Autotest Luboše Kreče: Když Herbert Diess, dnes už bývalý šéf skupiny Volkswagen, pracoval ještě v BMW – kde mimochodem strávil více než 20 let –, nechal se na jedné konferenci slyšet: „Kolegové tomuhle autu interně říkají boss.“ Ostatně později se slogan Boss Is Back objevil i v několika reklamách, když na trh přicházela nová nebo faceliftovaná verze modelu X5.

Boss může mít dva významy a oba se na vlajkové bavorské SUV hodí: předně to je anglický výraz pro šéfa, ale takového toho opravdového, dominantního lídra, pak to je ale také zkrácené označení pro populární německou luxusní značku Hugo Boss. V případě BMW X5 jako by přeneseně platily oba příměry – je to svým způsobem symbol luxusu, ale i určité suverenity.

Co měl však Herbert Diess na mysli, když zmiňoval, že pro kolegy uvnitř Bayerische Motoren Werke je X5 boss? Přece peníze. U všech automobilek (a u prémiových obzvlášť) platí, že SUV jsou profitabilnější, marže je u nich o 40 až 50 procent vyšší než třeba u klasických sedanů.

Význam X5 pro BMW se ale dá dokumentovat ještě jinak: ve výroční zprávě firmy za rok 2022 automobilka vyjmenovává, jak se které modelové řady prodávaly ve srovnání s rokem 2021 a téměř všude šla čísla dolů. Výjimkou byly elektrický mastodont iX, klasický mastodont X7 a pak sourozenecké duo X5/X6, jehož prodeje vyskočily o 15 procent na bezmála 280 tisíc kusů.

Pro BMW je X5/X6 z čistě prodejního hlediska čtvrtá nejsilnější kategorie, byznysově a obchodně bude ovšem dost možná tou úplně nejdůležitější spolu s tradiční pětkovou řadou. A od jara je na trhu nynější čtvrtá generace s mírně modernizovaným designem – dostala užší, ale nikoli úzké přední světlomety, trochu jinak tvarovaná zadní světla, a především upravený interiér, kterému nyní dominuje protáhlý zakulacený displej místo klasické palubní desky s kapličkou před řidičem.

Bavorská firma svůj top model nevyrábí v Německu, ale v USA. A na poměrně symbolickém místě – u města Spartanburg. To je pojmenované po bojové jednotce z dob války o americkou nezávislost, která se odkazovala na antické hrdiny ze Sparty, kteří s málem dokázali velké věci.

Že je něco spartánské, obvykle znamená, že to je strohé, oholené na kost, nesoucí jen to nejnutnější. A přesně tohle všechno nové X5 není. A nikdy nebylo. A nehraje si na to, že by být mělo. Jenom co do něj usednete, cítíte se jako… jako boss. Ono taky abyste se v autě za 3,2 milionu (cena testovaného modelu) tak necítili, že?

Foto: Luboš Kreč/CzechCrunch

Přední část BMW X5

Nedávno jsme testovali s Marpem i vlajkovou limuzínu i7, která velikostí i cenou X5 předčí, ale protože je stavěná spíš na posez majitelů vzadu, tak dominantní pocit na šoférském místě nemáte. Možná je to dané i prostým faktem, že ve velkém SUV tak nějak automaticky na všechny kolem koukáte spatra (už se mi tam místo slova spatra cpala sparta).

Řešit, jestli se v BMW X5 dobře jezdí, je jako se ptát, zda jsou ruské Lady opravdu špatná a ošklivá auta. Odpověď je v obou případech jasná i bez znalosti geopolitiky: ano. A vlastně k tomu asi není potřeba nic dalšího říkat, snad jen tolik, že jízda v SUV je z principu taková uklidňující, snad až houpavá, možná nudná. A to se X5 historicky řadí k těm sport utility vehicles s dravější DNA.

V rámci modernizace nynější generace X5 ale v BMW vypustili do světa i předělaný plug-in hybrid – a ten se moc povedl. A skutečně dává smysl jako syntéza obou motorických přístupů, takže jeho majitel jej může užívat naplno. S nabitou baterií, která má kapacitu přes 25 kWh, se totiž dalo i teď, v chladném podzimním počasí, ujet kolem 70 kilometrů.

Ráno po odpojení z wallboxu při okolní teplotě jen mírně nad nulou ukazoval palubní počítač dojezd 80 kilometrů, přičemž den předtím po parkování v garáži na něm dokonce svítila stovka.

Na cestu z Kladna do Karlína v čistě elektrickém módu si vůz vzal polovinu kapacity akumulátoru, při cestě zpět se úplně vybil čtyři kilometry před cílem, takže celkový nájezd byl zmíněných 70 kilometrů. Daní za to je menší objem kufru, hybrid pojme 500 litrů, zatímco klasické spalováky o 150 litrů více.

V létě či na jaře, když budou venkovní teploty příznivější, což bude svědčit baterce a budou i menší nároky na vyhřívání, by ta stovka kilometrů, kterou BMW rádo inzeruje, nemusela být nedosažitelná. Samozřejmostí ale je, že jezdíte střídmě a nenecháte se zviklat k tomu, co X5 s označením xDrive50e dokáže – a jelikož celkový výkon vozu je 360 kW a z nuly na sto to vytáhne i přes váhu 2,5 tuny pod pět vteřin, dá se toho s ním na dálnici i jinde zkoušet dost.

Když jsme vůz vytáhli na dvousetkilometrovou cestu z Kladna do Ústí nad Labem a zpět, auto zkonzumovalo celou baterku a zhruba deset litrů naturalu k tomu. Znovu – na dvouapůltunový kolos, který si v dynamice nezadá s leckterým kupéčkem, fanfárová spotřeba. Speciálně když nabíjet můžete doma, třeba ze solárů jako já. Pokud teda svítí…

Příští rok oslaví X5 pětadvacáté narozeniny. Za tu dobu se stalo pro svůj prémiový rank tím, čím je Toyota Rav4 o třídu níž – etalonem SUV segmentu, minimálně v Evropě. Ostatně BMW spolu s Mercedesem a jeho modelem ML (dnes GLE) byly mezi prvními, kdo na starém kontinentu odhadl, že v SUV je budoucnost. A soudě podle toho, v jaké kondici dnes X5 je, to nebyla sázka špatná.

Foto: Luboš Kreč/CzechCrunch

+2