Kryptoměny nejsou žádným nástrojem pro teroristy, ani pro ruské oligarchy, aby se mohli vyhýbat sankcím. Není to možné. Těmito slovy začíná náš rozhovor Juraj Forgacs, zakladatel slovenské platformy Fumbi, jež zprostředkovává investice do kryptoměn. Reaguje tím na zprávy, které se v posledních dnech a týdnech objevovaly v médiích i vyjádřeních čelních představitelů vlád a institucí, že kryptoměny by se mohly pro sankcionované Rusy stát místem, kam by mohli převést svůj majetek.

„Obecně platí, že kryptoměny mohou pomoct menším a běžným lidem s drobným majetkem, který jim umožní žít a přežít. Velký majetek ale v kryptoměnách schovat nejde, nejde jej ani skrytě využívat, to je směšné,“ vysvětluje Forgacs s tím, že i kvůli sankcím západních zemí vůči Rusku a do značné míry destabilizovanému bankovnímu sektoru na Ukrajině se obyvatelé těchto zemí k nákupu kryptoměn v podstatě nedostanou, což by jim ale zrovna v této situaci mohlo pomoci.

Pro CzechCrunch Forgacs popisuje, jaká je aktuální situace na trhu s kryptoměnami v našem regionu, proč se ruští oligarchové přes kryptoměny sankcím nedokážou vyhnout, proč není možné bitcoin nakoupit za hřivny ani ruble i co si myslí o blokování účtů Rusů na populárních směnárnách.

Podívejme se nejdřív na kontext kryptoměn v našem regionu. Reagují lidé a vaši uživatelé v Česku či na Slovensku nějakým způsobem na aktuální dění?
Reakce je taková, že se snižuje objem obchodování, snižují se vklady i výběry. Lidé jednoduše čekají.

Na co čekají?
Nejsou si jistí, co se bude dít. Proto si nechtějí vybírat vklady, které už v kryptoměnách mají, stejně tak nechtějí ani navyšovat své investice. Z investičního hlediska je to vyloženě rizikový faktor, samotný trh se moc nehýbe a čeká se na to, až se situace na Ukrajině vyřeší nebo alespoň stabilizuje. Nehledě na to, že lidé mnoho ze svých volných prostředků aktuálně věnují na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a dobročinné účely.

Promítá se do toho nějak i vývoj české koruny, která oslabovala takovým způsobem, až se rozhodla reagovat Česká národní banka a zahájila intervence s cílem posílit kurz?
V našem regionu je zatím zájem o kryptoměny vysoce spojený s dalšími vysoce rizikovými aktivy a objem obchodování koreluje i s akciovým trhem. Jiný rozměr mají kryptoměny právě na Ukrajině, v Rusku a zemích třetího světa, kde je lidé vnímají jako nové globální peníze, které budou fungovat bez ohledu na stav vládnutí, míru nebo války v daném státě.

Pro Ukrajince to jsou jediné peníze, které si kromě valut dokážou vzít za hranice. Hřivny, ať už jde o zůstatek na bankovním účtu nebo v hotovosti, nedokážou použít, protože nejsou konvertibilní. Rubl je v de facto stejném stavu. V těchto zemích, kde lidé méně trpí iluzí, že vládnutí je a vždy bude dobré, dokážou být kryptoměny bezpečným přístavem.

V současnosti by tak kryptoměny například Ukrajincům mohly pomoct?
Ano, kryptoměny mohou extrémním způsobem pomoct lidem v zemích, které mohou být v podobných situacích jako na Ukrajině – mít majetek, o který nepřijdou ani kvůli válce, ani kvůli selhání bankovního a finančního systému. Vidíme to na reálném příkladu. Lidé by si mohli uvědomit, že taková forma peněz je mnohem odolnější než peníze, které fungují na bázi pyramidy institucí, jež nemusí být v provozu.

Jakým způsobem tedy trh reaguje na zvýšený zájem o kryptoměny, ať už ze strany Ukrajinců nebo Rusů?
Tento zvýšený zájem je do značné míry kompenzovaný výraznou limitací možností, jak mohou lidé s tímto trhem interagovat. Pokud už nemají kryptoměny nakoupené, tak mají obrovský problém nakoupit je za hřivny nebo rubly.

Čím to je způsobené?
Bankovní systém na Ukrajině není momentálně plně funkční, hlavně v oblasti mezinárodních plateb. A systém v Rusku je úplně odpojený od mezinárodních plateb. Předtím lidé mohli posílat peníze na směnárny jako Binance, teď už to v podstatě není možné. A to ani přes platební karty, protože Visa a Mastercard odpojily ruský trh. Nakupovat například bitcoiny přes rubly není téměř možné, nehledě na to, že někdo by v takové transakci musel chtít bitcoin za rubl vyměnit. Nevím, kdo by to dnes dělal. Likvidita je extrémně nízká.

Takže kromě transakčních bariér jde také o psychologickou bariéru, protože hřivny a rubly nikdo nechce…
Přesně tak, pokud rubl klesne o 70 až 80 procent, kdo si jej vezme? Jenom někdo, kdo je schopen jej okamžitě směnit za něco jiného, což je další komplexní téma.

Změnu takového stavu v nejbližší době ani nemůžeme očekávat?
Ne. Jde o stav z logiky věci.

S tím souvisí i další často v posledních dnech zmiňované téma – mohou se Rusové vyvarovat uvalených sankcí právě pomocí investic do kryptoměn?
Ne, to je absolutně směšná až absurdní představa. Slyšel jsem ji i z úst reprezentantů Evropské centrální banky, to ale jen ukazuje, jaký alarmující nedostatek informací o fungování tohoto trhu mají. Nedá se to.

Kromě toho, že jsou rubly vůči bitcoinu téměř nekonvertibilní a jejich likvidita je velmi nízká, tak musíme brát do úvahy, že lidé na sankčních seznamech mají zmrazená i svá zahraniční aktiva, takže do kryptoměn nemohou jít ani takovým způsobem.

A pokud by i tak našli nějakou cestu?
Samotný bitcoin a naprostá většina kryptoměn jsou plně transparentní. Pokud by chtěl někdo najednou akumulovat obrovské množství bitcoinu, nebylo by to možné. Adresy, na kterých by byl bitcoin uložený, by okamžitě šly na blacklisty a kryptoměny, které by se jim podařilo naakumulovat, což se jim do omezené míry může podařit pomocí bílých koní a podobně, by byly nepoužitelné.

Coinbase nedávno zablokoval 25 tisíc adres spojených s ruskými aktivitami. Obecně platí, že kryptoměny mohou pomoct menším a běžným lidem s drobným majetkem, který jim umožní žít a přežít. Velký majetek ale v kryptoměnách schovat nejde, nejde jej ani skrytě využívat, to je směšné.

Krok Coinbasu byl rozhodně zajímavý. Když zablokoval tyto adresy, nejde tím do určité míry proti základní myšlence krypta – proti decentralizaci a svobodě?
Existuje základní myšlenka krypta a existuje nějaká realita současného světa, která souvisí s geopolitikou a bezpečností. Představa, že peníze jsou a budou úplně neutrální z politického a bezpečnostního hlediska, je určitě zajímavá. Na druhou stranu, například teď pro mezinárodní společenství ani neexistuje jiný způsob, jak vyvíjet tlak na Rusko, aby svoje šílené chování ukončilo. Proto spíš tyto kroky vítám.

Zároveň jsem rád, že AML struktura (Anti Money Laundering; systémy mezinárodních opatření proti praní špinavých peněz – pozn. red.) je také decentralizovaná. Nemůžeme mít jen jeden úřad nebo komisi, která by rozhodovala, kdo je přítel a kdo nepřítel. Souvisí to ale s tím, že pod demokratickou kontrolou by měl být samotný vznik těchto blacklistů.

Jak takové černé listiny vznikají?
Je to trošku problém, protože je vydávají úřady pro vymáhání práva. Spíš než brblat na existenci AML bychom se měli zabývat tím, jak se nějaká adresa může na blacklist dostat a jak se může případně bránit, aby nedocházelo ke zneužívání. Umíme si představit, že představitelé států mají někdy tendenci zneužívat své funkce a dělat na konkrétní lidi různý nátlak. Musíme mít možnost, aby se člověk mohl efektivně bránit.

Existuje tedy způsob, jak se například proti zařazení na černou listinu Coinbasu bránit?
Není to tak jednoduché, protože Coinbase musí poslechnout a musí aplikovat blacklist i sankční seznam, který je aktuálně v platnosti. Jediné, co může člověk dělat, je podat stížnost na soud, zažalovat agenturu, jež seznam vydala s tím, že žádá o stažení svého jména ze seznamu. Jiná možnost není.

Jak se díváš například na konkurenčního hráče Coinbasu, tedy Binance? U nich se o takových seznamech nemluví.
Nevíme, jestli černé listiny nevytvořil. Víme jen to, že Binance podobně jako Coinbase respektují potřebu základního přístupu k finančním službám pro každého, tedy i pro běžné Rusy. Neumím si ale představit, že by nerespektovali sankční seznamy, určitě i oni mají dost adres, které jsou blokované, jen to možná z PR hlediska nekomunikují.