Vlastní investiční fond dává pro ČEZ smysl. Pomáháme mu vstoupit do světa nové energetiky, říká jeho šéf Petr Míkovec

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

petr-mikovec-boxedRozhovor

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Petr Míkovec, generální ředitel Inven Capital

0Zobrazit komentáře

Když se řekne ČEZ, představíme si automaticky výrobu elektřiny a pravděpodobně i třeba jaderné elektrárny v Dukovanech či Temelíně. Tuzemská polostátní energetická skupina se však zabývá i dalšími oblastmi, a přestože se o ní mezi startupy nemluví tak často, její investiční fond Inven Capital patří mezi nejúspěšnější v Česku. Jako jednomu z mála se mu již podařilo ulovit takzvaného jednorožce, tedy startup, jehož hodnota překonala miliardu dolarů. A neměl by být poslední.

Šéf Inven Capital Petr Míkovec ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch hovoří o tom, jak vůbec v obří energetické skupině myšlenka na investování do startupů vznikla a proč dává smysl, aby vůbec takový investiční vehikl pod hlavičkou ČEZ fungoval. „Když jsme začínali, někteří se usmívali a mysleli si zcela oprávněně své,“ říká sedmačtyřicetiletý Míkovec. Dnes už je jím vedený Inven Capital etablovanou investiční silou nejen v tuzemském, ale především evropském měřítku.

I díky kapitálu od Evropské investiční banky operuje investiční odnož ČEZ s částkou přesahující šest miliard korun a řadí se tak mezi největší fondy investující do takzvaných čistých technologií na kontinentu. Petr Míkovec je navíc přesvědčen, že ještě pořád neřekl poslední slovo, a vyhlíží další miliardové startupy, přičemž prvním bylo nedávno německé Forto. V rozhovoru pro CzechCrunch mluví i tom, jak se spolupracuje s obřími investory jako SoftBank, a zmiňuje také úspěšný prodej do rukou Microsoftu.

Nedávno jste ve svém portfoliu přivítali prvního jednorožce, tedy firmu s hodnotou přesahující miliardu dolarů. V Česku pořád není mnoho fondů, které se mohou takovým úspěchem pochlubit. Byl to pro vás velký milník?
Ještě jsme to nestihli ani pořádně oslavit, ale máme pochopitelně radost, když se firmě z našeho portfolia daří. Označení jednorožec je na jednu stranu buzzword, ale zároveň jde o jakési objektivní ocenění, kam se daná firma dostala. Nás především těší, že takový jednorožec vznikl až poté, co jsme danou firmu identifikovali a zainvestovali do ní v rámci velkého kola financování ve výši 50 milionů dolarů, které jsme vedli.

Pomohli jsme tím získat startupu čas, aby ukázal velký růstový potenciál. A tak se také o rok později stalo, kdy si ho všimla obří a respektovaná investiční společnost SoftBank, která se rozhodla investovat společně se stávajícím investory včetně nás dalších 240 milionů dolarů a stanovila pre-money valuaci na 1 miliardu dolarů.

Těší nás, že nás již dnes následují i takoví investoři. Zároveň miliardovou valuací příběh samozřejmě nekončí, naopak je to velký závazek a ohromné očekávání, protože kdo investoval při miliardové valuaci, očekává teď alespoň pět miliard.

Nic jiného než očekávat několikanásobný růst jim ostatně ani nezbývá…
To je pravda, na druhou stranu SoftBank to například uvedením firmy na burzu umí zajistit a dělá to dost pravidelně. Je příjemné být součástí takového příběhu, ale je to vlastně teprve začátek, vše pro nás končí až úspěšným prodejem.

petr-mikovec

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Petr Míkovec, generální ředitel Inven Capital

Máte v portfoliu nějaká další podobná želízka?
Máme. Vždy, když investujeme, jeden ze tří scénářů musí ukázat uvěřitelnou cestu k miliardové valuaci v dolarech. Ne každá firma takový scénář hned následuje, to je jasné, ale aktuálně vidíme minimálně dvě nebo tři firmy, které se k takovému scénáři rychle přibližují.

Jednou z nich je berlínský startup Zolar, který vám umožní domů jednoduše zavést fotovoltaiku a bateriový systém a vše, co s tím souvisí. O investice do této oblasti je velký zájem. Dalším želízkem v ohni je berlínské Tado, které vyrábí chytré termostaty a softwarovou platformu, díky níž je můžete ovládat na dálku.

Proč má vůbec firma jako ČEZ vlastní investiční fond?
To je dobrá otázka. Když jsme začínali a já tehdy říkal Ondřeji Bartošovi z Credo Ventures, že zakládáme fond vedle polostátní energetické společnosti, tak se tomu upřímně usmíval a myslel si zcela oprávněně své.

To se bavíme o roku 2014, tehdy navíc vypadal investiční svět úplně jinak než dnes.
Přesně tak. Já tehdy působil už téměř deset let na různých pozicích přímo v ČEZ, a tak jsem dobře věděl, že svět energetiky prochází bezprecedentní nejistotou, jak bude energetika jako taková v budoucnu vypadat. Tehdy jsme nevěděli, jak rychle budou díky povolenkám padat velkoobchodní ceny, jak rychle poklesnou náklady větrných a fotovoltaických elektráren, které vlastně užírají byznys tradičních energetických hráčů jako ČEZ, a nebylo zřejmé, jak rychle se rozvine decentralizovaná energetika a elektromobilita.

Měli jsme tehdy dvě možnosti: buď si pozveme konzultanty a popíšeme si nějaké možné scénáře, což je vždy dobré cvičení, anebo uděláme něco konkrétního, prostě do toho neznáma skočíme a staneme se součástí té změny.

Počítám, že jste se rozhodli pro druhou variantu?
Rozhodli jsme se udělat obojí. Načrtli jsme si jednotlivé scénáře vývoje a namodelovali strategii tří horizontů. První je o optimalizaci stávajících aktiv a maximalizaci zisků. Druhý je o investicích do již fungujících řešení, jako jsou fotovoltaiky, solární či větrné farmy, s cílem diverzifikovat se proti komoditám typu uhlí, plyn, uhlíková povolenka a podobně. Třetí horizont pak je o budování reálných opcí, jak bude vypadat nová energetika, nové technologie, nové byznys modely, a do něj jsme zařadili Inven Capital.

Klíčové zároveň bylo postavit Inven od počátku na dobrých základech a soustředit se hlavně na to, jak budeme ve skupině ČEZ fungovat, aby to bylo dlouhodobě udržitelné, a vytvořit tak předpoklady pro úspěch. Například jsme se s ČEZ dohodli, že Inven bude částečně kanibalizovat na jeho byznysu, že nebude problém investovat třeba právě do německého startupu Sonnen, který přímo ohrožuje tradiční centralizovanou energetiku.

Vyjednat takové podmínky s vedením ČEZ asi nebylo úplně jednoduché, ne?
Byl to rok dlouhých a velice upřímných debat a workshopů napříč celým ČEZ. Pokud ale přijmete předpoklad, že budou vznikat další firmy jako Sonnen, které svou podstatou fungování ohrožují vaši pozici na trhu, tak máte opět dvě možnosti: buď se stanete součástí změny a něco se při tom naučíte, nebo budete vše pozorovat zpovzdálí, rozčilovat se, ale stejně to nezastavíte. Psychologicky to bylo těžké rozhodnutí, když máte dát peníze na něco, co jde de facto proti vám, ale nakonec jsme se shodli, že je lepší být součástí změny.

Druhý důležitý předpoklad pro úspěšné fungování Inven Capital byl, že budeme moct rozhodovat sami a nebudeme chodit pro žádné investiční rozhodnutí na velký ČEZ. Je logické, že ČEZ jako firma, která provozuje jaderné elektrárny, je z definice konzervativní. V Dukovanech nechcete mít příliš kreativity, primárně vás zajímá bezpečnost. Když ale řídíte investiční fond, musíte naopak riziko přijmout jako nedílnou součást vašeho podnikání. A za třetí jsem chtěl, abychom měli motivační systém, díky kterému dokážeme postavit nejlepší investiční tým v Evropě.

Jelikož se tu dnes spolu bavíme o jednorožcích a vašich investičních aktivitách, tak to asi všechno klaplo, že?
Jen díky těm třem bodům, které jsem zmínil, nás kultura konzervativního ČEZ takříkajíc v dobrém nepozřela hned při první snídani po založení fondu. Máme díky tomu s naší matkou přímý a partnerský vztah, ona je naší oporou, ale zároveň nám dává dostatečnou volnost. Výsledkem je model, který kombinuje to nejlepší ze dvou světů – finančně silnou korporaci s velice inteligentními inženýry, kteří energetice opravdu rozumí, s rychlým rozhodováním v oblasti venture kapitálu.

tado

Foto: Tado

Inven Capital investoval i do chytrých termostatů Tado

Fungují podobné fondy v zahraničí? Měli jste se tehdy kde inspirovat?
Když jsme začínali, příliš podobných korporátních fondů neexistovalo. Typicky se jednalo o fondy, které byly průběžně financované konkrétní korporací a ta musela vše schvalovat. To jsme nechtěli. Viděli jsme modely, kdy šéfové fondů potřebovali podpis někoho z korporace, kdo celý svůj profesní život řešil problémy stejným způsobem a měl problém připustit, že budoucnost může být jiná a že ji nelze řešit stejnými nástroji.

Přestože šlo často o vynikající inženýry s ohromnými zkušenostmi, tak prostě takové riziko nedokázali unést. Proto jsme se rozhodli jít jinou cestou a založili jsme Inven Capital SICAV a. s. jako fond kvalifikovaných investorů regulovaný Českou národní bankou, který se otevřel světu a řídí dva podfondy.

Jeden podfond má peníze přímo od ČEZ, druhý od Evropské investiční banky. Jak to celé funguje? Neinvestujete v zásadě alespoň částečně peníze daňových poplatníků?
Investujeme peníze ČEZ a ČEZ je firma, která je obchodovaná na burze. Má silného majoritního vlastníka, kterým je stát, ale z definice se musí chovat tak, aby maximalizovala hodnotu všech akcionářů a nepreferovala jednoho dominantního na úkor minoritního. V tomto smyslu je ČEZ velice zdravá firma, jejímž cílem je vedle bezpečnosti a udržitelnosti v oblasti energetiky a dalších činností vydělávat peníze pro své akcionáře. ČEZ se v tomto ohledu chová jako jakýkoliv dobrý hospodář. Evropská investiční banka svým vstupem do Invenu potvrdila již před lety správnost této cesty.

Ptám se i proto, jelikož například jeden z minoritních akcionářů, Michal Šnobr, ČEZ dlouhodobě kritizuje za některé jeho aktivity, které by podle něj taková firma vůbec dělat nemusela. Jak vypadají vaše debaty s akcionáři?
Dnes už má většina podobných utilit jako ČEZ v Evropě svůj korporátní fond. Je to pochopitelně spojeno s rizikem, protože ne každý fond automaticky vydělá peníze, ale o tom to nakonec stejně není. I kdyby Inven Capital dokázal doručit zpět několikanásobek investovaného kapitálu, ve výsledcích ČEZ se to příliš neprojeví, jeho celkové příjmy jsou mnohem větší. Důležité je, že aktivity Invenu mohou pomoci měnit celý ČEZ.

ČEZ totiž využívá produkty a služby firem, do kterých investujeme. Standardně by si přitom k sobě tyto strany jen složitě hledaly cestu. V Invenu prověříme 500 firem ročně, které mohou potenciálně zajímat každou část ČEZ. Hledáme inovativní potenciál v oblasti flexibility zdrojů, bateriových systémů, rozvoje elektromobility či decentralizované energetiky. To budete dělat nejlíp, když jste přímo u toho prostřednictvím investice.

„V mnoha odvětvích dnes používáme vstupy na bázi fosilních paliv a ty potřebujeme nějakým způsobem nahradit, dekarbonizovat.“

Jinými slovy je pro ČEZ jednodušší využít technologie, v nichž je nějakým způsobem zainteresovaný, v tomto případě přes Inven Capital.
Ano, díky Invenu se ČEZ dostane k tomu nejlepšímu, co v nové energetice v Evropě a v Izraeli existuje. Nevedeme filozofické debaty, co by mohlo teoreticky fungovat, ale je to debata, jakou hodnotu má daný produkt pro koncového zákazníka a jak ho může případně ČEZ využít pro své podnikání. Ocenění prostřednictvím externích investorů a kapitálových trhů pak poměrně jednoznačně rozhodne o tom, zda je to úspěch, nebo ne. V tomto smyslu funguje síto přes peníze velice dobře.

S jakými firmami tedy ČEZ spolupracuje?
Spolupracuje například s izraelskou společností Driivz, která vyvíjí softwarovou platformu pro řízení nabíjecích systémů pro elektromobily. Je unikátní tím, že je kompatibilní s každou nabíječkou, která byla kdy vyrobena, a umí zajistit, aby každý, kdo k nabíječce přijde, byl schopen své auto v požadovaném čase také dobít. Umí zajistit, aby v ní byla dostatečná kapacita, a optimalizuje nabíjení, aby nepadaly sítě, což je pro ČEZ velice důležité. V elektromobilitě je ČEZ je hodně aktivní, buduje v Česku nabíjecí infrastrukturu a softwarová platforma od Driivz ji skvěle doplňuje. Existovaly desítky alternativ, my jsme vybrali z našeho pohledu tu nejlepší, kterou teď ČEZ plně využívá.

Dalším příkladem může být jiná izraelská společnost CyberX. Zabývají se kybernetickou bezpečností, přičemž pro ČEZ je zásadní ochrana jeho kritické infrastruktury před napadením. I tady tedy došlo k synergii. Procházeli jsme množství kybernetických společností, které chrání kritickou infrastrukturu, a shodli jsme se, že CyberX je ta správná firma, do které zainvestovat. Celou firmu později koupil Microsoft a ČEZ je shodou okolností klientem Microsoftu, takže se vše propojilo.

Když se ještě vrátíme ke struktuře Inven Capital, tak v jednom podfondu máte peníze od ČEZ, ve druhém od Evropské investiční banky (EIB). Jak jste se k ní dostali?
Zhruba po třech letech fungování Invenu si nás všimla právě Evropská investiční banka, která si nás pečlivě prověřila a nakonec nám poskytla 50 milionů eur do naší správy. Samotný ČEZ do druhého podfondu od počátku vložil 190 milionů, takže máme dohromady 240 milionů eur (přes 6 miliard korun). Dohoda je taková, že z každého eura, které zainvestujeme do portfoliové firmy, jde jedno euro z jednoho fondu a jedno euro z druhého fondu, a to do celkové výše 100 milionů eur. Jde o unikátní strukturu, kterou v oblasti cleantech (čisté technologie – pozn. red.) EIB s nikým jiným neudělala.

Pro nás je navíc spolupráce s Evropskou investiční bankou zajímavá i proto, že má velkou venture kapitálovou divizi, s níž často poskytuje financování našim portfoliovým firmám, které tak neředí podíly zakladatelů a akcionářů. S EIB sdílíme spoustu poznatků z trhu a vládne mezi námi profesionální respekt. Troufám si říci, že dokážeme do EIB otevřít dveře našim startupům, které tak mohou nezávisle na nás získat dodatečné financování.

V Inven Capital máte celkem zmíněných 240 milionů eur, tedy přes 6 miliard korun. To je na tuzemské poměry hodně.
V evropském měřítku jsme v oblasti cleantech jeden z větších fondů, ale vzhledem k tomu, že na trhu v Evropě chybí větší fondy zabývající se financováním pozdějších investičních kol, které dnes suplují velké fondy z USA a Asie, dokážu si představit jako optimální velikost 500 milionů eur. My se dnes soustředíme na pozdější fáze růstu startupů, líbí se nám financovat ideálně v rámci Series B. Naše investice se optimálně pohybují kolem 10 milionů eur, přičemž jsme schopni jít v navazujících kolech až na 30 milionů eur. V portfoliu plánujeme mít 10 až 15 startupů, teď jich máme 14.

Kolik už máte proinvestováno?
Z celkových 6,3 miliardy korun z obou podfondů máme proinvestováno a komitováno do dodatečných investic zhruba 5,1 miliardy. Část ze zbývající 1,2 miliardy korun využijeme na jednu transakci, u které využijeme maximální potenciál dostupných peněz. Pak už budeme řešit jen ty komitované dodatečné investice do stávajícího portfolia a správné načasování prodeje. Zároveň již máme od ČEZ příslib na vytvoření dalšího fondu, abychom mohli v činnosti pokračovat dál.

Jak bude nový fond vypadat?
Měl by být podobný jako první. Osvědčilo se nám pět miliard korun, respektive 190 milionů eur. Jednáme také s Evropskou investiční bankou, zda do toho opět půjde s námi.

Investujete do oblasti cleantech, zjednodušeně řečeno čistých technologií. O co přesně jde?
Jde o byznys modely, produkty či služby, které dekarbonizují veškerá odvětví a lidské aktivity na planetě. Jde zkrátka o čisté technologie, které neznečišťují Zemi. V mnoha odvětvích dnes používáme vstupy na bázi fosilních paliv a ty potřebujeme nějakým způsobem nahradit, dekarbonizovat. Stejně jako používáme energii vyráběnou pomocí uhlí a potřebujeme přejít na jiné zdroje. Zároveň je třeba řešit i stranu poptávky, kde můžete snižovat nebo zvyšovat efektivitu využívání všech zdrojů – ideálně vyrábět šetrněji a spotřebovávat méně.

zolar

Foto: Zolar

Inven Capital investoval i do startupu Zolar, který instaluje na střechy fotovoltaiku

Kdybyste se ohlédl za dosavadním působením Inven Capital, co považujete za největších úspěch?
Obrovský úspěch je tým, který jsme dokázali vybudovat. Na začátku mi můj profesor z UC Berkeley řekl, že venture kapitál je byznys o lidech, a musím mu dát za pravdu. Jasně, počítáme v Excelu, děláme průzkum trhu, ale během těch šesti let jsme si uvědomili, že je to ve finále hlavně o vnitřní motivaci lidí, kteří startupy budují, a vedle schopnosti porozumění řeči čísel také něco, čemu říkáme duše vítěze, soul of the winner. Je důležité mít tým, který dokáže s těmito měkkými vstupy pracovat a rozeznat je.

Pomáhá nám i skutečnost, že máme genderově vyvážený tým. Na úrovni investičních manažerů máme tři ženy a tři muže, mezinárodní tým, který dokáže kombinovat různé pohledy na svět s respektem a zdravou skepsí. Pracujeme s kouči, máme plány osobního rozvoje, abychom se posouvali jak v osobnostní, tak i profesní rovině.

I díky tomu dnes děláte byznys s obrovskými společnostmi jako Microsoft nebo SoftBank?
Nebylo to samozřejmě hned, dopracovali jsme se k nim až po pěti letech našeho fungování. Naším vzorem v oblasti venture kapitálového investování byl vždy Guy Kawasaki. Sledujeme jeho aktivity a přednášky, sám jsem se s ním mohl osobně potkat na jedné akci v Silicon Valley. Pak jsme se ale potkali s profesionály kolem zakladatele SoftBank a to byla zase úplně jiná liga, jiná energie, jiná atmosféra. Tito lidé mají opravdu poměrně dominantní až egoistický přístup k rozhodování o tom, co bude a nebude úspěšné, a rozhodují se velice rychle.

Logicky jsme si na začátku kladli otázku, jestli jsme schopni na takové úrovni držet s těmito lidmi krok. O to víc investujeme do osobnostního rozvoje i do dalších technických dovedností, učíme se z reálných byznysových situací. Zatím nám to funguje skvěle.

S velkými hráči spolupracujete i proto, že investujete v pozdějších fázích, což znamená větší částky a právě i větší fondy. Co vy jako Inven Capital v takové fázi kromě kapitálu startupům přinášíte?
Soustředíme se na tři oblasti. Jednak pomáháme se strategickým pozicováním a škálováním byznys modelu, pravidelně spolupracujeme například s McKinsey Digital, abychom drželi krok s nejmodernějšími trendy ve světě. Pomáháme vybírat profesionály do klíčových pozic, protože škálování je profese, nikoliv něco, co se naučíte z učebnic přes noc. Zároveň orchestrujeme jednotlivá kola financování, abychom udrželi správné nastavení celku a zajistili, aby byla nejnovější skupina investorů sladěná kolem vize zakladatelů.

Bavili jsme se o různých oblastech, které sledujete. Jaké teď vidíte největší trendy, na co se jako zákazníci můžeme těšit, ať už v energetice, elektromobilitě, nebo čemkoliv dalším?
V Německu existují startupy, které pracují na tom, aby byly všechny střechy do tří až pěti let pokryté fotovoltaikou a k nim byla baterie pro ukládání energie. Koncoví zákazníci díky tomu získají určitou míru nezávislosti. Přes aplikaci si budeme volit, od koho a za kolik odebereme energie. Aplikace jako Tado nám umožní s energiemi opravdu šetřit a stát se součástí změny.

Zároveň vidíme v oblasti cleantechu velkou synergii s inovacemi v oblasti finančních technologií. Uvidíme různé byznys modely, třeba kreditní karty, které budou garantovat, že jakoukoliv transakci uděláte, tak je v rámci ní kompenzována uhlíková stopa. Například prověřujeme různé startupy, které zpřístupňují velikým institucionálním investorům financování decentralizované energetiky, aby se tak koncový produkt stal dostupný pro masové trhy.