Další týden, další právní komplikace Elona Muska. Koncem toho minulého šel miliardář do útoku proti OpenAI, teď mu na stole přistála žaloba od bývalých čelných manažerů sociální sítě X. Chtějí po něm tučné odstupné za to, jak je po koupi X, tehdy ještě Twitteru, vyhodil. Klid navíc není ani na ostatních frontách: vesmírný projekt SpaceX vypouští ke hvězdám jednu raketu za druhou. K tomu všemu dvaapadesátník stíhá rozdávat rozumy i o geopolitice. Jak jednou prohlásil, v mysli mu to pořád bouří. Občas je to na něj ale, zdá se, přece jen trochu moc, soudě třeba podle jeho výroků o Severoatlantické alianci.

Žaloba sem, žaloba tam

Minulý týden se vyostřil spor dávných přátel. Musk zažaloval startup OpenAI, který vyvíjí populární textový generátor ChatGPT, a jeho šéfa Sama Altmana za to, že se nedrží svého původního poslání a jde jim údajně jen o zisk. Musk s Altmanem a dalšími společníky firmu v roce 2015 zakládali jako neziskovou organizaci, která má vývojem umělé inteligence přispívat k prospěchu lidstva. Tento týden mu OpenAI odpovědělo, že naopak on chtěl projekt ovládnout a připojit ho k výrobci elektroautomobilů Tesla, kterého vlastní.

Další právní spor s Muskem začali čtyři bývalí manažeři Twitteru, kteří po něm chtějí odškodné. Bývalý výkonný ředitel sítě a tři jeho kolegové tvrdí, že Musk je po převzetí společnosti předloni v říjnu falešně obvinil z pochybení a donutil je odejít. Pak jim měl odepřít odstupné, které jim bylo slíbeno dlouho před převzetím podniku. To činí více než 128 milionů dolarů, tedy zhruba tři miliardy korun, napsal list The Guardian. Musk Twitter po koupi přejmenoval na X, z firmy propustil většinu zaměstnanců a uvolnil pravidla pro regulaci obsahu na síti.

Nemalé peníze po miliardáři chtějí i právníci v kauze zrušené rekordní odměny pro Muska. Prosadili, aby šéf automobilky Tesla nedostal od firmy už dávno dohodnutou odměnu téměř 56 miliard dolarů (1,3 bilionu korun). Teď za své služby žádají skoro šest miliard dolarů (140 miliard korun). Chtějí přitom, aby jim jejich vlastní odměna byla přiznána v akciích Tesly.

Znovu ke hvězdám

Dvaapadesátiletý miliardář se nedrží zpátky ani v poslední dobou houstnoucím provozu na trase Země-vesmír. Jeho firma SpaceX tento týden na Mezinárodní vesmírnou stanici úspěšně dopravila americko-ruskou posádku. Na obzoru je ale větší událost. Chystá se totiž třetí vzlet obří rakety Starship, která by mohla odstartovat už příští čtvrtek. Zařízení o výšce 122 metrů má tentokrát ambiciózní cíl: řízený návrat do atmosféry.

Starship dosud zažila dvě testovací mise. Cílem obou bylo vyslat raketu z Texasu, oblétnout s její horní částí téměř celou Zemi a přistát v Tichém oceánu poblíž Havaje. Ani jeden pokus ale nebyl úspěšný. Při prvním letu v dubnu 2023 firma SpaceX po komplikacích raketu záměrně odpálila asi čtyři minuty po startu. Při druhém v listopadu si Starship sice vedla lépe, horní část rakety ale asi osm minut po startu explodovala při vypouštění kapalného kyslíku.

Peníze na prezidentskou kampaň nedá

Ve Spojených státech amerických mají před prezidentskými volbami, které se konají letos na začátku listopadu a politici shánějí finance, kde to jen jde. Musk je sice v žebříčku nejbohatších lidí podle agentury Bloomberg aktuálně na třetím místě, s odhadovaným jměním 191 miliard dolarů je ale stále logicky v hledáčku politiků ohledně případných příspěvků. Podle listu The New York Times se Musk na Floridě setkal s Donaldem Trumpem, soudě dle průběhu prezidentských primárek jasným republikánským kandidátem.

Ten podle amerického deníku ve financování zaostává za demokratickým soupeřem, současným prezidentem Joem Bidenem. Bývalý prezident Trump navíc americkým soudům dluží na pokutách 438 milionů dolarů (10,1 miliardy korun). Po schůzce s Trumpem ale Musk na síti X prohlásil, že se nechystá finančně podpořit žádného z kandidátů.

Server CNBC připomíná, že miliardář politikům peníze tradičně moc nedává. V roce 2018 demokratickým i republikánským kandidátům do Kongresu poskytl pouhých 34 tisíc dolarů (asi 787 tisíc korun).

K čemu je vlastně NATO?

Do toho všeho Musk zvládá rozdávat názory o Severoatlantické alianci. Do diskuze o světové politice přitom přispívá vcelku pravidelně. Jak před dvěma lety podotkl deník The New York Times, „agentem geopolitického chaosu“ je už nějakou dobu.

Označení si tehdy vysloužil třeba narážkou, že by Čínu, hlavního amerického rivala, bylo možné uklidnit, kdyby získala částečnou kontrolu nad Tchaj-wanem, ostrovem, na který si Čína klade nárok a o němž americký prezident Biden opakovaně prohlásil, že v případě invaze by mu USA vojensky pomohly. Ostrov s vlastní demokraticky volenou vládou je světovým centrem výroby mikročipů, malých, ale stěžejních komponentů většiny moderní elektroniky. Tchajwanský průliv mezi pevninskou Čínou a ostrovem je navíc klíčový pro námořní obchodní dopravu.

Aktuálně Musk na začátku měsíce na síti X reagoval na příspěvek o NATO slovy: „Vždycky jsem se divil, proč NATO pořád existuje, i když jeho úhlavní nepřítel a důvod existence, Varšavská smlouva, byl rozpuštěn.“ Odpovídal tak investorovi Davidu Sacksovi, který je původem z litevsko-židovské rodiny a podle něhož má NATO po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 novou misi: expandovat.

Reakce na Muskův výrok na sebe nenechaly dlouho čekat. Uživatelé sítě X upozornili třeba na to, že Varšavská smlouva vznikla šest let po NATO. Miliardáře poučil i premiér Lotyšska, pobaltské země, která s Ruskem sdílí zhruba dvousetkilometrovou státní hranici a nedávno prodloužila zákaz vstupu ruských občanů. „Milý Elone Musku, důvod, proč NATO vzniklo, existuje a bude existovat. Je to Rusko a další nepřátelé svobodného světa,“ napsal lotyšský předseda vlády Edgars Rinkevičs.

Musk na začátku ruské agrese vůči Ukrajině sice poskytl Ukrajincům satelity Starlink na podporu jejich komunikace na bojišti, ale zároveň vyzval k uzavření mírové dohody, která by případně přenechala část ukrajinského území Rusku. A postavil se také proti pomoci Ukrajině, upozornil server Newsweek.