Když izraelský rodák Eli Nagar přebíral před třemi lety vedení pražských kryptopionýrů Braiins, byl pro něj bitcoin jen další digitální měnou. „Navíc jsem o něm neměl prakticky žádné znalosti,“ říká teď pro CzechCrunch. Braiins přitom stojí za vůbec nejstarším bitcoinovým těžebním poolem na světě, spuštěným už v roce 2010, a také za vlastním softwarem. A mají i velké plány s obřím tchajwanským výrobcem čipů TSMC.

Nagar kdysi sloužil v dělostřelecké jednotce izraelské armády, později spoluzaložil online kasino a chvíli také pracoval v oddělení kyberbezpečnosti v Microsoftu nebo pro vývojářskou společnost EmbedIT ze stáje skupiny PPF. Teď už ale nedá na bitcoin dopustit. Ostatně tato kryptoměna tvoří 90 procent jeho investorského portfolia.

„Bitcoin mi otevřel dveře do úplně nových světů – od teorie her přes filozofii až po obnovitelné zdroje energie,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch, který probíhal na dálku. Nagar se totiž rozhodl strávit léto v jedné obci nedaleko italského Turína: „Je to moc fajn. Přes den pracuji, večer si dám sklenku dobrého vína v některé ze zdejších vinic.“ A taky spolu s týmem v Praze připravuje velké věci.

V Braiins momentálně chystají třetí kus hardwaru, který doplní kryptopeněženku a kryptobankomat a který je pro fungování bitcoinového ekosystému důležitý: má jít o velké těžební zařízení s vlastní architekturou, a to včetně čipu. Cílem je ovládnout celý proces těžby bitcoinu od A do Z. „Postupně jsme vyvinuli všechny komponenty k vlastnímu těžebnímu zařízení – napájecí zdroje, řídicí desky, chladicí systémy… Posledním dílem skládačky je právě čip,“ hlásí Eli Nagar.

Vývoj a hlavně výroba vlastního čipu je nicméně finančně extrémně náročnou záležitostí. Společnost Braiins už do celého procesu investovala stovky milionů korun, přesto k sobě stále hledá strategického partnera. Situace na trhu se navíc rychle mění a konkurence v odvětví roste. „Objevili se další hráči, a to nejen v USA, ale i třeba v Izraeli. Na trhu, kde dosud dominovaly tři čínské firmy – MicroBT, Canaan Creative a Bitmain s více než 75procentním podílem –, tak najednou přibyla konkurence i mimo ně,“ upozorňuje Nagar.

Část těžařů se také začala více věnovat umělé inteligenci. „Neznamená to, že by skončili s těžbou, diverzifikují ale své aktivity a staví třeba i datová centra pro AI. V konečném důsledku tak investují méně do nového těžebního hardwaru,“ tvrdí šéf Braiins.

Jelikož objemy prodejů hlavních výrobců tohoto hardwaru začaly klesat, pražským Braiins, kteří už vyvíjejí a prodávají software a nástroje pro správu těžby, se jen těžko přesvědčovalo firmy, aby šly do risku s nováčkem. I proto zafinancovali výrobu prototypu z vlastních zdrojů – a na výrobě se dohodli s tchajwanským obrem TSMC, tedy největším výrobcem pokročilých čipů na světě. První takzvané wafery, tedy základní desky z polovodiče, už v Braiins obdrželi letos na jaře. Plnohodnotné testovací kusy by měly být hotové během příštího roku.

Finanční prostředky na takovéto velké plány firma má. Loni se měl její obrat podle provozního a finančního ředitele firmy Ondřeje Seiferta pohybovat na úrovni kolem 340 milionů korun. „Jsme v zisku, navíc jsme nikdy nemuseli sahat do naší rezervy. Fungujeme z toho, co vyděláme,“ pochvaluje si.

Pražská firma, kterou v roce 2011 založili Pavel Moravec a Jan Čapek a která dnes zaměstnává 120 lidí ve více než 15 zemích, poslední dobou roste i díky akvizicím. Loni koupila americký startup Krater, jejž postupně přetvořila ve vlastní nástroj pro správu těžebních zařízení. Později vstoupila do českého projektu Firefish, který lidem umožňuje půjčovat si peníze a jako záruku použít své bitcoiny.

Jen u finančních služeb se však v Braiins zastavit nehodlají. Chtějí kolem nich vybudovat širokou finanční infrastrukturu pro těžební průmysl. Ta by měla zahrnovat služby jako úvěrové produkty nebo správu financí. „Dnes už nejde jen o to, aby stroj těžil co nejefektivněji. Chceme těžařům nabídnout nástroje, které jim pomohou celý ten proces lépe řídit,“ dodává Nagar.

Seifert nicméně nezastírá, že ne všechny investice dopadly podle plánu. „Jedna z nich – do derivátové burzy – narazila na problémy s licencemi. Produkt mají hotový, chybí však povolení k provozu. Regulace je zkrátka složitá a původní odhady byly příliš optimistické. Firma ale stále běží a my jsme v ní aktivní,“ popisuje. Podle něj Braiins nadále vyhlíží další akviziční příležitosti, které by firmě pomohly v rozvoji.

Dvojice manažerů zároveň nevylučuje ani vstup externího investora do Braiins, muselo by to ovšem dávat smysl jak po strategické, tak filozofické stránce. Zatím firma získávala nutný kapitál i prostřednictvím emisí dluhopisů. „Díky tomu jsme nemuseli prodávat naše bitcoiny ani upisovat podíly ve firmě,“ uvádí Seifert.

Na co jsou teď ale Nagar a Seifert obzvlášť pyšní, je malé těžební zařízení nazvané Mini Miner, které si může každý koupit za pár set eur k sobě domů. Původně šlo jen o experiment, jak otestovat dodavatelský řetězec a přípravu na výrobu velkého těžařského stroje. „Nakonec se z toho stal hit. Prodali jsme už desetitisíce kusů. Pro komunitu je to skvělý vzdělávací nástroj a taková těžební loterie – i když šance najít bitcoinový blok je malá, pořád tam je,“ uzavírá Seifert.