Na investice do správných příležitostí mají díky miliardáři Karlu Komárkovi přístup k takřka neomezenému kapitálu. Důležité je, aby tyto příležitosti fondu Springtide Ventures neutekly. A navzdory tomu, že jde o české investory, největší pozornost směřují do Izraele. „Pravděpodobnost úspěchu startupů je zde výrazně vyšší než u nás doma. To není jen naše pozorování, potvrzují to i reálná data,“ popisuje jeden z partnerů fondu Karel Tušek, když se spolu setkáváme v jedné z globálně nejvýraznějších líhní inovativních startupů – v Tel Avivu.

„Neomezené“ prostředky má Springtide Ventures k dispozici díky druhému nejbohatšímu Čechovi. Fond totiž plně spadá do skupiny KKCG, jež sdružuje aktivity Karla Komárka od budování globálního loterijního impéria přes energetiku a nemovitosti až po informační technologie, kdy vlastní největší IT skupinu v Česku Aricoma. Svůj kapitál ale třiapadesátiletý byznysmen zhodnocuje také ve startupech – Springtide je kromě jiného jedním z největších podílníků v Rockaway Blockchain Fundu a KKCG je výrazným partnerem i ve fondu Jazz Ventures Partners.

Samotné jméno Karla Komárka pak pomáhá i partnerům Springtide. „Určitě rezonuje a dokáže otevírat příležitosti. Je úspěšný byznysmen a každý zakladatel startupu by se chtěl stát alespoň tak úspěšným. Jeho příběh má pozitivní efekt,“ potvrzuje David Marek z pozice ředitele fondu, který vznikl v roce 2014 a nedávno podpořil například český ThreatMark či izraelské firmy působící taktéž v oblasti kybernetické bezpečnosti Source Defense, NetOp.Cloud a Shield-IoT.

S Davidem Markem, Karlem Tuškem a dalším z partnerů fondu, Izraelcem Sivanem Kanevem, jsme se setkali přímo v izraelském Tel Avivu, kde pro CzechCrunch mluvili o aktuálním dění ve venture kapitálovém světě, srovnání českých a izraelských startupů i o přístupu jejich zakladatelů k byznysu, v čem se mohou inspirovat a o tom, proč se vůbec český fond rozhodl zaměřit na Izrael.

Setkáváme se v zajímavé době. Na globálním venture kapitálovém trhu dochází k ochlazení, nižším investicím, snižování valuací…
David Marek: Ano, je zjevné, že ve světové ekonomice se objevilo hned několik černých labutí, což ovlivňuje také venture kapitálový trh, hlavně pozdější kola série C a další. Ranější kola jako seed a série A se zatím jeví odolnější, nové transakce se pořád uzavírají. Nicméně v krátkém i středním horizontu budou negativně ovlivněné valuace, což my teď vnímáme jako dobrou investiční příležitost.

Mění se v reakci na toto dění i vaše práce coby investorů?
David Marek: Všechny VC fondy včetně nás teď budou věnovat více pozornosti svému portfoliu. Loni byla hlavní mantra růst za každou cenu, nyní se bude hlídat efektivita, tedy jaké dodatečné příjmy ARR (opakující se roční příjmy – pozn. red.) dokáže startup získat za každý investovaný dolar. Firmy obecně se budou snažit snižovat míru „pálení peněz“, aby nepotřebovaly otevírat další kola a turbulenci přečkaly. V současnosti se očekává, že nejtěžší období bude v tomto ohledu pravděpodobně příští rok.

Karel Tušek: Největším rizikem je nyní produkovat záporný ukazatel EBITDA (zisk před zdaněním, úroky a odpisy – pozn. red.), protože to znamená, že startup pálí peníze a na konci ranveje se mu nemusí podařit získat nové. Zdravým přístupem je vytvořit si plány B a C, aby se firmy dokázaly udržet pokud ne v zisku, tak alespoň na nule. Takové domácí úkoly jsme zadali i startupům v našem portfoliu.

V jaké kondici vaše startupy jsou?
Karel Tušek: Samozřejmě v úplně skvělé. (úsměv)

David Marek: To do velké míry souvisí s naší strategii, která je ve srovnání s dalšími hráči na českém VC trhu hodně specializovaná. Rozhodli jsme se zaměřit na tři klíčové oblasti – kybernetickou bezpečnost, cloudovou infrastrukturu a management a také na technologická řešení spojená s umělou inteligencí a strojovým učením. Tyto oblasti jsou vůči současnému dění odolné, nikdo se například nebude z cloudu vracet k disketám.

Karel Tušek: To samé platí pro kybernetickou bezpečnost. Pokud se podíváte na statistiky útoků i investic firem do obrany nebo pojištění proti škodám, budou jen růst. Tržby startupů v tomto segmentu nebudou postižené tak moc jako na obecném trhu.

Pokud bude trh v těchto segmentech růst bez ohledu na makroekonomické dění, podepíše se to vůbec na apetitu investorů?
David Marek: Z pohledu investorů bude situace příznivější – v pozdějších investičních kolech uvidíme rozumnější valuace, než jakých jsme byli svědky například koncem loňského roku. Druhým efektem pak bude, jak už jsme zmínili, schopnost startupů přežít. Protože ale obecně všechny firmy musí nebo budou muset investovat do cloudu a kybernetické bezpečnosti, je budoucnost takto zaměřených startupů mnohem jistější. My tak plujeme v dobrých vodách. (úsměv)

Zmínili jste svou strategii. Jak jste ji vůbec v začátcích nastavovali?
Karel Tušek: Strategie se časem vyvíjela. Začali jsme ve střední Evropě, Izrael jsme poprvé navštívili v roce 2015 a o rok později udělali první investice. Uvědomili jsme si, že pravděpodobnost úspěchu startupů je zde výrazně vyšší než u nás doma, což není jen naše pozorování, potvrzují to i reálná data. Částečná změna zaměření tak byla jasná volba. Podobně to bylo s cloudem a kyberbezpečností, udělali jsme několik investic a viděli jsme velký potenciál. Zároveň jsou tyto segmenty blízké KKCG a její IT skupině Aricoma.

David Marek: Jsme jediný VC fond z Česka, který v Izraeli systematicky investuje, což vyžaduje i vynaložení nemalých časových i dalších prostředků, abychom si vybudovali síť lokálních kontaktů a přístup k zdejšímu ekosystému. Jenom tak dokážeme dělat dobré investice. Potřebujete totiž investovat do těch nejlepších týmů. A už podle definice budete mít v Česku jen několik jednotlivců, které můžeme nazvat „serial entrepreneurs“. V Izraeli je takových lidí hodně a prostředí je mnohem lépe nastavené na úspěch – běžnou startupovou praxí je mít po roce několik globálních zákazníků a otevírat pobočku ve Spojených státech, kam si po druhém roce na trhu firma přesune své sídlo. Možnosti škálování i schopnost vypořádávat se s mnoha různými překážkami a výzvami v jeden moment jsou obrovskou předností izraelských zakladatelů. I když jde o zobecňování, řekl bych, že my Češi jsme mnohem strukturovanější, což u budování startupů nefunguje moc dobře. Jednoduše musíte umět dělat opravdu hodně věcí najednou.

Čím je tento stav způsoben? Je to tím, že české startupové prostředí je mnohem méně rozvinuté?
David Marek: Souvisí to s tím, je to ale dané i izraelskou povahou, jež je hodně ovlivněná geopolitikou. Izrael se vždy musel umět vypořádat s několika nepříznivými podmínkami najednou. V takových situacích nemůžete pracovat strukturovaně krok po kroku, ale řešíte všechno naráz.

Sivan Kanev: Jako Izraelci jsme vychováváni k tomu, abychom všechno dělali a nad vším přemýšleli paralelně. Když se podíváte na okolí, v jakém žijeme, jsme nuceni inovovat každý den a neustále. Takový přístup je zapsán v naší DNA a díky němu jsme se nejenom technologicky dostali tam, kde jsme teď.

David Marek: Dalším výrazným faktorem je povinná vojenská služba, tři roky pro muže a 18 měsíců pro ženy po střední škole před univerzitou. Nejde o dovolenou, je to hodně aktivní služba. A díky tomu jsou pětadvacetiletí kluci mnohem vyzrálejší a dospělejší než jejich vrstevníci v Evropě. Izraelci jsou zvyklí a trénovaní na to, aby hledali možnosti, analyzovali je a dělali rychlá rozhodnutí. To jsou zkušenosti, které nejsou přenositelné.

Sivan Kanev: Kyberbezpečnost navíc není jen jeden z našich největších exportů. Pro samotnou vládu je tato oblast stěžejní kvůli národní bezpečnosti, proto se podílí na investování a podpoře celého prostředí.

Pokud se nemýlím, armáda může lidi verbovat i na technické pozice, což do velké míry dělá u lidí, kteří mají technologický talent. A to podporuje inovace ještě víc…
Sivan Kanev: Ano, naše armáda má několik technologických jednotek a zakladatelé startupů se rádi chlubí tím, že byli jejich součástí. Můžeme se bavit o důležitosti těchto referencí, ale pravdou zůstává, že technologické know-how, které v těchto jednotkách získají, jim už nikdo nevezme. Věci, se kterými se v armádě setkají, a projekty, na nichž dělají, jsou na pomezí sci-fi.

Jak mohou izraelští zakladatelé startupů inspirovat ty české?
Sivan Kanev: To je otázka za milion. (smích)

Karel Tušek: Bavíme se o tom pořád, nějak se inspirovat musíme. Hledáme způsoby, jak izraelský přístup exportovat, jak české talenty přinášet do Izraele, aby lidé byli tomuto prostředí vystavení a učili se. Je to hodně otázek, jsme na začátku. Ale věřte nám, snažíme se to. (úsměv)

David Marek: Existuje dobrý základ pro to, aby se tento transport know-how uskutečnil. Česko a Izrael mají dlouhodobě velmi dobré diplomatické vztahy, i teď tady za Springtide Ventures sedíme jako zástupci vládní delegace, což dokazuje, že tuto agendu bere vláda seriózně. Současné priority na vládní úrovni jsou do velké míry ovlivněné děním na Ukrajině, ale máme velmi dobrou počáteční pozici, a pokud by nás někdo požádal, dokážeme pomoct i my jako fond.

Jakým způsobem?
Karel Tušek: Jsme vystavení lokálnímu ekosystému, máme vazby na inkubátory, fondy, univerzitní inovační centra. Izrael know-how má, je ochoten jej předávat dále jako kuchařky. Stačí se zeptat.

Sivan Kanev: Ano, recepty máme, jen si je vezměte. (úsměv)

David Marek: Není to ale jen o vládní úrovni, jde například také o vysoké školství. Sice nemáme informace o všech inovačních projektech českých univerzit, určitě by si ale podporu zasloužily programy pro české studenty softwarového inženýrství a počítačových věd, aby získávali stipendia pro studium a stáže v Izraeli. V Česku máme hodně talentované lidi, často jim ale chybí schopnost využít technologické znalosti v byznysu. Šest měsíců v Izraeli dokáže úplně změnit jejich pohled.

Jak se tedy v Izraeli obecně podporuje byznysové přemýšlení technologických inženýrů?
David Marek: Každá izraelská univerzita má svoji inovační laboratoř a jakýkoliv student nebo i profesor může prezentovat své nápady.

Sivan Kanev: Nejen, že je mohou prezentovat, jsou vedeni k tomu, aby to dělali a své nápady reálně zkoušeli. V Izraeli jsou všechny oblasti od univerzit přes firmy po vládu velmi dobře propojené. Těžko se naše byznysové přemýšlení vysvětluje někomu, kdo se v tomto prostředí nepohybuje, ale byznys zde prostě máme v krvi.

David Marek: Izrael je opravdu „startup nation“, je to vidět všude. S Karlem jsme tady před třemi týdny zažili hezkou příhodu. Odcházeli jsme na letiště a taxikář se nás začal vyptávat na názory na vstup konkrétních izraelských firem na burzu. Mysleli jsme si, že si nějaká konkurence najala agenta, aby zjistil náš pohled na věc. (smích)

Karel Tušek: Ještě jsme s ním rozebírali, do kterých akcií investoval a které mají jak velký potenciál.

Nicméně i mnoho českých univerzit má své inkubační programy. Spíš se zdá, že lidé o budování vlastního byznysu nemají moc zájem…
David Marek: Je pravdou, že když se absolventů českých vysokých škol zeptáte na vysněné pozice, většina chce pracovat ve velkých mezinárodních korporacích. Nic proti nim, pracoval jsem pro ně i já a přináší to mnoho výhod. Podíl absolventů, kteří chtějí zakládat vlastní startupy a dobývat svět, je ale mnohem nižší než v Izraeli.

Karel Tušek: Možná je to ale otázka času, takový přístup se nedá změnit z roku na rok. Povědomí o startupech a inovacích roste. Před deseti lety v Česku nikdo nevěděl, co to startup vůbec je, před pěti lety byly startupy vnímány jako hipsterský životní styl. To se mění. V Izraeli je ale budování startupu a touha po globálním úspěchu mnohem běžnější, my to nemáme tolik v mentalitě.

David Marek: Částečně to souvisí také se samotným slovem „podnikatel“. Tady má čistě pozitivní konotaci, u nás v Česku jej lidé vnímají negativněji.

Springtide jako český fond působí v Izraeli, jak vůbec dokážete konkurovat lokálním VC fondům?
Sivan Kanev: Otázka ve skutečnosti nezní tak, jak si konkurovat. Zní opačně – jak s lokálními fondy dokážeme spolupracovat? Je velmi běžné, že tady VC fondy kooperují, dává to smysl a všem to přináší hodnotu. Když se menší fond zaměřuje na ranější fáze jako pre-seed a seed, dává smysl, aby spolupracoval s větším fondem zaměřeným na série A. Z padesáti procent takové spolupráce fungují na osobní a přátelské úrovni, z druhé poloviny ale stojí na profesionalitě. Izrael má v poměru ke své velikosti obrovský startupový ekosystém, ten ale není tak velký, že bych se v rámci něj nedokázal dostat ke komukoliv dalšímu. Jsem jeden nebo dva telefonáty od kohokoliv. Pomáhají nám k tomu i zkušenosti a jméno, které tady za roky práce máme.

I v takovém případě ale musíte něčím zaujmout startupy, aby si vás „vybraly“ jako investory.
David Marek: V tom nám pomáhá i samotné KKCG – mezi zakladateli dobře rezonuje, jde o úspěšný příběh podnikatele, který by chtěli napodobit. Podobné je spojení se skupinou Aricoma, která se zaměřuje na vývoj IT služeb a potřebuje pracovat s nejpokročilejšími technologiemi a softwarem, což aspirujícím izraelským startupům může otevřít dveře pro expanzi na evropské trhy. Jako fond se navíc zaměřujeme na všechny investiční fáze, dokážeme financovat pre-seed nebo seed, stejně tak sérii C. Pokrýváme celé spektrum.

Takže podnikatelský příběh Karla Komárka je známý i tady v Izraeli?
David Marek: Určitě rezonuje a dokáže otevírat příležitosti. Karel Komárek je úspěšný byznysmen a každý zakladatel startupu by se chtěl stát alespoň tak úspěšným. Jeho příběh má pozitivní efekt.

Přičemž v Springtide Ventures investujete čistě prostředky Karla Komárka, je to tak?
David Marek: Springtide Ventures je ze sta procent vlastněné KKCG, takže investujeme čistě jen prostředky této skupiny.

O jak velký fond vlastně jde?
David Marek: Říkáme, že máme přístup k neomezenému kapitálu pro pravé příležitosti. Vím, že to zní jako prázdná fráze, my ale nejsme klasický VC fond, který určitou dobu sbírá X peněz, aby je pak Y let investoval. Proto je poměrně těžké definovat skutečnou velikost fondu.

Vůbec nepracujete s investičním horizontem? Nejste tím vázáni?
David Marek: Obecně i u nás platí, že pokud investujeme v ranějších fázích, náš investiční horizont bude kolem sedmi až deseti let, u pozdějších kol se horizont sníží na tři až šest let. Naší strategii ale je podporovat firmy, a dokud se jim daří růst, rostou i naše investice, takže až tak moc investičním horizontem omezení nejsme.

Máte za sebou už i několik exitů, jaká tedy byla jejich průměrná návratnost?
David Marek: Veřejně jsme tuto informaci publikovali u exitu ze startupu Spotnist, návratnost byla tedy šestinásobná. V dalších případech tyto záležitosti nekomentujeme.

Karel Tušek: Šestinásobná byla průměrná návratnost investic do Spotnistu, protože jsme se účastnili několika kol. Pokud bychom se podívali na první kolo, návratnost by byla výrazně nad desetinásobkem.

Předpokládám, že na tuto otázku ani neodpovíte, ale zeptat se musím. Koho ve svém portfoliu považujete za trumf? Od kterého startupu máte nejvyšší očekávání?
David Marek: Všechny naše karty jsou takové. (úsměv)

Karel Tušek: Když investujeme do startupu, opravdu věříme, že má potenciál stát se jednorožcem, jinak pro nás nemá smysl do něj investovat. Vybrat si z portfolia jen jeden by tak bylo pro všechny ostatní neférové. Určitě ale v portfoliu máme startupy, které jsou víc vyzrálé, příkladem je PlainID, který v loňském prosinci získal sérii C ve výši 75 milionů dolarů. Rostou ale i další.

David Marek: U startupů se ale nedíváme jen na jejich finance. Když už zmiňujeme PlainID, nedávno byli ve Spojených státech oceněni jako nejlepší řešení pro autorizaci a identity management. Další startup Source Defense získal ocenění jako nová generace řešení pro webovou bezpečnost. Je to díky jejich specializaci, působí na globální technologické špičce.

Karel Tušek: Je běžné, že když se startupy před investicí diskutujeme o jejich technologiích, je poměrně dost náročné vůbec vysvětlit, co vlastně dělají – o tak pokročilé inovace jde. Po dvou letech od vstupu na trh je ale jejich potřeba všem zřejmá. Právě do takových startupů chceme investovat.

A když srovnáme technologickou stránku českých a izraelských startupů?
Karel Tušek: Z technologického pohledu jsou české startupy skvělé, příklady najdeme i v našem portfoliu. Threatmark patří mezi globální top hráče, konkurenci poráží všude po světě. Obecně ale u českých firem vidíme nedostatek byznysového přemýšlení, jak na trhu uspět. Možná to chce ještě nějaký čas, aby se to naučily.

David Marek: Přirozenou ambicí českých startupů je postupná expanze po Evropě. Nejdřív vyrostou doma, pak jdou na Slovensko, do Polska nebo Německa. V Evropské unii ale pořád nemáme opravdu jednotný trh, proto je takový růst po evropských zemích finančně i časově náročný. Na rozdíl od izraelských zakladatelů Češi nemají tendenci zakládat vlastní americkou pobočku už po roce na trhu, i když jsou Spojené státy obrovským trhem s jednotným jazykem a regulací.

Nejsou ale tyto tendence spojené také s investorským ekosystémem v Česku? Když jako mladý startup přijdu za českým investorem se žádostí, aby mi rovnou zafinancoval vstup do Spojených států, tak do toho pravděpodobně nepůjde.
Karel Tušek: Ano, něco takového by pravděpodobně nastalo. (smích) Takové je ale naše vnímání, českým startupům chybí větší ambice.

David Marek: V Izraeli ale nastavení zakladatelů souvisí s tím, o čem jsme se už bavili – jde o určitý pocit naléhavosti. Často žertujeme, že čas tady běží jinou rychlostí než v Česku. Rychlost přemýšlení, analýz i rozhodování je prostě jiná. Vidíme to neustále, proto se tady věci dotahují a posouvají rychleji.