PPF pod vedením Šmejce mění směr. Donutily ji okolnosti, Kellner by volil stejně, říká novinář Krejčí

Rusko, Čína, Filipíny nebo Indonésie. Vše dříve velké trhy pro největší českou investiční skupinu, které teď postupně opouští a otáčí kurz na Západ

Jiří SvobodaJiří Svoboda

krjciRozhovor

Foto: CNC

Jaroslav Krejčí, novinář z deníku E15

0Zobrazit komentáře

Zatímco přirozenou tendencí většiny českých podnikatelů je mířit na Západ, Petr Kellner se svou skupinou PPF byl jeden z mála těch, kteří už začátkem tisíciletí ucítili příležitost na Východě. A nebál se ve velkém vstoupit do Ruska nebo Číny. Dva roky po jeho smrti se ale zdá, že největší česká investiční skupina otáčí směr. Značí to priority jejího nového šéfa Jiřího Šmejce, který kormidlo převzal před rokem. Minulý týden se poprvé setkal s novináři a sdílel své vyhlídky na byznys.

Jiří Šmejc je do značné míry pokračovatelem Petra Kellnera. Ve skupině PPF působí dlouhá léta na vysokých manažerských pozicích a Renáta Kellnerová tvrdí, že ho s rodinou pojí dlouhodobé přátelství. Šmejc mimo jiné historicky pomohl Kellnerovi ovládnout televizi Nova, kterou pak spolu i prodali. Sám má vlastní investiční skupinu Emma Capital a patří k nejbohatším Čechům. Nástupem do pozice CEO získal i opci na nákup desetiprocentního podílu celé skupiny PPF.

Ačkoliv loni přebral skupinu v těžké době, nyní vyhlíží nové příležitosti jak doma, tak za hranicemi. Více se chce soustředit i na západní Evropu. „I když se říká, že Evropa stagnuje, tak je to stále jeden z nejbohatších regionů světa. PPF už letos investovala do polské logistické společnosti InPost a německé televize ProSieben,“ poodhaluje v rozhovoru pro CzechCrunch novinář z E15 Jaroslav Krejčí.

Právě čtete upravenou verzi rozhovoru s Jaroslavem Krejčím, který jsme natočili pro podcast Weekly. Společně s dalšími zprávami ho vydáváme každou neděli.

Více

Utíká to, ale jsou to už více než dva roky, co zemřel Petr Kellner. Jak byste charakterizoval jeho nástupce Jiřího Šmejce?
Myslím, že je vlastně dokonalý nástupce. Na trhu bychom asi těžko hledali osobu, která by byla v v tomto směru lepší než Jiří Šmejc. Je se skupinou PPF dlouhodobě propojený, ať už tím, že má menšinový podíl v Home Creditu, působil v minulosti ve skupině na řadě manažerských pozic a dobře ji zná. Navíc je to podobně jako Petr Kellner dravý investor, který se dokáže rychle rozhodovat a jít do rizikovějších investic.

Nakolik je to pokračování éry Petra Kellnera a nakolik má třeba vlastní investorský styl?
To si asi netroufám hodnotit, ale pravdou je, že Jiří Šmejc nastoupil do pozice generálního ředitele PPF v těžké situaci. Kvůli válce na Ukrajině se musela skupina zbavit ruských aktiv. Měla i problémy na čínském trhu, zesilovaly regulace a zároveň nedosáhla na potřebná povolení na dalších asijských trzích, kde působí Home Credit. Více se tak bude zaměřovat na západní Evropu, byť je to vynucené okolnostmi a myslím, že Petr Kellner by volil stejně.

Co se týče Ruska, Jiří Šmejc říkal, že o tom ani nebyla diskuze a hodnotově se shodli na tom, že odtamtud půjdou pryč. O co vlastně PPF přišla a co tam zanechala?
PPF tam zůstaly jen nějaké komerční nemovitosti a životní pojišťovna, ale de facto se jedná o malé části aktiv v porovnání s tím, co tam skupina měla před zahájením válečného konfliktu. Je nicméně pravdou, že Rusko byla minimálně v první dekádě tohoto století rostoucí ekonomika díky vzrůstající ceně komodit. Je dobré i zmínit, že PPF v Rusku vlastnila například i prodejny s elektronikou Eldorado, což je stále jeden z největších tamních řetězců svého druhu, takže tam byly jasné synergie s Home Creditem. Lidé přišli do obchodu a rovnou si mohli koupit elektroniku na splátky.

Bylo to vizionářství Petra Kellnera a celé skupiny, že se vydali na Východ. Včas pochopili, že střední třída v těchto ekonomikách bude chtít nakupovat na splátky.

PPF tedy odešla z Ruska, uvažuje o prodejích na Filipínách a Indonésii, stáhnout se chce také z Číny. Přitom to byl právě Východ, díky němuž PPF kdysi velmi rostla, Petr Kellner tím vynikal. Proč tedy tato změna konkrétně nastala?
Jak říkám, v Číně už před nástupem covidu zesilovaly regulace. Došlo tam k výraznému snížení počtu subjektů, které působily v byznysu nebankovních půjček, což se dotklo i podnikání Home Creditu. Co se týče dalších trhů, na Filipínách už je prodej dokončený, v druhé polovině roku bude následovat Indonésie a Jiří Šmejc řekl, že ke stejnému kroku by mělo dojít i v případě Indie a Vietnamu. Problém je tu pro PPF především absence bankovní licence. Když ji nemáte, nemůžete přijímat vklady od široké veřejnosti, což je způsob financování, jenž je daleko levnější, než když si musíte půjčovat na mezibankovním trhu. Profitabilita je tedy menší, a tak byznysově dává smysl najít kupce a hledat atraktivnější investiční příležitosti jinde.

Home Credit přitom býval největší součástí byznysu. Zanevřela na něj PPF úplně, nebo jak vidí jeho budoucnost?
Myslím, že jeho budoucnost je teď hlavně ve střední Evropě, na Slovensku a ve spolupráci s Air Bank. Její význam by měl výrazně narůst, protože by měla mít jen letos 100 tisíc nových klientů. Podle Šmejce se jí daří i lépe z hlediska zisků, než by se jí dařilo po zrušeném spojení s Monetou. Bylo to vizionářství Petra Kellnera a celé skupiny, že se vydali na Východ. V Rusku byli od roku 2002, na asijských trzích někdy od roku 2009. Včas pochopili, že rostoucí střední třída v těchto ekonomikách bude chtít nakupovat elektroniku či jiné zboží na splátky.

Na domácím trhu se chce PPF zaměřit na synergie mezi svými telekomunikačními a finančními byznysy, tedy třeba O2 a Air Bank. Jak by to mělo vypadat?
Jednoduše. O2 má velkou síť poboček, na kterých sedí řada lidí, kteří komunikují s klienty a nabízejí dnes hlavně telefonické služby. Ale stejně tak mohou na stejném místě a zázemí nabízet právě třeba bankovní služby spojené s Air Bank nebo televizní vysílání.

smejc

Přečtěte si takéPPF se zajímá o Zásilkovnu, přiznal šéf skupiny Jiří ŠmejcPPF se zajímá o Zásilkovnu, přiznal Jiří Šmejc. Vymýšlí také, jak spojit banku s mobilním operátorem

Zajímavá zmínka padla také o Zásilkovně. Její šéfka Simona Kijonková už před časem oznámila, že je na prodej. PPF teď řekla, že o ni má zájem. Jak to zapadá do celé strategie skupiny? Proč by tam Zásilkovna byla dobrým přírůstkem?
Jiří Šmejc mluvil o tom, že se mu líbí infrastrukturní část e-commerce, tedy logistické služby nebo doručování v rámci poslední míle například do výdejních boxů. Právě proto investovali i do již zmíněného InPostu. Ten je jednak silným hráčem v Polsku, ale zároveň roste v západní Evropě. Zásilkovna je podobná, i když je to primárně český hráč. A PPF tak vidí prostor na konsolidaci trhu. Ten český je totiž třeba na rozdíl od polského více rozdrobený.

Jiří Šmejc také zmínil, že chce posílit v západní Evropě. Jak by to mělo vypadat, na co se zde chce zaměřit?
I když se říká, že Evropa stagnuje, je to stále jeden z nejbohatších regionů světa. PPF už letos investovala do polské logistické společnosti InPost a německé televize ProSieben. I když lineární vysílání může upadat v éře streamingu, stále je to velký reklamní trh, který přináší firmám vysoké zisky. InPost je zase firma působící v logistice, v e-commerce, což je dlouhodobě rostoucí sektor v Evropě. Takže to jsou třeba dvě významné příležitosti.

K větším organizačním změnám má docházet v PPF v oblasti analytické síly, jak to sám Jiří Šmejc nazval. K čemu by to mělo vést? Kde by se to mělo projevit?
Je potřeba zmínit, že celá PPF je ziskový byznys. Jen loni činil čistý zisk 140 milionů eur (3,3 miliardy korun) a nebýt nákladů spojených s odchodem z Ruska, tak by byl ještě větší. Zároveň prodává aktiva v Asii, a tak – jinými slovy – má PPF dostatek hotovosti a hledá potenciální akvizice. Na to potřebuje široký tým expertů, který dokáže zanalyzovat dané firmy ze všech stran. Takže se jim za poslední rok výrazně zvětšilo zázemí pro transakce a v současnosti jich dokáže PPF vyhodnotit padesát za rok. Ne všechny se samozřejmě uskuteční, ale je na to potřeba dostatek lidí.

smejc

Foto: PPF

Jiří Šmejc, zakladatel investiční skupiny Emma Capital

Jedním z hlavních poradních hlasů PPF je i další miliardář Daniel Křetínský. Jak se rýsuje či prohlubuje spolupráce s ním? Víme něco konkrétního? Navázání bylo celkem pevné už v minulosti, teď Šmejc poodhalil, že spolu o věcech debatují.
Nic konkrétního nevíme. Je součástí poradního výboru rodiny, což je speciální orgán v rámci PPF, který má tři členy, kde kromě Jiřího Šmejce a Daniela Křetínského sedí i bývalý generální ředitel a menšinový vlastník Ladislav Bartoníček. Tento orgán má poskytovat paní Kellnerové informace pro byznysová rozhodnutí a pan Křetínský zde tvoří jakousi oponenturu panu Bartoníčkovi. Navíc mohl poskytnout nějaký odborný pohled třeba ohledně toho InPostu, kde se bavili, jestli investici provést společně, koupit přímo 30 procent, nebo 15 a získat opce na dalších 15.

Kdybychom to shrnuli, tak PPF je obrovská skupina a má aktiva rozkročená do velké šíře geograficky i oborově. Na co se teď chce Jiří Šmejc nejvíc zaměřit?
Z konkrétních oborů zmiňoval finance a případně mediální společnosti – nezapomínejme totiž na to, že klíčovou součástí PPF je mediální skupina CME, což je vlastník televize Nova. Je tak například možnost, že plně ovládne zmíněnou ProSieben. Koupili v ní již patnáct procent a jejich podíl neustále narůstá, takže to může být budoucí akvizice.

A na druhou stranu, vidíte třeba i nějakou slabinu, kterou PPF musí řešit?
V minulosti byla určitou slabinou silná expozice na Čínu, jejíž režim je samozřejmě vysoce problematický. Bývalý prezident s ní prosazoval přátelství, do čehož byla PPF namočená. Myslím si ale, že je jedině dobře, když teď skupina své aktivity v Číně utlumuje a více se zaměřuje na ty demokratické západoevropské trhy.