Jana Studničková se nakloní přes stůl a ukáže světle růžově nalakované nehty: „Takhle vypadá zdravá manikúra. Něco takového vám v nehtovém centru v obchoďáku neudělají, spíš vám je tam zničí.“ Nezastírá, že chce dobře vypadat ani že má obchodnické sklony – ostatně smíchovský kosmetický salon Luqy, kde si nechává manikúru dělat, jí patří. Zároveň ale svou kariérou i přístupem k životu rozbíjí řadu zažitých představ o ženách. A mluví o tom stejně vášnivě jako o byznysu, který ji zavál do firem těch nejbohatších Čechů a Češek.

Sedíme v šestém patře administrativní budovy Enterprise Office Building, kterou si na pražské Pankráci postavila softwarová společnost Avast, dnes známá jako Gen. Kvůli té tu ale nejsme – jednak už dům patří investiční skupině RSJ a spoluzakladatelům Avastu Eduardu Kučerovi a Pavlu Baudišovi, jednak si tu kanceláře pronajímá další investiční skupina Thein. A právě pro ni Studničková pracuje: vede její divizi iBusiness Thein, která jiným firmám dodává MacBooky či iPhony a vůbec jim pomáhá s přechodem na ekosystém Applu.

„Za první pololetí letošního roku jsme v tržbách překonali 300 milionů, na konci roku bych ráda viděla 700 milionů,“ říká manažerka, která firmu, jež se původně jmenovala Český servis, vede od loňského jara a završila její přeměnu na výhradně applovského B2B dodavatele služeb a zařízení.

„Před deseti lety, když jsem v PPF přišla na poradu a měla MacBook, byla jsem tam výjimka, kolegové na mě koukali překvapeně. To se ale postupně mění, čím dál víc firem chce Apple produkty integrovat. Nemá cenu si nic nalhávat, je to i dobrý náborový nástroj, lidi to mají rádi,“ vysvětluje, proč s kolegy vidí příležitost v narušování dominance windowsových počítačů a androidích telefonů v českých korporátech.

O disrupci se ale stará i jinak – třeba jako žena v nejvyšších patrech technologického byznysu. „Tady ve skupině nejsem sama, ale jinak je pravdou, že žen v top pozicích je pořád méně než mužů. Když už tam ale jsou, bývají výkonnější a lépe připravené,“ říká Studničková suverénně.

Argument, že ženy do boardů a představenstev vnáší jinou perspektivu i dynamiku, není výjimečný. Čím to podle ní je? „Protože v určité fázi toho musíme zvládnout víc. Pořád platí, že v naprosté většině případů se žena více zapojuje do rodinných záležitostí. A pokud si u toho chce zachovat i kariéru a postupovat v ní, musí být z principu velmi schopná. A to se pak pozná.“

Zrovna rodina a mateřství je další oblast, ve které Jana Studničková, jež vystudovala původně žurnalistiku na Karlově univerzitě, boří mýty – otevřeně přiznává, že to nebyla ona, kdo toužil po dítěti, ale její manžel. „Dnes máme pětiletou dceru a miluju jí, ale naše cesta k mateřství byla dlouhá a složitá. Prostě jsem necítila vnitřní pnutí či potřebu mít dítě. Tahle touha mi chyběla. Vím, že o ní mnoho žen hovoří, ale u nás ji měl spíš můj muž,“ vypráví otevřeně.

A se smíchem obratem dodává, že ačkoli to byl on, kdo víc toužil po potomkovi, nakonec je to opět ona, tedy žena, kdo má pod palcem organizaci kroužků, domácnosti či hlídání (s tím intenzivně pomáhala její matka, která kvůli vnučce odešla z práce). Není to ale tím, že jistá direktivnost je součást její nátury? „Možná ano, ale není tohle i vám chlapům tak trochu vlastní? Že se prostě každý týden ptáte, kdy budete vyzvedávat a kam máte dítě odvézt a nějak si to ne a ne zapamatovat?“

Jana Studničková svou kariéru začala počátkem milénia ve státní agentuře CzechInvest (kde se poznala i se svým nynějším manželem) a následně nastoupila do finanční skupiny Penta. V ní strávila šest let, podílela se mimo jiné na komunikaci kolem nakonec neuskutečněného plánu na výstavbu komerčního letiště v areálu Aero Vodochody a byla také marketingovou a obchodní ředitelkou mobilního operátora Ufon. Právě tam se seznámila s Tomášem Budníkem, který založil a vede skupinu Thein, kde nyní působí.

„Tomáš byl generální ředitel Ufonu. A potkali jsme se později i v PPF,“ vypráví Studničková. V roce 2011 totiž dostala nabídku od Martina Štefunka, s nímž se znala z Penty, ale který v té době už byl blízkým spolupracovníkem Petra Kellnera – zapojila se do projektu akvizice krachující Sazky. O tu soupeřila právě Kellnerova PPF spolu s miliardářem Karlem Komárkem na jedné straně a proti nim stála Penta s podnikatelem Martinem Ulčákem.

PPF s Komárkem nakonec vyhráli, za potápějící Sazku včetně nynější O2 areny zaplatili necelé čtyři miliardy korun a Studničková pak seděla do konce roku 2012 v nejužším vedení loterijní společnosti. Když národní sázkovku plně ovládl Karel Komárek se svou skupinou KKCG, přešla v rámci PPF do telekomunikační divize, kde se opět potkala s Tomášem Budníkem, oba se totiž podíleli na projektu úplně nového telefonního operátora. Poté, co Kellner a spol. koupili v roce 2014 Telefóniku O2, stal se Budník jejím generálním ředitelem, Studničková zase řídila marketing slovenské části O2.

„V PPF jsem nakonec strávila necelých osm let, poslední dva a půl roku jsme vedla marketing v českém a slovenském Home Creditu. Odcházela jsem v roce 2018, když jsem čekala dceru,“ říká. Jenže mateřská v jejím případě trvala jen pár měsíců – dceři ještě nebylo ani půl roku, když nastoupila do bankovní skupiny BNP Paribas Cardif na pozici ředitelky zodpovědné za telekomunikační a retailovou divizi v celé střední a východní Evropě.

„Já bych stejně nevydržela sedět doma, bylo by to utrpení pro mě i pro dceru. Máma měla větší trpělivost,“ říká Studničková bez okolků. Samozřejmě se tomu spousta lidí podivovala, klepali si na čelo. „Já ale nejsem ten typ, no a co? Vždyť jsem v těhotenství rozjela rekonstrukci našeho bytu a prostor, kde teď sídlí salon Luqy!“ krčí rameny manažerka.

Čtyři měsíce poté, co začala úřadovat v Cardifu, ale udeřil covid. Takže z práce, která měla čítat i hodně cestování po Evropě, byla najednou práce, která čítala především hodně videocallů. Postupem času se vše uklidnilo, Studničková měla dobrý tým i podmínky včetně platu, jenže jak se přehoupla přes čtyřicítku, začalo jí v hlavě hlodat něco, co obyčejně bývá spojováno s muži, ne se ženami.

„Dostala jsem krizi. Jestli to byla krize středního věku, nevím, ale měla jsem depresi. Říkala jsem si, že to přece nemůže být všechno. Dítě, manžel, korporát…“ Hlodalo v ní i to, že její muž byl úspěšným developerem, který vybudoval vlastní byznys, zatímco ona vždy pracovala jen pro jiné. A kadeřnictví, které otevřela v jejich činžáku, za regulérní vlastní byznys nepovažovala: „Jsme rádi, když si to na sebe vydělá. Spíš šlo o to, ať máme v domě něco solidního, žádné problémové nájemníky.“

Vysvobozením z pochybností se zdála být nabídka, která jí přistála na stole – aby šla Ivaně Tykač, manželce miliardáře Pavla Tykače, majitele energetické skupiny Seven, pomoct s jejím realitním podnikáním. Tato kariérní fáze ale trvala jen pár měsíců, a tak zvedla telefon a zavolala muži, s nímž se protínala nemalou část své profesní dráhy a o němž věděla, že touhu zkusit vybudovat něco vlastního sám měl – Tomáši Budníkovi. „Bavili jsme se spolu o víc možnostech, ale nakonec jsme se domluvili, že zkusíme rozvíjet tuhle applovskou cestu a že to dostanu na starost,“ říká.

Investiční skupinu Thein založil Budník v roce 2020, když opustil PPF, kde byl po odchodu z čela O2 technickým ředitelem celé skupinové telekomunikační divize. Thein, kde je dnes významným akcionářem i původně slovenská finanční skupina J&T, investuje do firem ze světa informačních a komunikačních technologií, kybernetické bezpečnosti a strojírenství a ve svém portfoliu má více než desítku podniků včetně slévárny Top Alulit, výrobce železniční techniky Cotring, strojírny Ponec a několika B2B divizí včetně iBusiness Thein, který vede Studničková.

„Tohle budování mě baví a celkově se cítím mnohem klidnější,“ usmívá se. Aby to tak zůstalo, snaží se držet fit, dokonce se chystá na ozonovou krevní terapii, mezi rodinou a kariérou se jí prý podařilo najít balanc. Nakonec ale o všem spíš rozhodne, jak se bude dařit byznysu. Takže?

„Teď jenom, aby firmy přecházely na Apple takovým tempem, jak jsme si naplánovali,“ říká a odkazuje se na nedávný krach B2B e-shopu Mamut, který prý dost zamával s cenami a celkovou poptávkou, protože odhalil, že na trhu působil hráč, který uměle nafukoval objednávky. Ostatně server Seznam Zprávy před pár dny upozornil, že Mamut obchodoval s neznámými firmami a že tak zmizely Apple výrobky za miliardy korun.

Studničková se ale usmívá: „Zájem mezi firmami, s nimiž mluvíme, je ale pořád velký, jen se ztížily podmínky. Ideální šance pro ty, kteří chtějí měnit zaběhané pořádky. To dáme.“