíl příjmů z inzerce klesá, jiné kapitoly musí růst.
U nás to jsou jednak poplatky od televizních operátorů a z placených kanálů a pak především Voyo, kterému se daří. Loni už se dostalo do černých čísel a nejenže na sebe vydělalo, ale zůstal po něm i příjemný zisk. Klíčová mise je kombinovaně zasáhnout co nejvíc diváků, ať nás sledují kdekoli, ale zároveň zajistit, aby se Nova a Voyo co nejméně kanibalizovaly. A celkem se to daří. Když se podívám na statistiky nejsledovanějších televizních pořadů, které jsou k dispozici i na Voyo, daří se nám růst. Takže to, co ubývá u televizních přijímačů, se nám skutečně přes Voyo daří doplňovat a přidávat další navíc.

Ale to, co lidé sledují na Voyo, se asi liší od klasické Novy…
Rozdíly tam jsou, ale divil byste se, že nejsou tak dramatické. Roli hraje to, že Voyo vyrostlo na zádech Novy, takže je tam jasný překryv u sledovanosti velkých pořadů, které se typicky vysílají v prime-time. Novácký prime-time bývá i mezi nejsledovanějšími tituly na Voyo.

Je tu totiž poměrně velká skupina lidí, kteří Voyo používají jako takovou lepší Novu – mají ji bez reklam, dívají se, kde chtějí a kdy chtějí, mohou si vše přehrávat zpětně nebo pořady vidět s předstihem, mohou si při koukání dělat pauzy. A samozřejmě tu jsou i lidé, kteří na Voyo jdou kvůli speciálům, jež na televizi nejsou, a také kvůli knihovně pořadů a filmů. Náš první Voyo Originál byla série Případ Roubal z roku 2021 a jejich počet postupně navyšujeme. Letošní Metoda Markovič: Hojer zafungovala fantasticky. A to jak u diváků, tak u kritiků.

Je pravda, že to zrovna typická novácká zábava nebyla.
Taková je ale idea, která stojí za Voyo – budujeme pro něj image prémiové služby. A naše originály mají ukázat, že nabízíme opravdu kvalitní obsah, což se u většiny Voyo Originálů daří.

Metoda Markovič: Hojer zarezonovala opravdu hodně. Už jste ji pustili i do zahraničí? Voyo působí celkem na šesti trzích…
My ji zatím pustili jen tady a na Slovensku, kde fungovala dobře. Obecně naše originály gravitují spíš k českému publiku, ale třeba Iveta podobně jako Metoda Markovič nebo Vědma měla výbornou odezvu i na Slovensku. Záměrně o tom přemýšlíme tak, aby originály měly potenciál i na slovenském trhu, vycházíme z československých fenoménů, sázíme na témata, která rezonují v obou zemích, obsazujeme herce, kteří jsou známí v obou zemích. Jde nám o ekonomiku výroby.

A kdy pustíte originály i dál? Nebo je to strategie – pouštět je pouze tam, kde se vyrobí?
Není to strategie, je to už jen otázka času. Postupně budeme rolovat všechny originály do dalších zemí. Jde i o to, že v každé ze zemí, kde Voyo působí, je v jiné fázi vyspělosti. Už se to ale začíná dít, třeba do regionu Adria, což je Chorvatsko a Slovinsko, jsme pustili seriál Sex O’Clock. A zafungoval výtečně.

Dočetl jsem se, že vaším plánem je, aby v roce 2030 tvořila televizní inzerce jen polovinu příjmů skupiny Nova. Jak velký podíl by pak měl připadat na Voyo?
Je jasné, že těch zbývajících 50 procent se bude dělit mezi Voyo a poplatky od operátorů, přičemž Voyo by mělo představovat větší část. Plus minus kolem třiceti procent. Celá Nova v té době – předpokládám – bude v ročních tržbách spolehlivě nad deseti miliardami korun.

A ziskovost?
Voyo by mělo mít EBITDA marži (zisk před odpisy a daněmi – pozn. red.) vyšší než lineární televize, u které se marže pohybuje kolem 32 procent. Už loni jsme Voyo dostali do zisku a provozní ziskovost byla dvojciferná, ale začínala zatím jedničkou. Zároveň je ale třeba zopakovat, že i když příjmy z lineární televize budou činit menší podíl příjmů než dnes, v absolutních číslech budou výš než dnes. Daří se nám navyšovat cenu a počítám, že to bude pokračovat.

Z toho, co říkáte, plyne, že za pár let bude Voyo v Česku multimiliardová mašina. Jak u něj takové příjmy ale naženete? Jen z předplatitelů? To byste jich přece potřebovali mít třeba dva miliony.
To ještě ne. Ale určitě budeme mít jen v Česku přes milion předplatitelů.

To byste mohli mít už letos, když jste nad plánem, ne?
Tohle je trochu matoucí. My jsme si před třemi nebo čtyřmi roky vytyčili, že do konce roku 2025 chceme mít milion předplatitelů v Česku a na Slovensku. Této mety sice dosáhneme dřív, možná už v první polovině příštího roku, ale abychom měli jen v Česku milion, to nastane třeba za další dva roky. Takže v roce 2030 budeme mít jen v Česku určitě přes milion předplatitelů, odhaduji to někde kolem 1,2, možná 1,3 milionu.

Takže dynamika růstu bude trochu zpomalovat?
Ne nutně. Celý trh poroste do konce 20. let dvouciferným tempem, přičemž my porosteme o něco rychleji než dosud. Vezměte si, že v Česku je dnes penetrace SVOD službami (anglická zkratka pro předplatitelské video platformy – pozn. red.) do 40 procent, ale vyspělé země jako Skandinávie nebo USA se pohybují nad 70 procenty. Kolem roku 2030 tady budeme jako země nad 60 procenty. A tenhle růst nás a Netflix, kteří jsme lídry trhu, přirozeně vynese výš. Pomůže nám i to, že se daří budovat značku Voyo. Když si děláme průzkum známosti značky, Voyo a Netflix jsou zhruba na stejné úrovni. Top of mind, což je to první, co vás v rámci dané kategorie napadne, se u obou pohybuje kolem 30 procent. A třetí je až s velkým odstupem pod pěti procenty.

Dá se čekat celkem krvavý boj o zákazníky a konsolidace, která už probíhá. Je nevyhnutelné, že ceny se budou zvyšovat, poleze to do peněženek a domácnosti budou zvažovat, co si nechají a co pustí. Tím, že se soustředíme na původní a lokální obsah a že jsme v tom lídr, máme dobrou šanci být jednou ze služeb, jež budou patřit k základnímu balíčku, který si lidé budou vždy platit.

Jiné příjmy než od předplatitelů bude Voyo také generovat? Co třeba pustit na něj reklamu, jak to někde dělají i velké nadnárodní platformy?
Plánů je víc, ale základem našich budoucích příjmů je vedle televize i zásadní růst Voyo a počtu jeho předplatitelů. To je a bude klíčové. Co se inzerce týče, je ale jisté, že ji přidáme. Budeme do toho dotlačeni trhem, je jen otázka, kdy k tomu dojde.

Jak dotlačeni?
Protože poroste vyprodanost reklamního prostoru v televizi. Konkurence je už vyprodaná několik let, Nova měla ještě nedávno vyprodanost kolem 75 procent, byla to naše strategie. Jenže loni jsme měli vyprodanost 79 procent, ale letos už jsme na 91 procentech. Takže motivace pro nás, proč zavést reklamní vrstvu na Voyo, nebude snaha přilákat nové předplatitele a zrychlit růst, ale potřeba vykrýt sílící zájem o reklamu.

Prostě byste neměli, kde odehrát prodanou reklamu, o kterou je zájem, a tak otevřete nový tarif na Voyo.
Ano. Jsou dva primární spouštěče, proč takový krok udělat. Jeden jsem popsal, to je vyprodanost reklamního prostoru. Druhým je zásadní zpomalení růstu SVOD. A pak potřebujete lidem nabídnout jinou, levnější variantu, čímž je nalákáte nebo udržíte.

Jenže jde i o to, že příjem, který máme z domácnosti platící předplatné, je měsíčně vyšší, než když na ni přepočteme příjem z reklamy. Proto je zbytečné to drobit. Roli hraje i třetí faktor, a to, že cena video inzerce je v Česku ve srovnání s USA či Západem pořád relativně nízká a je tu pořád prostor pro její zvyšování. Kdybychom ale bezmyšlenkovitě otevřeli další kanál pro reklamu, mohli bychom cenu paradoxně podstřelit, což obchodně nedává smysl. Takže ano, Voyo s reklamou zavedeme, jen to nebude letos a nejspíš ani příští rok. Pravděpodobně k tomu dojde v roce 2026.

Ale vedle Voyo s reklamou, které bude levnější, zůstane i Voyo bez reklamy, je to tak?
Jednoznačně a věřím, že takový tarif bude většinový a bude v něm víc zákazníků. Ukazuje se to i v zahraničí. A je to dobře, protože i byznysově je příjem z předplatného jistější než se spoléhat, kolik seženete reklamy a kolik bude stát. Podívejte se na největší SVOD služby, které mají jednak hodně uživatelů, jednak velký engagement, tedy velký počet zhlédnutých hodin. Typicky je to u nás Netflix. On vlastně reklamu nechce, byť v některých zemích má v nabídce levnější plán s inzercí. Reklama snižuje zapojení diváků a odvádí pozornost.

Naopak když jste menší hráč a máte menší divácké zapojení, jako třeba u nás Max nebo Disney+, hrozí vám, že lidé začnou službu vypínat. A pak se vám hodí levnější tarif s reklamou, abyste si jich aspoň část udrželi. Voyo touhle cestou ale jít nemusí, my jsme na českém trhu silný a velký hráč. Máme tu podobnou pozici jako Netflix ve světě. Dokonce z průzkumu trhu víme, že množství nakoukaného času za týden na uživatele máme větší než Netflix.

Není na trhu patrná určitá deziluze lidí z toho, že streamovací platformy v minulých letech naslibovaly hory doly, jenže se ukazuje, že toho na nich vlastně není tak moc zajímavého?
Říkáte to přesně. Řada velkých služeb, které vzešly především z hollywoodských studií, si pod sebou začala řezat větev. Věřily určité vizi budoucnosti a všichni vsadili na cestu Netflixu. Jenže pro ten to byl od začátku hlavní byznys, jen přenesl DVDčka na internet, ale Disney i Warneři vyrostli na něčem úplně jiném. Vyrobili film, pak prodali lístky do kina, pak prodali DVD, pak prodali práva placeným televizím, pak ostatním. A tohle všechno dali všanc tím, že chtěli obsah pouštět rovnou na své platformy. Jenže začali postupně zjišťovat, že to byla chyba. A lidé začali být postupně víc a víc zklamaní, že obsahu na platformách není vlastně dost. Problém je, že každá taková platforma je v podstatě bezedná, věčně hladová studna, kterou musíte krmit.

Není nic horšího než minuty a minuty sedět u televize či mobilu a hledat, co si pustit. Obvykle to pak vzdám a jdu si číst.
A většina lidí si nejde číst, ale zapne si free-to-air televizi a kouká na to, co zrovna běží. Právě na tohle v naší strategii kombinovaného zásahu sázíme. Drtivá část lidí bývá večer unavená a nechce si číst, spíš se chce nechat pasivně bavit. Nechají na sebe plynout zvuk a barvy. Typický zákaznický průběh je takový, že zhruba po půlroce, co jsou ve světě SVOD noví, vykoukají všechno, co chtěli či na co se těšili, a přichází bolest z rozhodování a z vybírání.

Takže pustit si televizi je pak svým způsobem osvobozující.
Je to tak. Někdo za vás vybral program. Ten někdo pravděpodobně zná masového diváka, takže ví, že v neděli a v pondělí chce masa sledovat lehký zločin a v sobotu má být zábava. A tohle prostě bude fungovat. Po určité době dojde k rebalancování vztahu zákazníků se SVOD platformou a začnou si ji pouštět tehdy, když budou vědět, že je na ní něco nového či zajímavého. A jinak? Pustí si televizi a nechají se bavit. Právě na tom znovu definujeme značku Nova – že ulevuje od bolesti rozhodování a zároveň znovu spojuje, protože streaming je víc individuální, zatímco klasická televize je spíš rodinná záležitost.

Zkrátka klasická televize podle vás není mrtvá.
Ani náhodou, má před sebou skvělé časy. Jasně, bude níž, než je dnes, ale v žádném případě se nebude krčit někde dole nebo v koutě. A nakonec to celé skončí tak, že lineární televize i SVOD skončí v rámci jedné aplikace a vy ani nebudete řešit, odkud to jde.

Otázkou je, zda třeba Netflix nepřijde s nějakou formou lineárního vysílání. O svých klientech toho ví dost, tak by jim mohl kontinuálně pouštět pořady, které si vyhodnotí, že je budou bavit.
To se přesně bude dít. Dokonce myslím, že ve Francii už podobný lineární streamovací kanál testují.

Hodně diskutovaným tématem i na sportovních platformách je sport a jeho přenosy. Jak se k tomu staví Nova? Máte řadu sportovních kanálů, ale nejucelenější nabídku má asi O2 TV, ne?
Souhlasím, že O2 TV má nejucelenější sportovní nabídku, protože má všechny naše kanály i kanály konkurence a má i své vlastní, kde exkluzivně získala českou fotbalovou a hokejovou nejvyšší ligu.

Trápí vás, že je nemáte vy? Že nemáte tu nejucelenější nabídku?
Trápí i netrápí. Problém je, že sport je strašně drahý. Vlastně to je dnes nejdražší obsah, jaký můžete získat. Jde to až do extrému. Mám pocit, že se blížíme ke stropu, jsou vidět první signály, třeba ve Francii odmítl Canal+ platit za novou sezonu fotbalové Ligue 1, protože to bylo už příliš. V Americe probíhají brutální bitvy o NFL či o NBA. Důvodem je, že sport má potenciál přilákat nové předplatitele, kteří se impulzivně rozhodnou, že chtějí vidět nějaký zápas. Je v tom teď Amazon, Disney, Warneři a HBO.

Lineární televize má tři pilíře – zpravodajství, live zábavní akce typu Český slavík a sport. Jenže platformy si to už také uvědomily a jdou po něm, což vytváří tlak na ziskovost sportovních přenosů. Když to vezmu z našeho pohledu, jsme ve sportu profitabilní, ale ne tak jako třeba u vlastního obsahu.

U nás do toho ale ještě vstupuje, že my jako komerční subjekt soutěžíme o práva s veřejnoprávní službou, která je schopná nás přeplatit. A to se mi moc nelíbí. Ještě to pochopím u olympiády, která je celosvětovým eventem, má nějaký historický kontext a řekněme, že na ČT patří. Ale fotbalové euro? Mistrovství světa? Hokejový šampionát? Tam všude nás ČT přeplácí a pak to vysílá jako volně dostupný obsah. My na tom dokážeme udělat byznys, ostatně jde o mimořádně komerční projekty. Tak mi přijde problematické, že proti nám vyhrává někdo, kdo má statut veřejnoprávního média.

Takže jste frustrovaný?
To zase ne. Nebo jinak – nejsem frustrovaný z toho, co nabízíme, jsem maximálně frustrovaný z toho, kolik to stojí. Ale sport je pro nás mimořádně důležitý, nově jsme získali práva na formuli 1, Moto GP a UFC. Zvedá nám to příjmy od operátorů, zároveň to potvrzuje důležitost lineární televize. A výhledově sportovní přenosy postupně přivedeme i do Voyo. Pilotně jsme na Slovensku zavedli druhý tier (anglický výraz pro tarif – pozn. red.) Voyo Maximum, kde jsou zahrnuty i všechny naše sportovní kanály Nova Sport 1 až 6 a také Canal+ s Premier League. Extrémně dobře se to rozjelo, máme tam desítky tisíc předplatitelů, kteří jsou ochotni kvůli sportu zaplatit dvojnásobnou cenu.

A do Česka tuto variantu přinesete také?
Teď vám neřeknu, kdy to uděláme, ale je zřejmé, že k tomu dojde. Jak jsou sportovní práva strašně drahá, musíte hledat další a další cesty, jak je zpeněžit.

Na začátku jste říkal, že při nástupu jste měl v něčem velké oči. V čem?
Byl jsem ambicióznější v tom, jak rychle změny a digitalizaci dokážeme realizovat. Naše strategie kombinovaného zásahu vyžaduje i repositioning značek. Posledních 12 let se Nova neustále připravovala k prodeji, maximalizoval se profit a snižovaly náklady. Jenže se nikdo nevěnoval značce. Pokud chcete, aby se Voyo a televize doplňovaly a nekanibalizovaly se, potřebujete je jasně definovat a zasadit je do mapy potřeb českých diváků. To už jsme si vyjasnili, ale exekuce přichází později, než jsem si původně myslel.

Když jste představili nové logo Novy, bylo to už součástí té proměny?
Ano. Letos slavíme 30 let na trhu a v srpnu jsme přišli s novou vizuální identitou Novy. Je to klíčové, byť se to nemusí zdát. Nova dělá dvě třetiny sledovanosti všech našich kanálů. Chceme víc profilovat nováckou kulturu, do středu našeho zájmu vracíme diváka. Postupně jsme se uzavřeli a byznys jsme řešili jen přes čísla z peoplemetrů. Chci, abychom na Nově znovu chápali, kdo je náš divák, jaké jsou jeho příběhy, jaké jsou jeho potřeby. A tím se inspirovali pro to, co děláme.

Dejte nějaký příklad.
Třeba do Ulice se snažíme dostávat situace, které mohou naši diváci znát a které je mohou trápit. Nechceme mentorovat, ale chceme ukázat a inspirovat, jak se dají řešit. Nebo Televizní noviny se postupně posouvají, aby pomáhaly lidem pochopit čím dál složitější svět. Aby ho překládaly. Snažíme se také ukazovat, že svět, který je jinak plný špatných zpráv, má i cestu ven, že tam je vždy světlo na konci tunelu. Je to součást změny toho, jak chceme, aby byla Nova vnímaná. A zprávy jsou brutálně silným prostředkem. Zavedli jsme třeba i nový publicistický pořad Na vaší straně.

Několikrát jste zmínil nováckou zábavu či kulturu. Není ale právě slovo novácká synonymem spíše úpadkové, neambiciózní tvorby?
To, co popisujete, je pohled vaší cílové skupiny, která je spíš menšinová. Úplně bych to nehaněl. Na druhou stranu se snažíme měnit a snažíme se pozitivně ovlivňovat i svět kolem nás. Všechno, co děláme, by mělo mít přesah, jen tak si vybudujeme respekt.

Všechny velké Voyo Originály jsou nějaké true eventy nebo true crime, ale nejdeme u nich po jednoduché komerční lince, třeba jen příběhu masového vraha. Radši to uděláme z pohledu společnosti nebo oběti. Metodu Markovič jsme pojali jako poklonu jednomu z největších kriminalistů naší historie, i proto ten název. Mohlo se to jmenovat jenom Hojer nebo Láďa. Iveta byla o tom, jak ji ničila celospolečenská poptávka a média.

Stále více každým rokem investujeme do kvalitní lokální tvorby. Výsledky jsou vidět na televizní obrazovce i na Voyo. Začínáme s naším obsahem vyhrávat festivalové a odborné ceny. Letos jsme získali našeho prvního Českého lva za Matematiku zločinu.

Ve světě se teď hodně věnují i dokumentům, které jsou ale mimořádně chytlavé a propracované.
I my jdeme víc a víc do dokumentů, je to fenomén. Prvním příkladem byl Případ Stodolovi, kde tvůrci ukázali, jak tento případ změnil práci české policie. A ve zpravodajství jsme díky tomu znovu vytáhli téma péče o seniory a jejich zneužívání. Teď jsme udělali Kauzu Kramný, před námi je dokument Lebo medved o medvědech na Slovensku. Inspirovali jsme se Netflixem a chystáme seriálový dokument o fotbalovém Slovanu Liberec, kam čerstvě přišel nový majitel Ondřej Kania. Takže ano, tohle je cesta, kterou také jdeme.

Zásadní otázka na závěr: Co vy a Survivor nebo Love Island?
No… Fungují fantasticky, což mi hlásí moje děti. Já nejsem samozřejmě cílovka, tyto pořady jsou primárně pro mladší publikum. Jako ředitel se vždy podívám na pár dílů, abych tušil, ale pak se spokojím s reporty. Není to úplně pro mě jako pro diváka. Ale jako ředitel jsem nadmíru spokojený, fungují totiž opravdu báječně.