Komentář Radima Oulehly. Tichá voda, která ale pomalu mění trh. Řeč je o trendu takzvaných Buy Now, Pay Later (BNPL) služeb, tedy „kup teď, zaplať později“. Průkopníkem oboru v Česku je Twisto, o slovo se ovšem hlásí stále více hráčů včetně velkých bank, což dokazuje, že odložené platby se ukazují jako životaschopná alternativa tradičních kreditních karet.

Na rozdíl od kreditek ale BNPL zpravidla neposkytuje revolvingové úvěry ani osobní půjčky s přesně stanovenými úroky, poplatky a kontrolou úvěruschopnosti. Spotřebitelům nabízí větší flexibilitu a cenovou dostupnost, protože jim umožňuje nakupovat bez nutnosti platit celou částku předem. Svoji útratu si mohou spotřebitelé rozložit v čase prostřednictvím splátek.

Jednoduchý, flexibilní a transparentní model si oblíbili především mladší spotřebitelé. Mileniálové a generace Z tvoří z dostupných dat největší podíl uživatelů této platební metody, protože zpravidla postrádají kreditní historii, takže je pro ně obtížné kreditní kartu od banky získat. BNPL společnosti v skóringových analýzách využívají alternativní data, k úvěrům tak mají přístup i uživatelé, kteří by tradičním kreditním skóringem u banky nepochodili.

Existence kreditních karet je zpochybněna

Rostoucí trh odložených plateb a otevřený přístup bank k tomuto modelu vyvolává otázku, co bude s tradičními kreditkami. Je jejich existence ohrožena. Zatím ne úplně – globální trh BNPL byl v roce 2022 oceněn na 256,54 miliardy dolarů, zatímco trh kreditních karet na 521,8 miliardy dolarů.

Trend ale hraje do karet odloženým platbám, které mají od roku 2023 do roku 2031 dosáhnout průměrné roční míry růstu (CAGR) zhruba 30,5 procenta, kreditní karty pak jen 7,78 procenta. Pokud se analytici v odhadech nepletou, měl by globální trh BNPL předstihnout kreditky již v roce 2026.

V Česku není trend odložených plateb až tak výrazný jako ve zbytku světa. Nicméně i tady je možné pozorovat zajímavou situaci – počet kreditních karet prudce ubývá, od roku 2019 se počet vydaných kreditek snížil ze zhruba 2,1 milionu na 1,4 milionu kusů, tedy o jednu třetinu. BNPL naopak postupně roste.

Jak se daří poskytovatelům odložených plateb

Odhad, jak velký je trh odložených plateb v Česku, se dělá složitě. Dostupná jsou často jen neúplná data, kdy například podle průzkumu Asociace pro elektronickou komerci a společnosti Nielsen na vzorku tisíc nakupujících během roku 2023 k nákupu využila odloženou platbu čtyři procenta z nich.

Statistiky o objemech jsou obecně také ovlivněné tím, že zahrnují jen platební tlačítka „odložená platba“ a nikoliv transakce, které se realizují přímo přes BNPL platební kartu, což je ale naprostá většina z nich. Z dostupných zdrojů o jednotlivých platformách je ale trend růstu zjevný.

Twisto: Zatímco v roce 2022 Twisto zaznamenalo dohromady devět milionů transakcí, loni šlo o 9,3 milionu (za Česko i Polsko dohromady). „Je to pomalejší růst než v předchozích letech (v roce 2021 to bylo 8 milionů transakcí), který si vysvětlujeme snížením výkonu české e-commerce v posledních dvou letech. Na druhou stranu meziročně narostla průměrná hodnota objednávky, a to o celých 27 procent,“ komentuje country manager Twista Jan Hanzlík.

Stabilní má být počet uživatelů, kteří využili Twisto platby – více než půl milionu v obou zemích. Objem transakcí Twisto oficiálně nekomentuje, údajně má ale služba být pořád jedničkou na trhu, tedy nad úrovni dvou miliard korun, kterých dosáhlo Skip Pay.

Skip Pay: Společnost patřící pod ČSOB prozradila, že loni dosáhl počet realizovaných transakcí přes tuto platební metodu 1,5 milionu s meziročním nárůstem o 87 procent oproti předloňským 800 tisíc. Objem transakcí pak vzrostl z předloňské jedné miliardy na téměř dvě miliardy korun (růst o 86 procent) a klientská základna rostla z 420 tisíc na 450 tisíc klientů (růst o sedm procent).

Air bank: Banka službu rozložených plateb spustila v loňském lednu, za celý rok pak počet unikátních uživatelů narostl na necelých 37 tisíc a celkový objem dosáhl 701 milionů korun s průměrnou výší rozložené platby zhruba 12 tisíc.

Raiffeisenbank (PlatímPak): Meziroční růst počtu uživatelů v letech 2022 a 2023 činil 36 procent, objem realizovaných transakcí rostl o 32 procent a počet uživatelů o 36 procent. Konkrétní čísla banka nekomunikuje.

Klarna: Stejně jako Raiffeisenbank ani původem švédská služba, jež do Česka vstoupila v září 2022, nekomunikuje konkrétní čísla. Měla ale dosáhnout růstu ve všech klíčových oblastech – v počtu realizovaných transakcí o 166 procent, v počtu uživatelů o 126 procent a objemu realizovaných transakcí o 178 procent.

Alza: Největší český e-shop podle průzkumu provozuje také druhou nejznámější BNPL metodu u nás, tzv. platby na třetinky. Přesná čísla firma nekomunikuje, prý ale metodu využívají stovky tisíc zákazníků.

I když transakce pomocí odložených plateb nemusí probíhat nutně jen na e-shopech, v drtivé většině je zákazníci využívají právě během nakupování na internetu. Z dostupných údajů vyplývá, že trh odložených plateb mohl v Česku dosáhnout vyšších jednotek miliard korun, samotná e-commerce dosáhla objemu 185 miliard. Podíl BNPL tak může být na úrovni dvou až pěti procent.

Zda odložené platby dokážou ze hry vyřadit kreditní karty, není jednoznačné. Jedna z možností je, že banky budou BNPL integrovat přímo do svých kreditek. Pokud ale naopak k reakci bank vůbec nedojde, podíl transakcí přes BNPL se bude oproti kreditním kartám stále navyšovat. Souboj těchto platebních metod tak není zdaleka u konce, výsledek mimo jiné určí i preference klientů. A v příštích letech bude zajímavé tento „boj“ sledovat.