Na Lipně chtěl jen postavit a prodat. Nedokázal to a dnes má po Česku království hotelů, farem i rybníků
Investor Michal Šnobr je známý hlavně jako akcionář ČEZu. Zatímco z akcií se ale stahuje, nenápadně mu vyrostl byznys z úplně jiného světa.
Když před necelými dvaceti lety stál Michal Šnobr na břehu Lipna a díval se na právě dokončené apartmánové domy, měl jasný plán: postavit a prodat. Jenže hotové dílo v šumavské přírodě v něm probudilo nečekanou emoci, kvůli které nakonec odejít nedokázal. „Tím jsem pochopil, že ze mě nikdy nebude klasický developer,“ vzpomíná. Místo jednorázového zisku z prodeje nemovitostí si vybral cestu dlouhodobého a podstatně komplikovanějšího budování hotelové sítě, která se postupně rozrostla do několika koutů republiky.
Veřejnost zná šestapadesátiletého Michala Šnobra především jako hlasitého minoritního akcionáře energetické skupiny ČEZ, který na této akcii kdysi pomohl významně zbohatnout i skupině J&T. Paralelně s tím však po dvě dekády budoval pod značkou Amenity byznys, který dnes jen na ubytování a gastronomii generuje tržby kolem čtvrt miliardy korun. K tomu má navíc přidruženou řadu dalších aktivit včetně golfových hřišť, několika farem nebo sbírku stavebnic Lego.
Výčet je široký zejména proto, že kdyby tehdy zůstal jen na Lipně, ekonomicky by to nefungovalo – a možná by ho to ani nebavilo a tamní resort už ani vůbec neměl. A tak když neřeší investice na kapitálových trzích, kterých má stále míň a míň, kochá se stády bizonů, jelenů nebo prasaty či kravami, které se prohání po jeho lukách a farmách, často v bezprostřední blízkosti hostů jeho ubytovacích komplexů.
Klíčové rozhodnutí pro celý tento příběh padlo na jihu Čech hned na začátku. „Stál jsem před rozhodnutím, že budu muset vzít rodinu z Prahy, odstěhovat se na Lipno, kde budu hotel řídit a děti a manželka mi s tím budou pomáhat. A nebo je potřeba jít jinou cestou a rozšiřovat kapacitu,“ vzpomíná.
Jelikož při pohledu do tabulek rychle zjistil, že jen více než stovka lůžek není dostatečná kapacita na to, aby dokázala dlouhodobě uživit a rozvíjet celou firmu, která by nestála jen na rodině Šnobrových, vybral si druhou možnost. „Pochopil jsem, že těch lůžek musíme mít minimálně tisíc,“ říká.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsK tomuto cíli se Amenity postupně blíží. Celou dobu přitom sází převážně na rekreační oblasti od Krkonoš po jižní Moravu, kde to má člověk blízko do přírody. A když se mu nikam nechce, naloží se v hotelovém wellnessu a nebo si jde zahrát golf. Čtyři hlavní resorty s hotelem jsou na Lipně, ve Špindlerově Mlýně, v Orlických Horách a naposledy se otevřel hotelový resort v České Kanadě. Na jižní Moravě se nachází penzion v Horních Věstonicích a apartmány Perná.
Součástí sítě jsou také dva sesterské projekty – krkonošská Bouda Helena a jedna srdcová výjimka nacházející se jako jediná přímo ve městě. „V mých rodných Strakonicích máme malý hotel Koflík,“ usmívá se Šnobr. Klíčové pro něj je, že to nikdy není jen o lůžkách, ale také o dalších aktivitách, ať už je to golf či třeba lyžování pro samotné hosty, anebo stále více zemědělské půdy či rybníků. Vše je totiž mezi sebou propojeno.
Celý byznys má Michal Šnobr postaven mezi dvěma společnostmi. Zatímco Hamaga funguje jako zastřešující investor, který nemovitosti staví, Amenity vystupuje jako provozovatel a platí nájem. Provozní ziskovost EBITDA se u hotelů pohybuje na úrovni 10 až 13 procent. Šnobr přiznává, že absolutní výši proinvestovaných peněz za uplynulé roky vlastně do detailu nezná. Projekty podle svých slov neřídí jen čistě přes excelové tabulky, ale spíše intuitivně a z osobního přesvědčení.
„Abych se přiznal, tak to radši ani nepočítám,“ říká a u toho se trochu usmívá, trochu krčí rameny. Jen potvrzuje, že celkové investice už bezpečně překračují miliardu korun. Důkazem je i poslední velký počin v České Kanadě, kde prý jen samotná stavba hotelu, bez nákupu pozemků a okolních úprav, spolkla kolem 330 milionů korun. Spouštěčem další jihočeské anabáze, která je od Lipna přes 100 kilometrů východním směrem, byl fakt, že Michal Šnobr i tuto lokalitu dobře znal.
Má to celé ještě smysl?
V katastru obce Nová Bystřice má golfový resort Monachus, komplex desítek rodinných domů pro krátkodobý pronájem a uprostřed toho všeho leží památkově chráněný Mnišský rybník, jenž Šnobrovi také patří. Stavba nového hotelu měla vše logicky doplnit. Jenže jako problematické se ukázalo, že Amenity tu nestavělo na zelené louce, ale šlo do složité transformace tamního brownfieldu.
Šnobr a spol. koupili někdejší areál pohraniční stráže, v němž se stále nacházely třeba objemné nádrže na naftu. Od prvotní úvahy k samotnému přestřižení pásky nakonec uplynulo dlouhých dvanáct let. Projekt se kvůli vysokým nákladům musel v pokročilé fázi několikrát zmenšovat a přepisovat, z původně plánované velkolepé napodobeniny kláštera sešlo. Nejvíce však zakladatele Amenity drásal zkostnatělý byrokratický aparát.
„Když si to člověk všechno spočítá, uvědomíte si, že vám takový projekt trvá přes dekádu vašeho života,“ neskrývá Šnobr frustraci, kterou se podobně, jako když hovoří o investicích do akcií společnosti ČEZ, nebojí pregnantně popsat. Při pohledu na vyčerpávající obíhání desítek úřadů, odborů životního prostředí a sbírání nekonečných vyjádření sám sebe prý občas přesvědčuje, zda mají investice pro podnikatele, jako je on, v českém prostředí ještě vůbec význam.
„Pokud dnes s jakýmkoliv novým projektem začnu, budu u hotové stavby stát možná za deset let, až mi bude pětašedesát nebo sedmdesát,“ podotýká. Samotný resort v České Kanadě mu ale nakonec může dělat radost. Má totiž za sebou první ostrý rok provozu a navzdory počáteční nervozitě z nedostatku zimních hostů, protože se objekt nachází v nadmořské výšce pouhých šest set metrů, se stal okamžitě jedním z nejobsazovanějších hotelů sítě.
Důvody k zimnímu úspěchu Amenity Česká Kanada lze hledat jednak v tom, že pár kilometrů odsud se nachází menší, rodinné lyžařské středisko, a také ve vnitřích bazénech a větším wellness zázemí, které se v dosud nejmodernějším hotelovém komplexu sítě nachází. Se ski areálem je spojen také resort v Orlických horách. Skicentrum Deštné dokonce Šnobrovi patří a loni tam pořídil novou šestisedačkovou lanovku.
Ve Špindlerově Mlýně zase sází na něco docela jiného. Jde totiž o resort ukrytý v kopcích mimo hlavní centrum a nutně nemusíte ani lyžovat. „Kdo zná Špindlerův Mlýn hlavně jako samotné město, tak je překvapen. Kolem našeho hotelu běhají kozy, ovce, s nimi tam je i prasátko, a všichni se pasou na louce kolem hotelu,“ usmívá se Šnobr. Zvířata všeho druhu má i na Lipně, kde chystá na bývalém golfovém hřišti rozsáhlou krajinu plnou bizonů, zubrů či divokých koní.
Je tedy jasné, že s investicemi zatím určitě nekončí. I třeba proto, že ne všechna rozhodnutí se po letech ukázala jako strategicky nejlepší. V České Kanadě prý musí nutně dodělat větší konferenční sál a na Lipně se zase bude přestavovat velká sportovní hala. Ta totiž nakonec z pohledu ekonomiky a návratnosti nedává smysl. „V podstatě postavíme hotel uvnitř sportovní haly,“ přibližuje plány na vznik zhruba stovky nových lůžek.
Zatímco z akcií se postupně stahuje, jak popisoval v loňském podcastu Money Maker, s investicemi do cihel i přes rostoucí stavební náklady nehodlá přestat také kvůli svému instinktu. Zkušený investor věští makroekonomický problém, který způsobí obrovské tempo zadlužování USA i Evropy. Vzniklé státní dluhy se podle něj nakonec nesplatí nijak jinak než ustavičnou inflací. Proto mu dává logiku ukládat peníze právě do realit.
Levněji už podle něj žádný hotel v budoucnu postavit zkrátka nepůjde. „Můj táta, celoživotní stavař, říká jednu pravdu, která je v dnešním prostředí zásadní: když se to nepostaví teď, tak se to nepostaví nikdy. Levnější už to nebude,“ míní Šnobr. Pro letošní rok má navíc ještě jiný, důležitý cíl. Celá síť Amenity mu totiž dosud rostla pod rukama tak nějak živelně a prý nadešel čas vše řádně zkonsolidovat, nastavit procesy a efektivně propojit.
Do jeho celorepublikového království patří také několik farem v Adršpachu, Číměři, Lázi u Radomyšle nebo Semicích, Velkostatek Sedlice a s tím související komerční i sportovní rybolov. Zemědělství se svým ubytovacím byznysem postupně stále více propojuje a z vlastních farem a rybníků chce napřímo dodávat maso, ryby a další lokální produkty na stoly svých hotelových restaurací. To už se zčásti děje teď a synergické efekty mají být stále větší.
Stabilizace interních struktur má ale i další pragmatický důvod. Dosud Michal Šnobr táhl celý byznys sám. Poslední dvanáctiletá odysea v České Kanadě ho však definitivně přivedla na myšlenku o nutném rozložení byznysových i psychologických rizik, které se ve více lidech snáze překonávají. Do budoucna se proto nebrání případnému vstupu externího kapitálu, pokud to bude jemu samotnému i případným partnerům dávat smysl. „Děláme kroky, abychom v tomto směru měli otevřené dveře,“ dodává Šnobr.
