Vídeň se rozhodla následovat Barcelonu. Španělská metropole platila za jedno z nejhlučnějších měst. Navíc se jí stále nedařilo plnit limity Evropské unie pro přítomnost oxidu dusičného nebo malých nebezpečných částic PM10. Metropole má navíc velkou hustotu aut – je jich až šest tisíc na jeden kilometr čtvereční. Barcelona se proto rozhodla sáhnout po radikálním řešení. Vytvořila poměrně velký prostor ve městě autům zapovězený. Říká se tomu superblok.

Zatímco španělské město se od svého prvního superbloku už odpíchlo a otevřelo hned několik dalších, Vídeň začala letos v červnu připravovat první místo zapovězené dopravě. Plány rakouská metropole oznámila loni – a po roce má už první neprůjezdnou ulici. Zatím. Město chce až do září testovat, jak to tu funguje. Ve čtvrti Favoriten, kde žije asi tři tisíce obyvatel, by měly pak postupně přibývat další.

První ulice superbloku vznikla před školou. Je z ní kompletní pěší zóna. Přibyl mobiliář, zatím ale dočasný. Pak by mělo v ulici dojít k úpravám, kterou budou nastálo. Vysází se nové stromy, přibudou stoly a židle.

Během uplynulého roku rakouská metropole se svými obyvateli probírala, co by si v daném místě přáli. Teď mají v ulici k dispozici spoustu informačních tabulí, které vysvětlují, co se děje. Jsou tu také vizualizace, které napovídají, jak bude vypadat superblok po dokončení. Na ulici je nyní i spousta malůvek, které upozorňují na to, že je tady zvláštní zóna.

Neznamená to, že by auta nemohla do vyznačeného bloku zajet vůbec. V superbloku je samozřejmě možné dostat se domů, stejně tak sem může zajet dopravní obsluha obchodů nebo restaurací. Dostane se sem záchranka nebo hasiči. V místě je ale výrazně omezená rychlost a nemělo by docházet k tomu, že tu auta jen projíždějí. V lokalitě začnou postupně také ubývat parkovací místa. Nepůjde o nic radikálního – z 350 jich zatím bude zrušena jen padesátka.

Barcelona se rozhodla pro superblok kvůli tomu, že se jí dlouho nedařilo plnit limity Evropské unie pro znečištění oxidem dusičitým a nebezpečnými drobnými částicemi PM10. A také kvůli hluku. V případě Vídně k rozhodnutí vedly tepelné ostrovy. Teplotní mapa rakouské metropole v roce 2019 ukázala, že právě Favoriten je na tom s teplotami nejhůře. Roli ale sehrálo i to, že je v místě hned několik škol. Zklidnění dopravy znamenalo bezpečnější cestu pro školáky.

Vraťme se ale ještě jednou do Španělska. Jak píše britský deník The Guardian, v Barceloně spočítali, že soukromá auta tu vybaví asi jen dvacet procent přepravy. To bylo v kontrastu s tím, kolik zabírají místa – až šedesát procent. Z pětaosmdesáti procent jde přitom o auta, která do města dojíždí nebo jím jenom projíždí.

Teď má na několika lokalitách ve městě bloky, ve kterých přibyla zeleň, jsou tu nová hřiště, konají se tu trhy nebo pouliční slavnosti. Cesta pro auta je zatarasená květináči nebo lavičkami. Zmizela i parkovací místa, tak jsou schovaná v podzemních parkovištích nebo garážích.

V roce 2022 začaly podobným způsobem urbanisté překreslovat další ulice. Do roku 2030 jich má být jednadvacet. A plán mobility do roku 2024 podporuje vizi, aby ve městě vzniklo v budoucnu dalších pět stovek superbloků. Nápad totiž nese ovoce – loni Agentura pro veřejné zdraví ukázala, že superbloky vedly v některých lokalitách ke snížení emisí oxidu dusičitého až o pětadvacet procent.