V Česku trpí Alzheimerovou chorobou odhadem 180 tisíc lidí, diagnostikována je ale méně než třetina, často až v pozdních stádiích. Ještě mnohem víc je pak těch, kdo se o nemocné musí starat – zhruba čtvrt milionu lidí, povětšinou příbuzných a známých. Téma boje a vypořádávání se s nemocí, která postihuje hlavně starší populaci a ze dvou třetin ženy, se proto dostává i do popředí byznysových zájmů. „Je to hodně znát, zájem dramaticky roste,“ říká Karel Videcký, šéf byznys developmentu a obchodu fondu PFFL, který se zaměřuje na investice do Alzheimer center a patří k lídrům oboru.

U vzniku fondu stáli uprostřed covidové pandemie mimo jiné Robert Sekera, zakladatel developerské skupiny RS Group, a zkušený manažer ze světa realit a financí Martin Fojtík. A nějakou dobu jim trvalo, než PFFL (zkratka pro Property Fund for Living) dostali do širšího povědomí. „Teď už nám každý měsíc chodí desítky nabídek. Co se investorů týče, máme jich přes 700,“ dodává Videcký, který se ve fondu věnuje právě fundraisingu.

PFFL má aktuálně v portfoliu čtyři Alzheimer centra s celkovou kapacitou 439 lůžek. Dalších 991 jich je v různých fázích výstavby, jejich dokončení plánuje fond postupně do konce roku 2027. Ještě během léta navíc přibude minimálně jeden nový projekt. „Hodnota portfolia ve správě je teď tři čtvrtě miliardy, ale do konce roku bychom rádi byli na miliardě,“ říká Karel Videcký, který před příchodem do fondu působil mimo jiné ve skupině Mall Group a také pomáhal budovat beauty značku Bloom Organics.

Aktuálně mají Videcký s Fojtíkem a spol. Alzheimer centra v Boskovicích, v Kamenici nad Lipou, v Holicích a v Plzni, brzy k nim přibudou domovy v Novém Jičíně či v Nymburku. V Ostravě už mají také stavební povolení. „V nějaké formě přípravy je teď tisíc dalších lůžek,“ podotýká Videcký.

Společnost se soustředí výhradně na centra pro klienty s Alzheimerovou chorobou a jinými formami stařecké demence, nikoli na klasické domovy pro seniory. Z ekonomického pohledu je tento segment specifický tím, že stát sice přispívá na provoz zařízení sociální péče, ale na kvalitnější služby a důstojné prostředí často přispívají i rodiny klientů. Zároveň je to finančně zajímavější kvůli vyšším platbám od pojišťioven a stávající infrastruktura v tomto oboru je na mnohem horší úrovni.

„Naše ambice je celkem jasná. Do roku 2032 budeme mít 50 budov a minimálně šest tisíc lůžek,“ tvrdí suverénně Videcký. A obratem k tomu doplňuje: „To znamená, že musíme každý rok přidat zhruba šest budov. Jak pozoruji zájem o výstavbu i o umístění pacientů, nebude to problém.“

Čím dál častěji se totiž stává, že se PFFL ozývají přímo obce, jestli by neměli zájem stavět u nich. Stejně tak přibývá nabídek, aby odkoupili už existující domovy pro seniory či Alzheimer centra, která nemají například vyřešené manažerské a majetkové nástupnictví. „My jsme bohužel relativně vybíraví, nejdeme do všeho. Přece jen si zakládáme na tom, že naše domovy poskytují vyšší standard, čemuž ne každá budova a ne každé již fungující centrum vyhoví,“ upřesňuje.

Když zmiňuje vyšší standard pro pacienty, zároveň dodává, že to ale neznamená žádný nedosažitelný luxus – průměrná rodina na svého dědečka či babičku, který do Alzheimer centra nastoupí, doplácí jednotky tisíc měsíčně: „Majorita poplatků jde z důchodu pacienta, z příplatků pojišťovny, z dávek od úřadu práce. Až čtvrtou složkou jsou příspěvky od rodiny.“

PFFL je fond kvalifikovaných investorů, takže do něj lze poslat od milionu korun výš. Videcký si stran přísunu prostředků hodně pochvaluje změny v makroekonomickém prostředí, především pokles základních úrokových sazeb: „Letos jsme od investorů získali tolik prostředků, kolik loni za celý rok – a není to jen díky poklesu úrokových sazeb. Hlavní roli hraje to, že trh už nás zná, rozumí našemu zaměření a vnímá dlouhodobou hodnotu toho, co děláme.“ Průměrný roční výnos má fond na úrovni sedmi až osmi procent a generuje jej primárně z pronájmů. Fond totiž centra vlastní, ale neprovozuje.

„Máme několik osvědčených firem, mezi kterými děláme tendry ještě předtím, než vůbec začneme stavět. Takže ve chvíli, kdy něco koupíme nebo něco začneme budovat, už víme, kdo to pro nás bude spravovat a kdo se bude o pacienty starat,“ vysvětluje s tím, že primárně sází na trojici velkých hráčů: Penta Hospitals, Senior Komplex a Sanatorium Topas.

O Alzheimerově chorobě se čím dál častěji hovoří jako o pandemii. Postihuje především lidi nad 65 let věku, ale některé jeho příznaky jsou rozpoznatelné už dřív, třeba problémy s krátkodobou pamětí nebo ztráty orientačního smyslu.

Často bývá zaměňován s klasickými projevy stárnutí, jenže dokáže postupovat velmi agresivně a pacienti pak končí zcela odkázaní na cizí pomoc. Ve světě jím trpí kolem 60 milionů lidí a do roku 2050 by jich mělo být na 140 milionů.

Právě protože je Alzheimer takový společenský problém, snaží se PFFL podnikat i něco stran osvěty. „Snažíme se kultivovat celé prostředí. Chceme ukázat, že péče o staré lidi je sice byznys, ale dá se dělat důstojně a moderně,“ řekl pro CzechCrunch už před časem Martin Fojtík s tím, že spustili webový portál Seniorindex.cz, kde zájemci najdou kromě různých návodů a rad z oboru také aktuální informace o ubytovacích kapacitách v regionech.