Goldman Sachs, jedna z největších bank světa, se tento týden připojila po bok firem jako Amazon, Meta nebo Alphabet a oznámila poměrně razantní škrty. Včetně propouštění – odejít má 3 200 zaměstnanců. Jde o další ze signálů nastupující globální recese. České banky ale zatím hlásí, že nic takového jako legendami opředený chrám peněz z Wall Street neplánují.

David Solomon, občasný houseový DJ a hlavně šéf Goldman Sachs, je se svým krokem zatím víceméně sám i v rámci Wall Street, propouštění většího množství lidí zatím ohlásili jen v Morgan Stanley – jenže zatímco Goldmani pouští k vodě šest procent pracovníků, Morgani „jen“ dvě procenta. Další velikáni typu Citibank nebo JPMorgan Chase si prozatím chtějí vystačit bez takto výrazných škrtů.

A podobné hlasy zaznívají i z Česka. „Počet zaměstnanců České spořitelny je v posledních letech stabilní a pohybuje se v rozmezí 9 700 až 9 800 lidí. V tuto chvíli neplánujeme žádné snižování počtu,“ řekl Filip Hrubý, mluvčí největší tuzemské banky podle počtu klientů.

ČSOB, která je zase jedničkou co do objemu peněz ve správě, hlásí ústy svého mluvčího Patrika Madleho něco podobného: „Počet zaměstnanců je od začátku loňského roku více méně stabilní. Mění se ale struktura, jak se mění potřeby klientů a jak digitalizujeme a automatizujeme některé procesy – některé pozice zanikají, jiné vznikají. Stále nabíráme nové zaměstnance.“

A do třetice něco podobného říká Šárka Nevoralová z Komerční banky: „Pro rok 2023 neplánujeme zásadní změny v oblasti zaměstnanosti, a to především z důvodu implementace nového bankovního systému neboli startu Nové digitální banky. Současně ale pokračujeme v transformaci celé Skupiny KB a v rámci těchto změn dojde například k přesunu přibližně 300 zaměstnanců z Komerční banky do Modré pyramidy stavební spořitelny.“

Kdo naopak připouští, že úspory dělá – a dělat je i nadále bude –, je Moneta, která menší propouštění oznámila už v loňském roce. Mezi roky 2021 a 2022 počet jejích zaměstnanců pokles o 7,3 procenta na 2 799 lidí, přičemž jde o data za třetí kvartál. A mělo bych jich dále ubývat, v plánu je dostat se na 2 500 zaměstnanců.

„Hlavními důvody těchto opatření jsou především mimořádná windfall daň a nutnost minimalizovat inflační tlak na celkovou výši nákladů,“ vysvětluje mluvčí banky Zuzana Filipová. Mimořádnou daní má na mysli krok, který loni prosadila vláda Petra Fialy a který má kabinetu pomoct od velkých bank a energetických firem vybrat peníze na boj s drahými energiemi.

Moneta se podle starších plánů, u jejichž zrodu stál ještě Petr Kellner, měla loni spojit s Air Bank právě z impéria PPF. K tomu nakonec nedošlo, Air Bank se alespoň více integruje s českou a slovenskou částí úvěrové společnosti Home Credit. Ani tato firma ale nebude škrtat, naopak slibuje ambiciózní náborové akce.

„K žádnému cílenému propouštění jsme nepřistoupili a ani to nemáme v plánu. Naopak nabíráme další zaměstnance a vytváříme i zcela nové pozice, protože máme velké ambice do budoucna, co se týká nabídky nových služeb a rozšiřování služeb stávajících. Odvětví, do kterého chceme například ještě více šlápnout, jsou služby pro investory. Nově jsme tak vytvořili samostatné oddělení investic, které se bude na tuto oblast zaměřovat a přinášet klientům další možnosti, jak zhodnocovat úspory,“ říká Roman Macháček z tiskového oddělení Air Bank.

Otázkou samozřejmě je, zda banky, které patří k nejstabilnějším zaměstnavatelům a oporám každé ekonomiky, v odhodlání nepropouštět vydrží po celý rok 2023 a dál. Bude záležet na dění v ekonomice. Tu podle Světové banky, nadnárodní organizace se sídlem ve Washingtonu, která státům půjčuje peníze, čeká nebezpečné přiblížení se k recesi. Proto Světová banka snížila na polovinu odhad růstu globální ekonomiky pro letošek na 1,7 procenta. Na vině je podle ní hlavně očekávané výrazné zpomalení růstu největších ekonomik světa, tedy americké, čínské a evropské.