Roboti v továrnách, satelity na míru nebo zvuk do AI videí. Nvidia se zaměřila na evropské startupy

V hale Kraftwerk, bývalé berlínské elektrárně, se v pondělí potkali na pódiu německý kancléř Friedrich Merz a zakladatel čipového gigantu Nvidia Jensen Huang. Byly to symbolické kulisy, neboť v nich probírali, jak spojit tradiční německé strojírenství s umělou inteligencí. A Huang tam oznámil jeden velmi konkrétní krok: že Nvidia vloží peníze do čtyř nadějných evropských AI startupů.

Událost zapadá do širšího obrázku – německá technologická scéna, která byla dlouho ve stínu Londýna a Paříže, se totiž v robotice a AI výrazně probouzí. Mnichovský zbrojní Helsing má hodnotu 18 miliard dolarů, zhruba 380 miliard korun, freiburský Black Forest Labs vládne generování obrázků a švábská Neura Robotics vybrala na humanoidy 1,2 miliardy eur (29 miliard korun). A přestože Evropa za USA a Čínou v objemu rizikového kapitálu pro mladé firmy dál zaostává, Nvidia pro kontinent vyčlenila téměř deset miliard dolarů jako takovou investorskou vzpruhu.

Nejznámějším jménem ze čtveřice, která od firmy ze Silicon Valley dostane peníze, je mnichovská Agile Robots. Založili ji v roce 2018 Zhaopeng Chen a Peter Meusel, robotici z ústavu Německého střediska pro letectví a kosmonautiku, tamní obdoby americké NASA. Začínali s citlivými robotickými pažemi pro přesnou montáž třeba smartphonů a v roce 2021 se po investičním kole za 220 milionů dolarů (4,6 miliardy korun) vedeném japonskou SoftBank stali prvním německým robotickým jednorožcem, tedy firmou s valuací přes miliardu dolarů. Loni v listopadu pak představili humanoida Agile ONE, jehož sériová výroba se už rozbíhá v továrně v Bavorsku.

I další část podpory od Nvidie míří do Mnichova, konkrétně do nemocnic. Avelios Medical vznikl v roce 2020 poté, co lékař Sebastian Krammer během covidu na vlastní kůži zažil, jak brzdí zastaralé systémy péči. Se softwarovým vývojářem Nicolasem Jakobem a ekonomem Christianem Albrechtem proto od nuly napsali nový nemocniční informační systém, v němž se vede vše od dokumentace pacientů po účtování. Pomohlo jim i načasování: německý kolos SAP chce do roku 2030 z tohoto trhu odejít, takže tisíce nemocnic hledají náhradu. Loni do Aveliosu vložil fond Sequoia Capital 30 milionů eur (730 milionů korun), letos se přidaly i SAP či průmyslový koncern Fresenius.

Nejmladší ze čtveřice startupů je berlínský Mirelo, který řeší problém známý každému, kdo si nechal vygenerovat video umělou inteligencí: výsledek bývá němý. Startup z roku 2023 vyvíjí modely, které podle obrazu během sekund vytvoří sladěné zvukové efekty, řeč i hudbu. Zakladatelé CJ Simon-Gabriel a Florian Wenzel jsou výzkumníci v AI i muzikanti. Loni v prosinci vybrali od fondů Index Ventures a Andreessen Horowitz 41 milionů dolarů (asi 860 milionů korun), což je na seedové, tedy první velké investiční kolo nebývalá částka. Přispěli i šéf francouzského Mistralu Arthur Mensch či Thomas Wolf z Hugging Face.

Čtvrtá sázka Nvidie jde do vesmíru. Berlínský Reflex Aerospace, založený v roce 2021 Walterem Ballheimerem, Alexanderem Genzelem a Christianem Lindenerem, staví satelity na míru. První družici SIGI vynesla raketa Falcon 9 od SpaceX v lednu 2025 a loni v listopadu firma uzavřela investiční kolo za 50 milionů eur (1,2 miliardy korun), největší sérii A v historii evropského vesmírného byznysu. Co se klientů týče, míří hlavně na obranný průmysl.

Pro Nvidii jsou tyto čtyři startupy drobným, ale symbolickým krokem. Zároveň podepsala s německou vládou spolupráci na takzvané fyzické AI, tedy umělé inteligenci, která řídí roboty, stroje a auta, a se Siemensem oznámila rozšířené partnerství na autonomních továrnách.