První dáma architektury Zaha Hadid určila vzhled budov 21. století a ještě zdaleka neřekla své poslední slovo

zahahadid-boxedStory

Foto: Steve Double/Zaha Hadid

První dáma světa architektury Zaha Hadid

0Zobrazit komentáře

To, co pro svět módy znamenala Coco Chanel a pro svět umění Frida Kahlo, znamená pro architekturu ikonická Zaha Hadid. Tato architekta britsko-iráckého původu dokázala do té doby ryze mužský obor změnit svým jedinečným stylem, který jí vynesl i řadu prestižních ocenění. Mezi nimi dominuje Pritzkerova cena, která ji byla udělena jako vůbec první ženě. Její návrhy dodnes vybočují ze všech zaběhlých standardů a přinášejí poselství ženy, jež bude již navždy považována za první dámu světové architektury.

Dame Zaha Mohammad Hadid, jak zní celé její jméno, se narodila roku 1950 v iráckém Bagdádu do rodiny britské umělkyně a iráckého obchodníka a politika. I díky jeho přičinění si Bagdád v 50. letech prošel výraznou architektonickou proměnou, na níž se podíleli takoví architekti, jako byl Le Corbusier či Frank Lloyd.

Design a architektura Zahu Hadid oslovovaly již od útlého věku. Sama navrhovala některé pokoje v rodinném sídle a rodiče pro ni vždy byly oporou. Jejímu zájmu o architekturu navíc nahrával i fakt, že se jí dostalo multikulturního vzdělání. Rodina často cestovala, Hadid sama vzpomínala, že v každém novém městě, kam se svým otcem doputovala, vždy navštívila všechny významné budovy i muzea.

zaha-hadid3

Foto: arcticpenguin/Flickr

Zaha Hadid

Tohoto vzdělávání se jí nedostávalo jen po architektonické stránce. Delší pobyty rodiny na místech, kde její otec obchodoval, s sebou nesly nutnost navštěvovat místní školy. V Anglii či Švýcarsku se jí dostávalo toho nejlepšího vzdělání. Právě to, spolu s vlivem jejího otce, vytvořilo ze Zahy Hadid absolutní perfekcionalistku.

Prvního vysokoškolského titulu dosáhla na univerzitě v libanonském Bejrútu. Titulu bakaláře nedosáhla v oboru architektury, ale nejdříve se zaměřila na matematiku. Studiu architektury se začala věnovat až následně, konkrétně na Architectural Association School of Architecture v Londýně, jedné z nejvýznamnějších škol tehdejší moderní architektury.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Mezi její učitele patřil například Emem Koolhaas či Bernard Tschumi, kteří velice rychle rozpoznali talent nadějné studentky. Ta své první velké dílo navrhla ve čtvrtém ročníku. Jednalo se o nerealizovaný projekt hotelu u řeky Temže v Londýně, který byl prvním z řady velkolepých a zdánlivě neuskutečněných projektů.

zaha-hadid5

Foto: Wikimedia

Budova Architectural Association School of Architecture, kde Zaha Hadid studovala

Jejich realizace se totiž zdála být až příliš náročná, ne-li nemožná. Hadid zkrátka svými návrhy ve stylu dekonstruktivismu předběhla dobu. Ne nadarmo ji během promoce v roce 1977 Koolhaas označil za planetu pohybující se po zcela vlastní oběžné dráze.

Hadid však nikdy neslevila ze svých nároků a namísto toho, aby se podřídila, začala tuto unikátní dráhu ještě více etablovat. Tři roky po své promoci založila vlastní architektonické studio Zaha Hadid Architects, se kterým začala psát zcela novou kapitolu světové architektury.

Vynálezce příliš odvážných 89 stupňů

Pro její tvorbu začaly být charakteristické malované, nikoliv rýsované, návrhy. V nich se snažila přistupovat k budovám jako k živé hmotě a odkrývat zcela nové a nečekané vztahy mezi jednotlivými architektonickými prvky. Učitelé na ni vzpomínají jako na vynálezce 89°, jelikož nikdy nepracovala s pravým úhlem a vše dekonstruovala na menší části. Ty následně vzájemně kombinovala do nečekaně rafinovaných kompozic s dramatickými úhly.

zaha-hadid2

Foto: Zaha Hadid Architects

Vizualizace budovy opery v Cardiffu

V roce 1982 zaujala svým návrhem rezortu The Peak v Hongkongu, který dostal její jméno do centra pozornosti mezi kolegy architekty i širokou veřejností. Ani tento velký projekt však nebyl realizován. Je takřka neuvěřitelné, že se Zaha Hadid dočkala své první realizace až za dlouhých 14 let od založení vlastního studia.

I přesto, že nestavěla, dokázala si však v této době vybudovat renomé prostřednictvím kreseb a obrazů. Stala se z ní také profesorka působící na své alma mater v Londýně, ale i na univerzitách, jako je Harvard či Cambridge. Hadid se v této době věnovala také designu, navrhovala nábytek či tvořila scénografii.

jitka-dvorakova5

Přečtěte si takéBylo občas těžké sledovat, jak Alza utíká. Dnes jsme jediný specialista na elektroniku v Česku, říká šéfka CZC Jitka DvořákováBylo občas těžké sledovat, jak Alza utíká. Dnes jsme jediný specialista na elektroniku v Česku, říká šéfka CZC Jitka Dvořáková

Jak moc těžké to ve své době její návrhy měly, dokazuje i projekt opery v Cardiffu. Přestože porotu naprosto nadchnul, výběrové řízení z důvodu náročnosti realizace nevyhrál a byl upřednostněn méně konzervativní objekt. Pro Hadid se jednalo o natolik frustrující zkušenost, že tehdy dokonce přemýšlela o ukončení kariéry architektky.

Nejvyšší ocenění

Nakonec tak neučinila, což bylo jen dobře. Právě v roce 1994 se dočkala a konečně si mohla svůj návrh prohlédnout v měřítku 1:1. Jejím prvním realizovaným návrhem byla hasičská stanice pojmenovaná Vitra, postavená v německém městě Weil am Rhein ležící v těsné blízkosti Basileje. Hasičská stanice nezní příliš velkolepě, ovšem pojetí Zahy Hadid dokázalo, že moderní architektura může najít své uplatnění i na velice nečekaných místech.

Tento objekt otevřel cestu jejím projektům z papíru do reálného světa. K hasičské stanici se brzy přidávaly další a další projekty, které dokazovaly, že budovy navržené v jejím stylu skutečně realizovat lze. Hadid na toto období vzpomínala jako na dobu, kdy nespala i několik dní v kuse a stále jen tvořila.

zaha-hadid1

Foto: Zaha Hadid Architects

Hasičská stanice Vitra

zaha-hadid4

Foto: Mariano Mantel/Flickr

Skokanský můstek Bersiegel

Koncem 90. let vzešly z jejího uměleckého pnutí dva slavné projekty, kterými se Hadid zapsala do širokého povědomí. Tím prvním se stalo Centrum současného umění ve městě Cincinnati v americkém Ohiu. Jedná se o vůbec první muzeum na území Spojených států navržené ženou. Tím druhým byla realizace skokanského můstku Bersigel v rakouském Innsbrucku, jenž zde dodnes stojí coby tichý důkaz všestrannosti nadané architektky.

O deset let později od doby, co přemýšlela, že pověsí architekturu na hřebík, se Zaha Hadid dočkala již zmíněné Pritzkerovy ceny, jejíž váhu bychom mohli přirovnat k filmovým Oscarům či Nobelově ceně a v kariéře každého architekta představuje absolutní vrchol. Díky tomuto ocenění i faktu, že se stala první ženou, která ho získala, si její práce začali všímat i velcí investoři, a Hadid se mohla pustit do realizací projektů s daleko většími rozpočty.

Dekonstruktivismus střídá parametricismus

Jedním z prvních skutečně velkých klientů se stala automobilka BMW, pro kterou navrhla novou centrální budovu v Lipsku. Na území Německa, konkrétně ve Wolfsburgu, byl realizován i její další slavný projekt vědeckého centra nazvaného Phæno. K jeho návrhu využila moderních digitálních technologií a stala se tak průkopníkem stylu nazvaného parametricismus. Ten se stal pokračovatelem moderny a postmoderny v architektuře.

zaha-hadid8

Foto: Zaha Hadid Architects

Londýnské centrum plaveckých sportů

zha_aquaticscentre_huftoncrow_013-min

Foto: Zaha Hadid Architects

Londýnské centrum plaveckých sportů

Tento styl se pro Zahu Hadid stal stejně charakteristický jako dekonstruktivismus. Jednou z jejích posledních staveb, navrženou právě ve stylu dekonstruktivismu, bylo Muzeum MAXXI, oceněné dalším významným architektonickým oceněním v podobě Stirlingovy ceny.

Parametricismu se Zaha Hadid plně oddala v roce 2010. Mezi jedny z prvních realizací ve stylu využívajícím výpočetních schopností počítačů, algoritmů a manipulace s rovnicemi byla budova opery v čínském Kantonu. Zajímavostí je, že při jejím navrhování Hadid zužitkovala i prvky z návrhu opery pro Cardiff z roku 1994.

qusion

Přečtěte si takéZačali jsme brzo. A bylo to to nejlepší, co jsme mohli udělat, říkají extrémně mladí podnikatelé Jiří Diblík a Ondřej KopeckýZačali jsme brzo. A bylo to to nejlepší, co jsme mohli udělat, říkají extrémně mladí podnikatelé Jiří Diblík a Ondřej Kopecký

Mezi další realizace patří například muzeum Riverside v Glasgow či Londýnské centrum plaveckých sportů. Byť byla Británie pro Zahu Hadid a její studio od počátku domovem, byly to právě tyto dvě poslední jmenované stavby, které se zde staly jejími prvními realizacemi.

zaha-hadid7

Foto: Zaha Hadid Architects

Vizualizace Nového národního stadionu v Tokiu

zaha-hadid6

Foto: Zaha Hadid Architects

Stadion měl pojmout až 80 tisíc diváků

A přesto byla Hadid stále nucena držet své projekty na uzdě. Londýnské centrum plaveckých sportů muselo být zmenšeno, aby se projekt vešel do rozpočtu. Kvůli obavám o rozpočet byl nakonec vyškrtnut i její návrh Nového národního stadionu pro olympijské hry, které se měly letos pořádat v Tokiu. Ty nakonec dostaly o poznání skromnější svatostánek z pera architekta Kengo Kumy.

Věčné dědictví

I kdyby návrh stadionu ve výběrovém řízení zvítězil, Zaha Hadid by se jeho realizace nedočkala. V roce 2016 totiž přišla nečekaná zpráva o jejím úmrtí. Příčinou byla mozková příhoda dokonale naplňující její slova o údělu architektů. Hadid totiž říkala, že pokud architektura architekta nezabije, pak je k ničemu. Zaha Hadid architektuře skutečně obětovala celý svůj život, a to i ten soukromý. Neměla děti, ani životního partnera. Její byt byl prý prázdný a jeho inventář tvořily pouze věci, které sama navrhla.

A přesto po sobě Zaha Hadid zanechala mnohé. Její dědictví spočívá v řadě mimořádných děl, jež se v dramatických tvarech vzpínají k nebesům, jako by právě tam hledaly absolutní dokonalost. Mezi její poslední realizovaná díla patří sídlo přístavní správy v Antverpách a v nedávné době byl v Rusku realizován také její jediný návrh soukromého domu.

zaha-hadid9

Foto: Zaha Hadid Architects

Návrh jachty pro Blohm+Voss

Hadid navíc ještě neřekla své poslední slovo. Nejenže její duch přetrvává v architektonickém studiu Zaha Hadid Architects, ve kterém působí i Čech Jakub Klaška, ale stále existuje množství nedokončených projektů, které sama navrhla. Některé návrhy se přitom netýkají pouze architektury budov, na svou realizaci čeká například unikátní jachta navržená pro německou loděnici Blohm+Voss. Právě tyto návrhy a nadaní žáci jsou důvodem, proč o první dámě světové architektury zajisté ještě mnoho uslyšíme.

Elektromotorky, na kterých řádí i Kanye West. Česká značka Kuberg má ambice stát se Teslou světa motocyklů

kubanekStory

Foto: Kuberg

Michal Kubánek, zakladatel značky Kuberg Motorcycles

0Zobrazit komentáře

První motocykl, na kterém začal jezdit, byla Jawa 555 patřící jeho otci. Tehdy mu bylo deset a dalo by se říci, že od té doby nepustil řídítka motocyklů z rukou. Letos bude Michalu Kubánkovi 46 let a za tu dobu měl možnost vyzkoušet celou řadu motocyklů, díky nimž zažil nejedno dobrodružství a procestoval mnoho zemí světa. Více než v sedle motocyklu však dnes tráví čas ve své kancelářské židli, což ovšem neznamená, že by na motorky zanevřel.

Z oné židle vede společnost Kuberg Motorcycles vyrábějící hravé elektrické motocykly, které vlastní třeba i Kanye West. Ze svých motocyklových expedic pak Michal Kubánek nejvíce vzpomíná na cestu z Mexika do Kanady, při které projížděl přes území Spojených států velice dobrodružným způsobem.

Spojené státy se totiž i dnes dají přejet téměř zcela mimo asfaltové cesty. Cestu jsem podnikl v roce 2009, prý jako první neameričan. Na některých místech to možná stále vypadalo stejně jako před několika sty lety. Spojení jízdy na motorce s poznáváním nových míst a lidí je to, co se mi líbí nejvíce,“ vzpomíná v rozhovoru pro CzechCrunch Michal Kubánek.

kuberg2

Foto: Kuberg

Pokud si Michal Kubánek najde čas na motocykl, nejraději se s ním vydává mimo zpevněné cesty

Se stejnou nostalgií popisuje i svou další cestu do Spojených států, která byla neméně dobrodružná, ačkoliv v ní Kubánek již nefiguroval jako jezdec, ale jako obchodní zástupce vlastní motocyklové značky. To už však trochu předbíháme.

Začneme s dětskými motorkami

Nejdříve se vraťme zpět do roku 2009, v němž Michal Kubánek vedl svou úspěšnou společnost Fibres, zabývající se distribucí tkanin pro výrobu pracovních a zdravotnických oděvů. Díky úspěšným obchodům si mohl plnit své motorkářské sny a jak už to tak u tatínků bývá, svůj koníček předávat, od co možná nejútlejšího věku, i svým dětem. Když byly jeho dceři tři roky, projevila zájem mít vlastní motocykl. Při obhlídce trhu ovšem Kubánek zjistil, že na něm není nic, co by odpovídalo jeho představám.

Proto se rozhodl vyrobit dceři její první motocykl svépomocí. Po zkonstruování rámu mu ovšem bylo jasné, že tudy cesta nevede. Svou ideu vytvořit motocykl vhodný i pro ty nejmenší děti nicméně nezahazoval. Byl si totiž vědom díry, kterou na trhu objevil. Proto k práci přizval odborníky, s jejichž pomocí vytvořil nejmenší dětský motocykl, jaký byl na trhu k dostání, navíc poháněný elektromotorem.

kuberg

Foto: Kuberg

Dětským motocyklům je Kuberg věrný dodnes

Právě dětské motocykly představovaly první stroje v produktové paletě nově vzniklé značky Kuberg. Její jméno spojuje Kubánkovo jméno a německý výraz pro kopec (berg), jehož vrchol je pomyslným cílem všech motocyklů Kubergu. Byť Michal Kubánek přiznává, že důvody výběru tohoto jména byly i o něco pragmatičtější. „Toto slovo mělo všechny atributy dobrého brand-name a v mnoha zemích také volné webové domény,“ vysvětluje zakladatel značky, který sám nejvíce preferuje enduro motocykly a adventure ježdění ve volné přírodě.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Dětské motocykly ostatně byly jen začátkem projektu. Již od začátku totiž myslel i na stroje pro dospělé jezdce. „Uvědomoval jsem si, že to bude velmi těžký byznys, i z toho důvodu jsme začali vyrábět nejdříve dětské motocykly, kde pro nás byla bariéra vstupu nejmenší. Teprve když jsme si ověřili, že postavit motorky skutečně umíme a je o ně zájem, jsme se pustili do smělejších plánů a větších strojů,“ vysvětluje Kubánek strategii, s jakou se pustil do výroby motocyklů.

„Moje původní představy byly, že začneme prodávat doma v Česku a možná později i do okolních států. První motocykly ale nakonec šly na Nový Zéland, pak do Austrálie a následně do USA,“ popisuje Michal Kubánek počáteční vývoj prodejů motocyklů značky Kuberg, ve které dnes jako investor působí i Josef Jeleček, zakladatel strojírenské společnosti Tedom.

kuberg2

Foto: Kuberg

V Kubergu nyní pracuje 23 kmenových zaměstnanců, a Michal Kubánek stále hledá nové šikovné kolegy

To už se dostáváme k onomu druhému americkému dobrodružství, které Kubánek absolvoval v karavanu naloženém prototypy svých motocyklů. Díky projektu Czech Accelerator a nasbíraným kontaktům se dostal do Kalifornie, kde objížděl tamní výstavy. Na jedné z nich si jeho motocyklů všiml zástupce Amazonu. Slovo dalo slovo a společnost Jeffa Bezose začala kupovat motocykly od Kubergu na sklad, což byl pro celou firmu výrazný milník.

„Říkal, že nebudu věřit, kdo volal – prý Kim Kardashian.“

Čeští zákazníci se oproti původním plánům nakonec dočkali až o několik let později. Podle Kubánka je i u nás poptávka po motocyklech Kuberg velmi dobrá. „Poptávky přicházely a stále přicházejí samy, převážně na základě sdíleného obsahu na sociálních sítích. Word of mouth byla a je nejlepší reklama a začali jsme opravdu jako jedni z prvních na světe, což začátky z tohoto pohledu hodně ulehčilo,“ pochvaluje si dosavadní fungování projektu jeho šéf.

Dárek pro Westa

Word of mouth, tedy takzvaná šeptanda, kdy si lidé o projektu říkají na sociálních sítích nebo mezi přáteli, zafungovalo také v případě jednoho z nejslavnějších zákazníků Kubergu, kterým se stal americký rapper Kanye West. Právě pro něj totiž jeho manželka Kim Kardashian objednala jeden z motocyklů Kubergu jako dárek.

„Stalo se to pár dní před Vánoci, kdy jsem měl Skype rozhovor s naším zaměstnancem v Kalifornii, kterému během našeho probíhajícího hovoru začal zvonit telefon. Vyzval jsem ho, ať to zvedne, že to bude určitě nějaký zákazník. Když dohovořil, byl celý vysmátý a říkal, že nebudu věřit, kdo volal – prý Kim Kardashian,“ vzpomíná s úsměvem Kubánek.

„Říkal jsem, že nevím, kdo to je. Vysvětlil mi, že je to americká celebrita, která prý chce jeden z našich modelů pro svého manžela Kaneyho Westa. Toho jsem také neznal,“ směje se moravskoslezský rodák.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Kanye Doing Things (@kanyedoingthings),

Málem přitom k významnému obchodu nedošlo. „Když jsem se ho zeptal, co na to odpověděl, tak jim prý řekl, že volají pozdě a že se motorka do Vánoc už nestihne dodat. Vysvětlil jsem mu, že tito lidé zřejmě nebudou mít problém pro motorku poslat letadlo – a motorka se nakonec skutečně včas dodala,“ popisuje Kubánek, jak se stalo, že se motorka vyráběná v bývalém JZD malé vesničky Mankovice nedaleko Ostravy dostala až do jedné z nejsledovanějších rodin světa.

Mimo Westa má doma motorku od Kubergu celá řada dalších hollywoodských i sportovních hvězd. A také některé přední osobnosti tuzemské byznysové scény, například zakladatel Leo Expressu Leoš Novotný či zakladatel investiční skupiny Rockaway Jakub Havrlant. Kdo by však čekal, že například příhoda s Westem, který motorku pověsil i na sociální sítě, bude mít na úspěchy Kubergu výraznější vliv, byl by zklamán.

U dětských motocyklů je typickým zákazníkem tatínek nebo dědeček motorkář, který chce předat svoji zálibu potomkům.“

„Myslím, že to žádný reálný vliv nemělo. Jsou lidé, kteří tyto celebrity neznají nebo je přímo nemají rádi, a proto může takové spojení mít i negativní vliv. Musíme si navíc přiznat, že tyto movité osoby si často pořizují velké množství hraček, takže to, že si koupí naši motorku, není až takový zázrak,“ vysvětluje Michal Kubánek.

O tom svědčí i fakt, že zatímco příhoda s Westem se stala v roce 2016, až letošní rok by měl být pro Kuberg výrazněji ziskovým. Díky zefektivnění výroby a distribuce je letošní očekávaný obrat okolo 60 milionů korun, čemuž trochu paradoxně napomohla i současná pandemie koronaviru.

kuberg5

Foto: Kuberg

Elektrická motorka Kuberg Ranger

K výraznému růstu poptávky došlo díky tomu, že zákazníci hledali během karantén zábavu pro sebe a pro své děti a také alternativu k běžným způsobům dopravy,“ vysvětluje Kubánek, který v rámci Kubergu zaměstnává přes dvacítku kmenových zaměstnanců.

Pro jezdce malé i zkušené

Veškeré motocykly, jež tito lidé vyrábí, jsou poháněny elektromotory. Modelová paleta začíná na dětských motocyklech, které mohou osedlat již děti ve věku od 3,5 roku. Kuberg myslí také na náctileté jezdce a samozřejmě nabízí i stroje pro dospělé. Mezi nimi můžeme najít sportovní speciály schopné předehnat i spalovací klasiky nebo motocykly určené pro provoz na silnici.

O ty podle Michala Kubánka roste v posledních letech největší zájem, takže i díky tomu jen za letošní rok společnost vyprodukuje přes tisícovku motocyklů. „U dětských motocyklů je typickým zákazníkem tatínek nebo dědeček motorkář, který chce předat svoji zálibu potomkům. U motocyklů pro dospělé jsou to většinou muži 40, 50 let i starší, kteří chtějí jezdit v terénu, ale nechtějí provokovat okolí hlučným spalovacím strojem a vítají i minimální nároky na údržbu,“ charakterizuje typického zákazníka Kubergu.

Přibližně polovina zákazníků pochází ze Spojených států. Motocykly jdou na odbyt také v Jižní Americe a zájem je i od evropských zákazníků. Za celou svou historii Kuberg exportoval své stroje již do 42 zemí světa. Jejich ceny se aktuálně pohybují od 27 tisíc korun v případě nejlevnějšího kousku až do 200 tisíc korun za ten nejdražší. Vývoj jednoho stroje zabere standardně dva roky, ale Kuberg ví, že to dokáže stihnout i za osm měsíců.

Stroj, který nemá obdoby

V současné době je ve vývoji například speciální model určený pro rozvojové trhy. Tou vůbec největší novinkou je ale bezesporu model Ranger, který se Kuberg rozhodl představit v rámci crowdfundingové kampaně na Indiegogo. Důvody k tomu byly hned dva.

„Jednak nás oslovilo přímo Indiegogo, jemuž se naše produkty líbily, a nabídlo nám zajímavé podmínky. Zároveň jsme si vzhledem k novosti celého konceptu chtěli zkusit udělat launch trochu jinak než obvykle, převážně s cílem urychlit adopční křivku motocyklu a vzbudit o něj mezi zákazníky aktivní diskuzi,“ vysvětluje Kubánek a hned také přidává popis, co je Ranger vlastně zač.

jitka-dvorakova5

Přečtěte si takéBylo občas těžké sledovat, jak Alza utíká. Dnes jsme jediný specialista na elektroniku v Česku, říká šéfka CZC Jitka DvořákováBylo občas těžké sledovat, jak Alza utíká. Dnes jsme jediný specialista na elektroniku v Česku, říká šéfka CZC Jitka Dvořáková

„Ranger je velmi zajímavý stroj, který je natolik inovativní, že jsme měli skutečnou obavu, jak ho veřejnost přijme. Je to v podstatě kombinace velmi výkonného lehkého sportovního motocyklu a koloběžky. Cílem projektu bylo postavit stroj, na kterém by nás bavilo jezdit pořád, tedy aby splňoval jak sportovní, tak i užitkové ambice a aby ho mohla použít celá rodina.“

kuberg4

Foto: Kuberg

Model Kuberg Ranger

Motocykl má sklopné sedadlo umožňující velice jednoduché nasedání i sesedání, bez nutnosti přehazovat nohu přes sedlo. Motorka dokáže pelášit rychlostí až 80 km/h, jde s ní skákat a přitom je díky odpružení a nastavitelnému sedadlu stále velice pohodlná. Dojezd na jedno nabití činí slušných 100 kilometrů, díky čemuž o ní projevují zájem nejen motocykloví nadšenci, ale i myslivci, osoby z řad bezpečnostních a záchranných složek nebo kurýři.

„Na příkladu Tesly vidíme, že je možné, aby nováček v automotive byznysu výrazně uspěl, pokud bude dělat věci jinak.“

A reakce jsou podle zakladatele Kubergu více než pozitivní. Požadovaná částka 50 tisíc dolarů, tedy přibližně 1 milion korun, byla vybrána hned první den. Aktuálně do konce kampaně zbývají čtyři dny a z celkového cíle je vybráno již přes 280 tisíc dolarů, tedy přes 6 milionů korun.

Globální značka a přední inovátor

I díky tomu by se Ranger mohl stát modelem, který pomůže Kubergu naplnit cíl dosažení titulu lídra v oblasti lehké sportovní elektromobility. Právě tento sektor je totiž spolu s rekreačními stroji a stroji určenými pro městskou mobilitu dle Michala Kubánka pro elektrické motocykly ten nejperspektivnější. Proto se chce Kuberg i nadále zaměřovat na lehčí motocykly nabízející velkou porci zábavy a vybudovat značku s globálním renomé, podobně jako se to povedlo například automobilce Tesla.

„Na příkladu Tesly vidíme, že je možné, aby nováček v automotive byznysu výrazně uspěl, pokud bude dělat věci jinak, než jak fungovaly doteď. Dělat věci výrazně lépe je také jediná cesta, jak uspět, a netýká se to jen samotných motocyklů, nýbrž celého procesu vývoje, výroby, distribuce a poprodejním servisu,“ uzavírá Kubánek.