Tento rodinný dům vznikl svépomocí v 80. letech minulého století a po letech užívání se dostal do velmi špatného technického stavu. O jeho zachování nakonec rozhodla jedna mimořádná hodnota – krásný výhled na panorama Beskyd s dominantní Lysou horou. Původní stavba s malými okny však tento potenciál téměř nevyužívala a kvůli svažitému terénu se od okolní krajiny spíše izolovala. To se nyní rozhodli změnit architekti z pražského ateliéru JA.

Jejich návrh nevychází pouze z potřeby technické obnovy, ale především ze snahy nově definovat vztah domu k místu. „Na této budově mě vždy fascinoval jeden paradox. Stojí na pozemku s výjimečným výhledem, přesto jako by o svém okolí téměř nevěděla,“ říká architektka Andrea Jašková. Její tým proto vsadil na radikální proměnu: otevřít dům výhledům a vrátit mu tradiční podobu se sedlovou střechou, která do beskydského podhůří přirozeně patří.

Největší výzvou bylo zkrotit prudký svah a propojit jej s interiérem. Architekti proto plánují upravit terén do soustavy kaskád a hlavní obytné patro obehnat krytou terasou. Díky velkoformátovému prosklení navíc téměř smažou hranici mezi interiérem a exteriérem, takže se horská krajina stane přímou součástí obývacího prostoru. Uvnitř se sází na funkčnost a přírodní materiály. Kuchyni dominuje kombinace olivově zelené barvy a dřevěné dýhy, v podkroví vznikla vzdušná galerie přes celou výšku střechy, která slouží jako pracovna i relaxační zóna. Zvenčí pak dům charakterizuje dřevěná diagonální konstrukce na štítu. Ta si pohrává se stíny a funguje jako pomyslný rám pro výhledy z horního patra.