Zima se pomalu, ale jistě blíží a spousta lidí v Česku každým dnem s napětím očekává obálku, po jejímž otevření se dozvědí, jestli a jak narostly jejich zálohy za plyn nebo za elektřinu. Některým už dorazila – a to potom člověk rychle začne přemýšlet nad alternativními zdroji energií.

Podle Solární asociace, sdružení podnikatelů působících v solární energetice, bylo v Česku za první pololetí letošního roku nainstalováno více slunečních elektráren než za celý loňský rok. Rychle roste zájem hlavně o panely určené na střechy rodinných domů, píše organizace ve své zprávě.

V prvních šesti měsících se v Česku připojilo 9 354 elektráren s celkovým výkonem 74,8 megawattu. Oproti prvnímu pololetí roku 2021 je to téměř dvousetprocentní nárůst. Instalační firmy tak mají plné ruce práce a zájemci musejí na panely v současnosti čekat tři až šest měsíců. Komplikace způsobují i výpadky v dodávkách součástek.

„Aktuálně jsou nedostatková zejména bateriová úložiště. Z toho důvodu se mnohé instalace provádějí nadvakrát: nejprve fotovoltaika, později baterie,“ vysvětlil pro CzechCrunch Jaroslav Šuvarský, jednatel společnosti S-Power Energies, která střešní panely instaluje.

Zvýšený zájem o solární panely zaznamenali i tam. Podle Šuvarského je poptávka oproti loňsku více než dvojnásobná. „Měsíčně evidujeme v průměru 1 800 až 3 500 poptávek,“ uvedl. Dodává ale, že se vloni zájem razantně zvýšil až na podzim v souvislosti s rostoucími cenami elektřiny a krachem některých dodavatelů energií.

K fotovoltaické renesanci podle Solární asociace přispívá i dotační program z Národního fondu životního prostředí ČR zvaný Nová zelená úsporám. Za prvních šest měsíců roku 2022 se o státní podporu přihlásilo 18 316 domácností, čtyřikrát více než za stejné období před rokem. Celkem se za první pololetí postavilo 8 500 elektráren na rodinných domech. Oproti minulým rokům také zákazníci podle Šuvarského poptávají výkonnější panely: „Například loni jsme na rodinné domy instalovali skoro 1,7krát víc fotovoltaik než v roce 2020, z pohledu celkového instalovaného výkonu to ale byl 2,5násobek.“

Zvyšující se zájem o fotovoltaiku obecně vysvětluje Solární asociace vysokými cenami elektřiny a nejistou stabilitou dodávek a cen plynu z Ruska. S tím souhlasí i Šuvarský z S-Power Energies a dodává, že roli hraje též inflace. Dalším důvodem ale může být i nová vyhláška Evropské unie platná od začátku letošního roku, podle které budou muset budovy postavené po roce 2022 splňovat přísnější kritéria na energetickou náročnost.

Český solární průmysl je tak stále převážně odkázaný právě na rodiny. Zájem však roste i u firem. Ty na fotovoltaice láká hlavně rychlá návratnost. Velká poptávka je o firemní elektrárny z Národního plánu obnovy a podle Šuvarského „v posledním roce jako motivátor výrazně zafungoval Modernizační fond Evropské unie.“

Výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář zájem podniků vysvětluje i následovně: „Provozovatelé skladovacích či výrobní hal, v nichž probíhá mnohdy energeticky náročná výroba, zjišťují, že solární elektrárny mohou firmám zaručit levnou a čistou energii v rámci několika měsíců.“

Od jara, kdy stát finanční podporu firmám vyhlásil, společnosti podaly 2 500 žádostí, ministerstvo průmyslu a obchodu jich schválilo 500. Dohromady stát na podporu fotovoltaiky vynakládá miliardy korun a investice do ní rostou celosvětově.

Nezapomeňte na byty

Šuvarský má za to, že je podpora státu „štědrá a se získáváním dotací pro domácnosti nebývá problém.“  S tím souhlasí i Krčmář, vláda by ale podle něj měla dělat víc: „Fotovoltaika se nesmí stát jen luxusem pro majitele rodinných domů či pro firmy. V Česku žijí miliony lidí v bytových domech. Ti nemají nárok na levnou elektřinu?“ ptá se Krčmář.

Asociace eviduje také zájem velkých průmyslových podniků, kterým kvůli jejich vysoké spotřebě energie střešní panely nepomohou. Řešením by podle Krčmáře byly obří pozemní solární elektrárny, jejichž produkce by přispěla ke snížení ceny elektřiny na trhu.

Velké projekty však zdržují zdlouhavé povolovací procesy. „V novele stavebního zákona jsou sice změny, které by je zrychlily, ale bude účinná možná až od roku 2024,“ píše se v citované tiskové zprávě. Podle Krčmáře to nestačí a stát by měl novelu prosadit ještě letos, jinak hrozí, že Česko nesplní cíle v oblasti energetiky a klimatu a miliony lidí budou na levnou elektřinu čekat i několik let.

„Stát by měl prosadit například zařazení velkých obnovitelných zdrojů energie mezi takzvané vyhrazené stavby (tj. takové, jejichž stavební povolení má podle novely stavebního zákona vyřizovat specializovaný stavební úřad – pozn. red.) a podporovat agrivoltaiku (spojení energetiky a zemědělské produkce – pozn. red.),“ říká Krčmář.

Specifickým problémem v České republice jsou podle něj překážky ze strany památkářů, kteří fotovoltaiku na mnoha místech blokují, a to i v případě, kdy se mají panely objevit na budovách ze 70. a 80. let.

Zvyšující se poptávka po solárních systémech rovněž nahrává firmám, které do oblasti panelů vstupují nově. Firma Wienerberger, která má pod sebou mimo jiné značku Tondach, na začátku roku představila fotovoltaické panely vsazené přímo do střešní krytiny. Jejich výhodou je, že při instalaci není nutné zasahovat do konstrukce střechy a přidělávat na ni držáky. Mohly by navíc také zmírnit námitky památkářů.

Podle produktového manažera Wienerbergeru Daniela Frejvalda by produkt měl přijít na trh letos na podzim a ve firmě pozorují zvyšující se zájem zákazníků. „Od začátku roku je podle mě nyní dvojnásobný a počítám, že do konce roku ještě poroste,“ uvedl pro CzechCrunch. Přetrvávající zájem o fotovoltaické panely letos očekává také Solární asociace. Dodává ale, že ty dostavěné na podzim pomohou s účty za elektřinu spíše až v příštím roce.