Stačil rok a startup vyrobil bezpilotní dron, který překonal rychlost zvuku. Dívá se i směrem Concordu

První soukromě vyvinutý nadzvukový dron na světě míří až k Mach 5. A Pentagon i velcí investoři bedlivě sledují každý krok.

0Zobrazit komentáře

Překonat rychlost zvuku s letounem, který byl postaven od nuly a zcela za soukromé peníze? Ještě nedávno sci-fi, od konce letošního května ale realita. Nad americkou vojenskou základnou White Sands v Novém Mexiku se prohnal stroj od kalifornského startupu Hermeus a s rychlostí Mach 1,21 přepsal dějiny moderního letectví. Zapsal se totiž do historických tabulek jako vůbec první soukromě vyvinutý nadzvukový dron na světě. Tento milník pochopitelně nezůstal bez odezvy, díky finanční injekci od investorů se z Hermeusu stal technologický jednorožec s hodnotou přesahující miliardu dolarů.

Klíčem ke všemu je letoun s krkolomným názvem Quarterhorse Mk 2.1. Svou velikostí i tvarem připomíná známou stíhačku F-16. Je pravdou, že konkurenční společnost Boom Supersonic už letos v lednu se svým vlastním soukromým strojem zvukovou bariéru pokořila. Na palubě jejího letounu ale tehdy seděl živý zkušební pilot. Stroj od Hermeusu naproti tomu nemá vůbec žádnou kabinu, je plně bezpilotní a řídí se pouze na dálku z pozemního střediska. Dokázat letět rychleji než zvuk s takto obřím strojem bez lidské posádky představuje pro konstruktéry obrovskou výzvu – a Hermeus ji zvládl hned při svém třetím zkušebním letu.

O to působivější je, jakou rychlostí se tento startup, založený teprve v listopadu 2018, žene kupředu. Obranný sektor donedávna platil za zkostnatělý obor, Hermeus ale na vývoj letadel aplikuje filozofii, kdy rychle vyrobí prototyp, pošle ho do vzduchu, posbírá data a okamžitě postaví lepší verzi. Přesně takhle se inženýři dostali k aktuálnímu nadzvukovému úspěchu. Loni v květnu poslali do vzduchu zhruba třikrát menší dron Mk 1, se kterým si v praxi ověřili, že vůbec umí bezpečně odstartovat a přistát. A po pouhých 364 dnech už přepisovali dějiny s plnohodnotným nadzvukovým modelem.

Tento technologický průlom pochopitelně nezůstal bez odezvy u investorů. Společně s úspěšným testem firma oznámila, že vybrala 350 milionů dolarů. Díky tomu má dostatek prostředků na stavbu továrních hal v Kalifornii, aniž by zakladatelé přišli o kontrolu nad svým projektem. „Spojené státy jsou velmi pozadu za vším, co v oblasti hypersonických letů a zbraní dělají Rusko nebo Čína. Je proto naprosto nezbytné, abychom měli strategii, a přesně to Hermeus dělá,“ vysvětlil jeden z investorů Vinod Khosla.

Rychlost celého programu pochopitelně bedlivě sleduje americký Pentagon, vztah s armádou je ale zatím ve fázi intenzivního vývoje a testování technologií, nikoliv masových nákupů hotových stíhaček. První kontakt proběhl v roce 2020, kdy inovační odnož letectva zaplatila startupu za průzkumnou studii. Od té doby se spolupráce prohloubila.

Jak rychlý vlastně je?

Pro lepší představu, co rychlost Mach 1,21 vlastně v praxi znamená, je dobré podívat se na leteckou stupnici v širším kontextu. Mach 1 představuje rychlost zvuku, což je v běžných letových hladinách zhruba 1 200 kilometrů v hodině. Když dnes nasednete do klasického dopravního letadla, pohybujete se rychlostí podzvukovou, obvykle kolem Mach 0,8 (necelých 900 km/h).

plane
Foto: Midjourney
Letadlo vytvořené umělou inteligencí

Hermeus tak se svým novým dronem, letícím zhruba 1 480 km/h, uháněl o poznání rychleji, než jak jsme zvyklí běžně cestovat. K absolutním civilním legendám mu sice ještě kousek chybí, slavný Concorde vozil pasažéry přes oceán běžně rychlostí Mach 2, tedy dvakrát rychleji než zvuk. Pokud ale Hermeus na konci této dekády skutečně splní svůj hypersonický cíl a dosáhne hranice Mach 5, dostane se do extrémní zóny s tempem přes 6 000 kilometrů v hodině. To je rychlost, při které by se cesta z Evropy do New Yorku smrskla na zhruba pouhou jednu hodinu.

Letectvo vzápětí přidalo 60 milionů dolarů přímo na stavbu prototypů a v roce 2023 startup získal dalších 23 milionů od armádní inovační jednotky. Pentagon si tedy od Hermeusu zatím nekupuje finální stroje, ale financuje rodinu letounů Quarterhorse jakožto testovací platformy, které mají ověřit motory a systémy. Teprve z nich má v budoucnu vzejít finální armádní hypersonický dron označovaný jako Darkhorse.

Hypersonický bezpilotní letoun s označením Darkhorse chce firma americké armádě dodat plně funkční ještě před rokem 2030. Zůstat ale nemá jen u armády, výhledově má na těchto revolučních technologiích vzniknout i civilní letadlo Halcyon pro dvacet pasažérů.

Hermeus každopádně nijak výrazně neslaví. Zatímco aktuální model zaujal třeba i šéfa OpenAI Sama Altmana, v továrnách se už montuje jeho vylepšený nástupce a na počítačích se navrhuje další generace jménem Quarterhorse Mk 2.2. Pokoření rychlosti Mach 1,21 je totiž pro Hermeus vlastně jen nezbytným tréninkem. Inženýři míří k tzv. hypersonickému letu, ultimátní metě, která leží až za pětinásobkem rychlosti zvuku (Mach 5).