Rok 2020 Liftago přibrzdil, ale zároveň rozjel přepravu balíků. Počet doručených zásilek vyrostl o 6 000 %

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

ondrej-kratky-liftago2

Foto: Liftago

Ondřej Krátký, spoluzakladatel a šéf přepravní služby Liftago

0Zobrazit komentáře

Místo plánovaného růstu o padesát procent se sice musí v Liftagu za rok 2020 spokojit s opačným trendem, ale na loňský složitý rok rozhodně nepohlížejí jen touto optikou. České logistické platformě se totiž během něj podařilo významně nakopnout doručování balíků, v nichž vidí vedle přepravy osob budoucnost. V tržbách se Liftagu loni podařilo dosáhnout na 265 milionů korun.

Oproti roku 2019 se jedná o meziroční pokles o 34 procent. Původně bylo v plánu vyrůst ze 400 milionů korun o dalších 50 procent, ale pandemie koronaviru Liftago v rozletu zastavila. „Covid nás dosud stál desítky milionů korun, ale dlouhodobě urychlí přechod Liftaga do platformy pro přepravu lidí i věcí,“ říká spoluzakladatel firmy Ondřej Krátký.

Naplno se pustilo Liftago do balíků v roce 2019 a před rokem Ondřej Krátký hlásil, že logistický trh se svým týmem a kurýry mění mimo jiné tím, že za cenu doručení do druhého dne přiveze balík hned. A právě logistická část s balíky zaznamenala klíčový rok, v němž počet doručených zásilek meziročně vyrostl o více než 6 000 procent.

Na konci roku bylo Liftago dle svého vyjádření schopné zapojovat i dodávky nebo doručovat desítky tisíc zásilek expresně i hromadně na přesný čas, a to z dvacítky větších měst u nás i na Slovensku. Největším e-commerce partnerem se stala Alza, s níž Liftago v doručování lámalo rekordy, nicméně k dispozici má své kurýry pro jakýkoliv e-shop i další firmy.

alza-liftago2

Foto: Liftago

Přepravní služba Liftago převáží lidi a doručuje balíky

„Na pandemii reagujeme rychlou adaptací a investicemi do inovací. I pro rok 2021 připravujeme řadu novinek a naši individuální i firemní zákazníci se o nich dozví nejdříve. Právě jejich loajalita během krize a otevřenost novinkám nám dodala potřebnou odvahu,“ doplňuje šéf Liftaga Ondřej Krátký.

Pokud bychom rok 2020 v Liftagu převedli do řeči dalších čísel, obslouženo bylo přes půl milionu koncových zákazníků a dalších 1 500 firemních uživatelů taxislužby a přes 600 firemních partnerů logistiky. Úspěšnost doručení zásilek na první pokus a na minuty přesně, na čemž Liftago staví, se pohybovala na úrovni 97 procent.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zmíněný propad tržeb a ztráty v rámci koronavirové pandemie v případě Liftaga posunul i plán na break-even. Ondřej Krátký pro CzechCrunch potvrdil, že v plánu je dostat se do černých čísel na konci letošního roku, ale opět bude vše záviset také na externích faktorech, například úspěšnosti a rychlosti očkování či případných dalších vlnách a souvisejících opatřeních.

V rozvoji pomáhá Liftagu od roku 2018 také česká technologická společnost Livesport, která do firmy investovala přes 100 milionů korun. Podle posledních dostupných údajů držela v Liftagu necelou polovinu, více než třetina patřila spoluzakladateli Martinu Hausenblasovi a zbylých zhruba patnáct procent připadá na menšinové akcionáře, mezi nimiž jsou i další dva spoluzakladatelé, Juraj Atlas a Ondřej Krátký.

Talíř plný mořských plodů, ale žádného masa. Američané přichází s rostlinnou verzí krevet z laboratoře

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

newwavefoods-1

Foto: New Wave Foods

Krevety z rostlin mají být takřka nerozeznatelné od „živých krevet“

0Zobrazit komentáře

Vegetariánství nebo veganství dnes většinou stále znamená cílené omezování nabídky jídel. V budoucnu ale podle všeho lidé, kteří se chtějí vyhnout konzumaci zvířecích produktů, budou mít stejně široký jídelníček jako kdokoliv jiný. I když třeba dostanou chuť na krevetový koktejl. Podílet se na tom chce i startup New Wave Foods, který na vývoj rostlinných náhražek mořských plodů získal 18 milionů dolarů.

První produkty se ale ke koncovým konzumentům dostanou už nyní. Krevety od americké firmy New Wave Foods mají prý stejnou strukturu masa i chuť jako skuteční korýši, místo mořského dna ovšem vznikly v laboratoři. Jako ingredience přitom posloužily všudypřítomné mořské řasy a rostlinné proteiny získané z mungo fazolí.

Jak přesvědčivé krevety jde z takových přísad vyrobit, budou moci zákazníci otestovat v amerických restauracích, kam se jídlo rozšíří během letošního roku. „Až 80 procent krevet se konzumuje ve stravovacích službách, takže je to pro nás jasný prostor, kam se vydat,“ říká ředitelka New Wave Foods Mary McGovernová.

new-wave-food-shrimp-3

Foto: New Wave Foods

V New Wave Foods jsou připravení na krevety na všechny způsoby

Jelikož svému produktu opravdu věří, do oběhu pošlou několik verzí v čele s velkými krevetami pro hlavní chod. Současnou verzi startup vytvořil v průběhu pěti let a také díky investicím okolo osmi milionů dolarů, přičemž nově získané finanční zdroje mu pomohou především s expanzí do obchodů i s vývojem rostlinných alternativ k jiným mořským plodům.

„Rok 2021 pokládáme za rok krevet,“ poznamenává McGovernová. „Vstoupíme na trh a tento úsudek naplníme, se dvěma velikostmi, v trojobalu, s omáčkou – jakkoliv chtějí ve stravovacích službách krevety nabízet, jakkoliv je lidé chtějí jíst, dáme jim, co chtějí,“ pokračuje. Později se chce se svým týmem pustit i do humrů, lastur a krabů.

Rozjetý gastronomický trend

Vyvíjení rostlinného masa nebo flákot z laboratoře patří k největším gastronomickým trendům posledních let. Na rychle rozjetý vlak řízený společnostmi jako Beyond Meat nebo Impossible Foods se tak snaží naskočit desítky, možná i stovky firem po celém světě. New Wave Foods mezi nimi vyčnívá právě orientací na mořské plody.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nedávno jsme psali mimo jiné o startupu Shiok Meats ze Singapuru, který má stejné zaměření, ale odlišný přístup. Místo napodobování chuti a struktury masa rostlinnými náhražkami se pouští rovnou do klonování buněk a pěstování tkání v bioreaktorech. Ačkoliv tento přístup nabídne skutečné krevetí maso, prozatím je jeho produkce velice drahá. Následující roky tak ukážou, jestli se budou schopny uchytit oba přístupy.

Každopádně je pro ně dostatek prostoru. Globální trh s krevetami dnes představuje asi devět miliard dolarů, přičemž vedle asijských zemí jsou typicky malí oranžoví korýši široce oblíbeným jídlem také ve Velké Británii nebo v USA. Podle americké vládní organizace NOAA Fisheries sní každý Američan ročně průměrně dva kilogramy krevet. Jak už tomu bývá, problém tak představuje jejich přílišný lov, který ohrožuje také jiné druhy.

new-wave-food-shrimp-2

Foto: New Wave Foods

Americký startup se pouští na devítimiliardový trh

Jak už jsme zmínili v článku o krevetím mase pěstovaném v singapurských laboratořích, vylovení kilogramu krevet často vyžaduje i kilogramy dalších vylovených mořských živočichů. Ti většinou končí zpátky ve vodě, buď mrtví, nebo smrtelně zranění. Produkce ryb na farmách je zase poměrně environmentálně náročná.

Magazín Fast Company k tomu zmiňuje stejně závažné problémy pro krevetí farmy jako devastování přirozených domovů zvířat a narušování ekosystémů. Pro vytvoření farem se totiž často ničí mangrovové bažiny a používá se organický odpad, chemikálie a antibiotika, jež mohou unikat do okolní přírody. V průmyslu pro lov a zpracování krevet se navíc mnohdy objevují nevolnictví a další porušování lidských práv.

Přechod na sbírání jiných plodů místo krevet sice automaticky neznamená eliminaci problematických praktik, rozvoj nové odnože trhu ale představuje ideální příležitost vyhnout se jim. V New Wave Foods tedy doufají, že kromě podílení se na proměnách gastronomie budou schopni také výrazně přispět ke zlepšení jejích základních podmínek.

new-wave-food-shrimp-4

Foto: New Wave Foods

Ve Spojených státech jsou krevety nejpopulárnějšími mořskými plody