Spojení bank a inovací. Akcelerátor ČSOB podpořil přes 80 startupů, tvoří i líheň studentských jednorožců
Mnoho startupů má za cíl udržitelnost. Když ale nebudou fungovat finančně, tak nebudou moci dělat nic, říká lídryně akcelerátoru.
Baví vás CzechCrunch?
Vídejte ho na Googlu častěji.
Přes devadesát procent startupů nepřežije, z toho dvaačtyřicet procent bojuje s neexistující nebo nedostatečnou poptávkou po svém produktu. Lze se tomu ale vyvarovat předem, což je přesně cíl ČSOB a jejího akcelerátoru nadějných projektů Start it. Během pěti let v něm už banka podpořila přes osmdesát začínajících firem, kterým pomáhá hledat způsob, jak fungovat udržitelně a zároveň ziskově. V rámci podpory podnikavých studentů pak finanční dům představil i líheň pro jednorožce, na níž spolupracuje s patnácti univerzitami.
„Programy jsou pro firmy ze všech odvětví, činnost není omezena jen na finanční nebo pojišťovací obor,“ vysvětluje Zuzana Paulovics, lídryně Start it @ČSOB, kterým prošlo už dvaaosmdesát startupů, přičemž o účast usilovalo přes pět set projektů. „Úmrtnost ‚našich‘ startupů je jen devatenáct procent, takže s úspěšností je možné něco dělat,“ říká Paulovics s odkazem na statistiky zmiňované v úvodu, které vycházejí z interního průzkumu banky.
Mezi již podpořené firmy patří i známá jména jako Resistant AI spoluzakladatele Martina Reháka, který odhaluje kybernetické podvody a od investorů již získal přes 700 milionů korun. Další příklady zahrnují aplikaci propojující maminky Mamio, startup Blocks vyvíjející chytré boxy do firem i pro dodávky lékárny Pilulka.cz, firma M.arter pro sladění rodiny a kariéry, znovupoužitelné obaly ReKrabice, které využívá i T-Mobile, či ekologické prací papírky EcoHaus.
Jednotlivé startupy v rámci akcelerace získávají know-how a podporu ČSOB společně s jejími zkušenostmi a kontakty či možností pět měsíců využívat zázemí k práci přímo v sídle banky v pražských Radlicích. Ta také nabízí mentoring šitý na míru dané firmě či využívání výhod členství v mezinárodní síti akcelerátorů GAN (sdružuje deset tisíc startupů ze šesti kontinentů). Spolupráce pak pokračuje i po skončení akcelerace. A právě se vybírá další desítka startupů do příštího kola, které začíná koncem roku.
„Akcelerace v rámci programu není zpoplatněna, což je jeden z rozdílů oproti jiným akcelerátorům na trhu. Naším primárním cílem není získat v nadějných začínajících firmách majetkový podíl, ale podpořit inovace v Česku. Stává se však, že se cesty firem, které prošly akcelerací, a ČSOB protnou,“ přibližuje Paulovics a jako příklady jmenuje právě Resistant AI, který se stal dodavatelem služeb pro celou belgickou bankovní skupinu KBC, do níž ČSOB patří, nebo joint venture s platformou Green0meter pro výpočet uhlíkové stopy.
Líheň pro jednorožce
Z interního průzkumu banky z října loňského roku mezi více než dvěma stovkami studentů pražských vysokých škol vyplynulo, že sedmdesát procent z nich uvažuje o vlastním podnikání, přičemž jen 4,2 procenta mají nápad a dělají na něm a dalších 14,5 procenta nápad má, ale ještě na něm nepracuje. Dalších 51,8 procenta dotázaných by rádo podnikání zkusilo, ale nemá ani nápad. Nejčastěji zmiňovanou motivací k podnikání přitom byla svoboda, seberealizace a vyšší výdělek, naopak největší překážky jsou strach z rizika, nedostatek financí, neexistence nápadu či nevědomost, jak vůbec začít.
„Na podporu těchto studentských nápadů i kvůli obecně velké úmrtnosti startupů jsme vymysleli a s českými univerzitami vytvořili ‚líheň pro jednorožce‘,“ vysvětluje Paulovics s odkazem na další projekt Start it @UNI. Jeho posláním je pomáhat řešit zmíněné hlavní potíže začínajících podnikatelů a posunout ověření poptávky v Česku na vyšší úroveň. Do programu je zapojeno již patnáct univerzit, několik středních škol a osm krajských inovačních center.
Jeho součástí jsou i takzvané Validation Campy určené zejména studujícím, pro které je hlavní výzvou rozjet podnikání během jediného víkendu. Účastníci kurzu se setkávají s úspěšnými startupisty, mentory i investory a učí se zjišťovat potřeby zákazníků. „Ověřit poptávku je možné i v případě, kdy produkt nebo služba ještě neexistuje. Doporučujeme třeba vyrazit mezi lidi na ulici jen s náčrtem na papíru. Zakladatelé si tak ušetří spoustu času a peněz za vývoj něčeho, co zákazníci chtějí jinak,“ říká Paulovics. ČSOB pak úspěšným absolventům těchto „kempů“ poskytne dvacet tisíc korun pro reálné ověření poptávky.
A v jakých oborech začínající startupisté chtějí podnikat? Projekty na Validation Campech jsou tematicky velmi rozkročené: jde například o řešení inovací v e-commerce a fotovoltaice, různé komunitní platformy, logistické problémy, plánování eventů, kyberbezpečnost, jazykové problémy či investování. Výjimkou nejsou ani originální výrobky nebo výtvory jako designové kšandy a boty z 3D tiskárny. Řešení jsou často určena mladým a vychází z vlastní potřeby.
Během posledního roku se Validation Campů konalo po celém Česku sedm, po posledních v Pardubicích a Ostravě se jeden bude konat také v Plzni, a to od 24. listopadu.
Udržitelnost jako součást startupového prostředí
Další oblastí, na kterou se ČSOB v rámci podpory nadějných podnikatelů zaměřuje, je udržitelnost. „V poslední době v ČSOB vnímáme, že začínající firmy a startupy se zaměřují na udržitelnost víc než kdy dřív. Udržitelnost je do velké míry o tom, jak snížit spotřebu energií i běžných věcí, které nás obklopují, a dlouhodobě sledovat, z jakých zdrojů pochází. V současné situaci je to určitě potřeba,“ míní Paulovics.
Banka tak podporuje například nápady a projekty, které řeší úspory a plýtvání či dekarbonizaci – kromě zmiňovaných pracích papírků Ecohaus či ReKrabic jde například o ETW pro recyklaci a zpracování plastů a projekt pro vyhledávání udržitelných řešení ve stavebnictví Rethink Architecture. ČSOB uspořádala i speciální vlnu akcelerace zaměřenou na úsporné a udržitelné projekty Green Challenge, kde podpořila deset společností.
„Spousta startupů má udržitelnost jako podstatu svého bytí a jako misi. Vysvětlujeme jim však, že když startup nebude fungovat finančně, ani zakladatelé to nebudou moci za chvíli dělat. Takže pracujeme na tom, aby to fungovalo udržitelně nejen z pohledu životního prostředí, ale i financí,“ uzavírá Paulovics.
Nepřehlédněte:
