Opustil teplé místečko v korporátu, aby se vydal do neprobádané oblasti, k níž měl díky své vášni pro jízdu na longboardu vztah. Chtěl vytvořit poctivou českou značku batohů, které by nebyly jen kvalitní, ale také udržitelné – a prakticky nezničitelné. Se svým parťákem proto z našetřených peněz před šesti lety rozjel Batohiro, které generuje desítky milionů korun ročně a následuje principy, jimiž se jeho spoluzakladatel Jakub Beneš řídí i tehdy, když sahá do svého šatníku.

„Snažíme se inspirovat lidi v tom, že kvalita má být na prvním místě. A předat jim, že není třeba tlačit rychlou spotřebu alias fast fashion. Tím, že je pro mě Batohiro životním projektem, je ten důraz o to větší,“ říká Jakub Beneš v módním Q&A pro CzechCrunch, kde mimo jiné vysvětluje svůj minimalistický přístup k módě a popisuje lásku k Patagonii, která nejen jeho samotného, ale i celé Batohiro inspiruje.

V čem vás lidé nejčastěji uvidí na ulici?
Držím se streetwearu a nadčasovosti, takže nejčastěji chodím v širokých džínech, bílém tričku, basic mikině a džínové bundě. Často ladím outfit ještě přes kšiltovku nebo čepici. U mě je toto dost jednoduché.

Takže moc kusů oblečení nemáte?
Od každého mám něco, ale myslím, že víc než padesát kousků v šatníku nemám. Většinou se snažím nakupovat tak, aby mi oblečení vydrželo co nejdéle, proto ho nepotřebuji tolik.

Přesto – máte nějaké značky, které převládají?
Určitě to bude Patagonia, která mě baví hlavně svým přístupem k životnímu prostředí. Vždyť už třetím rokem ji prakticky vlastní planeta Země. To, jak přistupují k udržitelnosti, opravám, recyklaci a celkově k odpovědnému podnikání, je úžasné.

Nějak takhle se snažíte profilovat i vy?
Nemůžu nás srovnávat s Patagonií, ale svým způsobem máte pravdu. Oproti řadě značek má Batohiro opačnou myšlenku, přes kterou sdělujeme lidem, ať si koupí raději méně oblečení, zato kvalitnější, které vydrží podstatně delší dobu. Snažíme se inspirovat lidi v tom, že kvalita má být na prvním místě. A předat jim, že není třeba tlačit rychlou spotřebu alias fast fashion. Tím, že je pro mě Batohiro životním projektem, je ten důraz o to větší.

Foto: Batohiro / CzechCrunch

Jeden z vlajkových batohů Batohira

Předpokládám, že jen Batohiro a Patagonii nenosíte…
To úplně ne, často se snažím nakupovat z druhé ruky, kdy si vybírám kousky, které jsou starší, ale ve skvělém stavu. Pak mám jistotu, že vydrží ještě další roky. Snažím se také podporovat různé lokální tvůrce.

Můžete doporučit nějaký second hand, který vás baví?
Hodně mě baví sekáče v Berlíně, ale pokud bych měl jmenovat nějaký z Česka, tak třeba 1891. Koukám se ale do vitrín všemožných sekáčů, na které narazím, když jdu kolem. Je to pro mě mimo jiné nevyčerpatelná inspirace.

A když už jdete oblečení shánět, tak z jakého důvodu? Je v tom nějaká vášeň?
Většinou nakupuji jen tehdy, kdy potřebuji doplnit nějaký kus, který mi v šatníku chybí. Nebo mi už nesedí velikost, potažmo je oblečení tak obnošené, že už se nedá nosit. Nenakupuji jen z rozmaru, snažím se to minimalizovat a zbytečně nehromadit.

Kolik za něj utrácíte peněz?
Bavíme se o pár tisících za rok.

To opravdu není moc…
Jen to potvrzuje můj přístup k věcem. Nemám ale problém utratit peníze za něco, čemu věřím a co má za sebou dobrý příběh. To se týká zpravidla lokálních tvůrců, u kterých jde vidět ona poctivost.

Foto: Batohiro / CzechCrunch

Jakub Beneš

Nakupujete i online, nebo si spíš musíte oblečení takříkajíc osahat?
Chodím na hodně e-shopů, ale ne nutně kvůli nákupu. Spíš v nich hledám inspiraci týkající se selekce produktů a technických vymožeností platforem. Vlastně to zčásti potřebuji i pro rozvoj byznysu, abychom mohli zákazníkům vždy zajišťovat ideální komfort.

A jak to máte s teniskami?
Protože v létě jezdím na longboardu, což je moje vášeň už dlouhé roky, často sahám po modelech od Converse nebo Vans, ve kterých se dobře jezdí a navíc jsou správně nadčasové. Nikdy se neomrzí.

Je váš módní look inspirovaný někým konkrétním, nebo berete inspiraci obecně ze světa?
Ke konkrétním osobám příliš nevzhlížím, spíš mě nejvíce inspiruje atmosféra a životní styl. Sleduji různé značky, architekturu a japonský minimalismus, ze kterého čerpám – a pak si to dělám po svém. Je nutné, aby to bylo pohodlné, kvalitní a pokud možno co nejudržitelnější.

Takže ani tolik nesledujete aktuální módní trendy?
To zase sleduji, móda mě zajímá, ale nesnažím se jim tolik podléhat. Hnacím motorem je pro mě nadčasovost, abych věděl, že nosím něco, co za pár let nebo rovnou měsíců nevyjde z kurzu. Snažíme se to takhle prodávat i v Batohiru, kdy víme, že to, co vytvoříme, bude pořád in. Ať už jde o trička, mikiny nebo samozřejmě batohy, na kterých jsme vyrostli.

Co pro vás móda znamená?
Ztělesnění mnoha věcí. Je to možnost, jak se mohou lidé vyjádřit, ať už se jedná o momentální náladu nebo životní postoj. Styl a oblékání zčásti reflektuje to, kdo jsme nebo kým chceme být. Nikdy nevíte, koho ovlivníte právě tím, co máte na sobě. Můžete mít na triku nápis, který někoho vedle vás v metru bude motivovat, aby udělal to, pro co se už dlouho odhodlává. Jsou to malé detaily, které tvoří nás i naši kulturu.