Automobilový průmysl se momentálně zmítá v elektrické revoluci, ke které se pomalu, ale jistě přidává také revoluce autonomní. Jak by mohla vypadat budoucnost, kdy pro ovládání vozu nebude nutné sahat nejen na volant, ale v podstatě nedělat vůbec nic, představil na autosalonu v Mnichově Mercedes. Jeho Vision AVTR by mělo jít ovládat pouhou myšlenkou.

Hyperfuturistický koncept automobilka představila již před rokem, kdy jej prezentovala coby extrémně ekologický automobil inspirovaný filosofií snímku Avatar. Za uplynulý rok ovšem udělala několik změn a k environmentální odpovědnosti Mercedes přidal i technologii, díky které se půjde na automobil mentálně napojit. Tím se řidič a vůz stávají jedním, podobně jako se mimozemšťané z Avataru propojují s dalšími živými tvory planety, kterou obývají.

Již tak prapodivně vyhlížející elektromobil, kterému nechybí dvaatřicet bionických klapek pro sběr sluneční energie umístěných na pomalu se svažující střeše či masivní podsvícené pneumatiky, se díky novince stává ještě záludnějším. Technologie BCI (brain-computer interface) řidiče odpojuje od jakékoliv dotykové či verbální komunikace s vozidlem a vše přesouvá do sféry myšlenek.

„Společnost Mercedes-Benz staví další milník ve spojení člověka a stroje díky výzkumu a vývoji aplikací pracujících s rozhraním mozku a počítače v automobilech. Technologie BCI funguje zcela nezávisle na řeči a dotyku. To otevírá revoluční možnosti intuitivní interakce s vozidlem,“ uvedla Britta Seegerová, členka představenstva společnosti Daimler a Mercedes-Benz odpovědná za prodej a marketing.

Není překvapením, že Mercedes krotí veškeré fantaskní představy jasnou informací, že tato technologie nebude v nejbližší době připravena pro každodenní využití. Na autosalonu se tak představilo pouze ukázku této technologie, která funguje spíše jako lákadlo na velké věci, jež nás ve spojení s automobily teprve čekají.

Demo umožňuje návštěvníkům sednout do nepojízdné makety automobilu, se kterým se lze propojit pomocí několika elektrod ve speciální čelence. Následuje přibližně jedna minuta čtení a kalibrování, než je mozek napojen na vůz. Uživatel se poté soustředí na některý ze světelných bodů na obrazovce infotainmentu, a pokud se zařízení zkalibrovalo s mozkovými vlnami úspěšně, měla by být funkce, která je tímto bodem reprezentována, spuštěna.

Mimo myšlenek na ovládání vozu však v hlavách návštěvníků může kolovat i otázka, k čemu je takové zařízení dobré? Budoucnost slibuje přesun většiny funkcionalit vozu, včetně jeho řízení, do sféry autonomie. Proto Mercedes o technologii hovoří především jako o nástupci hlasového ovládání či ovládání gesty.

V plně autonomních vozech tak možná jednoho dne přijdeme i o to minimum, kdy jej ovládáme jen letmým pohybem ruky či vyslovením magické formule, v tomto případě „Hey Mercedes“ následované přáním. Upravovat vnitřní teplotu či pustit oblíbený playlist zkrátka půjde i silou pouhé myšlenky.

Zda se Mercedesu jednou podaří vyvinout systém, díky kterému uvidí automobil a s ním i celá společnost zákazníkům přímo do hlavy, je otázkou. Jedná se o technologii, která by mohla v lecčem pomoci, zároveň však vyvolává mnoho morálních dilemat, která bude nutné před aplikací v praxi vyřešit.