Podnikat začal na střední, inspirovala ho brigáda. Teď má stomilionovou firmu, teslu a dva psy k tomu
Adam Jágr prodává vybavení pro automechaniky, ale i domácnosti. A přemýšlí, jak se vyhnout dopadům globálních krizí na svůj byznys.
To jméno je jako prokletí – Jágr. „Ptá se mě na to stále hodně lidí. Jestli jsme příbuzní. Nejsme. Vždyť já hokej ani moc nemusím,“ směje se pětatřicetiletý Adam Jágr. Holduje jinému sportu: tomu motorovému, miluje auta. A kolem nich se točí i jeho byznys, s nímž začal ještě jako student jablonecké průmyslovky. O co šlo? O diagnostické přístroje pro autoservisy. A pozor, žádná fantastická umělá inteligence mu nepomohla.
Paradoxů je v životě a podnikání Adama Jágra víc. Nejenže se jmenuje stejně jako nejslavnější český hokejista, ačkoli sám hokej ignoruje. Také je od útlého mládí takzvaným. petrolheadem, tedy milovníkem aut, zvláště těch silných a burácivých. Jenže aktuálně jezdí elektrickou Teslou Y.
„Aut s 500 koňmi jsme si už užil dost, měl jsem hlavně audiny. Tohle mi strašně vyhovuje. Je to rychlé, skvělá akcelerace, zároveň tiché. A když se teď podívám na ceny pohonných hmot, elektroauto má i v tomto směru své výhody,“ říká rodák z Liberce.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsVzápětí se ale přizná, že svět spalovacích motorů ani náhodou neopustil. Jeho společnost se čerstvě stala sponzorem driftovacích závodů Sixtol Drift Corp. League a ve volném čase obnovuje supersportovní japonské klasiky: Toyotu Supra a také Nissan Skyline GTR v úpravě, s níž se herec Paul Walker proháněl v legendární sérii Rychle a zběsile. „Je to auto mého dětství a už to je skoro veterán,“ krčí rameny.
Jenže Adam Jágr starý není ani náhodou. Narodil se pár měsíců po listopadové revoluci a kapitalismus a podnikavost mu koluje v žilách. Ostatně s byznysem začal ještě neplnoletý, když byl ve třeťáku na střední průmyslové škole v Jablonci nad Nisou.
Psal se rok 2007, on si plnil svůj brigádnický sen v autoservisu. A po večerech snil o tom, že by chtěl mít i ve své garáži sadu diagnostických přístrojů, které po napojení na řídicí jednotky moderních vozů oznámí, co jim chybí či co je zralé na výměnu. „Jenže takové mašiny byly extrémně drahé,“ vzpomíná.
Jako dítě vpravdě globalizovaného světa ho ale napadlo, že když slýchá, jak se v Číně dá sehnat cokoliv, začal googlit a po pár dnech zjistil, že z Říše středu si může objednat dílčí, neoriginální stroje na diagnostiku za zlomek ceny.
Neměly ale žádný ovládací software, ten si musel sehnat jinde – po pár dalších dnech objevil program na amerických diskuzních fórech. Ten pak, jak dnes připomíná, s pomocí metody pokusu a omylu přizpůsobil pro české prostředí: „O programování jsem neměl ani páru. Dneska by to s umělou inteligencí bylo snazší. Tu jsem tehdy ale neměl.“
Byla to v podstatě nahodilá osobní akce, která měla zpočátku rozpočet pár tisíc korun. Nic velkého. Jenže mu při ní došlo, že stejně jako si taková zařízení chce koupit on, možná se najdou i další autonadšenci, kteří rádi ušetří – a tak zkusil oslovit pár automechaniků a autodílen v okolí, jestli by nechtěli diagnostiku od něj.
„Měl jsem v ruce deset kusů, které jsem prodával za 1 500 korun. Byly pryč za den. A já si uvědomil, že tohle je skvělá šance,“ dodává Adam Jágr. Nešlo o žádné extra sofitikované stroje, v podstatě menší krabičky, které na displeji, ještě monochromatickém, upozornily, co jednotka vozidla hlásí za chyby. A ty pak bylo třeba vyřešit. „Zpětně si říkám, že jsem to měl prodávat mnohem dráž,“ směje se Adam Jágr.
S byznysem začínal ještě jako student bez živnosťáku, který si udělal až dodatečně. Následně přibylo i eseróčko s názvem TorriaCars, protože pro řadu zákazníků byl student bez IČO nepříliš důvěryhodným obchodním partnerem. A vedle toho si časem zaregistroval i značku Sixtol, která je už dnes jeho hlavním brandem.
Jeho byznysový úspěch totiž velmi rychle přilákal další zájemce, neboť na něm kromě původního nápadu nebylo nic složitého. A tak se objevila řada dalších prodejců a výrobců chytrých krabiček pro autoservisy, takže se Jágr musel poohlédnout po další vertikále – a začal vedle svých produktů distribuovat i značky jako Makita nebo Bosch.
„Marže sice nebyla špatná, ale uvědomil jsem si, že s vlastní značkou bych měl marži ještě lepší,“ usmívá se. Právě na to se mu hodil název Sixtol. Pod ním dnes prodává nejen diagnostiku, ale i stovky dalších produktů pro dílnu nebo zahradu. Prodává je nejen jiným podnikatelům, ale i retailu přes Alzu a také čím dál víc přes Amazon, který jej sám oslovil, aby mu dodával své zboží: „Tržby ze západních trhů nám hodně rostou, dnes tvoří asi třetinu.“
Letos Sixtol cílí na obrat přes 100 milionů korun a chystá se i na svou první velkou investici: u České Lípy plánuje postavit výrobní a skladovou halu, která bude mít bezmála deset tisíc metrů čtverečních plochy a konečné náklady na její stavbu dosáhnou 200 milionů. A tam by Jágr výhledově rád kompletoval například nosiče na kola.
Proč vlastně? „Hodně přemýšlím o tom, jak být co nejméně závislý na tom, co se děje ve světě. A když všechno máte z Číny, jste extrémně náchylný na geopolitiku,“ přiznává s tím, že například v covidu mu přepravní náklady raketově stouply: cena kontejneru vzrostla ze dvou tisíc dolarů na více než dvacet tisíc dolarů.
Hodně přemýšlím o tom, jak být co nejméně závislý na tom, co se děje ve světě. A když všechno máte z Číny, jste extrémně náchylný na geopolitiku.
„To samé vidím dnes. Mně osobně sice drahý benzín netrápí, ale je to byznysový problém. Deglobalizace je trend a já chci být připravený,“ říká. Proto se snaží aspoň část svých produktů vyrábět nebo sestavovat doma. A v případě nosičů na kola dává návodný příklad: „Když si je objednáte, čekáte na ně klidně půl roku. Jakákoliv změna, kterou si vymyslíte, se projeví až po měsících. To je strašně dlouho.“
S tím, jak politika může dramaticky ovlivnit podnikání, má i jinou zkušenost – v roce 2015 začal se Sixtolem vyrábět v Rusku gumové vany do aut. Bylo to pragmatické rozhodnutí, neboť tamní producenti byli flexibilnější než čínští a klidně vyráběli menší série. A mnohem levnější než kdekoli v Evropě. „Po roce 2022 to samozřejmě ze dne na den skončilo,“ připomíná.
Proto chce mít co nejvíc produktů odsud. Chystá se třeba na vlastní motorové tekutiny, jako jsou směsi do ostřikovačů, některé klíčové plastové komponenty pro autodiagnostiku si bude vyrábět v Polsku.
„Jasně, Čínu úplně nenahradím, určitě ne v dohledné době. Ale snažím se dělat kroky, aby ty světové výkyvy, kterých je čím dál víc, firmu omezovaly co nejméně,“ dodává muž, který kromě aut miluje i psy. A proto ho všude doprovází dvojice zlatých retrívrů.












