Závody v generativní umělé inteligenci jsou v plném proudu a technologičtí obři jsou ochotní startupům na tomto trhu platit miliardy dolarů. Mají ale problém: velkých investic si všímají regulační úřady, které cítí levotu. Microsoft tak přišel s novou strategií. Nazvat by se dala zhruba takto: „Jak nakoupit startup bez toho, aniž byste ho museli kupovat.“ Firma se Satyou Nadellou v čele tak tento týden zaměstnala většinu pracovníků startupu Inflection AI, včetně zakladatele Mustafy Suleymana. Ten dříve stál u zrodu známé laboratoře DeepMind od Googlu. Celá anabáze navíc připomíná nedávný a nepovedený puč v nejznámějším startupu světa umělé inteligence, v OpenAI.

Adam Neumann a WeWork, Travis Kalanick a Uber, Elizabeth Holmesová a Theranos. Odchody známých zakladatelů z vlastních firem nejsou ve startupovém světě ničím neznámým. Většinou ale bývá jejich konec spojený s velkým průšvihem. Na Neumanna se provalilo nezodpovědné utrácení a flámování, Kalanick se pakoval po informacích o šikaně o obtěžování, Holmesová slibovala revoluci ve zdravotnictví, celou si ji ale jen vymyslela.

Z amerického startupu Inflection AI ovšem jeho zakladatel Mustafa Suleyman odchází v období, které nelze označit jako neúspěšné. Firma založená v roce 2022 chtěla konkurovat textovému generátoru Chat GPT od OpenAI Sama Altmana vlastním chatbotem Pi a před necelým rokem na to od investorů, mezi kterými nechyběl Microsoft nebo Nvidia, dostala 1,5 miliardy dolarů (34,8 miliard korun). Její valuace tím vystřelila ke čtyřem miliardám dolarů jen pár měsíců po založení. Minulý týden navíc spustila model Inflection 2.5, který se schopnostmi údajně přiblížil velkému jazykovému modelu OpenAI GPT-4. Zkrátka se zdálo, že podnik míří dobrým směrem.

Suleyman je ve světě umělé inteligence známé jméno. Je to spoluzakladatel laboratoře umělé inteligence Googlu DeepMind a s ním stál mimo jiné za programem AlphaGo, který ve strategické deskové hře Go v roce 2016 porazil světového šampiona. Z Inflection AI ale Microsoft nyní kromě něj přetáhnul i přední výzkumníky a velkou část zhruba sedmdesáti zaměstnanců firmy. Z tahu je proto cítit ozvuky nepovedeného převratu v OpenAI z loňského podzimu, ve kterém Microsoft jako hlavní investor startupu figuroval.

V listopadu 2023 správní rada OpenAI vyhodila z pozice ředitele Sama Altmana a šéf Microsoftu Satya Nadella ho spolu s dalším spoluzakladatelem OpenAI Gregem Brockmanem obratem najal do vlastního oddělení pro AI, stejně jako to teď udělal se Suleymanem. Altman se však nakonec do OpenAI po pár dnech vrátil. Do Microsoftu ho totiž hodlala následovat drtivá většina zaměstnanců, což radu přimělo vzít spoluzakladatele celého projektu zpátky.

Strategie tak sice napoprvé Microsoftu nevyšla, ale „plán, který Satya vymyslel, byl příliš dobrý na to, aby ho nerealizoval,“ komentoval na síti X technologický investor Tony Wang. A co se nepovedlo s OpenAI, zkusil nyní Microsoft s dalším startupovým jednorožcem.

Microsoft přetažením většiny klíčových i řadových postav s trochou nadsázky „koupil“ Inflection AI bez toho, aniž by si startup opravdu pořídil. Proč ale nechtěl jít tradiční cestou nákupu? To by totiž podle agentury Bloomberg pravděpodobně vedlo na kobereček před americké regulační úřady a je otázkou, jestli by koupi posvětily. Do personálních přestupů totiž, na rozdíl od akvizic, regulátoři typicky nezasahují.

Microsoft má navíc s antimonopolními úřady v USA (ale i v Evropě) více zkušenosti, než by si asi přál. Soudní případ United States v. Microsoft Corp., který začal v roce 1998, je dodnes největší kauzou antimonopolního práva v USA. Ministerstvo spravedlnosti tehdy vinilo Microsoft z toho, že si nedovoleně udržuje výsadní pozici na trhu, když do svého operačním systému Windows integruje webový prohlížeč Internet Explorer.

Případ se nakonec vyřešil dohodou, podle které musel Microsoft upravit některé části svého byznysu. Za to, že uživatele uzavírá do vlastního ekosystému a blokuje ostatní alternativy, nyní USA zažalovaly dalšího technologického giganta Apple.

Microsoft se podle webu The Information neotřelým převratem v Inflection AI také může snažit chránit před možnou žalobou od investorů startupu, kteří by měli pocit, že je Microsoft napálil. Tomu odpovídá i část dohody, podle které Microsoft zaplatí Inflection AI přibližně třicet milionů dolarů za to, že se startup vzdá případných právních nároků souvisejících s hromadným přesunem pracovníků, napsalo The Information.

Podle některých investorů ze světa umělé inteligence může krok Microsoftu naznačovat, jak bude velká sedmička, tedy přední technologické firmy jako Microsoft, Google nebo Amazon, dělat akvizice v době, kdy se na ni stále více upínají zraky regulačních úřadů. „Získá duševní vlastnictví a tým bez kontroly nebo schválení úřady,“ řekl pro The Information Venky Ganesan, ředitel skupiny Menlo Ventures, která nedávno vedla investici do Anthropicu, dalšího startupu vyvíjejícího vlastní textový generátor.

A jak z toho celého vyjde Inflection AI? Na místo Suleymana nastoupil do pozice ředitele bývalý šéf internetového prohlížeče Mozilla Sean White, který bude mít za úkol startup přeorientovat z původního zaměření. Dosud totiž firma vyráběla aplikace poháněné AI pro běžné uživatele, teď se chce zaměřit na vývoj modelů pro vývojáře. V rámci aktuální (ne)akvizice Microsoftem budou modely od Inflection AI také dostupné na cloudové platformě Microsoftu Azure.

I když se Microsoft snaží, aby celá anabáze nepůsobila formálně jako převzetí, vyplatí v rámci celé dohody Inflection AI podle The Information zhruba 650 milionů dolarů (15,2 miliardy korun). Většinu z toho mají tvořit právě licenční poplatky za dostupnost na cloudu. Podobnou dohodu má Microsoft i se svým hlavním koněm OpenAI, ta je ale exkluzivní a produkty firmy Sama Altmana jsou kromě přímého přístupu přes weby a aplikace OpenAI dostupné jen ve službách Microsoftu.

Inflection AI naopak svoje modely nadále může nabízet i na jiných místech. Další zvláštností celého dění je i slib Inflection AI vlastním investorům, že jim vyplatí vyšší hodnotu, než měl jejich původní vklad. Což je závazek typický pro firmu po převzetí, k němuž zde nedošlo.

Epizoda každopádně ukazuje i to, že ne každý projekt světa generativní AI nabere stejně úspěšný směr jako OpenAI, jehož obrat minulý rok překonal dvě miliardy dolarů dolarů (zhruba 46 miliard korun) a textový generátor Chat GPT se stal nejrychleji rostoucí aplikací vůbec. Jestli se Microsoftu nynějším manévrem podaří vyhnout pozornosti regulátorů, se teprve uvidí. Celý aktuální deal nicméně výstižně popsal David Coldewey na serveru TechCrunch: „Kdo umí, tvoří. Kdo neumí tvořit, kupuje.“