Šéfka WebExpa Šárka Štrossová: V Česku máme skvělé programátory. Můžeme se stát technologickou velmocí

sarka-strossova-webexpo-boxedRozhovor

Foto: WebExpo

Šárka Štrossová, ředitelka konference WebExpo

0Zobrazit komentáře

Už dvanáct let se v Česku pořádá konference WebExpo. Její dvanáctý ročník v Praze začíná již zítra a opět půjde o největší akci svého druhu v regionu. Do Paláce Lucerna a do dalších míst po celé Praze, kde hlavní událost doprovodí i několik večírků, přijedou jak tuzemští odborníci, tak spíkři z celého světa, a všechno má pod palcem Šárka Štrossová.

Z pozice ředitelky bude Šárka Štrossová, která příští týden oslaví 29. narozeniny, řídit už páté WebExpo, ale rozhodně ji to nepřestává bavit. Z původně programátorské akce se postupně vyvinula široce rozkročená událost, na kterou přijíždí nejen vývojáři, ale také marketingoví odborníci, startupisté, obchodníci i experti na umělou inteligenci.

Jelikož se Šárka Štrossová pohybuje ve vývojářské komunitě již několik let a stojí také za další úzce profilovou konferencí o strojovém učení, vedle WebExpa jsme s ní v rozhovoru probírali to, jak si Česko vede ve srovnání s jinými zeměmi na programátorském poli, jaké má Praha výhody proti jiným městům a v čem vidí naši největší přednost.

Na webu WebExpa svítí: 1 700 účastníků, 70 řečníků, 5 hal, 3 párty, 12 let. Co WebExpo znamená pro tebe?
Žádné z těchto čísel nedokáže přesně vystihnout, co WebExpo je. Za těch 12 let se stalo nejstarší konferencí a díky počtu řečníků i největší z pohledu zahraničního zastoupení. Ale to hlavní, o čem pro mě WebExpo je, je komunita. Jde totiž o tradičně největší setkání české internetové komunity.

Vše, co se děje mimo přednáškové sály, je tak stejně důležité jako samotné příspěvky spíkrů. Protože právě při aktivitách mimo přednášky se komunita schází. I proto máme hned tři párty, a jednu z nich přímo na střeše Lucerny. Můžou si taky užít kodérskou soutěž Code in the Dark.

webexpo1

Foto: WebExpo

WebExpo 2018

Když se řekne WebExpo, představím si sraz ajťáků, programátorů, vývojářů, kteří probírají často velmi podrobně plno technických věcí, kterým běžný smrtelník ani nerozumí. Počítám, že to už dnes ale také není úplně pravda?
WebExpo skutečně začalo hlavně jako programátorská akce. Webový vývoj má však dnes mnohem širší záběr, proto začala přibývat témata jako uživatelská zkušenost (UX) nebo design a v programu dnes najdete i přednášky okolo startupového byznysu a online marketingu. Právě díky tomuto širokému záběru si na WebExpu vybere každý.

K poslechu mystifikátora Oobaha Butlera, která vytvořil falešnou restauraci na TripAdvisoru, kam se chtěly podívat ty největší celebrity, nemusí být návštěvník zrovna programátor. Oobah bude v Praze navíc poprvé, pokud tedy dorazí skutečně on. Do talkshow po celém světě totiž v minulosti posílal své dvojníky. A pokud někdo tématům, kterým se na WebExpu věnujeme, nerozumí, možná je to dobrý důvod právě WebExpo navštívit a dozvědět se víc.

„Když jsme začínali, ajťák bylo sprosté slovo.“

Pokud se nepletu, z pozice ředitelky to pro tebe letos bude páté WebExpo. Kam se celá konference za tu dobu posunula?
Zachovali jsme si odbornost a důraz na komunitu jako hlavní pilíře WebExpa, vše se ale samozřejmě za ta léta více či méně proměnilo. Když jsme začínali, ajťák bylo sprosté slovo, IT subkultura. Kdybychom tedy někoho poslali z WebExpa 2011 rovnou na to dnešní, určitě by se divil, že rozsah témat je mnohem širší, neřeší se už jen programování a UX, ale i startupy, Čína nebo virtuální a rozšířená ralita. Rozhodně by byl příjemně překvapený, jaké osobnosti z celého světa do Prahy přiletí, i že po tolika letech potká na akci své kamarády.

O čem je tedy dnešní WebExpo?
Snažíme se reagovat na aktuální globální trendy. Letos to bude třeba mimo jiné právě Čína. O tom, jak tam funguje marketing a jak využívání umělé inteligence mění reklamu, bude mluvit Bessie Lee, bývalá CEO čínské pobočky WPP, největší reklamní firmy na světě. Z Číny dorazí taky Milan Chiang, zakladatelka Verystar, která bude mluvit o fenoménech WeChat Pay a Alipay.

WebExpo se pyšní tím, že je největší akcí ve střední Evropě. Co je pro vás vlastně střední Evropa?
Teď jsi mě dostal, protože vlastně nevím, jaká je nejsprávnější definice. Myslíme tím ale Rakousko, Českou republiku, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Polsko, Švýcarsko – anglicky to je Central Europe. V tomto regionu jsme největší konference o webových technologiích. Proč to ale říkáme takhle? Hodně našich návštěvníků a ještě víc spíkrů je ze zahraničí, celé WebExpo je v angličtině, proto se chceme bavit v širším kontextu, než je jen Česká republika.

webexpo2018_1

Foto: WebExpo

WebExpo opět zaplní pražskou Lucernu

Jak se v Česku staví tak velká akce, jako je WebExpo? Počítám, že znáte mnoho konferencí ze zahraničí. V čem jsou tuzemské výhody a nevýhody?
Začala bych Prahou, její brand nám určitě pomáhá při oslovování hostů na konferenci. To je výhoda. Jsme určitě o něco levnější než podobné konference například v Německu, ale naše cílová skupina neřeší až tak cenu lístku, spíše svůj čas a to, jestli jim stojí za to, strávit dva dny na konferenci.

Jinak jde o již zmíněnou komunitu. Máme tady spoustu talentu a Česká republika i Slovensko mohou nabídnout řečníky světového formátu. Robin Pokorný, David Grudl a možná nejlepším příkladem je Jakub Nešetřil. Loni mluvil Jakub o tom, jakou moc mají ve svých rukou programátoři a jak by ji měli využít pro obecné blaho, letos bude mluvit o svém projektu Česko.digital, který tento ideál naplňuje. Jsem hrdá, že se historické milníky dějí na WebExpu.

Do České republiky neustále přichází ze zahraničí další a další firmy, které tu staví svá vývojářská centra. Jak tento trend pozoruješ? Je to vůbec udržitelné?
Myslím, že se to za poslední roky hodně změnilo, trh je naplněný a mzdy programátorů jsou tak vysoko, že už nemá smysl jít do Česka kvůli levné IT práci. Dneska jde o poměr cena/výkon – kvalitní lidi jsou tady stále násobně levnější než v San Francisku.

pavelkacerle

Přečtěte si takéPavel Kacerle získává pro svůj startup Live Penalty přes 3 miliony korun a míří naplno za hranicePavel Kacerle získává pro svůj startup Live Penalty přes 3 miliony korun a míří naplno za hranice

Považuješ Česko za vývojářskou/programátorskou velmoc?
Máme výjimečně skvělé programátory a startupisty a celkově myslím, že máme na to, abychom se stali v technologiích velmocí. Hlavně s trendy jako internet věcí nebo strojového učení, ke kterým máme prostě blíž než k sociálním sítím a marketplace aplikacím. Abychom ale dokázali obstát v globální konkurenci, je potřeba větší podpora státu, ve které bohužel stále vidím velké mezery.

Projevuje se to i nějak na zájmu o WebExpo jako takové?
Zájem o WebExpo je stále těžší udržovat, akcí a meetupů přibývá rychleji než programátorů. Celkově jsou programátoři trhem logicky v hodně směrech rozmazlení, firmy je posílají na akce do zahraničí a fotbálek na chillout zóně je nevytrhne, když mají v práci lezeckou stěnu. To je ale dobře, posouvá nás to dál, každý rok musíme znova ukázat, že i po těch letech má smysl s námi strávit dva dny.

webexpo2018_2

Foto: WebExpo

WebExpo 2018

Co vlastně u nás programátory i celé firmy nejvíce láká?
Podle statistik se u nás počet vývojářů pohybuje okolo 120 až 150 tisíc, což je na počet obyvatel dost vysoké číslo. Máme u nás i nadprůměrné technologické vzdělání a programátorský talent. Když se to spojí se stabilní ekonomikou, relativně nízkou cenou práce a výhodnou polohou, pak není překvapením, že u nás máme velký počet vývojových divizí globálních firem, jako je Microsoft, IBM nebo nově třeba Pipedrive.

Někdy je v Česku dokonce jako takové malé Silicon Valley Brno, odkud pochází mnoho úspěšných tuzemských firem. Jak se díváš na naše druhé největší město?
Je to skvělé, jsem ráda, že IT se rozvíjí i mimo Prahu. Kiwi.com je globální úspěch, na který můžeme být hrdí, hrozně bych si přála, ať u nás takových příběhů vzniká více, ať už v Praze, Brně nebo třeba Třinci.

„V Česku chybí tradice podnikání a globální mindset.“

Měla by mezi Prahou a Brnem panovat rivalita, nebo by se mělo minimálně na této technologické úrovni co nejvíce spolupracovat?
Rivalita určitě není na škodu, vždycky byla motorem pokroku. Nicméně si nemyslím, že by mezi sebou Praha a Brno zápasily o to, kdo bude mít více startupů, technologických firem a vývojářů na obyvatele. Obě města mají skvělé školy, které do světa pouštějí nové talenty, a v obou se nacházejí zajímavé firmy s potenciálem.

V Česku je sice plno šikovných programátorů, ale přijde mi, že je nejvíce vyzobávají zejména velké zahraniční firmy. Těch velkých českých úspěchů, potažmo startupů tu je pomálu. Čím to je?
Chybí tradice podnikání a globální mindset. Většina startupů míří prvotně na český trh, většina programátorů nemá zájem stavět firmu. O to důležitější je každý úspěch a vlastně myslím, že jich je čím dál více – jen v poslední době například Stories, Brand Embassy nebo SQLdep.

praha-prague-bridges-min

Foto: Viktor Hanáček

Pohled na Prahu

Je to i o penězích od investorů? Chybí Česku kvalitní investoři?
Česká republika zaostává v počtu projektů a také v objemu rizikového kapitálu. Určitě nesneseme srovnání se Švédskem nebo Finskem, které vedou statistiky nárůstu rizikového kapitálu. Prohráváme ale také se zeměmi, jako je Irsko nebo Estonsko a dokonce i Polsko. V rámci Evropské unie jsme na 16. až 20. místě. To pro nás není zrovna lichotivé. Takže ano, peníze chybí. Mnohem větší faktor je ale podle mě mindset founderů a nedostatek kvalitních a zároveň ambiciozních projektů.

vlastimil-hrabal2

Přečtěte si takéVlastimil Hrabal: Nový nástroj moci na obchodním poli. Čína spouští sociální kredit občanů, který odmění i potrestáVlastimil Hrabal: Nový nástroj moci na obchodním poli. Čína spouští sociální kredit občanů, který odmění i potrestá

Ty sama jsi zároveň spoluzakladatelkou konference Machine Learning Prague. Proč právě strojové učení?
Protože Česko patří mezi světovou špičku a strojové učení je další obrovskou technologickou vlnou. Známý vtip říká, že když je to samé napsané v Rku, je to statistika, když v Pythonu, je to strojové učení, když v .ppt, je z toho náhle umělá inteligence. Tahle vlna je velkou příležitostí pro Česko a doufám, že i my pomůžeme, ať ji nepromeškáme.

Jak je to s touto technologií v Česku? V čem se můžeme stát skutečně lepšími?
Českým handicapem je byznys. Umíme vyrobit nebo naprogramovat prakticky cokoliv, ale neumíme to prodat. I proto máme na WebExpu americké spíkry na téma salesu. Díky strojovému učení se ale Česku možná blýská na lepší časy. Pozornost investorů byla v minulosti upřena hlavně na sociální sítě nebo on-demand služby jako Uber, nově se ale do jejich hledáčku dostává právě strojové učení a uměla inteligence, což jsou vysoce technologické služby postavené na datové analýze a data science. A tady máme jako Česko vyšší šanci na globální úspěch a třeba se díky tomu opravdu staneme technologickou velmocí.

Šimon Opekar z TechoConu: Když nefunguje spolupráce v týmu, jsou designové kanceláře k ničemu

Michal PtáčekMichal Ptáček

simon-opekar-m1Rozhovor

Foto: Techocon

Zakladatel TechoConu Šimon Opekar

0Zobrazit komentáře

Moderní designové kanceláře se staly v posledních letech jedním z nejdůležitějších aspektů pro nalákání talentovaných lidí do firem. Zatímco v minulosti byl hlavním benefitem zaměstnanců služební počítač, telefon a automobil, dnešní nastupující generace hledá v práci především magickou trojformuli: udržitelnost + ekologie + zdraví.

O tom, jak se trh s kancelářským designem vyvíjí a kam směřuje, jsme se bavili se Šimonem Opekarem. Zakladatel designové konference TechoCon, na které se tento čtvrtek sejdou špičkoví čeští i zahraniční architekti a designéři, aby se pobavili právě o budoucnosti moderních kanceláří, a CzechCrunch je jejím mediálním partnerem, poodkryl roušku toho, o čem dnešní kancelářský design vlastně je.

Hlavními tématy nejen konference TechoCon, ale obecně i celého kancelářského a architektonického byznysu, jsou udržitelnost, ekologie a zdraví v práci. Co si pod těmito výrazy může člověk představit?

V dnešní době si čím dál více uvědomujeme naši zodpovědnost nejen vůči životnímu prostředí, ale i sami k sobě. To se projevuje i v architektuře, designu či ve stavitelství. Nové administrativní budovy se staví s důrazem na kvalitu vnitřního prostředí. Zelené stěny, zdravé prostředí, recyklace materiálu a následné znovuvyužití do jiných prvků budou nepostradatelným standardem šetrného stavebnictví.

deloitte

Nové elegantní kanceláře společnosti Deloitte v Praze

Jaká je hlavní motivace firem pro takovou změnu?

Je to zejména kvůli lidem, kteří zde pracují a tráví většinu svého produktivního času v kancelářích. Já osobně jsem vždy zastával názor, že je důležité vytvářet takové pracovní prostředí, kde se zaměstnanci budou cítit komfortně. To, že se dnes klade větší důraz na ekologii a udržitelnost, je logickým vyústěním, jak efektivně využívat přírodní zdroje a být tak šetrný vůči životnímu prostředí. I přesto, že již dnes vidíme různé příklady udržitelných budov v českém prostředí, tak pevně věřím, že se tento trend bude nadále rozšiřovat.

K podobně aktuálním trendům patří i dynamická pracovní doba, které se přizpůsobují právě i podoby kanceláří…

Flexibilita je dnes jednoznačně zásadním faktorem v pracovním prostředí.

„Nemám rád výraz work-life balance.“

Proč na tento model přistupuje stále více firem? Blížíme se době, kdy budou lidé chodit do práce, kdy se jim zachce, a měřit se bude pouze to, zda splnili svou práci?

Změnila se doba. Zaměstnavatelé se dnes zkrátka stále více přizpůsobují potřebám svých zaměstnanců. Snaží se více pochopit jejich potřeby a na základě toho jim umožňují se svobodně pohybovat.

Firmy dnes obecně dělají všechno pro to, aby se lidé cítili v práci dobře. Budují obří designové kancelářské komplexy, kde zaměstnanec najde vše od posilovny, jóga místnosti, knihovny, až po vlastní postel. Kanceláře stále více slouží jako hybrid mezi pracovním prostředím a bydlením. Není to ale ze strany firem, řekněme, určitý druh vypočítavosti?

Zaměstnavatelé dnes poskytují svým zaměstnancům opravdu mnoho možností v kancelářích. Pokud se bavíme o válce o talenty, tak právě tyto „benefity“ v pracovním prostředí hrají zásadní roli. Firmy deklarují, že v budově mají vše pro své zaměstnance, aby se cítili komfortně a neměli pocit, že jim někde něco uniká, ale na druhé straně za to očekávají loajálnost a tvrdou práci. Zkuste někdy během dne navštívit třeba firemní posilovnu, pravděpodobně bude prázdná. Příčina je zcela zřejmá – musí se hlavně makat.

techo

Na TechoConu se tento čtvrtek bude řešit budoucnost moderních kanceláří

V tomto kontextu se často hovoří o work-life balance, ale nemizí právě neustálým přibližováním kanceláří k „domácímu“ komfortu rozdíl mezi prací a osobním životem?

Musím se přiznat, že nemám rád výraz work-life balance. Zastávám heslo, jak si kdo ustele, tak si lehne. Nicméně máš pravdu, kanceláře dnes mají často podobu obývacího pokoje. Zaměstnanci jsou tak spokojenější a mají pocit, že pracovní činnost je nijak nelimituje.

Rozdíl mezi osobním a profesním životem se dle mého názoru postupně vytrácí. Jen pro ilustraci. Kolik e-mailů si přečtete na mobilním telefonu po 19. hodině a na kolik z nich hned odpovíte?

Další žhavý buzzword je aktuálně tzv. well-being na pracovišti. Je tento stav vůbec nějakým způsobem měřitelný?

To je velmi dobrá otázka, která mimochodem bude jedním z témat diskuzí na naší konferenci TechoCon. Je potřeba si uvědomit, že nejdůležitějším faktorem v pracovním prostředí byl, je a vždy bude člověk. Můžete mít kancelář v nadčasovém designu, která využívá nejnovější technologie, ale jakmile nebude fungovat spolupráce mezi jednotlivými týmy, tak je vše ostatní druhořadé.

hendrik-meyer-bezrealitky3-min

Přečtěte si takéBezrealitky jdou do správy investičních bytů. Majitelům zajistí kompletní servis a předplatí tři měsíční nájmy dopředuBezrealitky jdou do správy investičních bytů. Majitelům zajistí kompletní servis a předplatí tři měsíční nájmy dopředu

Jak se díváš na dynamické pracovní prostředí, které aplikuje stále více zejména větších firem. Situace je taková, že zaměstnanec už dnes nemá žádné vlastní pracovní místo/stůl, ale naopak se může po firmě libovolně přesouvat. Večer se sbalí, v rámci clean desk policy poklidí stůl a druhý den zase sedí jinde…

Tento trend vychází ze slovního spojení Activity Based Working. Do jisté míry to souvisí se svobodu na pracovišti, o které jsem již hovořil. Díky členitosti prostoru kanceláře má dnes uživatel možnost vybrat si místo, odkud chce pracovat. Zda to bude z pracovního místa, z relax zóny, nebo například z kavárny.

Pokud tento trend zajišťuje, aby byl váš zaměstnanec více kreativní a proaktivní, tak to má zcela jistě pozitivní účinky. Problém nastává v momentě, kdy tento způsob práce zaměstnance vyrušuje ze soustředění. Každá kancelář by se proto měla tvořit na základě potřeb lidí, kteří v ní pracují, a podle toho, jak jednotlivá oddělení, eventuálně celá firma funguje. Myslím si, že není vždy vhodné podléhat aktuálním kancelářským trendům, pokud cítíte, že to nebude ideální pro lidi ve firmě.

strv

Foto: STRV

Moderní kanceláře technologické společnosti STRV v Karlíně

Týká se to jen velkých firem, nebo i těch menších? A jaká je vlastně primární motivace pro takový model?

Hlavním cílem je, aby zaměstnanci byli proaktivní a spolupracovali mezi sebou. Hot desky v podobě výškově nastavitelných stolů jsou dnes již v kancelářích standardním prvkem. Firmy se snaží vytvořit takové pracovní prostředí, kde se zaměstnanci cítí bezpečně a komfortně.

Souvisí to také zcela jednoznačně s budováním značky. Moderní kanceláře jsou součástí DNA firmy a ukazují, jak jsou firmy inovativní, otevřené novým příležitostem a lidem.

Často se také setkávám s názorem, že firmy neumí své kancelářské prostory efektivně využívat. Když pak změří, jak se některé prostory využívají, zjistí, že je to vlastně jen zlomek času a topí se v tom peníze. Měly by se firmy začít naučit využívat své prostory efektivněji?

Ano. To je v dnešní době problém, se kterým se setkává již mnoho společností, a to zejména velké nadnárodní korporace. Velmi dobrým příkladem jsou zasedací místnosti pro 10 a více lidí, které se využívají pouze ve výjimečných případech a často jsou obsazené jen z poloviny své maximální kapacity. Všeobecně se tomu dá předejít, pokud se budou potřeby firmy a její fungování analyzovat hned v rané fázi projektu.

„Mladší generace má jiné požadavky a potřeby ke svému stylu práce.“

Data se dnes už využívají prakticky v každém byznysu, přitom měření efektivity fungování v samotných kancelářích stále většina firem neřeší. Je to chyba?

Svět kanceláří se v posledních letech výrazně změnil. Důležitou roli zde hrají moderní technologie, které celý proces značně urychlují. Z mého pohledu jsou technologie příležitostí pro nás pro všechny, ale musí se využívat smysluplně. Sběr a analýza dat jsou užitečná jedině v případě, že s nimi dokážete správně pracovat a poté je využijete pro nová řešení. Efektivita fungování v samotných kancelářích se odvíjí od potřeb uživatelů.

Může s tím souviset i obrovský rozvoj coworkingů, do kterých se stěhuje stále více firem?

To si nemyslím. Rozvoj coworkingů souvisí především s dobou, ve které žijeme. Mám tím na mysli, že se za poslední roky výrazně změnil styl práce. Mladší generace má jiné požadavky a potřeby ke svému stylu práce, než tomu bylo dříve. Coworkingové huby vybízejí mimo jiné ke spolupráci a interaktivitě jednotlivých členů. Vytváří se tak komunita, pro kterou se organizují eventy a možnosti setkání. Cílem je lidi zapojit. To je také mimochodem jeden z důvodů, proč ve firmách vznikají coworkingové prostory.

bubble

Stylové kanceláře digitální agentury Bubble na pražské Letné

Co je na coworkingu nejvíc láká? Je to třeba i fakt, že právě nemusí řešit efektivitu využití svých prostor?

Já osobně vidím tři hlavní výhody coworkingu. Zaprvé je to flexibilita – jedinec, popřípadě firma není vázán smlouvou. V momentě, kdy se rozhodne odejít, tak mu prakticky nic nebrání a může skončit v daném prostoru ze dne na den. Dále je to flexibilita pracovního místa a času.

Zadruhé je to komunita. V komunitě může být veliká síla. Jedinci i jednotlivé firmy a týmy mohou využít synergie k tomu, aby se navzájem propojovali a podporovali. A zatřetí je to servis a lokalita. Máte přístup ke kanceláři 24/7 a většinou na dobrém místě v odlišných zemích světa.

snohetta-brattorkaia

Přečtěte si takéV Norsku vyrostla energeticky soběstačná budova, která vyprodukuje dvakrát více energie, než sama spotřebujeV Norsku vyrostla energeticky soběstačná budova, která vyprodukuje dvakrát více energie, než sama spotřebuje

Je třeba říct, že coworkingy se ale v posledních letech hodně proměnily. Zatímco jejich původní myšlenka byla v poskytování ekonomicky smysluplných pracovních prostor pro freelancery a kreativce, dnes jejich služby využívají nejvíce velké společnosti, které si v nich zřizují lokální pobočky. Je to pro firmy jednodušší než otevírat a stavět kanceláře na zelené louce?

V současné době vzniká mnoho nových projektů firem, které jsou časově omezené. Pro tyto týmy asi pravděpodobně nebudete stavět hned nové sídlo, když nevíte, zda tento projekt bude fungovat i další rok.

Co práce na dálku a z domova? I to je dnes velké téma. Spousta lidí, se kterými se bavím, totiž zastává teorii, že než najmout do firmy průměrného člověka z města, kde firma působí, raději nabere schopnějšího člověka i za předpokladu, že žije na druhém konci světa.

Ano, toto je dnes již možné díky technologiím a myslím si, že v budoucnu to bude stále častější jev. Otázkou však zůstává, jak dlouho to může být udržitelné. Budete mít větší důvěru k virtuálnímu kolegovi nebo k tomu, který sedí ve vedlejší kanceláři?

muz-se-nachal-ustknout-16-hady

Přečtěte si takéMuž na sobě testoval jed 16 hadů a podílí se na vývoji vakcínyMuž se nechal uštknout šestnácti druhy hadů. Nyní se podílí na vývoji univerzálního protijedu

Na závěr, bez čeho se dle tebe dnešní moderní kancelář neobejde?

Moderní kancelář se neobejde především bez kolektivu kvalitních lidí.