Funguje pod ČEZem, tedy společností, u které si zákazníci jen málokdy představí nové technologie zaměřené na pomoc životnímu prostředí. A přesto se Inven Capital snaží vyvracet takový pohled. Fond, který před deseti lety začal hledat nadějné projekty, aby do nich poslal desítky či stovky milionů – a vracelo se mu ještě o řád víc –, totiž hledá v oblasti zvané climate tech. Ta pojí technologie s ochranou životního prostředí. A vyplácí se to. „Být v climate techu je docela výhodné,“ říká s lehkou nadsázkou Petr Míkovec, který Inven Capital vede. I proto se nedávno spustil druhý fond.

„Dnes už to není jen jakási ideologie jako před deseti lety, ale reálný byznys, kde úspěšné climate tech firmy vyvíjejí a prodávají produkty a služby, které zákazníkům vytvářejí reálnou hodnotu, za niž jsou ochotni platit,“ říká Míkovec v rozhovoru pro CzechCrunch. Co do čísel patří Inven Capital mezi nejúspěšnější fondy v Česku. Investice, které posílá do začínajících firem, se mu vracejí násobně. Už dokázal ulovit i takzvaného jednorožce, tedy startup, jehož hodnota překonala miliardu dolarů. A k dalším se prý blíží.

Předloni získal ocenění v kategorii Investiční trefa Startup Awards CzechCrunche a loni ohlásil nové miliardy na další hledání technologií, které mají zahýbat nejen světem energetiky. V rámci prvního fondu měl Inven Capital k dispozici více než šest miliard korun, peníze dodal ČEZ a Evropská investiční banka. Ve druhém už je to dohromady 500 milionů eur, tedy v přepočtu okolo 12 miliard korun. Stejně jako dříve se zaměřuje na Evropu a Izrael, jednotlivým firmám, které už nejsou v úplných začátcích, posílá něco mezi pěti a 30 miliony eur.

Portfolio Inven Capital obsahuje osmnáct investic, z toho tři již spadají do nového fondu. Peníze poslal mimo jiné do londýnského green tech fondu, v Izraeli stihl investovat a také prodat svůj podíl ve startupu Driivz nebo ve startupu CyberX a v Německu investoval do firmy Forto, která se stala zmíněným jednorožcem. Z českých to pak byl Neuron Soundware, z něhož později Inven vystoupil, a Woltair, který aktuálně rychle roste.

Tématem posledního více než roku je ochlazování trhu. Investoři ztrácejí apetit, jsou opatrnější, padají akcie technologických firem, klesají valuace startupů. Vy se zaměřujete na oblast „klimatických technologií“, jaké dění tam pozorujete?
V technologickém sektoru je propad veliký, u klimatických transakcí je zásadně menší, byť nastala určitá korekce. Vnímáme odklon velkých private equity investorů a penzijních fondů, které spíše chtěly investovat do raných fází a rizikovějších příležitostí, což obecně zpomalilo přístup ke kapitálu ve venture kapitálovém světě. Situace se ale opět obrátí. Když projdeme recesí a zvládneme inflaci, budeme pokračovat dál. Fundamentální předpoklady – že ke klimatické změně dochází a systémová rizika s oxidem uhličitým existují a musí se řešit – zůstávají.

Poptávka po udržitelných řešeních tedy bude podle vás existovat bez ohledu na vývoj trhu?
Ve středním a dlouhém období ano, předpokladem je, že všechny produkty a služby, které v climate techu vznikaly, budou cenově přijatelné a konkurenceschopné vůči tradiční alternativě. Největší výzvou pro firmy na tomto trhu je schopnost managementu rychle a zdravě růst v globálním měřítku. Technologie existují, my ale potřebujeme produkty, které lze vyrábět ve velkém rozsahu, aby se tím získala nákladová výhoda. Tomu se musí správně nastavit byznys modely, zabezpečit dodavatelské řetězce a budovat silná partnerství.

Nedávno jste uzavřeli svůj druhý fond. Mění se něco ve vašem zaměření, nebo opět půjde čistě o climate tech?
Myšlenka je pořád stejná: podpora inovativních startupů v Evropě a v Izraeli. Pořád jsme zaměřeni na climate tech, ale více rozšiřujeme záběr z „tradičních“ inovativních energetických startupů. Z nového fondu jsme například investovali do startupů Taranis z oblasti udržitelného zemědělství, Wint pro úsporu v oblasti využívání vody ve stavebnictví a nedávno do rakouské firmy Hydrogrid, která využívá flexibility přehradních nádrží na řekách. Společným jmenovatelem je dekarbonizace.

Z prvního fondu jste již několik pozic exitovali. Jak je hodnotíte?
Sonnen jsme prodali nizozemskému Shellu, tato transakce byla vyhlášena jako největší exit climate techu v roce 2019 v Evropě. Dalším úspěšným prodejem byl izraelský CyberX společnosti Microsoft. Driivz je třetí velmi úspěšný exit do rukou americké firmy Vontier, jednalo se o software řídící různé druhy nabíjecí infrastruktury pro elektroauta.

Exitovali jste také z českého Neuron Soundware, kde umělá inteligence odhaluje závady předtím, než nastanou…
Prodali jsme naše akcie a ponechali jsme si možnost participace na budoucím úspěšném prodeji firmy. Naším odchodem jsme vytvořili podmínky, aby se zjednodušila akcionářská struktura a firma mohla pokračovat ve své spanilé jízdě dál.

Můžeme v nejbližší době očekávat další úspěšné exity?
Můžeme, obecně exitujeme firmy, které dorostou velikosti přes sto milionů eur v tržbách a dosáhnou profitability, nebo velké technologické společnosti, které mají strategickou hodnotu.

Splnily exity vaše původní očekávání i vzhledem k tomu, co jsme si říkali o vývoji na trhu? Bylo to dobré načasování?
Aby úspěšné exity nastaly, musí se stát mnoho nezávislých pozitivních věcí najednou, včetně trochy štěstí v načasování. Například Sonnen jsme prodávali v roce 2019, pak přišel covid. Kdyby nebyli v tak těžké době pod křídly Shellu, možná by měli problémy s cashflow a příběh by byl jiný. Když přijde dobrá nabídka, je to o zakladatelích a připravenosti ostatních investorů se dohodnout.

Hlavně ale musíte mít konkrétní term sheet s reálným číslem. Pokud to číslo pro zakladatele a zaměstnance firmy znamená životní událost a investoři získají rozumnou návratnost, doporučuji transakci udělat. Nikdy nevíte, jestli se za rohem neskrývá černá labuť (neočekávatelná negativní událost – pozn. red.), což se přesně stalo v roce 2020. A pak v roce 2022 v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.

Co je pro vás dobrý deal?
Dobrý deal má kvalitativní a kvantitativní složku. V první řadě musí dávat smysl zakladatelům, kteří firmu dotáhli do takového stadia. Pro ně to musí být dobrá transakce, a pokud to nechtějí prodat, tak by je do toho investoři neměli tlačit. Druhá věc je návratnost, kterou potřebujeme my. V průměru cílíme na dvojnásobek celého fondu, ale rozumíme, že to bude záviset na několika unikátních exitech v rámci celého portfolia, které vykompenzují ty méně úspěšné.

Jaká je ta kvantitativní složka?
Pro nás je dobrý výsledek více než dvojnásobek naší plné expozice – třicet milionů eur. Investujeme v climate techu, není to vývoj softwaru. Chce to trpělivost a rozum.

Zároveň fondy, které jsou na rozdíl od vás více zaměřené na raná stadia, mají často mantru, že jedna investice jim má teoreticky zaplatit celý fond. Vy to tedy máte nastavené jinak?
Jsme zaměřeni na pozdější fáze života startupů, investujeme od série A po sérii D do maximální výše 30 milionů eur. U každé investice musíme cítit „unicorn“ příležitost, tedy podmínky, za kterých firma dosáhne hodnoty přes miliardu dolarů. Oproti fondům investujícím v raném stadiu cílíme na portfolio o velikosti přibližně patnácti firem, zatímco oni budují portfolio zásadně větší, například s třiceti nebo padesáti firmami.

Jsme aktivními účastníky v představenstvu a budujeme takzvané „konstelace úspěchu“, které spočívají v tom, že pečlivě vybíráme naše spoluinvestory tak, aby byli kompatibilní s vizí a dokázali firmu podpořit i v těžkých časech. V těch dobrých to umí každý.

Jak něco takového zjišťujete?
Kromě čísel je VC investování tak trochu o psychologii, protože je založené na lidech. Bohužel jsem viděl mnoho situací, kdy je nadšení podnikatele zásadně narušováno nekompetentní debatou korporátních investorů. Proto předtím, než investujeme, děláme strategický workshop s novými investory, s těmi už existujícími, s managementem i zakladateli. A někdy i s pomocí konzultantů. Snažíme se společně odehrát scénáře příštích několika let a najít soulad mezi všemi stranami ohledně budoucího směřování firmy. Jenom tak zjistíme, jestli nenarazíme na nějaké fundamentální neporozumění ohledně budoucí strategie.

Už se někdy stalo, že deal nakonec nedopadl?
Ano, už jsme dvakrát odešli. Také jsme požádali potenciálního spoluinvestora, aby s námi nepokračoval dál.

Když chcete mít v portfoliu samé jednorožce, jak si na této cestě vedete?
Jedna naše portfoliová firma byla v minulém roce oceněna na přibližně 2,1 miliardy dolarů. A několik dalších se na jednu miliardu dolarů zřejmě dostane do 24 měsíců. Například Zolar nebo Tado se za rok 2023 přiblíží příjmům těsně pod sto miliony eur. Obě budou mít během dvanácti měsíců EBITDA (zisk před zdaněním, úroky a odpisy – pozn. red.) pozitivní. Navíc se transformují do byznys modelu s opakovanými příjmy. Jsou významnými hráči v evropském měříku a mají globální strategie.

Když jsme se naposledy bavili, říkal jste, že bylo složité „vyhádat si“ podobu fondu, který bude investovat do rizikových projektů. Zvlášť proto, že se pohybujete v energetice, kde se musí hrát na jistotu a spolupracujete s konzervativními strukturami. Změnilo se v tom něco?
To už je za námi. Díky výkonnosti prvního fondu jsme se osvědčili a už jsme vrátili část původního investovaného kapitálu. A tak nám ČEZ, náš hlavní investor a akcionář, s Evropskou investiční bankou poskytly dodatečný kapitál ve stejné struktuře a za stejných podmínek. Navíc se posunul celý trh, nejde už o technologická rizika, ale o to, mít schopnost škálovat byznys a růst se zdravými jednotkovými náklady.

Bavíme se i v souvislosti s tím, že po deseti letech od prvního fondu rozbíháte druhý. Jak z této perspektivy bude obor vypadat za dalších deset let a jaké jsou hlavní trendy, kam se posouvá?
Můžeme se spolehnout na to, že hodně věcí bude zásadně jinak. Hlavní trend vydrží – boj a adaptace na klimatické změny. Ale možná budeme jíst méně tradičního hovězího a maso si vypěstujeme jinak, více ekologicky a ekonomicky. Věřím, že se rozšíří příklon ke zdravému způsobu života.

Nastupující generace budou v týmech vyžadovat větší diverzitu. Role kanceláří se změní do role „klubů“, kde se lidi budou potkávat, aby sdíleli a měli společný zážitek. Ale veškeré transakce se budou dít online. Lidem bude připadat normální, že je potřeba platit víc za vše, co prokazatelně ničí planetu. Tyto vlivy budou jednoznačně sílit.

A co tak hojně diskutované pojmy, jako je třeba umělá inteligence?
Umělá inteligence se stane nedílnou součástí každého byznys modelu a každého rozhodovacího procesu. Jak v oblasti climate techu, tak kdekoliv jinde. Do velké míry bude záležet na tom, jak se my lidé dohodneme na pravidlech jejího využívání a do jaké míry tuto oblast necháme se volně vyvíjet. Podobně se stanou ohromným tématem biotechnologie. Prodlouží nám život, na druhou stranu možná seberou svobodu. Propojení světa technologií, umělé inteligence, našich těl a celých životů bude daleko intenzivnější. Bude důležité vědět, co je reálné a co je virtuální.