Největší přepravní platformou na světě je dnes americký Uber. Jeho hodnota má přesahovat 70 miliard dolarů, čímž nepřevyšuje jen ostatní přepravní platformy, ale úplně všechny startupy. V Evropě mu ovšem šlape na paty estonské Taxify, které nabízí velmi podobné služby a již brzy by se chtělo stát evropskou jedničkou.

Ambicióznímu startupu z Estonska šéfuje teprve čtyřiadvacetiletý Markus Villig, který ho ve svých 19 letech i sám založil. Přestože nyní vede jednu z nejrychleji rostoucích evropských firem, jejíž hlavní součástí jsou auta, sám ani nemá řidičák. Je to ale i proto, že autům obecně tolik nefandí a pro přepravu věří také mnoha dalším prostředkům. Nedávno totiž Taxify začalo provozovat například sdílené elektrické koloběžky a v tomto směru připravuje i další přepravní novinky.

O tom, jaké to je bojovat s Uberem, jak se stalo Taxify jednorožcem a jak vnímá působení v České republice i dalších zemích, jsme se s Markusem Villigem bavili během jeho nedávné návštěvy Prahy, kde vystupoval na setkání Founders2Founders rovněž estonské firmy Lift99.

První otázka je vcelku jednoduchá: jaké to je, když jste na trhu, kde je vaším konkurentem gigant jako Uber?

Když se podíváme, jak si historicky vedla většina evropských firem v souboji s těmi americkými, obvykle to nedopadlo dobře. Taxify je v tomto ohledu světlá výjimka. Dnes operujeme ve 25 zemích a postupně se v jedné po druhé stáváme lídrem trhu. V České republice to probíhá podobně. Jsme tu aktuálně nejrychleji rostoucí přepravní platforma a i když to není snadné, věříme, že se můžeme stát lídrem i v Česku.

Jak se tedy dnes Taxify vlastně daří?

Globálně se blížíme 15 milionům cestujících a stovkám tisíc řidičů. Každý týden se přes naší platformu zprostředkují miliony jízd a Česká republika je nyní v rámci Evropy jedním z našich nejnadějnějších trhů. Očekáváme tu v dalších letech významný růst.

Po poslední investici v květnu, kterou vedla německá automobilka Daimler, se z Taxify stal jednorožec. Mimo předchozích menších seed investic to byla jednoznačně největší investice do Taxify v historii. Co plánujete se 175 miliony dolarů dělat?

Máme před sebou další růst a expanzi. Jednak máme ještě velký prostor pro růst v městech, kde již fungujeme. V posledních pěti letech jsme obvykle vstupovali hlavně do hlavních měst, ale nově půjdeme také do těch menších, což platí i pro Českou republiku, kde jsme nedávno začali fungovat v Ostravě, Olomouci, Českých Budějovicích a Plzni. Chystáme se vstupovat do dalších stovek měst jak v Česku, tak v dalších evropských státech. Zároveň plánujeme spouštět nové produkty, protože zatím jsme dělali jen taxíky, ale nyní se soustředíme také na další druhy dopravních prostředků.

Šlo ze strany Daimleru čistě o finanční záležitost, nebo se více zajímají o váš byznys? Napadá mě, že by mezi vámi mohlo v budoucnu dojít k nějaké užší spolupráci.

Pro Daimler jako jednu z největších automobilek na světě je to z dlouhodobého hlediska strategická investice. Uvědomují si, že za deset už nebude chtít většina lidí kupovat nové auto, ale budou chtít využívat mobilitu jako službu, což nemusí být nutně auto, ale například kolo nebo jiný prostředek. Daimler je přesvědčen, že platformy jako Taxify budou v budoucnu řídit přepravu, a proto chtějí být součástí našeho projektu. Zároveň tu existuje mnoho oblastí, kde můžeme spolupracovat, ať už se to týká například samořiditelných vozů, do kterých Daimler vkládá obrovské množství prostředků.

Co pro vás vlastně znamená být jednorožec, tedy startup s hodnotou přes 1 miliardu dolarů? Vnímáte to jako nějaký závazek?

Vracím se opět k tomu velkému souboji mezi Spojenými státy a Evropou. Evropa je zatím hodně pozadu, největší evropské technologické firmy jsou několikanásobně menší než ty americké, takže se především potřebujeme posunout na další úroveň. Což je ostatně to, co náš tým žene kupředu, protože cítíme, že můžeme vybudovat obří evropskou firmu. Postupujeme trh po trhu a zatím se nám to vcelku daří.

Minulý rok jste také získali investici od Didi, čínského rivala Uberu. Bylo to i tady více než jen o penězích? Didi je totiž zároveň jeden z největších hráčů právě na vašem poli přepravních platforem.

Přepravní byznys po celém světě vnímáme jako velmi lokální záležitost. STejné vozy a služby, které poskytujeme na jednom trhu, nemusí automaticky fungovat jinde. Například v Africe je velká obava bezpečnost, proto tam používáme jiné dopravní prostředky jako například motocyklové taxíky. V Evropě zase řešíme jiné problémy. Myslíme si, že to v dlouhodobém horizontu bude podobné jako na telekomunikačním trhu, kdy budou v jednotlivých oblastech fungovat lokální operátoři. Strategie Didi je v tomto ohledu stejná, oni se soustředí na vlastní trhy v Asii a čekají, kdo se stane lídrem v Evropě. Sdílíme spolu tedy některé znalosti, ale přímo spolu nesoupeříme, protože se soustředíme na jiné trhy.

Pojďme se nyní přesunout k českému trhu, kde Taxify funguje od roku 2015. Jak se díváte na zdejší konkurenci? Vedle Uberu tu operuje ještě další silný lokální hráč Liftago. Je to něco jiného, než znáte z jiných trhů?

Přepravní oblast je tak velká, že existují desítky konkurentů. Od prvního dne jsme vždy s někým soupeřili. Pro nás je v Evropě obecně hlavním konkurentem Uber, kterého se nyní snažíme dohnat. Chceme se v příštím roce stát evropským lídrem. Soustředíme se teď především na to, abychom poskytovali co možná nejlepší službu, ať už jde o ceny, kvalitu nebo čas příjezdu řidičů, to je podle nás nejdůležitější.

Jedním z důvodů, proč i v Česku tolik rostete, je, že prakticky každou jízdu významně dotujete. Já alespoň jednou týdně obdržím notifikaci se slevou na další jízdu. Je ale takový byznys dlouhodobě udržitelný?

Není pravda, že bychom dotovali každou jízdu. Nicméně když vstupujeme na nové trhy, typicky začínáme s mnoha slevami, ale jak postupem času v daném městě rosteme, získáváme více aut, sníží se časy příjezdu a řidiči méně plýtvají palivem, tak už nepotřebujeme jízdy dotovat a nabízet slevy. I v Praze se už dostáváme do bodu, kdy jsme dostatečně velcí, abychom nepotřebovali nabízet slevy, ale dokázali dlouhodobě a udržitelně nabídnout dobré ceny. Už se nám to podařilo v mnoha jiných evropských zemích.

Vaše dlouhodobá strategie i pro Českou republiku tedy je, abyste byli s provozem v černých číslech, což znamená, že budete muset o něco zdražit. Je to tak?

Pro nás je důležité, že dnes už často provoz nemusíme dotovat vůbec. Jakmile dostatečně vyrosteme a vytvoříme dostatečně dobrou technologii, budeme mít velmi efektivní službu. Je velký rozdíl, když takovou službu stavíte bez podobné technologie, jako to dělali dříve taxislužby. Jakmile vyrostete a máte optimalizovaný dispečink a mapový systém, můžete díky tomu udržitelně nabídnout lepší ceny a v dlouhodobém výhledu pak už ani nemusíte na cenu jízdného přispívat

Když bych dnes hledal odvoz v Praze, proč bych si měl tedy vybrat Taxify na úkor jiných služeb, například právě Liftaga nebo Uberu?

Pro nás jsou důležité tři hlavní body. Jednak samozřejmě cena a také čas příjezdu, aby řidič dokázal dorazit do pěti minut, k čemuž se nyní postupně dostáváme i v Praze. A nakonec je to o kvalitě. Stále více investujeme do automatizovaných systémů a procesů, abychom zjistili, kteří řidiči dělají jaké chyby, abychom je pak mohli dál vzdělávat.

Věřím, že se to děje i v dalších zemích, ale v České republice nyní probíhá velká debata ohledně změn regulací a zákonů, které by nově braly v potaz i fungování služeb, jako je právě Taxify nebo Uber. Jaký na to máte názor?

Politici by podle mě nakonec měli jednat s ohledem na to, co chtějí občané, kteří rozhodují svými peněženkami a nyní jasně ukazují, že chtějí služby, které jsou pro ně pohodlnější, dostupnější a transparentnější. Myslím si, že je jen otázka času, než se všechna města, jedno po druhém, tomuto trendu přizpůsobí a budou i tyto služby brány v potaz a nějakým způsobem zohledněny v zákoně.

Co vlastně momentálně vidíte jako největší problém ve vašem byznysu? Řešili jsme zákony, ale může to být i třeba nedostatek řidičů, nebo něco dalšího?

Je to několik věcí. Je pravda, že prakticky v každém městě máme nedostatek řidičů. Často je od uživatelů příliš vysoká poptávka, kterou nedokážeme zcela pokrýt, ale jedním z důvodů je i právě zmíněná regulace. Čím méně bude omezení pro lidi, kteří mají auto a chtějí si přivydělat, tím více řidičů budeme mít. To je ostatně další pozitivní věc, kterou městům ukazujeme, protože neexistuje tolik flexibilních možností, jak si člověk může přivydělat.

Největší zprávou posledních týdnů ale rozhodně bylo, že spouštíte službu pro sdílené elektrické koloběžky. Odkud ten nápad přišel, že doplníte auta právě koloběžkami?

My jsme se už od samého začátku soustředili na to, jak umožnit ten nejlepší způsob pro přepravu lidí. Nemusí to totiž nutně být auto. Začali jsme s klasickými taxíky, ve většině měst jsme k nim přidali i soukromé řidiče, ale věděli jsme, že když cestujete jen pár kilometrů, nedává vždy smysl jet autem. Smysluplnější je často menší vozidlo, ale nikdy jsme příliš nevěřili kolům, protože minimálně po Evropě zatím bikesharing není tak populární. Opravdu ale věříme tomu, že na krátké vzdálenosti jsou ideální právě koloběžky. První takovou službu jsme spustili v Paříži a v příštích letech budeme pravděpodobně nabízet i další typy vozidel, které jsou elektrické a úspornější.

Zmínil jste, že v tomto ohledu příliš nevěříte kolům. Je to jiné například s elektrickými koly?

Rozhodně je tu prostor, aby kola ve městech obstarávala značnou část přepravy. Ale když to celkově srovnám s potenciálem elektrických dopravních prostředků, tak myslím, že obzvlášť v EVropě lidé raději zvolí právě jejich pohodlí. Většina lidí nechce jezdit na velkých a mohutných kolech, které může být v hustě zalidněných městech složitější ovládat. V takových případech jsou koloběžky mnohem pohodlnější řešení. Je ale možné, že v některých městech, kde to bude dávat smysl, vyzkoušíme i kola, třeba v Amsterdamu nebo Kodani fungují skvěle.

To, že jste jiné dopravní prostředky řešili už od začátku, je zajímavé, protože to jinak na první pohled vypadá, že koloběžkami jen reagujete na aktuální trendy po celém světě.

My jsme opravdu dlouho zvažovali, jaký prostředek přidat jako další, protože jsme pořád nemohli najít dostatečně dobrý typ vozidla, který bychom chtěli využít. Na koloběžky jsme se už před časem zaměřili a nyní jsme se rozhodli, že už jsou dostatečně dobré, abychom to s nimi zkusili. Ale v některých zemích už jiné prostředky máme, například v Africe to jsou zmíněné motocyklové taxíky. Zkrátka si uvědomujeme, že nestačí mít jen auto, abychom pokryli veškeré potřeby.

Jaké jsou vaše první zkušenosti s koloběžkami v Paříži?

Velmi dobré. Koloběžkový byznys nyní roste ještě rychleji než ten s auty, a to z očividných důvodů. Pro krátké vzdálenosti jsou koloběžky dostupnější a dokonce i rychlejší, protože můžete předjet zácpu, a jsou také šetrnější k životnímu prostředí. Mají všechny výhody, díky kterým rychle rostou, takže teď chceme přinést koloběžky do dalších měst.

Zároveň jste vyhlásili, že chcete vaší službu s koloběžkami rozšířit do dalších zemí. Dočkáme se i v České republice?

Aktuálně zkoumáme všechna evropská města. Je mnoho faktorů, které musíme brát v potaz, jako jsou lokální regulace, počasí, stav infrastruktury, takže teprve vyhodnocujeme, do jakých dalších evropských měst se vydáme.

Dlouhodobá strategie Taxify tedy tkví v nabídnutí co možná nejširší palety dopravních prostředků, aby si mohl každý vybrat? To je ostatně podobná strategie, jakou volí i konkurenční Uber.

Chceme propojit všechny přepravní možnosti, které jsou pro dané město relevantní, protože věříme i v další typy přepravy. Vždyť ani já sám doteď nemám řidičský průkaz, nejsem zrovna největší fanoušek aut. Uber dělá něco podobného, ale jsou v tom o trochu pomalejší než my.

Když bychom se potkali za rok, v jaké pozici by mělo Taxify podle vás být?

Je to celkem jednoduché, chceme být vedoucí přepravní platformou v Evropě. Už se blížíme prvnímu místu v přepravě auty, kdy se stáváme lídrem ve stále více zemích, a nyní otevíráme další služby, kde máme stejné cíle.

Už jste zmínil, že Evropa je vaším hlavním cílem, ale co například rovněž zmíněná Afrika?

Soustředíme se právě na Evropu a Afriku. Neplánujeme jít nikam jinam. Zdejší trh je podle nás dostatečně velký. V Evropě a Africe žije přes jednu miliardu obyvatel a měsíčně dochází k desítkám miliard jízd, takže je tu dostatečné množství problémů, které je třeba řešit. Přepravní služba, která bude největší v Evropě, pak rázem bude i jednou z největších firem na světě. V přepravě jsou stovky miliard eur.