Politika si s vesmírem netyká. V raketě SpaceX letí poprvé ruská kosmonautka, válce navzdory

Složení mise, kterou vypravila NASA, úplně nekoresponduje s geopolitickou situací. Důvodem je technika na Mezinárodní vesmírné stanici.

Jiří SvobodaJiří Svoboda

crew5_2-min

Foto: SpaceX

Ruská vlajka je na kombinéze SpaceX vůbec poprvé.

0Zobrazit komentáře

Vesmírné středisko Johna F. Kennedyho na Floridě bylo včera místem už známého obrázku. Z odpalovací rampy v 18 hodin středoevropského času odstartovala další raketa společnosti SpaceX se čtyřmi astronauty na palubě. Něco ale bylo přece jinak. V místě, paradoxně nesoucím jméno prezidenta z éry studené války, se totiž do americké lodi Elona Muska usadila vůbec poprvé i zástupkyně ruské agentury Roskosmos, kosmonautka Anna Kikinaová. A to i přesto, že vztahy obou mocností jsou teď v podstatě na bodu mrazu. Proč tedy ve vesmírném průmyslu nefunguje politika stejně jako jinde?

Mise Crew-5, která včera z mysu Canaveral odstartovala, je pátým operačním letem programu NASA pro lidské posádky. Ty se za pomocí letů v raketách SpaceX, jež si americká agentura zaplatila, střídají na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). A byť šéf SpaceX Elon Musk pobouřil nedávno svým nepříliš promyšleným nápadem na rusko-ukrajinské usmíření, v paradoxním složení posádky, která příliš neodráží válečný stav, nemá prsty.

Důvod, proč se Kikinaová do vesmírné lodi Dragon nakonec usadila, je třeba hledat v letošním červenci. Ačkoliv obě mocnosti spolupracují na projektu Mezinárodní vesmírné stanice dlouhodobě, tehdy NASA a Roskosmos podepsaly novou dohodu o společné dopravě astronautů na tuto unikátní vesmírnou stavbu.

Princip smlouvy je jednoduchý. „Dohoda agentur stojí na principu kus za kus. Včerejšímu letu v režii NASA s ruskou astronautkou tak předcházel i let Sojuzu před dvěma týdny, ve kterém byl naopak jeden americký astronaut,“ vysvětluje pro CzechCrunch popularizátor kosmonautiky a šéfredaktor webu Kosmonautix Dušan Majer.

Oba dva lety přitom mířily právě na Mezinárodní vesmírnou stanici. Vzájemně si agentury nezaplatí jediný dolar nebo rubl – to je velká změna oproti mezidobí od odstavení raketoplánů do zprovoznění posádkových letů SpaceX, kdy NASA platila Roskosmosu za každé sedadlo desítky milionů dolarů.

Logická otázka by tak zněla, proč vůbec NASA na podobnou dohodu přistupuje. Má přece domluvu se SpaceX a navíc prezident Spojených států rozhoduje o tom, kde jakou ruskou firmu či jakého Putinova pohůnka bude sankcionovat za rozpoutání války na Ukrajině.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

O to zvláštněji může dohoda vyznívat v situaci, kdy někdejší šéf Roskosmosu ještě v dubnu vyhrožoval, že s kooperací na ISS Rusko přestane, pokud západ nezruší sankce. Spíš než reálná hrozba to ale byla obvyklá rétorika již bývalého šéfa agentura Dimitrije Rogozina.

„Když jsem to slyšel, musel jsem se smát, protože Roskosmos určitě nemá prostředky na nějakou alternativní stanici. Rogozin sice napsal plamenný tweet, ale pak se v křesle otočil o 180 stupňů a podepsal dohodu s NASA,“ říká Majer.

NASA je oproti svému ruskému protějšku ve slovech opatrná, nicméně Roskosmos ke spolupráci skutečně potřebuje, ať už je politika, jaká chce. Důvod pramení v konstrukci Mezinárodní vesmírné stanice. Ta je totiž už od svých počátku složena z ruského a západního modulu a tamní osazenstvo tak vždy alespoň jednoho ruského astronauta mělo z bezpečnostních důvodů a pro případ, že by bylo třeba cokoliv na ruském modulu opravit.

cre5-min

Foto: SpaceX

Posádka mise Crew-5

„Ne že by například američtí astronauti nezvládali za pomocí pozemního střediska opravit poruchu na ruském modulu. Výcvik na to mají. Kdyby ale do stanice narazila troska nebo se porouchal systém na rozvod elektřiny či vody, může jít o minuty, které rozhodnou, zda ISS ztratíme, nebo ne. A v tom případě je lepší mít na palubě Rusa,“ vysvětluje jihlavský popularizátor vesmíru s tím, že obdobná personální pojistka funguje pochopitelně opačně v případě Američanů a západního modulu.

Jednoduše řečeno, Mezinárodní vesmírná stanice je pro obě mocnosti natolik drahý a unikátní projekt, že jeho budoucnost nepodléhá ničemu jinému než pragmatické spolupráci. Nehledě na válečnou situaci a znepřátelení obou mocností. „Kdybychom teď ISS ztratili, nic podobného desítky let nevznikne,“ doplňuje Majer. Ačkoliv podle současných plánů má dosloužit v roce 2031, plány na jejího nástupce jsou zatím jen na papíře.

V jiných oblastech vesmírného průmyslu, kde nejde o tolik, se ovšem Ruskem vedená válka projevila. Výrazně razantnější než NASA totiž ve své politice byla hned od března Evropská vesmírná agentura (ESA). Ta zastavila spolupráci s Ruskem vysloveně kvůli válce na Ukrajině. V důsledku toho Evropa nebude mít v dohledné době své vozítko na Marsu.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.

Pěstují maso v laboratoři a roste jim tam na řasách. Český startup na vývoj získává desítky milionů

Šťavnatý steak z laboratoře? Ale jistě, říká brněnské Mewery. K jeho růstu nepotřebuje podklad z živočichů – maso kultivuje na mikrořasách.

Iva BrejlováIva Brejlová

roman-laus-boxed-min

Foto: Mewery

Roman Lauš, zakladatel startupu Mewery

0Zobrazit komentáře

Doteď to byl jen koncept, ale nyní už brněnský projekt Mewery hrdě hlásí, že se mu jeho plán skutečně vydařil. V laboratoři si ověřil, že přišel na způsob, jak vypěstovat maso bez použití média, tedy jakéhosi podkladu pro růst samotných buněk, které by pocházelo ze zvířat. Místo nich použil mikrořasy, což vnímá nejen jako úspěch ve splnění svého etického plánu, ale i jako velmi výhodný projekt. Zásadně tím totiž snižuje náklady. A to se zase líbí investorům.

Blíže neupřesněné desítky milionů do projektu nyní posílají Credo Ventures a Purple Ventures. Je to už druhá investice v krátké době, před necelým půlrokem do firmy poslal jednotky milionů korun globální akcelerátor a fond Big Idea Ventures.

„Peníze nám pomohou dovybavit naše nové laboratoře, rozšířit tým o další vědce a urychlit představení našeho prototypu. Samozřejmě zainvestujeme i do ochrany duševního vlastnictví,“ plánuje zakladatel Mewery Roman Lauš.

Mewery se na kultivaci masa v laboratoři zaměřuje, jeho cílem je vyvinout plnohodnotné vepřové. Plán zahrnuje kultivaci, tedy růst buněk v laboratorním prostředí, ze savčích buněk prostřednictvím vlastního růstového média na bázi zmíněných mikrořas.

novy-projekt106

Foto: Mewery

Mewery kultivuje maso v laboratořích speciální metodou

Konkurenční projekty jako toto médium používají FBS, tedy Fetal Bovine Serum, k jehož získání se zjednodušeně řečeno využívají látky ze zvířat. Právě zbavení se v rámci receptury na vlastní maso kultivačního média s živočišnými produkty bylo pro Mewery milník aktuálního vývoje.

„Podařilo se nám ověřit naši metodu v různých prostředích a získat takzvaný proof of concept. Do konce roku bychom měli mít první vzorky a následně i prototypy,“ těší se Lauš. Firma s mikrořasami nahradila potřebné nutrienty či růstové faktory, které jinak obsahuje FBS. Navíc jsme díky tomu ušetřili 70 procent nákladů proti běžným kultivačním metodám,“ pochvaluje si zakladatel projektu. Přesná čísla, na kolik by takové maso mělo vyjít, však zatím k dispozici nemá.

Potravina je obohacena

Mewery chce na trh přinést mleté maso, masové kuličky, párky a do budoucna i steak. Všechno to v nemasové variantě. Firma věří, že může díky svému postupu nabídnout stejnou chuť i strukturu, na jakou jsou lidé zvyklí u masa. Ale bez porážky či patogenů.

Konečný produkt tak má být podobný například mletému masu strukturou, ale s jiným složením. Kromě svalu a tuku přibude právě mikrořasa. „Masu propůjčuje označení takzvané fortifikace – potravina obohacena o další prospěšné složky, jako jsou třeba vitaminy, antioxidanty, minerální látky, vláknina a esenciální mastné kyseliny,“ vyjmenovává Lauš.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Postup označuje za ojedinělý a zdůvodňuje, že i díky tomu si Mewery všimli v Big Idea Ventures, kde projekt vybrali v konkurenci tří stovek společností. Z nich podporu získalo patnáct firem a z Evropy jen pět. Podle Laušova dřívějšího vyjádření hodnocení jeho startupu hovořilo o tom, že pokud metoda uspěje, může zcela zásadně změnit celé odvětví.

Pro Credo je Mewery první investicí do startupu v oblasti takzvaného food techu. Ondřej Bartoš z fondu zmiňuje, že zakladatele zná už řadu let a věří, že jeho tým představuje špičku v oboru. Vyzdvihuje přitom specifický přístup k produkování takového masa. „Mohl by přispět k významnému posunu v cestě kultivovaného masa na trh,“ představuje si.

„Byť je to běh na delší trať, tak jsme přesvědčeni, že alternativní bílkoviny, produkované na základě živočišných buněk, budou představovat zásadní posun směrem k udržitelnější, humánnější i zdravější budoucnosti jídla. A v Mewery vidíme velký potenciál být významným přispěvatelem k této evoluci,“ dodává Jan Staněk, zakládající partner Purple Ventures. I Lauš očekává, že než se jeho produkty dostanou do domácností, bude to trvat roky.

K myšlence začít kultivovat maso se Lauš dostal díky technologickému festivalu Future Port Prague, v němž je jedním z hlavních organizátorů. Již dříve založil fungující společnost Global DTP a byl také společníkem ve firmě Home Institute, kterou v roce 2016 odkoupil Finep. To mu pomohlo nemasový projekt rozjet. Vývoj už stál miliony a kromě Laušových peněz a zmíněných fondů jej dříve podpořili andělští investoři, kteří však nestojí o publicitu.

future_product_line-min

Foto: Mewery

Návrh možné produktové linie startupu Mewery