Marvels jsou tady. Dlouho odkládaný film, který sází na woman power tří hrdinek a jedné záporačky, předchází pověst kasovního propadáku. Nikdo od něj vlastně nic nečeká a dává se za příklad toho, jak Marvel neví, co dál dělat. Je to skutečně průšvih, na který se nevyplatí zajít do kina?

Do bobtnajícího – a poslední dobou docela trápícího se – komiksofilmového univerza přiletělo v novém filmu Marvels trio Captain Marvel, Ms. Marvel a Monica Rambeau, ta zatím bez superhrdinského přízviska. Nicméně jeho vymýšlení mladičkou Ms. Marvel alias Kamalou Khan patří k veselejším pasážím snímku.

Kamala se fanouškům představila už v odlehčeném seriálu na Disney+. Kdo ho viděl a líbil se mu, bude z filmu o to víc potěšen. A kdo ho neviděl, přišel o docela povedenou komedii s nádechem spidermanovské teenage taškařice o mladé dívce, která strašně moc lovískuje superhrdiny, oblepuje si jejich plakáty pokojíček, píše o nich fanfiction – a pak sama schopnosti získá.

Marvelovskou kapitánku zase diváci znají z výbušné výpomoci v Avengers: Endgame i z vlastního filmu. Tam se objevila také mladá Monica Rambeau, jejíž dospělé já dostalo větší roli v seriálu WandaVision. Je potřeba tohle všechno zhlédnout, abyste si Marvels užili? Ani ne, ale očekávání toho, až se fanynka Kamala potká se svou idolkou Carol Danvers, na vtipnosti o něco přidá. A v té první části, kdy se všechno zamotává – vážně i legračně –, Marvels fungují dobře.

Něco kosmického se pokazí (říše Kree, Skrullové, artefakty, znáte to…) a hrdinky svede dohromady jistá nepříjemnost: začnou se nečekaně teleportovat a vyměňovat si vzájemně místo. Což někdy vede k legraci („Captain Marvel byla v našem obýváku?!“), jindy k bitkám s nepředvídatelným průběhem. Odstartuje tak ovšem další nenápaditá story o tom, jak před mimozemskou záporačkou zachránit úplně všechno a všechny.

Průběh nepřekvapí. Zakrátko i osamělá vlčice Captain Marvel zjistí, že s galaktickým zlem se líp bojuje v týmu. Že se musí usmířit s Monikou, kterou znala jako malou dívku. Anebo že maminka Kamaly sice působí přísně, ale myslí to s ní dobře. Tohle je vlastně první zádrhel filmu. Jsou to buď uměle vytvořené problémy, nebo takové, co se vyřeší velice rychle. Nic není překážkou, jedna hotová scéna následuje druhou. Máte rádi, když se postavy vyvíjejí? Hledejte v jiném vesmíru.

Dokud se ale Marvels drží milé sci-fi veselohry o trojici rozdílných hrdinek, docela baví. A do takového pojetí filmu patří třeba i pasáže, kde se zpívá a tančí nebo kde po plátně pobíhají tucty kosmických kočiček. Chlapáčtější povahy nebo velevážní komiksoví fanoušci možná kroutí hlavou a brblají, ale do toho, jak se Marvels prvně prezentují, odlehčenost sedí.

Jenže pak zaúřaduje prokletí snad všech posledních marvelovek. Zase další galaktický problém, zase další plejáda barevných paprsků a pěstních soubojů, zase další várka slabších triků. Marvelovské univerzum zkrátka bobtná, a to bez valného smyslu. Vzpomínáte na díly Infinity War a Endgame, ke kterým všechno směřovalo? Kdy jste z dalších filmů měli pocit, že to někam vede?

Marvels nejsou průšvih. Mají nápad a vtip, byť je v druhé polovině utopí v generické komiksovce. Ale když je neuvidíte, nic se vlastně nestane – tak trochu jako u posledního Thora nebo Ant-Manovy Quantumanie. Tedy s klasickou výjimkou potitulkové scény, která ukazuje možnou budoucnost filmového vesmíru související s nákupy Marvelu z doby před několika lety.