S Českou národní bankou už je zase nuda. Snad to tak i vydrží, přestože výhled naznačuje něco jiného
Vít Hradil ze skupiny Investika popisuje, co sleduje ČNB tím, že nechává úrokové sazby tam, kde jsou. A proč by se to brzy mohlo změnit.
Baví vás CzechCrunch?
Vídejte ho na Googlu častěji.
Komentář Víta Hradila Srpnové zasedání bankovní rady České národní banky nebylo právě napínavé. Již dávno před jeho konáním měl celý finanční trh prakticky jasno, jak dopadne. I samotné hlasování skončilo jednomyslnou shodou všech členů bankovní rady. A výstupem bylo, že sazby zůstanou tam, kde byly.
Kdo čekal nějaké vzrušení alespoň od nové makroekonomické prognózy, byl taktéž zklamán. Oproti té předchozí v ní došlo jen ke kosmetickým změnám, když se výhled na hlavní proměnné posunul místy o pár desetinek procentního bodu a místy dokonce vůbec. Nuda. A buďme za ni rádi!
Není to tak dávno, kdy zasedání ČNB poutala všeobecnou pozornost a jejich výstupy cloumaly kurzem koruny ze strany na stranu. Vlivem extrémních událostí, jako byla pandemie či energetická krize, se prognózy skokově měnily z očekávané konjunktury v recesi a naopak.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsVýhled na inflaci se přepisoval o jednotky procentních bodů a finanční trhy visely zástupcům ČNB na rtech a z každého veřejného vyjádření se snažily dovodit, jak prudce se mohou změnit úrokové sazby.
Naproti tomu nyní se zdá, že se neděje vůbec nic. Inflace je u nás až trapně nízká a skoro to vypadá, že se bankovní rada pravidelně schází spíše tak nějak ze zvyku. Tato idylka nicméně může poměrně brzy skončit a finanční trhy to dokonce očekávají.
Na obzoru je hned několik faktorů, které inflační obrázek mohou snadno pokazit.
Podle tržních sázek totiž bude ČNB zanedlouho opět přinucena k akci. Ještě letos bychom podle nich měli počítat s minimálně jedním, potenciálně rovnou se dvěma zvýšeními sazeb. A tento trend by měl pokračovat v roce příštím tak, abychom se ze stávajících 3,75 procenta dostali alespoň na 4,50.
To zní skoro až šíleně v situaci, kdy poslední známý údaj o tuzemské inflaci bylo červencových 1,7 procenta. Na obzoru je nicméně hned několik faktorů, které inflační obrázek mohou snadno pokazit.
Zaprvé, současná inflace je opticky snižována převedením příspěvků na podporované zdroje energie ze spotřebitelů elektřiny na státní rozpočet. Tento efekt se z inflace vypaří hned v příštím roce, jakmile vypadne z meziročního srovnání.
Zadruhé, k nízké inflaci nám momentálně významně pomáhají zlevňující potraviny. To je s velkou pravděpodobností pouze dočasný výkyv, který se může snadno otočit.
Zatřetí, jsou dobré důvody se domnívat, že část inflační vlny způsobené válkou v Íránu k nám teprve míří. Výpadky dodávek surovin z Perského zálivu procházejí dlouhými dodavatelskými řetězci a na pulty českých obchodů teprve doputují.
Ne, nehrozí nám přímo dvouciferná inflační katastrofa z let 2022 a 2023. Ale je docela dobře možné, že za několik měsíců budeme na dnešní pohodu s láskou vzpomínat.








