V klidné průmyslové zóně v jižním Německu stojí nenápadná hala bez cedule a bez jména na fasádě, které si okolní nájemci a kolemjdoucí ani nevšimnou. A přece se právě tady potkávají nejnovější trendy vedení války, umělá inteligence a miliardový byznys – kombinace, jež může spolurozhodovat o tom, jak úspěšná bude Evropa v příštích letech. Bojovou techniku tu vyrábí jeden z nejnadějnějších a nejhodnotnějších evropských startupů pojmenovaný podle legendárního lovce upírů Helsing.

V hale, do které mohli nedávno nahlédnout reportéři deníku New York Times, německý podnik montuje bojové drony pro Ukrajinu. A proto pečlivě tají i její lokaci – bojí se sabotáže, ostatně prý ji lze během jediného dne kompletně rozebrat a přesunout. Právě tento startup teď získal 1,8 miliardy dolarů (zhruba 40 miliard korun) v novém investičním kole, které mu přineslo valuaci 18 miliard dolarů, což jej řadí mezi nejcennější evropské technologické firmy.

Pozornost, které se Helsingu dostává, není náhodná. Ukrajina totiž v posledních měsících s pomocí dronů čím dál víc přebírá iniciativu a přenáší válku hluboko na ruské území. Podle ukrajinských sil se počet úspěšných hlubinných úderů od začátku roku 2026 zvýšil o stovky procent a drony už zasáhly osm z deseti největších ruských rafinerií, což v Rusku vyvolalo palivovou krizi. Takže se tak firmy, které Ukrajině takové drony dodávají – a Helsing je mezi nimi –, ocitají ve středu zájmu světového byznysu i armád.

Helsing sám sebe popisuje jako hardwarovou a softwarovou platformu pro obranu. Vyrábí útočné drony i podmořské sledovací systémy a vyvíjí umělou inteligenci, která tyto zbraně řídí a autonomně vyhodnocuje cíle na bojišti. Podle firmy poptávka investorů z celého světa výrazně převýšila nabízenou alokaci, což odráží rostoucí důvěru v softwarově řízené obranné technologie.

Klíčovou vizitkou Helsingu je právě nasazení jeho produktů přímo na frontě. Drony HX-2 dodává ukrajinské armádě od konce roku 2024 a od začátku letošního roku jich na frontu putují údajně stovky měsíčně. Bojové využití navíc dává startupu něco, co konkurenti těžko napodobí – obrovské množství reálných dat z války, díky nimž může software pravidelně aktualizovat a zlepšovat.

Foto: Spotify

Helsing vznikl v roce 2021 v Mnichově, rok před ruskou invazí na Ukrajinu. Za jeho zrodem stojí tři zakladatelé: bývalý poradce německého ministerstva obrany a partner poradenské firmy McKinsey Gundbert Scherf, úspěšný technologický podnikatel Torsten Reil, který dříve prodal herní studio Natural Motion firmě Zynga za půl miliardy dolarů, a expert na umělou inteligenci Niklas Köhler, jenž se předtím věnoval mimo jiné využití AI ve zdravotnictví.

Iniciátorem myšlenky na vznik společnosti, která by využila umělou inteligenci na bojišti, byl Köhler. Jeho starší projekt Hellsicht se stal základem pro Helsing. Oba další spoluzakladatelé mu pak dodali přesah, který ambicióznímu vědci chyběl: kontakty na vládu a politiky a také reálné byznysové zkušenosti. Všechny tři pak spojovala frustrace z toho, jak evropské firmy zaostávají za těmi americkými, resp. čínskými.

První peníze do Helsingu vložil investiční fond Prima Materia, který rozjel zakladatel Spotify a velký evropský patriot Daniel Ek. Jeho vstup byl pro úspěch firmy zásadní, protože sehnat kapitál pro obranný startup v Evropě bylo před válkou na Ukrajině prakticky nemožné.

„Naléhavost byla jasná, ovšem v podstatě jen nám,“ řekl pro The New York Times spoluzakladatel Helsingu Scherf. Zlom přišel až s ruskou invazí na Ukrajinu a s tlakem prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně žádal navýšení evropských výdajů na obranu – peníze se od té doby valí do sektoru ve velkém.

Helsing se tak stal evropskou obdobou amerického Andurilu, který letos v květnu získal pět miliard dolarů při valuaci 61 miliard dolarů. Mezi dalšími startupy, které aktuálně bohatnou na vlně zájmu o autonomní zbraně, jsou i projekty Shield AI nebo výrobce autonomních lodí Saronic. „Tržní příležitost je obrovská a žádná firma si ji sama nepřivlastní,“ uvedl pro CNBC Raviraj Jain, partner fondu Lightspeed, který do Helsingu dosud investoval přes 100 milionů dolarů.

Drony HX-2 váží necelých dvanáct kilogramů a stojí od 17 500 eur, tedy zlomek ceny klasické vojenské techniky. Díky umělé inteligenci fungují i po výpadku GPS signálu či komunikace, což je časté, protože ruská armáda cíleně ruší elektronické signály. Úspěšnost mise se podle Scherfa pohybuje kolem 70 procent.

Dalším krokem Helsingu je bezpilotní stíhací letoun CA-1 Europa, který firma vyvíjí na letišti nedaleko Mnichova a chce jej nasadit do roku 2029. Cílem je nabídnout za zlomek ceny běžného stíhacího letounu, jako je F-35, hned několik autonomních strojů najednou. „Když nemáte pilota, můžete provádět úplně jiné, nebezpečnější mise,“ uvedla pro The New York Times viceprezidentka Helsingu Stephanie Lingemannová.

Podobně jako americký Anduril získává kontrakty od úřadů USA, německý parlament už Helsingu schválil zakázku za 220 milionů eur na vývoj dalších AI systémů a firma dodává drony i jednotce Bundeswehru na litevské hranici s Běloruskem.