V azylovém domě v San Franciscu strávil David Reger rok a půl. Ne že by v něm byl chovancem, naopak přiletěl z Německa pomáhat lidem bez domova a to jej zaujalo natolik, že zůstal mnohem déle. Nakonec to ale vzdal. Ne proto, že by mu na těch lidech přestalo záležet, ale protože zjistil, že ať pracuje dnem i nocí, výsledek se nedostavuje – klienti se stejně vraceli k drogám. Nyní se s odstupem 15 let k sociálním službám oklikou vrací: s pomocí robotů. A od investorů na ně nedávno vybral 1,4 miliardy dolarů, v přepočtu zhruba 29 miliard korun.

Regerova firma se jmenuje Neura Robotics, sídlí v Metzingenu ve Švábsku a jejím zakladatelem je člověk, který nemá maturitu ani vysokou školu. Reger vyrostl jako jedno z jedenácti dětí a vyučil se slévárenským modelářem – obor, kde jde o formy pro odlitky, o rozměry, opakovatelnou přesnost a hlavně o takt. Technice proto rozumí přes ruce. „Nepochopíš to, protože ti to někdo vysvětlí. Pochopíš to, protože to rozebereš a zase složíš,“ popsal svůj vztah ke strojům v byznysovém podcastu OMR.

Po návratu z Kalifornie po roce 2012 se dostal do Švýcarska, a to rovnou na inženýrskou pozici, kterou by mu podle papírů nikdo dát neměl. Dostal práci ve společnosti Mabi AG a chybějící akademické znalosti nahradil odhodláním a tempem. Pomohl tam postavit celou robotickou divizi. V roce 2019 se osamostatnil a založil vlastní firmu, která je dnes známá jako Neura Robotics. Její start ale úplně snový nebyl.

Dnes o Regerovi německá média hovoří jako miliardáři, nicméně cesta k tomuto statusu vedla přes moment, kdy o firmu málem přišel. V začátcích totiž Reger hledal nejrychlejší cestu k velkým sériím a našel ji v Číně. Tamní efektivita ho fascinovala a původně se jeho společnost jmenovala Han’s Robot Germany, byla to de facto pobočka čínské technologické korporace Han’s Laser Technology.

Tehdy měla Evropa ještě v živé paměti akvizici německé robotické jedničky Kuka čínskou skupinou Midea, což vyvolalo hodně kritiky a kontroverzí. Takže Reger záhy zjistil, že úzké napojení na čínské peníze a čínskou ekonomiku není v měnícím se světě šťastné. Proto musel tamní partnery už v roce 2020 vyplatit a know-how dostat do vlastních rukou. A nové jméno jeho společnosti znělo Neura Robotics.

Aby Reger mohl výrobu i vývoj kompletně přenést do Německa, musel se nejen zadlužit, ale potřeboval zaujmout i západní investory. Ti mu v průběhu prvních let poslali podle odhadů kolem 150 milionů dolarů. Grandiozní finále nastalo letos v létě, kdy od nich nabral 1,4 miliardy dolarů a v jejich řadách se objevila jména jako Amazon nebo Nvidia.

A co tedy Neura vyrábí? To, co už dnes skutečně dodává svým zákazníkům, jsou primárně průmysloví roboti: chytrá kolaborativní ramena, pro která si společnost vyvinula vlastní model AI, autonomní vozíky do skladů a také tovární roboty na mytí. Ovšem stroje, které k Regerovi a spol. poutají tolik pozornosti, jsou spíše ve fázi prototypů. Jde o humanoidy nazvané 4NE1, robotického psa Quadruped a asistenta MiPA do domácností či sociálních služeb, v nichž Reger působil. Ty ještě procházejí testováním v koncernech jako Bosch nebo Hyundai či u některých investorů.

Paradoxní je, že Reger nadále odmítá, aby vyvíjel roboty pro vojenské účely, což by jeho firmě s ohledem na dění ve světě ještě zvedlo valuaci. Ta podle serveru CNBC odpovídá sedmi miliardám dolarů. „Vzhledem k historii naší země bychom neměli hledat hospodářské vyhlídky v závodech ve zbrojení, ale v mírových, civilních technologických vizích,“ napsal na svém blogu, kde si vede vlastní osmibodovou robotickou strategii pro Německo a Evropu. Jméno jeho humanoida 4NE1 se čte jako „for anyone“, tedy pro kohokoli. Zjevně s výjimkou armád.

„Spousta lidí mi říkala, že postavit z Německa globálně relevantní firmu v oblasti AI a robotiky nejde. Říkali mi, že Evropa nikdy nepovede v AI. Že robotika se vyhraje jinde,“ napsal Reger nedávno na LinkedInu. A v tomtéž příspěvku, kde komentoval i uzavřené investiční kolo, připomněl, že Evropa není odepsaná a že Neura je důkazem, že naděje umírá poslední.

Foto: Neura Robotics

+4

Zajímavé je, zač Reger peníze od investorů hodlá utratit. Neura staví síť hal, kterým říká Neura Gymy, doslova posilovny pro roboty. Důvod je prostý a je to největší brzda celého oboru: jazykové modely se učí z bilionů dat dostupných na internetu, jenže roboti mají k dispozici takových podkladových materiálů jen zlomek. A simulace nestačí, protože nedokáže napodobit tření, proměnlivost a nepředvídatelnost skutečného světa.

„Zrovna teď všichni hypují modely vidění, jazyka a akce, protože se trénují na videu. Myslím, že je to úplně špatná cesta, protože většina úloh se pouhým viděním vyřešit nedá,“ řekl Reger v rozhovoru pro poradenskou firmu McKinsey a dodal: „Třeba plavání. Z videa se plavat nenaučíte.“

V gymech na sebe proto lidé navlékají senzorové obleky a roboty ovládají na dálku, jako by vlezli do jejich těla. Kamery tak doplňují hmatové senzory v rukavicích a mikrofony, protože třeba správně zacvaklý díl jde někdy poznat jen po sluchu. Data ovšem Neura sbírá i mimo své haly: podle Regera nosí obleky každý den víc než tisíc pracovníků, kteří nejsou jejími zaměstnanci a dělají svou běžnou práci v jiných firmách. Deset robotích tělocvičen je ve výstavbě a pět z nich má běžet do konce letošního roku v Evropě, Spojených státech a Číně, přičemž dvě vlajkové lodě staví Neura doma v Německu, v Cáchách s tamní technikou RWTH a přímo na mnichovském letišti s Technickou univerzitou v Mnichově.

Tolik plány. A realita? Ta je zatím skromnější a Neura ji sama přiznává na vlastním e-shopu: humanoida 4NE1 generace 3.5 nabízí za 98 tisíc eur, tedy necelých 2,4 milionu korun, a u ceny stojí, že bude k dispozici na konci roku 2026. Pro srovnání: čínská Unitree, jedna z nejsilnějších firem oboru, dodala za celé první pololetí klientům 5 900 kusů. Objednat si je mimochodem jde i na české Alze. A celkově čínští výrobci dohromady drží přes 97 procent světových dodávek.

Regerovi hraje do karet, že to ale není jinde zase o tolik lepší. Tesla rozjela sériovou výrobu svého Optima v kalifornském Fremontu teprve letos v srpnu a Elon Musk, k němuž Reger chová velký respekt, mluví o tom, že náběh bude pomalý a dlouhý. „Je to nejtěžší produkt na škálování výroby, jaký jsme kdy v Tesle dělali,“ řekl Musk při hovoru s investory.

Pro kontext je dobré zmínit, že Unitree sice v srpnu předvedlo na šanghajské burze spektakulární debut, akcie ale vzápětí spadly a analytici otevřeně mluví o bublině. Americký telekomunikační regulátor FCC do toho koncem července zakázal dovoz dosud neschválených čínských robotů kvůli bezpečnosti. A Evropa má od letoška ještě jednoho hráče: londýnský Humanoid se stal prvním evropským dolarovým jednorožcem a mezi jeho investory jsou koncerny Bosch a Schaeffler, které podporují i Neura Robotics.

Reger z toho dělá argument, který v Německu právě teď zní obzvlášť naléhavě. Automobilový průmysl, desítky let vlajková loď tamní ekonomiky, propouští a hledá půdu pod nohama a země podle něj potřebuje nový hospodářský pilíř. Nabízí se robotika: nikde na světě není víc znalostí o senzorech, o motorech, o masové výrobě. Přidává i demografii: v Evropě, Číně a Japonsku podle něj bude v příštích pěti letech o sto milionů pracujících méně. „Nedocházejí nám nápady. Docházejí nám lidé,“ prohlásil.

Sám přitom nemá o Německu iluze. „V zásadě je Německo podle mě špatné místo na to, abyste tu chtěl zakládat firmu,“ připustil v podcastu OMR. Obratem ale dodal, že věří, že to jde zlomit a že je pořád možné vybudovat z největší evropské ekonomiky technologického tygra, jako se to povedlo softwarovému gigantu SAP: „A přesně tohle mě motivuje. Chci položit tyhle základy.“