I když je Google znám především jako tvůrce oblíbených cloudových nástrojů, operačního systému Android a samozřejmě internetového vyhledávače, který ho proslavil, jeho záběr je v dnešní době mnohem širší. Experimentuje v celé řadě oblastí a nechybí ani zdravotnictví, jeden z nejvhodnějších adeptů, co se týče revoluční modernizace na základě pokročilých technologií.

Na tomto poli vystupuje skrze divizi Google Health a startup DeepMind, který v roce 2014 za více než půl miliardy dolarů koupil. Právě tyto dvě entity se ve spolupráci s příslušnými lékařskými odděleními postaraly o vznik unikátní umělé inteligence, jež dokáže odhalit oční choroby z trojrozměrných skenů, a nyní ukazují další ze zajímavých pokroků.

Ambiciózně se zaměřily na nejzákeřnější známé onemocnění – rakovinu. Konkrétně pak rakovinu prsu, která za předloňský rok dle organizace Global Cancer Observatory napadla více než dva miliony žen po celém světě, přičemž zhruba čtvrtina pocházela z Evropy. Právem se tak řadí mezi nejčastější typy rakoviny u žen a často jsou její dopady smrtelné.

Ve spolupráci s britskými a americkými lékařskými centry se Google snažil přijít na nový způsob včasné diagnostiky této choroby, která by byla mnohem přesnější, než je oko odborníka. Jde na to přes speciální počítačový systém založený na umělé inteligenci, jež má mít akurátnější přístup ke čtení rentgenových snímků než zkušení doktoři, respektive radiologové.

Počítač se neunaví

Problém totiž spočívá v tom, že mamografii (rentgenové vyšetření prsu za účelem odhalení počátku rakovinného bujení) vykonávají lidé. A jak je známo, lidský faktor má tendenci k pochybení. „Je mnoho radiologů, kteří čtou mamografické snímky a dělají chyby, některé tak velké, že přesahují přijatelné rozmezí běžného lidského pochybení,“ říká Constance Lehmanová, ředitelka mamografie v bostonské nemocnici, kterou oslovil deník The New York Times.

To je důvod, proč by do rukou radiologů měl dorazit dedikovaný systém, který jim se čtením pomůže. O to se snaží právě Google, jehož řešení sice zatím není veřejně dostupné a stále je ve fázi testování, nicméně podle publikovaných výsledků v odborném časopise Nature to vypadá, že má nakročeno k úspěšné aplikaci do nemocničních středisek.

Nejlepším možným způsobem, jak otestovat schopnosti počítače ve čtení mamografických screeningů, bylo zpětné srovnávání. Google a odborníci ze Severozápadní univerzity v americké Illionis a dvou britských center (Cancer Research Imperial Centre a Royal Surrey County Hospital) vzali již existující snímky a umělou inteligenci postavili před otázku „ano/ne“.

Nejprve šlo o mamografy 76 tisíc žen z Velké Británie a 15 tisíc ze Spojených států, jejichž diagnóza byla již známá. Na nich trénovali počítače, aby dokázaly rozpoznat rakovinu, respektive počátky rakovinného bujení. Následně tento systém testovali na dalších snímcích od 25 tisíc britských žen a 3 tisíc amerických žen a porovnávali, zda radiologové rentgenové zprávy přečetli správně.

Drtivá výhra počítače, ale s výjimkami

Jak se ukázalo, počítačový algoritmus byl znatelně přesnější než lidé. Na skenech ze Spojených států ukázal systém až 9,4procentní redukci v takzvaných falešně negativních nálezech, což znamená, že původně byl mamograf prezentován jako „normální“ a přítomná rakovina nebyla detekována. O zhruba 5,7 procenta se pak lišily výsledky ve falešně pozitivních nálezech, které jsou pravým opakem – doktor rakovinu prokázal, ale ve skutečně jí nic nenasvědčovalo.

Na snímcích pocházejících z vyšetření britských žen se jednalo taktéž o výhru počítače nad člověkem. Falešně negativní nálezy poklesly o 2,7 procenta a falešně pozitivní o 1,2 procenta. Na druhou stranu je nutné dodat, že v některých případech se naopak zmýlil počítačový systém, alespoň podle zpráv šestice zkušených radiologů, kteří rakovinu prsu odhalili a byli si tím hromadně stoprocentně jisti.

„Nelze popírat to, že v některých případech se tyto nástroje mýlí a někdy mají naprostou pravdu. Čistě z této perspektivy se otevírá zcela nová oblast zjišťování a studie. Proč to vlastně přehlédly? Proč jsme to my přehlédli?“ ptá se řečnicky v textu NYT doktor Mozziyar Etemadi ze Severozápadní univerzity, který se na výzkumu podílel.

 

I proto nemá tento pokročilý nástroj výhledově nahradit doktorskou sílu, ale naopak ji doplnit coby další metoda, která může zachránit život milionům žen, potažmo je včas uklidnit. Je však více než pravděpodobné, že nové řešení na popud Googlu bude úspěšnější než dosud využívaná technika CAD (Computer Aided Detection and Diagnosis), jež se bere jako hlavní pomůcka, byť je prokazatelné, že schopnosti doktorů v přesnosti odhalování rakoviny nijak zvlášť nevylepšuje.

Google není jediný

Technologický gigant z kalifornského Mountain View dělá nepochybně důležitý pokroky na poli moderního zdravotnictví, ovšem není jediný. Za extrémně důležitou považuje tuto oblast i Apple, který na to jde především přes své hodinky Apple Watch. A byť sám nevyvíjí žádné podobně komplexní systémy, snaží se hlavně vše zjednodušit a udělat uživatelsky přívětivější.

Na novějších generacích jeho chytrých hodinek tak jde vedle tepu měřit i EKG a dokáže zvládnou detekovat i pád (a následně zavolat pomoc). Nehledě na to, že minimálně na americkém trhu postupně spouští bližší komunikaci s doktory přes iPhone včetně detailního zápisu vyšetření a podobně.

Nelze opomenout ani Amazon. Ten před pár měsíci spustil novou službu Amazon Care pro své zaměstnance, kteří se mohou online spojit se svými doktory. V roce 2018 mimo jiné koupil online lékárnu PillPack a také navázal spolupráci se šesti zdravotními organizacemi, díky níž mohou majitelé zařízení s hlasovou asistentkou Alexa zjišťovat informace o svém zdraví.