Opravilo se samotné Masarykovo nádraží, vedle vznikla moderní architektura a teď se tady pracuje na tom, aby nad kolejemi nebylo vzduchoprázdno. Je to totiž docela drahé vzduchoprázdno, které by díky svému umístění v centru Prahy bylo jinak jednou z nejdražších lokalit. A tak v příštích letech vznikne nad kolejemi přestřešení. Podobný osud, zdá se, nyní čeká i souseda: pražské hlavní nádraží.

Je to vlastně docela stejný příběh. Obě nádraží jsou v centru Prahy, jen pár stovek metrů od sebe. Obě představují ohromný potenciál, a to především nad kolejištěm, kde jsou tisíce metrů čtverečních, jež by se daly zastavit. A o obě má zájem developerská společnost Penta. Rozvoj Masarykova nádraží, ve kterém hraje společnost Marka Dospivy zásadní roli, je v plném proudu, u toho hlavního je ale teprve na začátku. Tento týden však došlo k dalšímu kroku, kdy radní schválili změnu územního plánu umožňující nad kolejištěm hlavního nádraží stavět. Ve čtvrtek má svůj souhlas dodat ještě pražské zastupitelstvo.

Neznamená to však, že by se mělo v nejbližší době nad nejvytíženějším uzlem v zemi začít stavět. Jen samotný proces změny územního plánu, který až dosud vycházel z toho, že stavba nad kolejištěm je technicky nemožná, je na měsíce, v průměru trvá rok a půl. Další procesy, jako je územní a stavební rozhodnutí, pak zaberou ještě více času.

„Současné jednání pouze zahajuje debatu o parametrech, jak se má toto území v příštích dekádách proměnit, aby vyhovělo potřebám železniční dopravy a souvisejících služeb 21. století a aby pokud možno nebylo překážkou v pohybu centrem milionové metropole,“ říká mluvčí developerské společnosti Penta Martin Lánský.

Ne, že by snad Penta neměla vůbec žádné představy. „Nakoupili jsme pozemky nad hlavním nádražím a pevně věříme, že ho zastřešíme. Prodloužíme tak Vinohradskou ulici směrem do centra,“ prozradil šéf společnosti Marek Dospiva už dříve na konferenci CzechCrunche Money Maker. Pozemky nad hlavním nádražím ovšem vlastní vícero subjektů.

Plány Marka Dospivy by každopádně znamenaly, že střecha by měla návaznost na Vinohradskou ulici a o kousek dál také na svoji výstavbu na Churchillově náměstí v Praze 3. V zásadě by tak překryla platformy číslo 5, 6 a 7 právě až na Žižkov. Přes část kolejí totiž už dnes přestřešení existuje, navíc je památkově chráněné. Přes koleje se chce Penta dostat až dál k Florenci a pak do Karlína. Zástavba by tak měla sahat až k hotelu Hilton v Pobřežní ulici. Ve všech těchto místech mimochodem Penta už nějaké zájmy má.

„Vznikne tak moderní centrum města, jediný možný Central Business District, kde počítáme s více než sto tisíci metry čtverečních kancelářských ploch a také s byty. V části za magistrálou by jich mělo být minimálně čtyřicet procent, klidně i víc, to ale bohužel naráží na současné hygienické normy. Byť by byla možná větší poptávka po bytech, je to komplikované,“ dodal Dospiva.

To znamená, že zatímco střecha přes koleje Masarykova nádraží má být de facto pochozím parkem s několika lavičkami, nad hlavním nádražím by vznikla zcela nová zástavba několika budov. Hovoří se přitom i o nějaké veřejné. V posledních měsících se diskutovalo především o Národní knihovně, variantou je ale také nová budova Národního muzea, což by se nabízelo vzhledem k blízkosti dalších dvou budov v okolí.

Penta o všem jedná nejen s magistrátem, ale také se Správou železnic, památkáři a dalšími zainteresovanými osobami. Praha už nyní několik podmínek má. Zaprvé to, aby řešení a rozsah zástavby vzešly z mezinárodního architektonického workshopu. „Jeho přesný formát právě hledáme. Základem bude zapojení všech klíčových aktérů včetně veřejnosti,“ říká pro CzechCrunch náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Ten také dodává, že prioritou je přeměna hlavního nádraží z hlediska dopravy, to znamená, že by mělo být schopné pojmout vysokorychlostní vlaky, dotkne se ho i výstavba metra S, což je spojení pro regionální vlaky, a stejně tak výstavba metra D. V plánu je také přivedení tramvajové trati před novou odbavovací halu a její úprava, jejíž podoba už vzešla z architektonické soutěže. „Všechny tyto investice budou výrazně přesahovat investice do soukromého sektoru a nesmí být ohroženy,“ dodává Hlaváček.

Náměstek pak mluví o potřebě, aby v místě vznikl mix funkcí, to znamená kanceláře, byty a také rozšíření služeb pro cestující. Hlaváček poptává i nikoli jednu, ale rovnou dvě kulturně-vzdělávací veřejné budovy. Debata se pak samozřejmě povede o tom, jak zařídit, aby zástavba nezakryla současné hlavní nádraží ani nijak neohrozila panorama Prahy.