Jedinečné prostory. Strašné filmy. A k tomu dobré drinky. V půlce června odstartuje v bývalém klášterním komplexu Gabriel Loci v Praze filmový festival Naruby pořádaný rumovým kinem Balt. Jestli vám něco říkají pojmy jako The Room, Who Killed Captain Alex, Iron Sky nebo Svatba Jiřího Káry, neměli byste tam chybět.

Pražské kino Balt před pár lety rozjelo neobvyklý, ale zábavný koncept. „Promítáme špatné filmy a podáváme k nim dobré rumy,“ popisuje ho pro CzechCrunch spoluzakladatel David Paškevič. Loni se nápad rozrostl do podoby filmového festivalu Naruby, jehož první ročník se tak trochu tematicky odehrál v čističce odpadních vod. Letos se představí v prostoru Gabriel Loci. Tedy v luxusní lokalitě bývalého kláštera na Smíchově.

Od středy 12. do soboty 15. června tam diváci uvidí to nejhorší, co v žebříčcích ČSFD a IMDB existuje. „Za mě jsou největší bizár filmy od velice produktivního režiséra Marka Polonii. Natočil takové skvosty jako je Žralok na kokainu, Sharkula anebo Sharkenstein. Právě toho můžete vidět na festivalu,“ popisuje Paškevič. „Kromě Poloniovy tvorby mám ještě dva favority, a to snímky Killer Piñata a Llamageddon,“ dodává.

Ano, tušíte správně, Sharkenstein je o žraločím Frankensteinově monstru. Killer Piñata je příběhem obživlé a vražedné párty dekorace. Llamageddon zase film o brutální lamě z vesmíru. To abyste měli představu, jaký druh zábavy program festivalu Naruby nabízí.

Ale pro spoustu zájemců bude i nad tyhle skvosty zářit úplně jiný film – The Room. Snímek, který je mnoha filmovými fanoušky považován za ten vůbec nejhorší film na světě. Jeho tvůrce i představitele hlavního hrdiny Tommyho Wiseaua mimochodem můžete vidět na koláži na úvodní fotografii článku.

Tím druhým mužem na obrázku pak není nikdo jiný než Jirka Kára, hlavní hrdina jedné z nejvirálnějších nahrávek českého internetu s názvem Svatba Jiřího Káry. Také tu na festivalu Naruby můžete zhlédnout. A to spolu s premiérou dokumentu o tomto fascinujícím fenoménu, jehož  hajlování, chlastání i nadávání přežívá dodnes.

Doplnit – či spláchnout – nezaměnitelnou chuť nízkorozopočtové filmové tvorby pomůže stejně jako v kině Balt i na festivalu nabídka rumů. „Tady je drobná změna oproti prvnímu ročníku. Tehdy jste si mohli koupit lístek prostě se čtveřicí panáků. Což se ukázalo jako docela nevhodná volba pro ty, kteří chtěli jít třeba na tři filmy po sobě,“ přidává s úsměvem Paškevič.

Samozřejmě platí, že kromě možnosti koupit i méně než čtyři rumy najednou je konzumace alkoholu zcela dobrovolná. Ačkoliv při pohledu na hodnocení festivalových filmů se chce říct, že opravdu doporučovaná.

Neobvyklá akce se letos odehraje v taktéž neobvyklých (ačkoliv jiným způsobem…) prostorech. Komplex Gabriel Loci na pražském Smíchově je bývalý klášter, jenž v posledních letech sloužil jako jedinečné místo pro pořádání různých akcí. Třeba i Startup Awards CzechCrunche a čeká ho proměna na luxusní hotel a byty za dvě miliardy.

„Hledali jsme prostor, kde budeme mít více než jeden sál a udržíme komorní atmosféru, takových padesát lidí na jedno promítání,“ říká pořadatel akce. „Navíc jsou v Gabriel Loci krásné tematické místnosti jako pitevna, krypta, lustrový sál a knihovna. Zároveň je to místo obestřené rozmanitou historií a také strašidelnými historkami. Což je pro podtržení celé atmosféry naprosto zásadní,“ přidává Paškevič.

Loni festival Naruby přilákal na tisícovku diváků, a byť zůstala akce ve ztrátě, organizátory z kina Balt (které mimochodem bývá vyprodané měsíc dopředu) to od reprízy a snahy dostat se do zelených čísel neodradilo. Rozhodnutí opět přehlídku nejhorší kinematografie na světě uspořádat navíc podpořilo i partnerství se společností Samsung, jež zajistila techniku pro projekce v celkem šesti sálech.

První promítání festivalu Naruby odstartují ve středu 12. června v pět odpoledne, poslední filmy každého dne začínají v deset večer. Čas mezi filmy mohou diváci vyplnit návštěvou svatyně Jiřího Káry, zhlédnutím burleskové show, koncertu anebo expozice VHS kazet včetně promítání dokumentu Králové videa. Či na baru, kde se potkáte s lidmi, které spojuje láska ke kýči a braku, ale jinak jsou prý poměrně dost rozdílní.

„Přijde mi, že sledování špatných filmů spojuje všechny věkové skupiny a společenské vrstvy. Lidé mi často říkali, že se báli, aby k nám do kina nebo na festival nechodili jenom nějací osmnáctiletí diváci. Ale většina má pětadvacet a víc, někdy o dost víc let. Chodí k nám jak řemeslníci, tak právníci a je skvělé sledovat, jak se společně baví a dávají si tipy na další béčkové filmy,“ uzavírá Paškevič.