Na Masarykově nádraží v Praze dnes oficiálně začala jeho přestavba. Během následujících let zde vznikne platforma nad kolejištěm, lepší spojení s Florencí a namísto dosavadních sedmi kolejí budou vlaky přijíždět na kolejí devět. Součástí přestavby bude také nový vestibul a odpočinková plocha.

„Jsme na začátku unikátní proměny nejenom samotného nádraží, ale i veřejného prostoru. Cílem je vytvořit kvalitní dopravní uzel, ale zároveň vytvořit místo, kde se lidem bude líbit. Rozhodli jsme se jej opravit za pochodu, protože bychom neměli kam dopravu přesunout,“ řekl při slavnostním zahájení přestavby Masarykova nádraží ministr dopravy Martin Kupka.

„Modernizace počítá s tím, že se Masaryčka stane výchozím bodem také pro vlaky na letiště. Zvýšíme proto nejen počet kolejí u nástupišť ze sedmi na devět, ale i těch, které budou sloužit k odstavování souprav. Rekonstrukce kolejiště pod Vítkovem pak umožní zvýšit traťovou rychlost,“ řekl ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Všechna nástupiště budou bezbariérová.

Hotovo má být za tři roky, práce na novém nádraží – které je současně nejstarším nádražím v Praze – má stát 3,39 miliardy korun. Na přestavbu získala Správa železnic 84 procent financí z evropských fondů, realizace projektu se ujala společnost Strabag. Po přestavbě trati z Prahy na Kladno a Letiště Václava Havla v Ruzyni se proměněné místo stane výchozí stanicí dráhy na letiště. Než ale začnou za šest let jezdit, zamíří k terminálům na Ruzyni trolejbusy.

Foto: Správa železnic

+1

Nejvýraznější změnou oproti nynějšímu stavu bude nová platforma, která překlene celé kolejiště. Lidem umožní přejít z Florence do Hybernské ulice a z Masarykova na hlavní nádraží. Vznikne zde rovněž nový prostor pro cestující čekající na vlak. Z něj se dostanou eskalátory, schodišti a výtahy na jednotlivá nástupiště. Schodiště a rampa propojí nádraží s ochozem nedávno vybudovaného komplexu Masaryčka. Přístup bude možný rovněž do sousedního hotelu.

Část platformy osadí dělníci zelení a vznikne tak místo, kde budou moci obyvatelé metropole relaxovat. Osvětlení nebo rozhlas budou mít energii z fotovoltaických článků, které stavebníci zabudují do zastřešení platformy. Zeleň bude zavlažována dešťovou vodou, kterou budou zadržovat retenční nádrže.

Denně nádražím projde až 30 tisíc cestujících. Stavební práce nebudou mít podle Správy železnic výraznější vliv na železniční dopravu. Vždy se bude jednat o částečná omezení. První dílčí úprava provozu bude letos v létě o prázdninách, kdy vlaky ve směru od Vysočan nepojedou na Masarykovo nádraží, ale na hlavní nádraží.

První vlak přijel na Masarykovo nádraží slavnostně 20. srpna 1845, tehdy ještě samozřejmě neneslo jméno prvního československého prezidenta. Před tím byla na dnešním území města konečná stanice koněspřežné dráhy z Lán na Brusce z roku 1831. Nádraží postavilo konsorcium společností Vojtěcha Lanny a bratří Kleinů v letech 1844 až 1845. Polohu nádraží a kolejiště navrhl Jan Perner, budovy architekt Antonín Jüngling. Nádraží vzniklo jako konečná stanice dráhy z Olomouce a Vídně do Prahy.

Okolí Masarykova nádraží je v poslední době plné stavební aktivity a dalších plánů. A to především v podání developerské společnosti Penta, která se nedávno přestěhovala do budovy Masaryčka od Zahy Hadid – a jež kupuje i autobusové nádraží na Florenci.

S přispěním ČTK