Před pár lety pracovalo na koncepci elektřinou poháněného letounu schopného vertikálního vzletu a přistání jen několik málo společností. Podíváme-li se ale do indexu životaschopnosti takových firem dnes, zjistíme, že registruje více než dvacet startupů, které se snaží vyvinout stroj, jenž by mohl jednou nahradit klasické taxíky a přepravovat pasažéry nad střechami městských budov.

Tak velký počet mladých leteckých startupů je zároveň potvrzením, že létající taxíky jsou jasně se rýsující budoucností a rozjetým vlakem, který jen tak nic nezastaví. Této budoucnosti jsme s koncem roku 2021 zase o kus blíž, a proto se sluší ohlédnout zatím, co všechno se v sektoru malých, ale slibných letounů za loňský rok odehrálo.

Vůbec největším tématem tohoto roku byl vstup mladých leteckých společností na burzu, a s tím související příliv kapitálu. Největší haló vyvolaly pak společnosti Joby Aviation, Arch Aviation a Lilium.

Jen tomuto trojlístku vyneslo rozhodnutí vstoupit na burzu finance v celkové výši 2,5 miliardy dolarů, tedy přes 55 miliard korun, přičemž 1,1 miliardy, tedy téměř polovinu z dané částky, pro sebe získal startup Joby Aviation. I díky tomu jej výše zmíněný index hodnotí jako vysoce životaschopný s velmi vysokou šancí prosadit své know-how na trhu.

Právě množství kapitálu totiž hraje v oblasti, ve které jsou prozatím cesty jen málo prošlapané, extrémně důležitou roli. Letouny totiž budou muset projít složitými certifikacemi, což je časově i finančně extrémně náročný proces. Jak zmiňuje magazín TechCrunch, přetavení myšlenky na realitu využitelnou v komerční praxi může v případě takových letounů stát startupy až jednu miliardu dolarů, tedy přes 22 miliard korun.

Znamená to tedy, že momentálně máme hned několik projektů, jež nestaví jen vzdušné zámky, ale mají ve svých rukou minimálně dostatečné množství kapitálu, aby s ním byly schopny postavit natolik přesvědčivý letoun, který jim umožní v případě nedostatků získávat další finance.

A to mluvíme i o těch společnostech, které si letos došly pro masivní investice skrze klasická investiční kola. Kupříkladu Beta Technologies nabrala 368 milionů dolarů a HT Aero od čínské automobilky XPeng, která je i jeho vlastníkem, obdržela investici ve výši půl miliardy dolarů.

Ze země do vzduchu

Právě zainteresování automobilek a dalších tradičních hráčů na trhu do moderních forem letectví patří mezi fenomény uplynulého roku. Kromě XPengu se o moderní letouny zajímá například Hyundai, jež dříve pracovala na projektu, který spolknul Joby Aviation. Automobilka by však měla nyní pracovat na zcela vlastním řešení letecké mobility pod značkou Supernal.

Svou troškou do mlýna chce přispět i Honda. Ta potvrdila plán na vývoj hybridního letounu, který bude propojený s dalšími formami mobility, jež automobilka vyvíjí. A opomenout bychom neměli ani zájem ze strany Boeingu či Airbusu. První jmenovaný je partnerem projektu Kitty Hawk, ten druhý podporuje startup Wisk Aero, se kterým pracuje na konceptu pojmenovaném CityAirbus NextGen.

Nejsou to však jen letouny, na čem bude podoba moderních forem letecké přepravy záviset. Další velkou výzvou je infrastruktura, která je nezbytnou částí fungujícího ekosystému efektivní přepravy cestujících.

Jak by taková infrastruktura mohla vypadat, v minulém roce ukázal Volocopter, který má za sebou masivní kolo financování a představení nového prototypu letounu. Podobně je na tom také Lilium. I to již představilo svou koncepci infrastruktury a též odhalilo novou podobu svého letounu.

Na problematice infrastruktury pracuje také Joby Aviation ve spolupráci s Archerem, který se po prvním vzdušném testu svého letounu nechal slyšet, že by infrastrukturu měl rád připravenou v roce 2024.

Důvěra v projekt

Právě Archer Aviation je jedním z mála startupů pracujících na stroji s kolmým vzletem a přistáním, který se může pochlubit masivní předobjednávkou. Hned 200 letounů v hodnotě přesahující 1 miliardu dolarů si u něj objednaly aerolinky United Airlines.

Mezi další společnosti, o jejichž letouny projevili zájem takoví giganti, jako je například i UPS, patří i Eve Urban Air Mobility, Beta Technologies či Vertical Aerospace. Je ovšem nutné připomenout, že se jedná o předběžné objednávky, protože žádná ze zmíněných společností prozatím nemá ve svých rukou produkt, se kterým by byla připravena jít na trh.

Zájem velkých společností nicméně potvrzuje, že by přechod na dopravu pomocí letounů budoucnosti mohl probíhat skutečně rychle. Své želízko v ohni má přitom i Česká republika. Startup Zuri Michala Illicha v letošním roce nabral hned několik investic, díky kterým se mu podařilo přejít se svým letounem do fáze testování ve vzduchu.