Všichni tak nějak čekali, že OpenAI v těchto dnech vypustí do světa novou, ještě chytřejší generaci svého ChatGPT a uživatelé si ji hned budou moci vyzkoušet. Místo toho ale přišlo vystřízlivění, které je zároveň varováním. Tvůrci nejznámější umělé inteligence planety totiž museli na poslední chvíli zatáhnout za ruční brzdu a svůj zbrusu nový model GPT-5.6 zamknout jen pro úzkou skupinu vyvolených uživatelů. Důvodem je zásah z Bílého domu. Obzvlášť pro Evropu, která svůj konkurenceschopný jazykový model v podstatě nemá, se z téhle zápletky může stát obrovský průšvih.

Americká vláda začala čím dál tvrději určovat, kdo a za jakých podmínek smí nejmodernější digitální mozky používat. Po nedávném zablokování modelů od konkurenčního Anthropicu se tak OpenAI stává další obětí nové vládní doktríny.

OpenAI měla v plánu odhalení celé nové rodiny modelů, které nesou jména Sol, Terra a Luna. Vlajková loď Sol je to nejsilnější, co firma dosud vytvořila. Podle zámořských médií disponuje speciálními režimy pro maximální uvažování a zapojuje agenty pro řešení těch nejkomplexnějších úloh v kódování nebo kybernetické bezpečnosti.

Místo toho, aby si s ním ale dnes mohli hrát vývojáři a firmy napříč planetou, muselo OpenAI na přímou žádost administrativy prezidenta Donalda Trumpa a po intervenci ministra obchodu Howarda Lutnicka přístup změnit. Možnost pracovat s novým modelem dostala jen úzká skupina partnerů, jejichž přesný seznam musel předem posvětit Washington a který je neveřejný.

Spokojený není pochopitelně ani šéf OpenAI Sam Altman, který má s Donaldem Trumpem jinak relativně dobré vztahy. Vyjádřil se poměrně diplomaticky. „Myslím, že je docela rozumné zavádět modely tímto způsobem, zejména když dosahují významných nových úrovní schopností. Odpovídá to naší dlouhodobé strategii iterativního nasazování. Není to však úplně ten typ procesu, který považujeme za optimální,“ napsal na síti X.

Tento zásah do fungování privátní firmy ale není bleskem z čistého nebe, spíše potvrzením trendu. Dopad této politiky zažil už před dvěma týdny Anthropic, když americké úřady po zjištění, že modely Fable 5 a Mythos 5 dokážou mimořádně efektivně vyhledávat bezpečnostní zranitelnosti v softwaru, zakázaly poskytnout je jakémukoliv cizímu státnímu příslušníkovi. Firma proto oba modely raději stáhla úplně.

Tento týden ministerstvo obchodu situaci pro Mythos 5 částečně rozmotalo: zavedená bezpečnostní opatření jsou prý dostatečná pro to, aby k modelu získala přístup vybraná skupina důvěryhodných partnerů, nicméně model zůstává dostupný jen pro americké firmy a vláda si vyhradila právo seznam kdykoliv změnit. Fable 5 je nadále v karanténě.

Všechno to vychází z nedávného prezidentského exekutivního příkazu. Ten měl původně nastavit jen jakýsi dobrovolný rámec, v němž firmy třicet dní před vydáním poskytnou své modely úřadům k otestování. V praxi se z něj ale okamžitě stal nástroj silné kontroly.

Tohle všechno má pochopitelně dopad na zbytek světa. A speciálně na Evropu, která sice má v podobě francouzského Mistralu vlastního zástupce v závodu o nejvýkonnější jazykové modely, jenže ten podle všeho zůstává co do schopností jak za americkými systémy, tak za těmi čínskými.

Pro starý kontinent to představuje problém. Evropské technologické firmy, startupy, ale i univerzity a vědecké týmy jsou na infrastruktuře a modelech amerických firem závislé. Na nedávné pařížské technologické konferenci Vivatech i na summitu G7 (tedy zástupců největších ekonomik světa) proto v tomto kontextu silně rezonovalo slovo suverenita. A premiéry a prezidenty tam doprovodili právě lídři AI průmyslu, jako jsou Sam Altman či Dario Amodei.

Často se o tom mluví, ale je dobré si to opakovat, aby se něco začalo dít: Evropa by mohla zůstat trvale závislá nejen na americké technologii, ale hlavně na libovůli Washingtonu, který vůči ní není už tak přátelsky naladěný, jak historicky býval.