Po snižování emisí, eliminace hluku a ochraně podzemních i povrchových vod se Letiště Václav Havla pouští do nového programu v oblasti ochrany životního prostředí. Jeho cílem je co největší omezení spotřeby jednorázových plastů v prostředí letiště a motivace cestujících k tomu, aby tento druh plastu požívali v co nejmenší míře.

Výrobky z plastických hmot začínají pro naši společnost představovat stále většího strašáka, proti kterému je zapotřebí bojovat. I kdybychom v současné době zcela zastavili výrobu všech plastických hmot a výrobků z nich, stále budou představovat problém pro mnoho dalších generací.

Podle informací ze studie zveřejněné v roce 2017 v prestižním vědeckém časopise Science se nám totiž podařilo „obohatit“ naši planetu již o 8,3 miliardy tun plastů, jejichž sběr, recyklace a následná likvidace budou představovat velký problém. Výrobní tempo plastových hmot je navíc i nadále vysoké a pokud jej výrazně neomezíme, můžeme být v roce 2050 zahlceni až 34 miliardami tun plastů.

Foto: Letiště Praha

Terminál 2 na Letišti Václava Havla Praha

Tento scénář přidělává vrásky na čele nejen jednotlivcům, ale začíná se dotýkat mnoha podniků a vlád, které se mu snaží vyvarovat. Důkazem je i nedávné rozhodnutí Evropské unie o definitivním zákazu používání jednorázových plastů, které představují jednu z nejproblematičtějších forem plastových výrobků. Jednorázovým plastům, které se výraznou měrou podílí například na znečišťování vod oceánů, chce dát nyní sbohem Letiště Václava Havla, a to v rámci nového programu Plasty už neletí.

„Přestože Evropský parlament schválil zákaz používání jednorázových plastů až od roku 2021, Letiště Praha přichází s vlastní iniciativou již nyní a do praxe bude postupně zavádět konkrétní opatření na snižování jednorázových plastů. Cílem je mimo jiné motivovat cestující, aby snižovali svůj dopad na životní prostředí a cestovali tak například se znovupoužitelnými lahvemi na nápoje či v případě zakoupení nápojů v jednorázových plastových lahvích je před bezpečnostní kontrolou nevyhazovali, ale vyprázdnili je a poté dále používali,“ uvedla Soňa Hykyšová, ředitelka Ochrany životního prostředí Letiště Praha.

Pražské letiště se tak v boji proti plastům přidává k dalším letištím po celém světě, mezi která patří například i letiště v San Francisku. To ve svém terminálu úplně zakázalo prodej vody v plastových lahvích, které jsou z důvodu letištních kontrol a konzumace nápojů během čekání na spoje jedním z nejčastějších a často zbytečně vyhazovaných plastových odpadků. Lahev totiž často není možné za kontrolními branami naplnit, a tak nezbývá nic jiného, než ji vyhodit a koupit novou.

Lahev před kontrolou nevyhazujte

Jedním z opatření, které nově pražské letiště cestujícím nabízí, je proto systém výlevek a pítek, který umožní tekutinu před kontrolou vylít a totožnou lahev po kontrole opět zdarma naplnit pitnou vodou. Pítek letiště nainstalovalo celkem třináct. Výlevky lze prozatím najít jen na Terminálu 2 s tím, že další budou postupně přibývat.

Foto: Letiště Praha

Systém výlevek a pítek umožní cestujícím pít ze stejné lahve před i po kontrole

Letiště zároveň omezilo jednorázové plasty i v rámci interního stravováni zaměstnanců letiště. V kancelářích, zasedacích místnostech a na různých akcích již nebude nabízena voda v plastových lahvích. Ty nahradí skleněné karafy s vodou, často obohaceny o nejrůznější bylinky. Stejně tak budou nahrazeny i plastové kelímky sklenicemi a malá mléka do kávy v plastovém obalu nahradí konvičky s mlékem.

Letiště bude k podobným krokům motivovat i nájemce. První se k iniciativě Plasty už neletí připojila společnost Lagardére Trave Retail, která v rámci letiště provozuje několik restaurací a stánků s občerstvením. V průběhu roku 2020 by její zákazníci měli dostávat místo jednorázových kelímků kelímky zálohované, které budou po konzumaci nápojů vraceny.

„Letiště Praha si rovněž zadalo studii, která má pomoci s výběrem vhodných alternativ za náhrady jednorázových plastů. Při výběru alternativ se proto budeme zaměřovat na celý životní cyklus výrobku, nikoli pouze na jeden aspekt, například biologickou rozložitelnost. Naším cílem je zvolit takovou variantu, která je skutečně environmentálně přínosnější než varianta plastová. Ne vždy je plast tou nejhorší variantou, jak se postupně potvrzuje,“ doplnila Soňa Hykyšová.